Babiš a Zeman si teď notují, dřív to tak ale nebylo. Podívejte se, co o sobě říkali v minulosti | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš a Zeman si teď notují, dřív to tak ale nebylo. Podívejte se, co o sobě říkali v minulosti

Premiér Andrej Babiš dnes oznámil, že v prezidentské volbě podporuje současnou hlavu státu Miloše Zeman. Ten se ho zase zase stal v Poslanecké sněmovně, když vybízel ostatní parlamentní strany, aby daly jeho vládě podporu. Opoziční politici a komentátoři mluví o takzvaném paktu Zeman-Babiš. Ideální jejich vztah ale vždycky nebyl. Připomeňte si dřívějí výroky Babiše a Zemana.

Babiš o Zemanovi

„Tím, že privatizace Unipetrolu byla některými novináři označena za takzvanou českou cestu, se média snažila napadat hlavně bývalého premiéra Miloše Zemana a mě osobně vůči němu velmi mrzí, že prodej Unipetrolu nakonec dopadl tak, jak dopadl... Premiér Zeman a ministr (Miroslav) Grégr se nás při privatizaci zastali a my ji z objektivních důvodů nemůžeme dokončit. Takže to bude zneužito vůči lidem, kteří se o nás vyjadřovali pozitivně." (Hospodářské noviny, 30. září 2002)

„Jak Grégr, tak Zeman chtěli, abych ten Unipetrol zprivatizoval. A Zeman ani Grégr nekradli. (Miroslav) Šlouf možná vybíral, ale Zeman s Grégrem nekradli." (Blesk, 15. listopadu 2011)

„Nepodpořím nikoho, kdo má něco společného s érou Václava Klause, opoziční smlouvou a se systémem korupce politických stran, který zde Klaus se Zemanem úspěšně vybudovali. Zeman... je pro mě pokračovatelem Klausovy éry. Je to kandidát, který by si prezidentskou kandidaturou pouze léčil ego, jako prezident by dál rozděloval společnost." (ceskapozice.cz, 10. ledna 2013)

1080p 720p 360p
Anketa INFO.CZ: Znáte prezidentské kandidáty

„Zeman je jasný favorit, to je jediný politik, který na náměstí dokáže přilákat tisíce lidí. Žádný jiný tak silný kandidát tady není a upřímně nevidím nikoho, kdo by ho porazil... V každém případě pan prezident má své názory, se kterými někdy souhlasím jako v případě migrace a někdy nesouhlasím jako v případě zavedení eura. Není to také politik, který mě neustále kritizuje. Také nejsem politik, který by prezidenta kritizoval každý den." (Právo, 18. března 2017)

„Rozdíl mezi Zemanem a exprezidentem Klausem je velký. Jsem přesvědčen, že Zeman je nezkorumpovatelný politik, ale měl kolem sebe lidi, kteří získávali různé výhody, aniž on o tom věděl. Opoziční smlouva umožnila lidem v pozadí dělat nějaké kšefty, to asi pravda je. Ale jasně, na Zemana jsem změnil názor." (Deník, 6. ledna 2018)

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

„Je to člověk, který bojuje za naše národní zájmy, nebojí se jasně říct názor na Brusel, na kvóty, je na svou zemi hrdý." (ČTK, 11. ledna 2018; Babiš řekl, že Zemana podpoří v prezidentské volbě)

Zeman o Babišovi

„Pokud jde o pana Babiše, byl jsem přímým účastníkem podpisu dohody s ním při privatizaci Unipetrolu a konstatuji, že pan Babiš tuto podepsanou dohodu nedodržel." (ČTK, 15. listopadu 2011)

„Pan Babiš určitou dobu s majetkem Unipetrolu hospodařil a je velká otázka, zda s ním hospodařil dobře a zda nešlo o tunelování. Nakonec po určité době prohlásil, že tuto smlouvu dodržovat nebude. Zastávám názor, že lidi je možné oklamat a podvést pouze jednou. Že i ti nejhloupější si potom dají pozor, protože kdo zradil jednou, zradí vždy." (parlamentnilisty.cz, 16. listopadu 2011)

