5 hlavních důvodů, proč se Miloš Zeman opět stane prezidentem. Komentář Viliama Bucherta | info.cz

Články odjinud

5 hlavních důvodů, proč se Miloš Zeman opět stane prezidentem. Komentář Viliama Bucherta

Už za pouhé dva týdny budeme rozhodovat v prvním kole, kdo bude dalším prezidentem České republiky. Nic moc se už nezmění (to by byl zázrak) a zejména se nezmění postavení a pozice Miloše Zeman, hlavního favorita hradního klání. Jestli prezident hrozí pěstí ve vánočním projevu, je pak zcela podružné. Zde je 5 důležitých důvodů, proč se s největší pravděpodobností stane Zeman opět hlavou státu.


 
 
 

1. Zeman má největší portfolio voličů

Zatímco všech 8 zbylých kandidátů (Topolánek, Drahoš, Horáček, Fischer, Hannig, Hilšer, Kulhánek, Hynek) cílí na pravicové a středové voliče, Miloš Zeman v klidu posbíral celou levici, většinu odpůrců migrace a islamismu (a těch je hodně i u nás) a vycucl i část voličů hnutí ANO. Má podporu většiny příznivců ČSSD, KSČM, Tomia Okamury a spojil se i s Andrejem Babišem. Zeman dokonce skončil v takzvaných studentských volbách (hlasovalo téměř 44 tisíc středoškoláků) na druhém místě, což je pro něj v této věkové skupině skvělý výsledek. Nikdo jiný nemá proto tak velký volební potenciál.   

2. Prezident využil i zneužil své funkce

Podobně jako u prezidentů jiných zemí, když kandidují v druhém volebním období, dokázal Miloš Zeman využít (a také zneužít) všechny možnosti, které mu výkon funkce prezidenta nabízí. Může proto bezostyšně tvrdit, že nevede kampaň, i když ji samozřejmě vede na mnoha frontách. Publicitu mu zajišťují lačná média, která reprodukují každé jeho slovo. Nemusí se nikomu „představovat“, každý ho zná. Protože mu prakticky všechno platí stát a jeho věrní, nepotřebuje v podstatě žádné peníze na kampaň. Zeman má v tomto směru oproti všem jiným kandidátům obrovskou výhodu a tu dokonale využil.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

3. Drahoš a Horáček jsou moc zahledění do sebe

Když si přečtete knihu „Věda života“, což jsou rozhovory s Jiřím Drahošem (vedl je Jiří Padevět a dílo vyšlo v nakladatelství Academia) i kompletní program Michala Horáčka, zjistíte, že oba důležití kandidáti na prezidenta a dva největší možní soupeři Miloše Zemana jsou svým způsobem „dokonalost sama“. Někdy až získáte dojem, že si je „obyčejný volič“ snad ani nezaslouží. Tato jejich určitá sebestřednost plyne z toho, co Drahoš i Horáček celý život dělali. Jenže pro většinu voličů je to něco, co se nedá pevně uchopit, je jim to vzdálené. Přičinlivý populista Zeman je pak se všemi svými chybami (a že jich má) větší části veřejnosti blíž. 

 

4. Topolánek má zátěž z minulosti a nastoupil pozdě

Člověk, který dokáže proti Zemanovi nejlépe argumentovat, pokud jde například o problémy migrace, islámského terorismu či problémů Evropské unie, je expremiér Mirek Topolánek. Má také důležité zkušenosti z politiky i byznysu. Jak se ale ukazuje, jeho pozdní nástup do kampaně a především u veřejnosti neustále připomínané někdejší úzké propojení s lobbistou Markem Dalíkem, který je ve vězení za podvod, Topolánka oslabuje. Je v podobné situaci jako Miroslav Kalousek – je úplně jedno, co řekne, u některých lidí nikdy nemá šanci, aby dostal jejich hlas.

5. Zeman je nemocný, ale nikam „neodchází“

O Zemanovi kolují celé legendy, jak je jeho zdravotní stav špatný. Prezident je nemocný a ani cukrovka jen tak neodejde. Podle lékařů, kteří skutečně znají jeho zdravotní stav, se jedná o „typické české choroby“ způsobené nedostatkem pohybu, kouřením, pitím alkoholu i nevhodným výběrem jídla. Tedy nic, co by mnoho Čechů neznalo. Miloš Zeman má zjevný problém s chůzí. Když stojí, hůře se mu i mluví a je na něm vidět únava a nejistota. Když u projevu sedí, je to něco jiného, hned ožije. V mediálních, politických i podnikatelských kruzích se dlouho šířily spekulace, že Miloš Zeman může i zemřít a že to může být poměrně brzy. Tomu někteří jeho protikandidáti uvěřili. To je ale jejich problém.  

Více komentářů o prezidentských volbách čtěte na webu Reflex.cz.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Cesta k udržitelnosti penzijního systému? Německo tvrdě daní příjmy důchodců

Cesta k udržitelnosti penzijního systému? Německo tvrdě daní příjmy důchodců

Celkem 33 miliard eur (845 miliard korun) zaplatili loni němečtí důchodci na dani z příjmu. Píše o tom německý deník Bild. V rámci německé důchodové reformy se přitom i do budoucna počítá se stále větším daňovým zatížením lidí na odpočinku.

Každé desáté euro vybrané v Německu na dani z příjmu podle deníku Bild pochází z kapes důchodců. Ti se stávají stále významnějšími přispěvateli do státního rozpočtu, z něhož ale zároveň kvůli stárnutí populace paradoxně berou stále více peněz.

„Pouze 600 tisíc německých důchodců nemá žádný dodatečný příjem a bere důchod maximálně do výše nezdanitelného minima,“ napsal Bild. Dalších 4,4 milionu penzistů v Německu ale nezdanitelný příjem překračuje a platí z něj daň. A to velmi vysokou. Pokud příjem důchodce přesáhne v současné době minimální nezdanitelnou částku ve výši 9168 eur (235 000 korun) ročně, platí nově z každého příjmu nad tuto hranici daň ve výši 78 %.

Link

Jestliže tedy například podle výpočtu deníku Focus dostává dnes Němec starobní důchod 9180 eur ročně a o 12 euro tak překročí nezdanitelnou hranici, zaplatí z této částky celkem 8,88 eura na dani z příjmu. Stejným procentem se mu daní i jakékoliv další příjmy mimo důchod, včetně příjmů ze zaměstnání nebo pronájmu nemovitostí.

Němečtí poslanci se přitom už před čtrnácti lety dohodli na tom, že se daňové zatížení dodatečných příjmů důchodců bude rok od roku zvyšovat. Lidé, kteří dosáhli v Německu důchodového věku před rokem 2005, platí ze svých dodatečných příjmů padesátiprocentní daň. Dnešní „čerství“ důchodci ale už musejí platit 78 % a na jejich nástupce v roce 2030 čekají dokonce devadesátiprocentní odvody.

Link

I když takový systém vypadá vůči „lidem na zaslouženém odpočinku“ přinejmenším asociálně, v celkovém kontextu se jedná o součást snahy snížit podíl veřejných výdajů na státem zajištěné důchody. Tak jako se zvyšuje daňová zátěž dodatečných příjmů důchodců, zároveň rostou možnosti daňových odpočtů, pokud člověk v produktivním věku sám investuje do zajištění péče na stáří. Jinými slovy: těm, kteří se starají o to, aby nebyli v důchodu zcela závislí na státu, se daně snižují. „A daňové zatížení více přechází do stáří,“ napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Ani takřka osmdesátiprocentní daň, kterou dnes zaplatí německý důchodce z příjmů nad stanovenou hranici důchodů, však úplně neznamená, že by z každého vydělaného tisíce eur hrubého musel 800 odevzdat státu. Podobně jako jiní zaměstnanci či podnikatelé v produktivním věku si může „odečíst“ z hrubého příjmu nejrůznější náklady, včetně třeba těch na určitou zdravotní péči.

Link

-1