Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Praha a Brno po volbách: Budou tu trojkoalice, neznámé hráče příliš nečekejme, soudí experti

Praha a Brno po volbách: Budou tu trojkoalice, neznámé hráče příliš nečekejme, soudí experti

Už o víkendu voliči rozhodnou o složení zastupitelstev i ve dvou největších městech Česka. Praha a Brno prošly v minulých letech podobným vývojem: svůj vliv ve vedení města ztráceli „staří“ hegemoni ODS a sociální demokracie. Před čtyřmi lety je vystřídalo ve vůdčí pozici hnutí ANO. Do koalice se probojovaly menší strany. Zároveň ale nelze zapomínat na rozdíly mezi metropolemi. V čem spočívají? A jak se minulé koalice podepíšou na vývoji po letošních volbách?

Politologové upozorňují, že se Praha a Brno v mnohém liší. „Myslím, že podobnost těchto dvou měst není až tak velká. Mají rozdílnou historii i vývoj, během něhož se vytvářely politické vazby,“ popisuje pro INFO.CZ politolog Lukáš Jelínek.

„Je pravda, že obě města bývala svého času baštami ODS, která dosahovala velkých úspěchů v komunální politice prakticky ve všech velkých městech,“ dodává Jelínek. Slavnější časy ovšem prožívala v hlavním městě. V Brně byla v opozici už mezi roky 2006 a 2010.

„To jsou skutečně oddělené světy,“ domnívá se o srovnání dvou největších tuzemských měst politolog Stanislav Balík. „Žijí svou logikou, mají odlišnou dynamiku. Ve chvíli, kdy si ODS sahala v Praze na třicet procent, tak ODS v Brně nevyhrávala s takovým náskokem,“ připomíná expert.

Dominance ANO

Obě města se ale v posledních letech musela vyrovnat s tím, že „tradiční“ strany ustoupily do pozadí. Vedoucí pozici zaujalo jak v Praze, tak v Brně v posledních volbách hnutí ANO. Do koalice s ním vstoupily i menší subjekty. Hlavní město tak poslední roky vede ANO se sociální demokracií a Trojkoalicí (KDU-ČSL, Strana zelených a STAN), v Brně je to ANO s Žít Brno, KDU-ČSL a SZ plus TOP 09.

Podle Jelínka za to může pocit nespokojenosti a vykořeněnosti voličů ve velkých městech, kteří nemají tak úzký kontakt s radnicí nebo se svým starostou jako obyvatelé menších obcí.

„Mnohem více i v komunálních volbách hlasují podle celostátní politiky. Bylo tak celkem logické, že tradiční strany začaly jak v Brně, tak v Praze slábnout. Voliči začali hledat jiná řešení, jiné favority, kteří by se neprojevovali výrazně ideologicky jako tradiční strany. Stojí za tím celková rozčarovanost z politiky a snaha hledat nová řešení,“ domnívá se politolog.

Emancipace komunální politiky

Podle Balíka ale naopak můžeme pozorovat jev, kdy se komunální politika začíná od té celostátní emancipovat.

„Do roku 2006 se logika volebního chování v krajských městech a částečně i okresních do velké míry odvíjela od celostátní politiky. Nicméně od roku 2006 sílí trend, který tuto vazbu rozvolňuje – ať už skrze nástup nezávislých kandidátů a menších uskupení nebo posilováním a oslabováním velkých stran,“ vysvětluje Balík.

Výsledky letošních voleb podle něj bude ještě těžší hodnotit. „Čekal bych, že v roce 2018 budeme svědky toho, že nebudeme umět říct žádnou souhrnnou zprávu z voleb ve velkých měst. Bude to tak odlišné, že z toho nebudeme moct vyvodit nic obecnějšího,“ tvrdí expert.

Voliči se podle něj ve větších městech naučili posuzovat komunální politiku odlišnýma očima než tu celostátní. „Pak se snadněji stane, že když je někde větší spokojenost s tím, jak vládly dosavadní strany, tak nemusí dojít k vystřídání jen proto, že na celostátní úrovni zaznamenaly propad, nebo naopak,“ dodává.

Na tento fenomén ukazují i dosavadní průzkumy volebních nálad. Zatímco v Brně, které vede za ANO Petr Vokřál, hnutí vede, v Praze je v podstatně horší pozici.

„Babišovci si počínali v obou městech dost jinak. Proto dnes vidíme, že má ANO mnohem silnější pozici v Brně než v Praze,“ přitakává Jelínek.

Nové koalice, staré problémy

Na stranách, které dosáhnou dobrého výsledku, bude po volbách sestavit nové koalice. Jak v Praze, tak v Brně si přitom mnohé strany zažily překotné změny. Otázkou je, jak se jim podaří z minulého vývoje poučit. Dosavadní predikce poukazují na to, že se v obou městech budou muset domluvit na koalici minimálně tři strany.

„Možná budou trochu opatrnější jít do koalice s někým úplně novým,“ myslí si Balík. Podle něj to ale na vstup výrazného neznámého hráče zatím nevypadá.

Nakonec bude rozhodovat právě nutnost sehnat potřebný počet hlasů. „Myslím, že všechny snahy o poučení se z krizového vývoje narazí nakonec na nutnost poskládat nadpoloviční většinu,“ říká Balík.

„Poučení z minulosti jsou poměrně obecná, a přesto platná. Například to, že není dobré pálit mosty k partnerům, protože je můžete zase někdy potřebovat. Nedůvěra mezi pražskými politiky a rozhádanost, která se ukazovala i uvnitř koalice na magistrátu, to je něco, co jednak dává velmi špatné předpoklady pro budoucí spolupráci, ale také to vrhá na politiky špatné světlo i z hlediska voličů,“ říká Jelínek.

Strany si ale zároveň podle Jelínka dávají mnohem větší pozor na to, co ve svých kampaních a volebních programech slibují.

„Voliči jsou v současnosti mnohem pozornější než v minulosti a dokáží si i za pomoci médií nebo různých technologií porovnat někdejší předvolební sliby s realitou. V tom okamžiku je to mnohem větší zápřah na politické strany, aby neslibovaly nesplnitelné. Myslím, že v tom se i poučily. Spíše se snaží předvádět svou výkonnost,“ dodává expert.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek