Prezidentské volby 2018: Blahoš, Drahuš, nevím. Zemana v Česku znají všichni, nad dalšími kandidáty tápou | info.cz

Články odjinud

Blahoš, Drahuš, nevím. Zemana v Česku znají všichni, nad dalšími kandidáty tápou

Prezidenta Miloše Zemana pozná v Česku zřejmě každý. Vyplývá to z ankety INFO.CZ, které s fotkami prezidentských kandidátů objelo restaurace v Ústí nad Labem a Praze. Kromě současné hlavy státu uspěli ještě Michal Horáček a Mirek Topolánek. Naopak zarážející je častá neznalost Jiřího Drahoše. Nahlédněte nyní do atmosféry, která krátce před volbami dýchá ve dvou rozdílných regionech.

Je pošmourný lednový den. Slunce není přes mraky vidět, studený vítr šlehá do tváří, na zemi se povalují poslední zbytky špinavého sněhu, který přežil nedávnou oblevu. Na ulici v Chuderově, malé vesnici kousek za Ústím nad Labem, mnoho lidí není.

Místo dýchá zapomněním. Do očí bije kontrast vcelku pěkného fotbalového hřiště, které nechal zrenovovat někdejší reprezentant Jiří Jarošík, a nevábné budovy, v níž sídlí obchod s potravinami. Ten je zároveň útočištěm pro místní pivaře. Hospodu ve vsi nemají.

„Jedinej, kterej za něco stojí“

Před obchodem tak nejsou výjimečné pohledy na postarší muže s lahvovým pivem v ruce. „No to je Zeman, to je můj kandidát, jedinej chlap, kterej za něco stojí,“ rozplývá se jeden z nich nad fotkou současného prezidenta.

O politiku se podle svých slov zajímá. Podobně jako řada místních má o favoritovi jasno. Vzpomíná na časy, kdy Zeman působil v roli premiéra a praví, že souhlasí s jeho postojem k Izraeli a Palestině. Názor má i na ostatní kandidáty.

„Ústí nad Labem stejně jako jiná města zasáhla masivní kampaň, kterou Miloš Zeman nevede. To znamená, že město bylo oblepeno jeho billboardy.“
Robert Malecký, novinář, HlídacíPes.org

„To je taky podvodník. Ze Sportky nebo z čeho. Jméno nevím, jsou lidi, kterými si nezatěžuju hlavu,“ říká, když spatří fotku Michala Horáčka. „A tenhle, to se divím, že není v Leopoldově (nejstarší slovenské věznici, pozn. redakce),“ rozčiluje se nad Mirkem Topolánkem.

Jiné to není ani přímo v Ústí nad Labem. Horáčka s Topolánkem tu poznávají. O prvním občas řeknou, že má pěkné písničky, na druhého je slyšet kritika. Oba však alespoň poznají, část zná ještě zdejšího rodáka Petra Hanniga. Třeba Marka Hilšera ale označují jen jako jako „doktůrka“ či „toho mladého“.

Hrdost na Zemana

Značná část Ústečanů přitom na kameru nechce mluvit vůbec. Rychlou poznávačku odmítají a rovnou řeknou, že stejně nikoho neznají. „Ale klidně napište, že budeme volit Zemana,“ řeknou dvě dámy, jež se jinak do ankety nechtějí zapojit.

Jako by jejich postoj symbolizoval hrdost místních na své rozhodnutí. Zeman je zde populární a Ústečané ho mají rádi. V minulých volbách získal v kraji 61,85 procenta hlasů – nejvíce v Čechách. V republice dopadl lépe jen na Vysočině, v Olomouckém a v Moravskoslezském kraji.

I tady je ale vidět nejčastěji ze všech kandidátů. Zatímco o billboardy Michala Horáčka nebo třeba Marka Hilšera v Ústí nezavadíte, Zemanův obličej na vás kouká na každém rohu. Na náměstí nedaleko krajského úřadu, bývalého sídla Krajského výboru KSČ, se zakrytým symbolem srpu a kladiva, je plakátů se současným prezidentem hned několik.

