Články odjinud

10 mužů z Hradu: Masaryk chtěl prezidentský systém po americku

10 mužů z Hradu: Masaryk chtěl prezidentský systém po americku

„Tož to ne,“ reagoval prý Tomáš Garrigue Masaryk v prosinci 1918 na minimum prezidentských pravomocí v navrhované prozatímní ústavě československého státu. Předáci politických stran inklinovali k posílení moci parlamentu a upozadnění prezidenta do role symbolu bez reálné moci, což odpovídalo dobovým evropským trendům. V poválečné demokracii totiž začal roli hlavy státu plnit buď konstituční panovník, anebo nepřímo volený prezident, jehož pravomoci nestály za řeč.

Masaryk by nejraději zavedl prezidentský systém po americkém vzoru, v němž by si ministry do své vlády jmenoval sám, zatímco parlament by pouze projednával a schvaloval zákony. „Chce-li si naše republika dovoliti americký systém, chce-li, aby politiku dělal president, budu se proti tomu brániti jako proti největšímu neštěstí ... Na tom stojím a s tím padám – pří vší loyalnosti a upřímném přátelství k Vám,“ napsal v únoru 1919 Masarykovi tehdejší ministerský předseda Karel Kramář. Ve stejném dopise dále Masaryka „prosil a zaklínal“, aby „zůstal nad oblaky“, neboť „kdo u nás vstoupí trochu hlouběji do politického života, ten se tomu neubrání, že je poházen blátem a ztratí autoritu, které tolik potřebujeme“. Masaryk se však s rolí pouhého symbolu nehodlal smířit.

Silný prezident

Belgický socialista Vandervelde sice označil Masarykovo prezidentství za „mravní diktaturu“, ale tato charakteristika pomíjí řadu důležitých věcí. Masaryk nebyl žádným naivním moralistou a dobře věděl, že s pouhým kazatelstvím a karatelstvím by mnoho nezmohl. Brzy pochopil, že americký prezidentský model neprosadí, ale současně vnitřně odmítal přijmout parlamentní systém, který mu vnucovali předáci politických stran. Výsledkem této politické srážky bylo jisté posílení prezidentských pravomocí v textu nové ústavy z února 1920. Některými z nich disponují čeští prezidenti dodnes, kupříkladu právem vetovat zákony, přičemž případné prezidentovo veto musí parlament přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců.

Prvorepublikový prezident byl z hlediska textu ústavy o dost silnější než současný český. Pouze on měl právo jmenovat premiéra – žádný „třetí pokus“ předsedy parlamentu únorová ústava neznala. Také mohl stanovit počet ministrů (a tedy i ministerstev). Za nejsilnější Masarykovu pravomoc, byť ji pokaždé využil ve shodě s vládou, však nutno označit právo rozpustit parlament, čehož využil třikrát.

Masaryk by se patrně stal aktivním a vlivným prezidentem i bez významných formálních pravomocí. Jeho přirozená autorita byla obrovská: TGM, „prezident Osvoboditel“, muž Prozřetelnosti, jenž přinesl porobenému národu suverenitu a státní samostatnost, mohl spoléhat – a také spoléhal – na mimoústavní procedury, na osobní vliv, spřízněné či rovnou placené prohradní novináře, na příznivce uvnitř všech politických stran, které si často zavazoval tak, že jim pomohl v nějaké „delikátní“ situaci. Nezřídka nemalým finančním příspěvkem. Také ústavu si často interpretoval dost volně, a nikdo si mu nedovolil příliš oponovat. Jeden z tvůrců ústavy, profesor Hoetzel, si roku 1929 povzdechl: „To všecko se vysvětluje velikou úctou k prvnímu presidentovi, ale může znamenati nemilý prejudic pro jeho nástupce, jimž bude těžko dávati méně.“

Jaký vznikl Masarykův kult osobnosti? A o jaké tradice se zasadil? Pokračujte na Reflex.cz

Text vyšel ve speciálu Reflex Všichni naši prezidenti, který si může obejdnat zde >>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Rakousko zakázalo symboly politického islámu. Staví je na roveň nacismu a Turecko hrozí odvetou

Pokuta v přepočtu až čtvrt milionu korun hrozí v Rakousku už od března každému, kdo na veřejnosti z prstů vytvoří symbol turecké extremistické organizace Šedí vlci. Staví ho tak fakticky na úroveň nacistických symbolů. A Turecku se to pochopitelně nelíbí.

