Agresivní Zemanovi příznivci udělali Česku ostudu. Policie napadení novinářů vyšetřuje jako výtržnictví | info.cz

Články odjinud

Agresivní Zemanovi příznivci udělali Česku ostudu. Policie napadení novinářů vyšetřuje jako výtržnictví

Sobotní potyčku mezi novináři a příznivci prezidenta Miloše Zemana ve volebním štábu v pražském Top Hotelu policie vyšetřuje pro podezření z výtržnictví. Trestní oznámení v případu dnes podal jeden z novinářů. Mluvčí policie uvedla, že podle některých záběrů přitom mohlo jít také o ublížení na zdraví nebo poškození majetku. Napadení novinářů ve volebním štábu prezidenta si všímají i v zahraničí. Proti násilí se ohradila organizace Reportéři bez hranic, která po celém světě hájí svobodu médií. Incident je podle ní nehodný demokracie. Samotní agresoři ale svých činů nelitují.

Incidentu předcházela situace, kdy v salonku pro podporovatele Miloše Zemana zkolaboval 55letý muž. Novináři nedostali o události informace od štábu a seběhli se událost zaznamenat sami. V ten moment na ně zaútočili příznivci prezidenta.

Novináře se snažili vytlačit zpět do jejich vyhrazeného prostoru. Používali k tomu často i fyzické násilí. Několik úderů schytal jeden z kameramanů a agresoři napadli také reportérku Seznam Zpráv Pavlínu Kosovou.

„Silně odsuzujeme útoky na novináře. Je neakceptovatelné, že podporovatelé politického lídra na této úrovni napadli novináře, kteří jen dělali svoji práci. Takové chování je nehodné demokracie a Zemanův štáb musí násilí odsoudit,“ konstatovali Reportéři bez hranic.

Ovčáček se chce omluvit, agresoři ne

Tiskový mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček se k incidentu původně nechtěl vyjadřovat. Serveru Aktuálně.cz sdělil, že ho to nezajímá. Později pro Radiožurnál už byl smířlivější a prohlásil, že se novinářům chce omluvit.

„Jediné, co mohu udělat, je, že jsem se snažil kontaktovat ty, kteří byli předmětem nějaké inzultace, a nabídl jsem jim přátelské posezení u kávy jako určitou omluvu. Rozhodně neříkám, že za tuto věc nese odpovědnost pan prezident,“ prohlásil Ovčáček.

Naopak samotní agresoři svých činů nelitují. Tvrdí, že novináři napadli je a oni se pouze bránili. Video však ukazuje, že k situaci došlo jinak a oni byli těmi, kdo po zástupcích médií vystartoval slovně i fyzicky. Podle Zemanových podporovatelů jsou ale tyto interpretace zkreslující.

„Já jsem uhnul pokusu o úder, naštěstí to nevyšlo. Tak jsem prostě odpověděl. Když to dáte posoudit nějakému odborníkovi, ten pohyb tam byl. Zbytečně bych ho netloukl, volají mi lidé z boxu, že to jednání bylo zcela korektní,“ vysvětlil pro web iRozhlas.cz Karel Slezák, jenž byl paradoxně oficiálně akreditovaný jako novinář. V daný moment byl v místě, kam novináři oficiálně přístup neměli, a poté začal "kolegy" pěstmi usměrňovat.

„Měl jsem je vyházet z okna“

„Nejsem profík, někdo uváděl, že se do nich pustila ochranka, s tím já nemám vůbec nic společného. Já jsem se tam akreditoval na poslední chvíli, byl jsem rád, že tam jsem, něco jsem si chtěl odnést a takhle se to bohužel zvrtlo. Myslím, že není třeba litovat, nic se nestalo. Nedošlo k úhoně na materiálu ani na zdraví,“ dodal Slezák.

Někteří šli ještě dál. Jan Šolta na záběrech novináře napadal nejprve slovně a označoval je za hyeny, aby následně napadl redaktorku Seznam Zpráv. Slovník obhajuje tím, že reportéři neposkytli kolabujícímu muži pomoc a místo toho celou záležitost natáčeli.

„Moje reakce byla nepřiměřená, protože jsem je měl vykopat, vyházet z okna. To se nedělá, neposkytnout pomoc svému umírajícímu kolegovi,“ pravil Šolta.

Případem se již zabývá policie, kde jeden z napadených novinářů podal trestní oznámení. „Pro nás je směrodatný nejen průběh celé věci, ale zejména jestli došlo například ke zranění osob nebo poškození majetku,“ citovala agentura ČTK policejní mluvčí Andreu Zoulovou.

Proti incidentu se také ohradil Syndikát novinářů. Odpovědnost podle něj nese pořadatel akce, který by měl pachatele identifikovat a za útoky se omluvit. Událost prý jen dokresluje cíleně vyhrocenou atmosféru kampaně mezi prvním a druhým kolem.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Kratší pracovní týden a konec středního managementu. Banky přechází na nový způsob řízení

Koperníkovský obrat. Tak popisuje Česká spořitelna transformaci, kterou v poslední době alespoň částečně prochází většina tuzemských bank. Ty přijímají agilní způsob řízení a mění se z těžkopádných a hierarchických molochů na pružné a dynamické organizace. V bankách kvůli tomu mizí střední management, namísto tradičních oddělení vznikají „kmeny“ zaměstnanců. Součástí je i zkracování pracovní doby bankovním úředníkům. Jak zjistil server INFO.cz, jedna z bank dokonce na několika pobočkách testovala čtyřdenní pracovní týden. 

Před pár měsíci oběhla médii zpráva, že digitální marketingová agentura Sherpas zavedla pro zaměstnance jako jedna z prvních v Česku čtyřdenní pracovní týden. Na Hradčanské, kde marketéři Sherpasu sídlí, se tak z práce začalo chodit domů již ve čtvrtek a zaměstnanci si každý týden užívají prodlouženého víkendu. „Snažíme se nastavit podmínky tak, abychom co nejlépe sladili osobní a pracovní život našich zaměstnanců,“ vysvětlovali tehdy majitelé agentury důvody, které je vedly k poměrně odvážnému kroku. 

Link

Mezi dravci

Mezi klienty agentury Sherpas shodou okolností patří i banky Česká spořitelna a Air bank, které jakoby se tímto příkladem inspirovaly. Právě Česká spořitelna totiž podle informací INFO.CZ testovala v posledních měsících na několika pobočkách čtyřdenní pracovní týden a zvažovala, že tuto novinku zavede celoplošně. Nakonec po vyhodnocení testovacího provozu od záměru údajně ustoupila – mimo jiné proto, že se na daných pobočkách vršila práce, kterou neměl kdo dělat. Odbory ale stále jednají o zkrácení pracovní doby s vedením banky a na stole je podle informací INFO.cz realistický scénář snížení o půl hodiny denně. „Máte pravdu, téma work-life balace je pro nás, Odbory ČS, velkou prioritou a v naší bance se snažíme prosadit zkrácení pracovní doby oproti stávajícímu zákoníku práce,“ komentuje vyjednávání pro INFO.cz zástupce šéfa odborů České spořitelny Aleš Veverka. „Aktuálně se stranou zaměstnavatele horečně jednáme o konečné podobě,“ dodává.

Link

Svým zaměstnancům na začátku letošního roku snížil pracovní dobu i další klient agentury Sherpas – Air bank. Ta zkrouhla úředníkům pracovní zátěž na vybraných pobočkách na 35 hodin týdně, mzdu jim přitom ponechala beze změny. „Od letošního roku jsme zavedli benefit upravené pracovní doby na všech pobočkách, které jsou otevřené sedm dní v týdnu,“ doplňuje mluvčí banky Jana Karasová. Dodává, že kratší pracovní týden je výhodný i pro banku: „Nový režim se osvědčil, máme i případy, kdy si zaměstnanci, kteří uvažovali o změně místa, kvůli tomuto benefitu odchod rozmysleli. Tolik volna by v jiné bance neměli.“ 