„Ústí nad Labem stejně jako jiná města zasáhla masivní kampaň, kterou Miloš Zeman nevede. To znamená, že město bylo oblepeno jeho billboardy,“ popisuje novinář Robert Malecký z webu HlídacíPes.org, jenž v Ústí žije již osm let.

Zároveň ale tvrdí, že současná kampaň probíhá hlavně na internetu. Mezi lidmi se o prezidentské volbě příliš nemluví. Ve městě se nekonají ani žádné mítinky kandidátů. Možná proto jména jako Jiří Hynek, Pavel Fischer nebo Vratislav Kulhánek místní neznají.

Plakáty s fotkou Miloše Zemana jsou v Ústí nad Labem všudypřítomné.Plakáty s fotkou Miloše Zemana jsou v Ústí nad Labem všudypřítomné.autor: Vojtěch Veškrna

Blahoš z fakulty

Jiřího Drahoše poznávají Ústečané asi jako Petra Hanniga. „To je ten Blahoš,“ komolí kandidátovo jméno štamgast v restauraci Na Kopečku. „Někdo z fakulty, z Univerzity Karlovy, ne?“ pátrá v paměti barmanka v podniku Čarodějky. „Ale já mám jasno, tohle je můj kandidát, ten mě nezklamal,“ dodává vzápětí a ze sbírky snímků vytahuje Zemanovu fotku.

Prezidentovi voliči se najdou i v Praze - jediném kraji, v němž před pěti lety Zeman druhé kolo nevyhrál. Získal tu necelých 34 procent hlasů. A hlavní město se vyjímá též tím, že tu prezident nikdy nebyl na oficiální návštěvě kraje.

Tmavá hospoda Smíchoff na rohu Nádražní ulice na pražském Smíchově nepůsobí příliš nápadně. Taky tady ale řeší politiku. „Pojďte sem s těmi fotkami,“ pokřikuje jeden z hostů zpoza plné pivní sklenice.

„Máte to pěkný, já se o to zajímám, ale jménem je neznám,“ přehazuje si v ruce snímky Hilšera, Kulhánka či Fischera. „Ale myslím, že tenhle pán,“ zarazí se nad Zemanem, „ten by tu měl ještě chvíli zůstat,“ dokončí větu.

Drahoše nejprve mine, pak se k němu vrátí. Přemýšlí asi minutu, ale na jméno si nevzpomene. Podobně dopadne i ve Smíchovské formance na Andělu. Pozná ho jediný z dotázaných.

„Toho bych měl znát, ne?“

Stejný výsledek udělá Drahoš také na alternativnější Krymské ulici. V kavárnách a bistrech zřejmě nejproslulejší hipsterské lokality v Praze uspěje jen u kuchaře podniku Jam and Co. „Pořád je to bývalý šéf Akademie věd, toho bych měl znát, ne?“ diví se.

Naproti ve veganské restauraci Plevel by s ním ale jen těžko mohli souhlasit. Útulné prostředí evokující přírodní dojem v pátečním dopoledni není příliš zaplněné. Místa pro nově příchozí tu je pořád dost. Přesto se i tady najdou ti, kteří poznávačku vyzkouší.

„Já jsem to zrovna sledovala. Ale nevím, jeďte dál,“ říká jedna z návštěvnic. „Topolánek, Hantych, Zeman, Hilšner“ pokračuje s mírným klopýtáním až ke Kulhánkově fotce. „To je ten Drahuš, nebo něco takového?“ dodá tázavě.

Neznalost kandidátů může sehrát zásadní roli během voleb. Na její nápravu přitom nezbývá příliš mnoho času. Volební místnosti se otevírají v pátek 12. ledna ve 14.00. Šanci zvýšit povědomí o sobě samých tak uchazečům o post hlavy státu dávají prakticky už jen poslední televizní debaty.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Urážky, lži a udání. Spor o Šumavu se vyostřuje

Debata o způsobu ochrany přírody v Národním parku Šumava začíná dostávat absurdní nádech. Vedení Jihočeského kraje obviňuje vědce, že se nechtějí zúčastnit veřejné debaty se svými oponenty, ti ale tvrdí, že žádnou debatu neodmítli. A naopak obviňují kraj ze záměrné lži.