„O tom, že je podezřelý ze spolupráce s StB, jeho voliči věděli dávno před volbami a není to žádná nová informace. Nechme to na soudu - vy ani já nejsme soudci. To, co jsem zatím četl v různých monitorech, svědčí o tom, že jako pracovník zahraničního obchodu byl dotazován, zda jeho nadřízený není korumpován nebo neposkytuje peníze formou úplatků nebo videorekordéru a tak dále. Tohle by mně nevadilo. Vadilo by mi, kdyby udával spolupracovníky za protistátní činnost proti komunistickému režimu." (Aktuálně.cz, 21. března 2014)

„Já pokládám za podnikatele toho, kdo podniká. Je-li někdo majitel, není nutně podnikatel. Představte si, že byste díky úspěšné kuponové privatizaci byla majitelkou jedné kuponové akcie, a přesto by vás někdo označil za podnikatelku." (ČTK, 29. března 2014; Zeman se zastal Babiše ve věci možného střetu zájmů).

„Velmi bych si přál, aby příjmy některých našich zatím nejmenovaných politiků byly audity prověřeny se stejnou důkladností jako příjmy Andreje Babiše." (Česká televize, 1. února 2017; Zeman reagoval na spory ohledně Babišových příjmů)

"Byl to člověk, který vykonal v čele ministerstva práci, kterou nedokázal nikdo předtím... Možná proto ho provázela závist, která v české kotlině doprovází každého, kdo je úspěšný. Ze strany těch, kdo jsou méně úspěšní, nebo dokonce neúspěšní." (ČTK, 24. května 2017; po odvolání Babiše z funkce ministra financí)

„Pokud jde o největší a téměř jediný problém, který se v této první části mého vystoupení vyskytuje, pak je to samozřejmě problém trestního stíhání Andreje Babiše. Odpovím na to naprosto jednoznačně. Od starořímských dob platí presumpce neviny. A presumpce neviny říká, že na obviněného je třeba pohlížeti jako na nevinného do doby, než je případně pravomocně odsouzen." (vystoupení ve Sněmovně před hlasováním o důvěře Babišově vládě, 10. ledna 2018)

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

ANALÝZA: I Pákistán má svého Babiše. Co s třetí největší muslimskou zemí provede?

Imran Chán, který složil přísahu jako nový premiér, nabízí směs ekonomického liberalismu a islamismu, vytvoření milionů pracovních míst, boj proti korupci a proti polofeudálním dynastiím dosud ovládajícím pákistánskou politiku. Kritizuje „krvelačnou“ politiku Západu a Ameriky, obhajuje afghánský Tálibán i trest smrti za urážku islámu, ale zároveň se prohlašuje za liberála a chce mít dobré vztahy s USA.

Pákistán, třetí největší muslimskou zemi světa vyzbrojenou atomovými zbraněmi, čeká velká změna. Jen nikdo ještě přesně neví, jak bude vypadat, a co to bude znamenat pro okolní svět. Výhra strany Tehreek-e-Insaf (Hnutí za spravedlnost) bývalého kapitána pákistánského kriketového mužstva Imrana Chána ve  parlamentních volbách je v dějinách země přelomem.

Premiérem bude politik, který stojí mimo desetiletí v Pákistánu vládnoucí politické dynastie Bhuttů a Šarífů, politik, který chce změnit zahraniční politiku své země a který podle některých komentátorů svým plánem na vytvoření státu blahobytu může inspirovat celý muslimský svět. Je označovaný za revolucionáře i populistu. V Česku by snesl srovnání jen s premiérem Andrejem Babišem, který rovněž okouzlil voliče svým úspěchem, bohatstvím a populistickými projevy. 

Link

Deník The New York Times o něm kdysi napsal, že „nabízí pro každého něco“, od chudých až po střední třídu a jeho kritici upozorňují na to, že se jeho veřejná vyjádření mění stejně, jako byl plný zvratů i jeho dosavadní život. Z původního vymetače večírků zlaté mládeže se nakonec stal zbožný muslim obhajující islámský charakter státu, kritik toho, že se bohatí Pákistánci nevěnují chudým (pod hranicí chudoby žije zhruba 24 procent Pákistánců), sám pochází z bohaté rodiny. Nikdy netrpěl nedostatkem a svá školní léta strávil ve vznosných novogotických budovách, kam se normální chudý Pákistánec jen tak nedostane. Vystudoval polosoukromou střední školu Aitchison College v rodném městě, která je často označována za nejlepší v celém Pákistánu.

Ve studiích pokračoval ve Velké Británii, kde získal diplom na Oxfordu. V Británii, speciálně v Londýně, se Chán proslavil jako playboy a stejně tak se choval i doma. Když později vyčítal bohatým, že je pozápadnělé představitele bohaté třídy vozí na večírky řidič, který se jinak obléká a žije v jiném světě, světě chudých, jako by kritizoval sám sebe v mladším vydání. Chánovy tahy nočním Londýnem byly pověstné, zejména když se postupně stával čím dál tím lepším a slavnějším hráčem kriketu, v Pákistánu nejpopulárnějšího sportu. Chán se v roce 1976 dostal do pákistánského národního týmu a v letech 1982-1992 byl dokonce jeho kapitánem. „Nikdy jsem netvrdil, že jsem vedl život jako anděl,“ prohlašoval později Chán o svém životě sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Týkalo se to zejména žen, jinak Chán dnes tvrdí, že jako správný muslim nikdy nepil alkohol a nenáviděl anglické hospody.

4590087:article:true:true:true

Mimochodem jedna z jeho tehdejších přítelkyň, Sita Whiteová, ho označila za otce svého dítěte, což uznal i americký soud. Později se to proti Chánovi neúspěšně pokusili použít jeho političtí oponenti. A jeho bývalá druhá manželka Reham Chán dnes tvrdí, že Imran Chán má minimálně pět nemanželských dětí, což by ho jinak mohlo poškodit mezi zbožnými muslimy. Ale Imran Chán je stále tak trochu zbožňovanou hvězdou, které se ledacos promine. V roce 1992 získalo pákistánské kriketové družstvo pod jeho vedením první a jediné vítězství ve světovém poháru a to se v Pákistánu, kde je kriket národním sportem, počítá. Ostatně Imran Chán si tehdy užíval své popularity, stýkal se s politiky i světovými celebritami včetně lady Diany či hudebníka Micka Jaggera. A zbohatl, jak díky kriketu tak svým investicím – jeho majetek byl odhadován na zhruba 13 milionů dolarů, což ho řadí mezi první čtyři desítky nejbohatších pákistánských podnikatelů.

Když ukončil sportovní kariéru, začal se Chán věnovat charitě a odmítl nabídku tehdejšího premiéra Nawáze Šarífa, dnes uvězněného pro korupci, aby se dal na politiku a připojil se k jeho straně PML-N (Pákistánská muslimská liga). „Nevím proč,“ tvrdil tehdy Šaríf. Jak se ukázalo v roce 1996, bylo to proto, že si Chán chtěl založit vlastní stranu, Tehreek-e-Insaf. Zapřisáhlý starý mládenec se také oženil. Vzal si v roce 1995 – ve svých 42 letech – Jemimu Goldsmithovou, křesťanku, která kvůli němu přešla na islám. Manželství se po necelých 10 letech rozpadlo a následovalo krátké manželství s novinářkou Reham Chánovou. Nakonec se letos oženil s rozvedenou Bušrou Manikaovou z konzervativní muslimské rodiny, která ve straně působila jako jeho poradce. Manikaová se věnuje islámskému mysticismu a podle pákistánského tisku byla Chánovým „duchovním mentorem“ a poslala ho například na několik dní přemítat do hor. Manikaová, která nosí závoj přes obličej, je protikladem předchozích dvou Chánových manželek, které žily západním stylem života.

