Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vyšachování Vokřála v Brně má jasnou logiku. Vydělali na něm všichni, shodují se experti

Vyšachování Vokřála v Brně má jasnou logiku. Vydělali na něm všichni, shodují se experti

Obejít vítěze voleb není nic nestandardního. V případě povolební situace v Brně má navíc postup ODS, lidovců i Pirátů jasnou poziční logiku. Alespoň se na tom shodují experti oslovení redakcí INFO.CZ. „Koalice bez hnutí ANO všem třem formacím umožnila získat v radě města výrazně lepší zastoupení, než v původní představě nabídnuté vzápětí po volbách Petrem Vokřálem (lídr ANO – pozn. redakce),“ říká politolog Lubomír Kopeček. Podobně to vidí také jeho kolega Michal Pink: „Nikdo v současné koalici nemohl v jiné koaliční variantě získat více. Proto je vznikající koalice z hlediska jejich pohledu nejlepším možným řešením.“

Politolog Kopeček na konto dramatického povolebního dění v Brně upozorňuje, že vyjednávání po komunálních volbách je vždy do jisté míry politickým zápasem ve volném stylu. „Vítěz může skončit v opozici – pokud nemá nadpoloviční většinu. Stává se to poměrně běžně a i v Brně to má precedent: v roce 2010 takto odstavila druhá ČSSD do opozice ODS, když dokázala vytvořit koalici s menšími stranami. Na rozdíl od letošního roku to jen tehdy trvalo mnohem déle, protože lidovci původně chtěli koalici s ODS, a teprve za několik týdnů změnili názor a připojili se k ČSSD, čímž se tato varianta stala realitou,“ vysvětluje.

Jak zmiňujeme v úvodu – oslovení experti se shodují, že daná koaliční spolupráce je pro všechny zúčastněné ideálem. Kopeček vypočítává: „ODS má primátorku, KDU-ČSL prvního náměstka a dvě další funkce v radě k tomu, a Piráti tři členy v radě. V koalici s hnutím ANO by něco takového bylo nereálné. Pokud jde o ČSSD, její poziční zisk je oproti zapojení do koalice s hnutím ANO méně zřejmý, neboť měla, stejně jako v této, disponovat také v té původní Vokřálově jednou pozicí v radě. Výhoda z jejich hlediska ale určitě je, že pro tuto koalici jsou mnohem více potřeba, než v nějaké široké variantě s hnutím ANO, KDU a ODS. Bez nich by totiž koalice ODS, Pirátů a lidovců měla jen křehkou většinu jednoho hlasu. Reálně tudíž nehrozí, že se sociální demokraty bude někdo pokoušet z koalice vytlačit.“ 

Politolog Michal Pink má navíc za to, že za odstavením hnutí ANO do opozice mohou být faktory související s centrální politikou. „Pokud bychom hovořili například o ODS, která slibuje alternativu vůči Andreji Babišovi, nemůže vládnout s hnutím ANO ve druhém největším městě. Podobně je to u KDU-ČSL a Pirátů. Současně je tu patrný omezený koaliční potenciál ANO, které se pomalu dostává do pozice jako HZDS na Slovensku před cca 20 lety,“ myslí si Pink. Kopeček pak považuje za zcestné hovořit o nějakém spiknutí „kmotrů v Brně“, jak činí Andrej Babiš s Petrem Vokřálem. „Vždyť i původní Vokřálova představa o koalici zahrnovala strany, které byly předchozí čtyři roky v radě města, a také někoho, kdo tam nebyl,“ upozorňuje politolog.

Matoucí je to podle něj navíc ještě z jiného důvodu. „V mezidobí došlo k poměrně výrazné obměně čela kandidátky u jedné ze starších stran – ODS,“ říká. Podobně to vidí také Pink: „Nikdy nevstoupíte dvakrát do téže řeky. Jak ČSSD, která bojuje o přežití, tak ODS, která prošla trnitou cestou, nejsou stejné strany, jako v roce 2010.“

Podobně se to podle Pinka má také s lidovci. Zároveň ale přiznává, že pokud bychom odhlédli od personální proměny, jde přece jen – na rozdíl od občanských a sociálních demokratů – o stabilní formaci. Oba politologové se nakonec shodují také v tom, že je předčasné nově zformovanou koalici hodnotit, pokud jde o prosazování pro Brno klíčových věcí. „Jasnější to bude až za nějaký čas,“ říká Kopeček.

V neposlední řadě je tu ještě jedna okolnost, která vznik stávající koalice umožnila, a to dezintegrace politického středu v Brně. Mimo zastupitelstvo skončili Starostové, TOP 09, Zelení a Žít Brno. „Je zjevné, že část liberální a ekologické výseče brněnské politiky propadla v těchto volbách poměrně těsně. Smysl samozřejmě dává pokusit se o nějaké koaliční spojenectví pro krajské volby 2020, asi v podobě Žít Brno a Strany zelených, aby se to neopakovalo,“ uvažuje Kopeček s tím, že by bylo logické také propojení těchto formací s Piráty. „Je ale otázka, zda budou Piráti k něčemu podobnému ochotni přistoupit, na rozdíl od ostatních subjektů vznik podobné aliance životně nepotřebují k překročení pětiprocentní klauzule.“

Podle Kopečka je ale na druhou stranu nejisté, zda stávající poměrně vysoká podpora Pirátů bude trvat ještě za dva roky. „Jejich voliči jsou velmi náchylní na změnu preferencí a právě obava z propadu pod pět procent by mohla být určitý impuls k tomu, aby se zapojili do širšího spojenectví. Předpokladem takového scénáře je podle Pinka mimo jiné schopnost realisticky odhadnout své možnosti. „Pokud by před volbami některé strany reálně zvážily své šance, tak dávno vystupují společně a vytvářejí koalice. Třeba STAN a TOP 09 společně s KDU-ČSL mohou při vzájemné spolupráci dosahovat celkově na dvacet procent, ale samostatně nikoliv. Podobně Zelení a Žít Brno jsou dobrým příkladem přehnaných ambicí za situace, kdy zde nastupují Piráti. Koalice a hledání vzájemné spolupráce je zde jediným řešením,“ nepochybuje Pink

Pokud jde o hojně diskutované Piráty a jejich alianci s ODS, lidovci a ČSSD, jež má podle mnohých pozorovatelů potenciál poškodit jejich pověst, podle Kopečka to budou především celostátní trendy, co zásadnějším způsobem ovlivní jejich budoucí pozici v politickém systému České republiky. „Brněnská účast v radě města to podle mne ovlivní jen sekundárně. Jiná situace by vznikla asi jen v případě, kdyby brněnské Piráty postihly velké vnitřní spory nebo skandály ve stylu performancí Matěje Hollana v minulých letech s městskými revizory při jízdě na černo, anebo bičováním v restauraci na Ukrajině. Ani tady by to ale nemuselo být fatální, protože Piráti nejsou formací postavenou výrazně na jednom člověku.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek