Články odjinud

Nebudeme jednat s extremisty, ubezpečují Piráti v Brně. Řadí mezi ně Slušné lidi, SPD i KSČM

Nebudeme jednat s extremisty, ubezpečují Piráti v Brně. Řadí mezi ně Slušné lidi, SPD i KSČM

Lídr Pirátů v Brně Tomáš Koláčný v obsáhlém rozhovoru pro INFO.Cz bilancuje čtyřleté působení strany ve vedení města. V zásadě si pochvaluje spolupráci se všemi subjekty včetně hnutí ANO. A to navzdory faktu, že na centrální úrovni Piráti Babišovu formaci zrovna nešetří. „Petr Vokřál není Andrej Babiš. Není trestně stíhaný, nevlastní obrovské korporace, nejedná způsobem, jakým často jedná Andrej Babiš,“ vysvětluje Koláčný. V příštím volebním období chce rozvíjet participativní nástroje politiky. A dopředu říká, že si neumí představit spolupráci s extremisty. Řadí mezi ně Slušné lidi, SPD a z části i komunisty.

Jeden z vašich kandidátů – Michal Škerle v Králově poli – je na kandidátce Žít Brno na magistrát. Čím to?

Tuto informaci máme od úterý. Dozvěděli jsme se ji z tiskového prohlášení Žít Brno. Musím podotknout, že u nás to funguje tak, že kandidátky vznikají na základě primárních voleb v daném obvodě, není to tedy nijak direktivně řízeno shora. Piráti se v mezičase sešli a situaci projednali. A Michala Škerleho jsme vyzvali, aby si vybral, kterou stranu chce reprezentovat. Pokud mám správné informace, tak se měl nechat slyšet, že je pro něj prioritou kandidatura za Piráty v Králově poli.

On je původně sociální demokrat…

Nechci v tomto mluvit za něj, ale podle toho, co vím, nebyl spokojený s tím, že sociální demokraté neřeší sociální politiku, což je pro něj, jako pro člověka sociálně založeného, problematické. Proto začal už někdy v březnu hledat stranu, která by se dokázala za tyto věci postavit.

Jeden čas se situace jevila tak, že navážete na spolupráci ze současného volebního období a půjdete do voleb společně s Žít Brno. Proč z toho nakonec sešlo?

Jak jsem už říkal, Piráti kandidátní listinu sestavují formou primárních voleb. Rozhoduje o ní celá členská základna a přihlásit se do nich může kdokoli. Čehož taky čtyři zástupci Žít Brno využili, avšak důvěru členské základny obdržel pouze Martin Freund. Avšak ten poté, co se Žít Brno rozhodlo jít do voleb samostatně, z kandidátní listiny Pirátů odstoupil. Pokud jde o ostatní, členská základna nejspíš nepovažovala jejich kandidaturu za dostatečně přínosnou.

Myslíte si stejně jako oni, že by se Brno dokázalo postarat o několik desítek uprchlíků?

V první řadě si myslím, že místní samosprávě úplně nepřísluší vstupovat do věcí zahraniční politiky, kterou určuje premiér, ministr zahraničí, případně prezident. A jak se ukázalo při řešení problémů s ubytovnou Šámalova, Brno je schopné kritické situace řešit. Tím ale nechci říct, že by Brno mělo psát jakýkoli dopis italskému premiérovi a vyzývat ho k tomu, aby nám sem poslal nějaké migranty. Pakliže by se centrální vláda rozhodla, že Česká republika nějaké migranty přijme, pak by se k tomu Brno zcela jistě dokázalo postavit.

A zvládlo by to?

Asi ano. Ale ta otázka by takto stát neměla. Brno musí především řešit problémy svých občanů, kterých je hodně a které vyřešené nejsou. A nemyslím si, že by to nějak prospělo atmosféře, která je tady v posledních letech poměrně vyhrocená.

Pokud se dostanete po volbách do vedení města, jak se zachováte k sociálním projektům, které nastartovala stávající koalice?

Jelikož jsem součástí stávající koalice, tak ty projekty v obecné rovině podporuji. Musím ale říct, že jsem neviděl jejich ekonomické vyhodnocení po dvou letech, kdy fungují. Původně byly financovány z evropských fondů, což nejspíš nebude pokračovat. Je tudíž potřeba si říct, že pokud by do nich vstoupilo finančně město, jaká je jejich celková ekonomika. Jinak si ale myslím, že jde o přínosné projekty, ostatně za ně Brno posbíralo po světě několik cen.

Jaké jsou vlastně v sociální politice priority Pirátů v Brně?

Pokud jde o politiku bydlení, kterou bych oddělil od ostatních sociálních témat, nemyslím si, že by měla být zaměřena pouze na úzkou skupinu sociálně slabých lidí. Bydlení je totiž celkově v Brně v ne úplně šťastném stavu. Když se třeba podíváte na nabídku developerů, zjistíte, že zatímco před dvěma roky bylo bytů s cenou za metr pod padesát tisíc zhruba čtyřicet procent, teď to jsou asi tři procenta.

Čelíme zásadnímu nárůstu cen nemovitostí a cen nájmů. Vliv na to má také nešťastná situace s územním plánem, kdy soudem zrušená aktualizace blokovala výstavbu bytů. Jednou z našich priorit je tedy to, aby mohlo město i developeři začít stavět. Musíme zajistit, aby bydlení nebylo dostupné pouze sociálně vyloučeným, ale všem. Je to základ jakéhokoli fungujícího města i státu.

V čem kromě bydlení Brno podle vás nejvíc pokulhává?

Vedle bydlení je tady nejproblematičtější oblast dopravy. Infrastruktura není nafukovací a musíme řešit situaci, kdy nám roste počet aut ve městě. Zároveň do toho přišlo rozhodnutí vlády o nové poloze nádraží, což má na dopravní situaci také zásadní dopad. Zatímco ke stávajícímu nádraží je kompletní stávající infrastruktura dovedena, o tom přesunutém to až tak neplatí.

Navíc nevíme, jak z toho nového nádraží obsloužit dopravu k tomu stávajícímu. Dokud nebude diametr, který spojí město s přesunutým nádražím, mělo by podle nás město využít stávající viadukty, kterou jsou mezi současným a budoucím nádražím. Jsou na nich koleje, které mají stejný rozvor jako koleje tramvajové, tudíž bychom pomocí nich mohli provizorně vyřešit obslužnost v dané oblasti.

Co rezidentní parkování?

Je to téma samo o sobě. Řadu lidí to zajímá už jenom proto, že by mělo v nejbližších měsících vstoupit v účinnost. Já osobně ten připravovaný projekt kritizuji z několika důvodů. Ten první spočívá v technickém řešení vymáhání předpisů spojených s rezidentním parkováním oproti současnému stavu téměř úplného zákazu vjezdu do historického centra města.

To kritizujete?

Nekritizuji ten zákaz jako takový, už dnes je vjezd v denní špičce bez povolení zakázán. Kritizuji způsob, jakým bude vymáháno dodržování těch předpisů. Hnutí ANO navrhlo, aby to bylo řešeno pomocí kamerových systémů, které budou zaznamenávat poznávací značky, a na základě nějaké doby strávené na daném místě bez povolení bude automaticky vyhodnocen přestupek a odeslána pokuta. Kromě toho je problém, že k těm kamerovým systémům bude mít kromě policie a odboru dopravy přístup ještě minimálně dalších deset institucí. Vnímám tam dost silné riziko možného zneužití těch dat.

Pokud jde o rezidentní parkování obecně, domnívám se, že je potřeba parkování nějakým způsobem regulovat. Zejména je potřeba v širším centru regulovat parkování zhruba padesáti tisíc lidí, kteří v Brně nebydlí. Problém ale je, že současný květinkový systém, který navrhlo hnutí ANO, potlačuje přirozenou městskou mobilitu. Jinak řečeno, z lidí, kteří nebydlí v dané rezidentní oblasti, dělá návštěvníky Brna, přestože v něm ale bydlí. Mimo svou rezidentní oblast jsou totiž v návštěvnickém režimu. Aby byli Brňáci návštěvníky ve vlastním městě, to je pro mě nepřijatelné.

Jaká je vaše zkušenost s participativním rozpočtem, který jste ve stávající koalici prosadili?

Jak se ukazuje, jde o jeden z nejúspěšnějších participativních rozpočtů v Evropě. Rádi bychom na to v příštím volebním období navázali dalšími možnostmi občanského zapojení. V danou chvíli máme rozpracované dvě možnosti, jak lidi do rozhodování města zapojit. Ta první spočívá ve sběru podnětů od veřejnosti prostřednictvím identifikovaného účtu. Tyto podněty by se následně zveřejnily na portálu BrnoID a ostatní občané by měli možnost je prostřednictvím svých účtů na BrnoID podporovat a tím zvyšovat jejich váhu.