Link

Imran Chán se stal – údajně už v devadesátých letech minulého století, ale možná později – nábožensky založeným člověkem a skoncoval definitivně se svým předchozím rozmařilým životem a věnuje se mystické súfické formě islámu. S tím zřejmě souvisí i proměna Chánovy politiky a jeho strany Tehreek-e-Insaf. Původně ji založil na boji proti korupci a vládnoucím politikům, jako byli bývalí vojáci typu prezidenta Mušarrafa. Později se zaměřil i na klany Bhuttů a Šarífů ovládající dvě nejsilnější pákistánské politické strany, Pákistánskou lidovou stranu a Pákistánskou muslimskou ligu. K tomu ale nakonec přidal obhajobu islámu, prosazování jeho hodnot v politice, podporu tvrdých zákonů proti rouhání včetně trestů smrti za urážku islámu a obhajobu i často radikálních hnutí, jako byl afghánský Tálibán.

Tálibánu se mimochodem zastával ještě před americkou intervencí do Afghánistánu a v době, kdy bylo toto hnutí mnohem konzervativnější než nyní, a vysloužil si tak přezdívku „Tálibán Chán“. Jeho sympatie k Tálibánu se ale dají vysvětlit i tím, že Imran Chán je Paštún, tedy pochází z národnosti, která dominovala Afghánistánu a která byla oporou Tálibánu. Svou ideologii doplnil pákistánským nacionalismem a protesty proti americkým zásahům amerických dronů, které na pákistánském území po roce 2001 likvidovaly islamistické radikály a teroristy. Apeloval i na ukončení vojenských akcí pákistánské armády proti radikálům na pákistánských kmenových paštunských územích a začal s protiamerickou rétorikou a kritikou jak války v Afghánistánu, tak takzvané války proti teroru. Jednou se dokonce pochlubil, že to byl prý on, kdo odstartoval masové protiamerické hnutí v Pákistánu.

Link

Jeho strana se zaměřila jak na chudé, tak na střední třídu. Pro střední třídu má nabídku reforem a liberalizaci ekonomiky, což má povzbudit hospodářský růst. Pro chudé zase slibuje vytvořit dva miliony pracovních míst ročně a postavit pět milionů domů. Všechny pak láká na vytvoření „islámského sociálního státu“ zbaveného korupce a starých úplatných politiků. Není ale jasné, kde chce na něco takového vzít peníze a jak chce očistit stát pouhou změnou soudního systému od korupce. Ekonomické reformy sice mohou posílit ekonomiku, ale rozhodně to nebude stačit – ani spolu se zvýšením podílu daní vůči HDP, které už oznámil – na vytvoření státu blahobytu západního typu, jak si to představuje.

Stejně tak není jasné, co hodlá podniknout se silným postavením armády, která ovládá značnou část pákistánského hospodářství a podílí se na všeobecné korupci. Mimochodem, právě armáda zřejmě podporovala Imrana Chána tím, že tlačila na jeho protivníky z Pákistánské muslimské ligy stejně jako z Pákistánské lidové strany a znemožňovala jim přístup do médií. Přitom Chán se rád označuje za mírotvorce, chce údajně lepší vztahy se sousední jadernou Indií a vyjednávat s ní o sporném území v Kašmíru, což se ale nelíbí právě pákistánské armádě. Chán je také proti „krvelačným“ Spojeným státům, ale zároveň s nimi chce spolupracovat jako rovný s rovným. Jako premiér bude muset lavírovat, snažit se plnit protichůdné sliby a nikdo neví, k čemu jeho politika nakonec povede. Kromě toho, že se zcela změní pákistánský politický systém dosud ovládaný dvěma tradičními stranami. Před Pákistánem je podle některých expertů, například pákistánské politické analytičky Aješi Saddíkijové, období nestability. K tomu přispívají i stížnosti poražených politických stran na neregulérnost voleb a odmítání jejich výsledků. Rozhodně tak není jisté, že se naplní populární pokřik Chánových příznivců: „Kdo zachrání Pákistán? Imran Chán. Imran Chán.“

34756