Předmětem sporu je veřejná debata, kterou chtělo vedení Jihočeského kraje za účasti novinářů uspořádat nadcházející úterý odpoledne v Prášilech v Plzeňském kraji. Pozvalo biologa Jana Pokorného a další dva vědce a lesníky, kteří nesouhlasí s ponecháním části parku bez zásahu člověka, což je i postoj, který zastává Jihočeský kraj. Těmto krajem preferovaným odborníkům pak měli v debatě čelit profesoři Jakub Hruška a Pavel Kindlmann, kteří naopak jako členové platformy „Vědci pro Šumavu“ dlouhodobě podporují vznik a rozšíření takzvaných bezzásahových zón. Jenže záměr přerostl ve frašku.

„Informovali jsme kraj, že uspořádání veřejné debaty v jednu hodinu odpoledne v šumavských Prášilech postrádá podle našeho názoru smysl. Kdo z veřejnosti se tam v tuto dobu dostane?,“ řekl INFO.CZ Kindlmann. Stejně tak oba vědci nesouhlasili s tím, že po debatě měla následovat vycházka (nebo spíš výjezd autem) na rozhlednu Poledník, jejíž okolí kraj využívá jako důkaz údajné nevratné devastace šumavských lesů. „Abychom se mohli s lidmi skutečně seriózně bavit o postupu obnovy horského lesa, nelze vybrat z celé Šumavy jen toto jediné místo, navíc jen na krátkou exkurzi,“ uvedl Kindlmann.

Link

Společně s Jakubem Hruškou žádali písemně vedení kraje, aby veřejnou debatu uspořádal ve večerních hodinách například ve velkém sále v Českých Budějovicích, kam může v tuto dobu přijít hodně lidí. Kraj zareagoval tím, že v pátek dopoledne rozeslal do médií tiskovou zprávu s tím, že debata se nakonec nebude konat v Prášilech, ale ve Vimperku a na exkurzi do přírody se nepůjde na Poledník, ale do okolí Boubína. Vědcům ale údajně ani tato nabídka nevyhovovala. „Členové platformy Vědci pro Šumavu pozvání paní hejtmanky odmítli,“ stojí doslova v tiskové zprávě.

Zmatky na úřadě hejtmanky

Jednání kraje rozčílilo jak Kindlmanna, tak Hrušku. Oba totiž, jak dokazují příslušnou korespondencí s krajem, o nějaké změně místa navrhované debaty vůbec nevěděli, kraj je o ní prý vůbec neinformoval. A tedy ji nemohli ani odmítnout. „Nic jsme neodmítli, paní hejtmanka lže,“ uvedl doslova Kindlmann. Také Jakub Hruška o žádném přesunu do Vimperka údajně nevěděl, natož aby písemně odmítl pozvání. „Žádnou pozvánku do Vimperka jsem nedostal,“ tvrdí Hruška.

Hejtmanka Stráská je v tom však zřejmě nevinně. Ani ona ještě v pátek odpoledne o žádné změně místa debaty nevěděla, stále počítala s Prášily. „Tam jsme chtěli diskusi uspořádat kvůli tomu, aby se odborníci z obou názorových proudů mohli před novináři bavit přímo na Šumavě. A proč Poledník? Je to místo, o kterém naši oponenti tvrdí, že jeho stav na fotografiích záměrně zkreslujeme. Tak ať se každý přesvědčí, jak je to doopravdy,“ řekla INFO.CZ hejtmanka. Zpráva o tom, že by se snad debata měla přesunout do Vimperku, ji samotnou překvapila.

Link

Petr Soukup ze sekretariátu hejtmanky zmatky vysvětluje tím, že vedení Národního parku Šumava až v pátek ráno odvolalo předběžně vyslovený souhlas s výjezdem krajských mikrobusů na Poledník. A vyřízení řádné žádosti o vjezd na chráněné území by údajně trvalo měsíc. „Proto jsme museli narychlo hledat jiné místo a volba padla nakonec na Vimperk a Boubín. Bylo to tak hektické, že jsme o tom paní hejtmanku ještě v tom shonu nestačili informovat,“ řekl INFO.CZ Soukup.

A proč tedy krajský úřad v tiskové zprávě uvedl, že vědci odmítli debatu, o jejímž místě konání nemohli vědět (když o ní neví ani hejtmanka)? „Odmítli exkurzi do šumavské přírody v případě Poledníku a chtěli uspořádat diskuzi v Budějovicích. Takže jsme předpokládali, že nebudou chtít jít ani na Boubín,“ tvrdí Soukup. Diskuse je podle něj určena především novinářům, nikoliv široké veřejnosti.

Stížnost ředitele ČT

Zmatky kolem plánované debaty o budoucnosti šumavských hvozdů jen dokreslují osobní animozity mezi oběma stranami sporu. Profesor Kindlmann si stěžuje, že na něj hejtmanka Stráská poslala „udavačský dopis“ řediteli České televize, v němž zpochybňuje jeho odbornost i morální kredit. „Dále vnímám jako problematickou skutečnost samotnou volbu prof. Kindlmanna jako respondenta pro pořady ČT s vahou kredibilního znalce. Člověka, jehož nevhodné vystupování v médiích a na sociálních sítích je v rozporu s váženou funkcí akademika a svědčí o tom, že jeho postoj v celé věci je více osobního charakteru. Tuhle osobu vy legitimizujete jako váženého odborníka a garanta správného názoru,“ napsala doslova Stráská mimo jiné ve stížnosti řediteli České televize.

Na dotaz INFO.CZ hejtmanka uvedla, že dopis měl být její reakcí na údajné selhání redaktorů pořadu Nedej se, kterým poskytla odpovědi na dotazy. Redakce však prý její vyjádření nejprve poslala Kindlmannovi, přičemž mu podle hejtmanky „tónem hodným loajálního podřízeného reportovala, které otázky zodpověděla“. Kindlmann tak mohl údajně získat výhodu časového předstihu na natáčení a přípravu argumentace. „Z toho je patrné, jak je to vlastně s tou nestranností ve sporu o Šumavu a kdo je tady vlastně militantní,“ uvedla Stráská.

Link

Spor o budoucnost ochrany šumavské přírody se znovu vyhrotil poté, co vedení Jihočeského kraje v září zahájilo kampaň „Poslední šance pro Šumavu“. V jejím rámci má najatá agentura za více než 2 miliony korun z krajských peněz přesvědčit veřejnost (a tedy i zákonodárce), aby zabránila dalšímu rozpínání šumavské divočiny. Po orkánu Kyrill v roce 2007 totiž tehdejší ministr životního prostředí Matrin Bursík rozhodl o tom, že se po vzoru sousedního parku Bavorský les a mnoha dalších parků na celém světě se nebudou v šumavských horských smrčinách likvidovat polomy a smrčiny zůstanou bez zásahu člověka. Gradace lýkožrouta smrkového pak způsobila uschnutí tisíců hektarů horských lesů.

Zastánci bezzásahového režimu jsou však přesvědčeni o tom, že na místě uschlého lesa vyroste les mnohem odolnější, než jaký by svou péčí stvořil člověk. A dokládají to příklady už dnes viditelného úspěšného zmlazení. Proto by mělo na základě plánu péče stejně jako v Bavorském lese rozšiřování bezzásahových zón v NP Šumava pokračovat. S tím ale vedení Jihočeského kraje (na rozdíl od Plzeňského) nesouhlasí. Obává se, že na Šumavě vznikne „měsíční krajina“ a nálety lýkožrouta ze šumavské divočiny ohrozí i sousední lesy. Spor je každopádně pikantní v tom, že vrcholí v době, kdy kůrovec v Česku doslova devastuje tisíce hektarů hospodářských porostů, v nichž by se proti němu na rozdíl od šumavského parku mělo ze zákona zasahovat.

 -1