O snížení pracovní zátěže pro zaměstnance uvažují podle ankety INFO.cz i další banky. Stejně jako Air bank si uvědomují, že vzhledem k rekordně nízké míře nezaměstnanosti a „vybranému“ trhu práce je schopnost banky udržet si kvalitní lidi zcela klíčová. „O snižování pracovní doby uvažujeme,“ říká tak pro INFO.cz Radek Hájek, výkonný ředitel ČSOB pro oblast lidských zdrojů. „V kombinaci s možností pracovat z domova a také vzhledem k trhu práce nám to umožní být atraktivnějším zaměstnavatelem,“ doplňuje. Další oslovené banky sice operují se standardním 40hodinovým pracovním týdnem, snaží se ale svým zaměstnancům vyjít vstříc jinak. Banka ČSOB zaměstnancům nabízí práci z domova, Equa Bank dává svým bankovním úředníkům až 30,5 dní placeného volna v roce a Raiffeisenbank využívá nabídku alternativních pracovních úvazků.

Bankovní kmeny

Větší pochopení pro pracovní dobu zaměstnanců souvisí s jiným fenoménem, který si banky v posledních měsících a letech osvojují – s agilním řízením. Z ankety INFO.cz vyplývá, že tuto formu managementu preferuje stále více bank. Některé s tím začaly experimentovat již před lety, reálně tato transformace probíhá v posledních dvou letech a zrychluje. „Z našeho pohledu agilní řízení mění hierarchické, komplexní a těžkopádné molochy na pružné a dynamické organizace, které jsou schopny mnohem flexibilněji reagovat na stále rychleji se měnící potřeby klientů a trhu,“ říká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Banky si od agilního řízení slibují větší flexibilitu a překonání strnulosti, s níž jsou tyto instituce historicky spjaté. Impulzem pro přijetí tohoto způsobu řízení, který původně vychází ze světa IT, byla mimo jiné i nedávná směrnice PSD2, která otevřela finanční trh i pro menší subjekty a způsobila tak podstatnou trhlinu uzavřenému světu bank. Banky na to reagovaly osvojováním si flexibilnějšího způsobu řízení, aby zůstaly konkurenceschopné vůči malým a dravým startupům. 

Link

Přechod na „agil“ s sebou nese poměrně dost strukturálních změn. Jedna z bank, která se do nového systému zcela ponořila, je Česká spořitelna. „V centrále jsme v rámci agilního řízení de facto odstranili střední úroveň managementu,“ popisuje jeden z důsledků přechodu na nový způsob managementu mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Z pohledu banky je podle něj agilní řízení, s nímž Česká spořitelna začala před dvěma lety, „koperníkovským obratem v řízení firem.“

„Dřívější divize, která často fungovala jako malá království, jsme změnili na kmeny, přičemž každý má na starosti jinou zákaznickou potřebu: od bydlení, denního bankovnictví až po pojištění. Kmeny se pak skládají z akceschopných jednotek, takzvaných squadů, jež tvoří okolo 10 expertů, kteří mají všechny základní kompetence od vývoje produktu přes marketing, IT, cenotvorbu až po rozpočet, aby dokázali velice rychle reagovat na jakoukoliv novou potřebu klienta,“ popisuje nový způsob fungování banky Filip Hrubý. Agilní řízení se podle Hrubého osvědčilo například na projektech nové funkcionality George, Prvobydlení či podzimní úvěrové kampaně, které banka díky tomu dokázala spustit v řádu měsíců a nikoliv let.

Link

Na agilním způsobu řízení funguje také Air Bank, která se jako takzvaná „nová banka“ snažila jeho principy implementovat od samého začátku. „Agilním řízením vznikly v podstatě všechny nové služby za posledních pět let, mimo jiné i větší či menší vylepšení v mobilním a internetovém bankovnictví. Díky agilnímu řízení přicházíme s novinkami prakticky každý měsíc, předtím to bylo dvakrát do roka,“ srovnává benefity nového způsobu řízení mluvčí Jana Karasová.

Podle zjištění INFO.cz pak agilní přístup využívá i banka UniCredit, začíná s ním Raiffeisenbank a ve velmi omezené míře na něj sází i Equa bank. O nasazení „agilu“ do striktně definovaných oblastí, například do segmentu digitálních služeb či práce s daty, uvažuje ČSOB. Komerční banka, mBank, Fio banka a Moneta se do uzávěrky článku nevyjádřily. 

 42962