Turecké ministerstvo zahraničí vyzvalo Rakousko, aby symbol Šedých vlků – tedy stylizovanou hlavu vlka – ze seznamu zakázaných symbolů okamžitě vyjmulo. Podle Turků není možné, aby se tlama, vytvořená symbolicky z prstů, dostala třeba na úroveň podobně zakázaného hákového kříže nebo znaků teroristických organizací.

„Fakt, že přes naše varování je symbol Šedých vlků, tedy legální politické síly v naší zemi, na stejném seznamu jako Strana kurdských pracujících, tedy krvavá teroristická organizace, považujeme za skandální,“ napsalo ministerstvo. Šedí vlci jsou v Turecku součástí Nacionálně činné strany MHP, třetího nejsilnějšího politického uskupení v zemi.

Ve většině západních zemích je ale hnutí považované za extremistickou až fašistickou organizaci, která má na svědomí řadu životů, a to zejména v souvislosti s politickými atentáty v sedmdesátých letech minulého století. Proto se ostatně stylizovaná vlčí tlama jako symbol Šedých vlků na rozšířený seznam zakázaných symbolů dostala.

Link

Rakouská vláda složená z lidovců (ÖVP) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ) loni rozšířila výčet už dříve zakázaných symbolů o znaky a vlajky některých islamistických hnutí nebo organizací. Vedle Šedých vlků se tak na seznam dostala například symbolika už zmíněné Strany kurdských pracujících, Muslimského bratrstva nebo ozbrojené složky hnutí Hizballáh. Od 1. března bude ale v Rakousku zakázané i znázorňování nebo používání znaků chorvatského fašistického hnutí Ustašovci.

Fakt, že kvůli zařazení symboliky Šedých vlků na tento seznam, hrozí Turecko Rakousku minimálně diplomatickou roztržkou, zatím nechává rakouský kabinet chladným. „Postoj Turecka je nám známý, v tuto chvíli se k němu ale nechceme vyjadřovat,“ řekl v pátek pro agenturu APA mluvčí rakouského ministerstva zahraničí Peter Guschelbauer.

Link

Někteří rakouští odborníci na extremismus jsou však především skeptičtí k tomu, zda se vládě od 1. března skutečně podaří používání zakázané symboliky účinně postihovat. I v případě známého hitlerovského pozdravu s nataženou rukou soudy někdy složitě řeší, zda šlo o záměr spojený s propagací nacismu. Ještě složitější to může být třeba právě u takzvaného „vlčího pozdravu“, tedy z prstů vytvořené vlčí tlamy, který přeci jen nemusí být tak čitelný a jednoznačný, jako zdvižená pravice.

Za používání zakázaných symbolů v Rakousku hrozí pokuta až 4000 eur (přes 100 tisíc korun), při opakování dokonce 10 000 eur (260 tisíc korun). 

O rozšíření seznamu zakázané symboliky o symbol Šedých vlků, kteří působí i v Evropě, diskutují politici i v Německu. Už v roce 2017 totiž vzbudil velký rozruch turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu tím, že takzvaným „vlčím pozdravem“ pozdravil krajany při návštěvě tureckého konzulátu v Hamburku. „Pozdrav Šedých vlků, jedné z největších pravicově-extremistických a protiústavních organizací v Německu, je docela srovnatelný s hajlováním nacistů a měl by být proto také zakázán,“ uvedla místopředsedkyně poslanecké frakce strany Die Linke Sevim Dağdelenová.

-1