A v momentě, kdy by získal podporu od deseti tisíc lidí, my bychom ho navrhli k projednání ve vedení města, a od hranice třicet tisíc podporovatelů by se pro nás stal dokonce závazným a vzali bychom ho jako Piráti za svůj. Druhou funkcionalitu, kterou bychom rádi prosadili, je najít způsob, jak dostávat od veřejnosti zpětnou vazbu k již připravovaným nebo hotovým projektům. Nejspíš by se tak dělo formou anket a dotazování, jako se v současnosti hlasuje o umístění sochy Josefa II. Na Dominikánském náměstí. Mělo by jít o standardní nástroje, které samosprávě pomohou zjistit, jak občané vnímají kroky stávajícího vedení častěji než jednou za čtyři roky ve volbách.

Jaký je váš vztah k závodu Grand Prix a jejího financování?

Situace, kdy ministerstvo školství přislíbilo až 80 milionů, a nakonec vyplatí podle výpočtu, který nezveřejnili, jen nějakých 39 milionů korun, je nepochybně zvláštní. Už s ohledem na to, že ministr Robert Plaga je bývalý zastupitel Brna, a v minulosti vždycky hlasoval pro podporu Moto GP. Pokud jde o můj názor, nejsem sice nijak vášnivý příznivec motosportu, avšak domnívám se, že je v zájmu nejen Brna, ale i českého státu, aby tady tato akce byla zachována. Stát by se k tomu měl postavit lépe.

A co nová hokejová hala a fotbalový stadion?

Kometa si určitě novou halu zaslouží. Otázka je, kde by měla stát. Pokud se podaří vypořádat Velodrom, jehož odsunutí se zvažuje, tak si myslím, že je to pro novou halu ideální místo za výstavištěm. A určitě by to mělo být jednou z priorit města. Musím nicméně podotknout, že město nebude nikdy jediný investor této stavby. Je tudíž potřeba najít také jiné investory, ať už z jiných veřejných rozpočtů, anebo ze soukromé sféry.

Pokud jde o fotbalový stadion, je to komplikovanější. Samozřejmě bych byl rád, aby Brno nový stadion mělo. Za problematickou ale považuji situaci s nemovitostmi, které v okolí případného stadionu vlastní pan Procházka, který jimi město do určité míry vydírá. Město by ze všeho nejdřív mělo zjistit, komu ty nemovitosti ve skutečnosti patří, a domnívám se, že by tak mělo být činěno klasickými soudy, a nikoli prostřednictvím rozhodčích soudů pod hospodářskou komorou, jak navrhuje hnutí ANO. Ty totiž zastupují podnikatele, moje důvěra k nim, pokud rozhodují spor mezi podnikatelem a samosprávou, není úplně pevná.

A pokud bude možné se po vypořádání vlastnických sporů s panem Procházkou domluvit, je to samozřejmě cesta. Naprosto zásadní ale je, aby do případné směny majetku město nevstupovalo s obsazenými bytovými domy, které jsou nyní v majetku města a pro své obyvatele představují domov. Jsem ochotný se bavit o nebytových nemovitostech, anebo o pozemcích, avšak handlovat s domy, ve kterých bydlí lidé, je nepřijatelné.

Ivan Bartoš, váš předseda, na centrální úrovni poměrně ostře proti hnutí ANO a jejímu předsedovi útočí. Pro vaši případnou spolupráci s hnutím ANO to problém není?

Prvně je potřeba říct, že Petr Vokřál není Andrej Babiš. Není trestně stíhaný, nevlastní obrovské korporace, nejedná způsobem, jakým často jedná Andrej Babiš. A pokud bych měl mluvit čistě o Petru Vokřálovi, vnímám ho jako zcela jinou osobnost se zcela jinými morálními hodnotami. Z tohoto důvodu se mi s ním po celé už skoro čtyři roky spolupracovalo poměrně ucházejícím způsobem. Nechci nicméně spekulovat o tom, jak bude případně vypadat povolební vyjednávání. My jako Piráti nemáme kromě extremistických stran problém jednat s kýmkoli.


Koho považujete za extremistické strany?

Tady v Brně minimálně hnutí Slušní lidé a neexistující buňku SPD. A do určité míry i komunisty.

Jinými slovy: se všemi ostatními stranami kromě těchto tří stran jste ochotni vyjednávat?

Přesně tak.

A jaká je vaše optimální povolební koalice?

To v tuto chvíli nedokážu říct. Ještě ani nevíme, jak voliči rozdají karty.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek