Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Přesvědčený Evropan a knihovník mluvící pěti jazyky. Kdo je muž, který chce sesadit Merkelovou?

720p360p

Politický matador, který po svém odchodu z čela Evropského parlamentu rozčeřil stojaté vody v německé politice. Nejenže dýchal na záda dosavadní kancléřce Angele Merkelové, po určitou dobu se dokonce zdálo, že má velkou šanci zabránit tomu, aby již počtvrté usedla do kancléřského úřadu. Jednašedesátiletému lídrovi sociální demokracie (SPD) Martinu Schulzovi ale došel dech a nyní se zdá, že jeho předvolební ambice zůstanou nenaplněny, i když si to sám ani náznakem nepřipouští. Kdo je politik, který se odmítá vzdát a tvrdí, že bude o kancléřské křeslo bojovat do poslední minuty?

O své minulosti Martin Schulz hovoří otevřeně a přiznává, že nebýt jedné zásadní události v jeho životě, nikdy by se nedostal tam, kde je nyní. Jako mladý nadšený fotbalista utrpěl vážné zranění a musel se vzdát kariéry sportovní hvězdy. Nevycházelo mu to ani na střední škole, ze které musel předčasně odejít a nikdy ji nedokončil. Začal proto pít a vážné problémy s alkoholem ho dohnaly až k pokusu o sebevraždu.

Znovu do života ho dostali přátelé a Schulz se zařekl, že se skleničky s alkoholem už nedotkne. Slovo dodržel a ve 27 letech si otevřel v rodném městečku Würselen v Severním Porýní-Vestfálsku, které se nachází nedaleko nizozemských a belgických hranic, vlastní knihkupectví. Druhá šance vyšla. „Myslím, že jsem jediný vrcholový politiky v Německu, který otevřeně přizná své osobní selhání,“ řekl nedávno v rozhovoru pro Der Spiegel.

Martin Schulz, který se sám naučil mluvit pěti cizími jazyky – kromě němčiny ovládá také francouzštinu, angličtinu, nizozemštinu, italštinu a španělštinu, odstartoval svou politickou kariéru už v 19 letech, kdy se stal členem německé sociální demokracie. V roce 1987 se stal starostou Würselenu a na tomto místě zůstal celých dalších dvanáct let.

V roce 1994 byl zvolen do Evropského parlamentu, kde strávil víc než dvě dekády, než se rozhodl vrátit zpátky na německou politickou scénu a ucházet se o post kancléře. V Evropském parlamentu, který vedl od roku 2012 do letošního ledna, byl jediným poslancem, který neměl maturitu. V roce 2014 získal Cenu Karla Velikého, která se uděluje za prosazování evropských myšlenek a ideálů. V minulosti ji obdržel například Václav Havel nebo papež František.

Němečtí sociální demokraté si Martina Schulze za svého lídra zvolili letos v březnu. Při volbě získal historických 100 % hlasů a mnozí věřili, že je tím, kdo má reálnou šanci nabídnout alternativu k již dvanáct let vládnoucí Angele Merkelové. Novináři jeho raketový nástup začali označovat jako tzv. Schulz efekt.

A ten zafungoval. Průzkumy veřejného mínění v únoru slibovaly sociální demokracii až 50 % převahu, zatímco největší soupeř – konzervativní křesťanští demokraté – dosáhli „pouze“ na necelých 35 %. Karty se ale zejména v posledních měsících obrátily a kancléřka Merkelová je opět tím, kdo udává tón. Sociální demokraté doplatili zejména na to, že vládnou spolu s křesťanskými demokraty. Vymezit se proti nim a ukázat voličům, že strana může přinést nějakou změnu k lepšímu, je proto nesmírně obtížné.

„Schulz nabízí to samé co Merkelová, jen k tomu přidává víc spravedlivosti,“ vysvětlil v nedávném rozhovoru pro redakci INFO.CZ Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů. Pod pojmem spravedlnost si ale mnoho Němců, jejichž ekonomice se v posledních letech daří, nedokáže nic představit.

„Angela Merkelová nedala dalším stranám, zejména SPD, prostor vést proti ní účinnou kampaň. Sebrala ostatním stranám většinu témat a ty neměly šanci ukázat, v čem by se jejich případná vláda od té současné odlišovala,“ řekl INFO.CZ odborník na německou vnitřní politiku Christian Odendahl z think-tank Centre for European Reform.

Schulz se také pokusil kritizovat politiku kancléřky vůči uprchlíkům, ale ani tady podle expertů nepochodil. Důvodem je opět to, že SPD se podílí na vládě, a je proto za rozhodnutí na federální úrovni spoluzodpovědná.

Vše o volbách v Německu čtěte zde.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1