Chtěla být vaší prezidentkou. Teď si Holovská kvůli volbám stěžuje u Ústavního soudu | info.cz

Články odjinud

Chtěla být vaší prezidentkou. Teď si Holovská kvůli volbám stěžuje u Ústavního soudu

Ústavní soud obdržel stížnost Terezie Holovské, která už dříve zpochybnila pětici kandidátů na prezidenta s vícenásobnými podpisy. Stížnost dnes soud zveřejnil na svém webu. Holovská už dříve z formálních důvodů neuspěla u Nejvyššího správního soudu. Holovská po Ústavním soudu chce, aby usnesení Nejvyššího správního soudu z poloviny prosince zrušil.

Kdy bude Ústavní soud stížnost řešit, zatím není zřejmé. "Bude se jí zabývat celé plénum a soudci jsou si dobře vědomi termínu prezidentských voleb," uvedl na dotaz ČTK Majerčík.

NSS podnět Holovské odmítl z formálních důvodů. Zároveň ale zkritizoval ministerstvo vnitra za nesprávný právní názor a konstatoval, že každý poslanec či senátor může napříště podpořit jen jednoho kandidáta, který se bude ucházet o politickou podporu.

Petr Hannig, Marek Hilšer, Jiří Hynek, Vratislav Kulhánek a Mirek Topolánek zůstávají řádně zaregistrovaní, přestože někteří zákonodárci podpořili dva, anebo dokonce tři z nich. Nikdo z těch, kdo k tomu měli pravomoc, totiž registraci kandidátů řádně a včas nenapadl.

PREZIDENTSKÉ VOLBY SE BLÍŽÍ: ČTĚTE KOMPLETNÍ PROFILY VŠECH KANDIDÁTŮ >>>

Soudce zpravodaj NSS Josef Baxa při kritice vnitra poukázal na letitou ústavní praxi, kterou nezpřetrhala ani změna volby z nepřímé na přímou. Nikdy v novodobé české politice nenavrhoval jeden zákonodárce, případně jeden klub nebo strana, více kandidátů na prezidenta. Kdyby neexistovaly žádné limity pro podpisy, mohli by zákonodárci v překrývajících se skupinách vyslat do boje o Hrad obrovské množství kandidátů.

Podnikatelka a bývalá místostarostka Prahy 8 Holovská, která sama chtěla kandidovat a vnitro ji nezaregistrovalo kvůli nesplněným podmínkám, se u soudu konkrétně domáhala zrušení registrace Hanniga, Hilšera, Hynka, Kulhánka a Topolánka. Důvodem odmítnutí podnětu Holovské volebním senátem NSS je to, že se sama nedomáhala u soudu vlastní registrace pro prezidentskou volbu - pouze zpochybnila pětici jiných uchazečů.

První kolo prezidentské volby se uskuteční 12. a 13. ledna 2018. Druhé kolo připadá na 26. a 27. ledna. O hlasy voličů bude usilovat devět mužů. Občanské podpisy nasbírali fyzikální chemik Jiří Drahoš, spisovatel a textař Michal Horáček a prezident Miloš Zeman. S podporou senátorů jdou do voleb diplomat Pavel Fischer, lékař a pedagog Hilšer a expremiér, nyní manažer Topolánek. Poslanecké podpisy mají producent Hannig (Rozumní), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Hynek (Realisté) a bývalý šéf Škody Auto, podnikatel Kulhánek (ODA).

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Čínská hra svalů! Peking ukázal světu námořnictvo, které může brzy rozdrtit Američany

Čína se vrací jako námořní velmoc. Za posledních patnáct roků takřka zdvojnásobila počet svých vojenských plavidel a vyvinula vlastní letadlovou loď. Experti odhadují, že pokud jí nastoupené tempo vydrží, předstihne Čína během dekády v počtu lodí i dosud dominantní Spojené státy. Jakkoli Peking opakuje, že mu jde jen o obranu a mír vůbec, ostatní země regionu mají jistě důvod k obavám.

I když Čína zdůrazňovala opak, včerejší přehlídka připomínající 70 let existence čínského námořnictva je demonstrací síly. Peking v těchto dnech hostujícím námořníkům z třinácti zemí (kromě jiných z Austrálie, Japonska, Indie či Vietnamu) a tak vlastně celému světu dokazuje, jak mu na moři záleží. Během velkolepého show v přístavu Čching-tao ukázal nejen nukleární ponorky, ale i torpédoborce nové generace stejně jako bezmála čtyři desítky letadel.

Ukázku svalů si nenechal ujít čínský prezident Si Ťin-pching. Státní agentura Sin-chua dokonce považovala za vhodné v krátkém textu popsat slovní výměnu mezi ním a námořníky: „Zdravím Vás, soudruzi! – My Vás také zdravíme, předsedo! - Soudruzi, děkuji Vám za Vaši namáhavou práci! - Sloužíme lidu!“

Link

Krátký komunistický rituál nic nemění na tom, že čínské vojenské námořnictvo opravdu urazilo dlouhou cestu. Média připomínají, že ještě před dvaceti roky disponoval rudý gigant méně než deseti armádními plavidly. Loni jich měl k dispozici už tři stovky. Spojené státy v téže době vlastnily na 490 vojenských lodí, z toho ale bylo k boji připraveno méně než tři sta strojů. Pokud by Čína pokračovala v nastoupeném trendu, kolem roku 2030 bude světovým mořím dominovat, a to s poměrně jasnou převahou nad USA. Jde ovšem pouze o projekci, která předpokládá nejen neměnný strategický zájem Číny, ale i trvající úroveň její ekonomické prosperity.

A jde také o dosaženou efektivitu čínského námořnictva. „Kvantita není vše. Vybavení čínských plavidel se sice rychle modernizuje, je však stále méně efektivní než to americké. I námořníci, které čínské lodě obsluhují, jsou méně zkušení než jejich kolegové z USA,“ říká pro server abc.net.au Adam Ni, expert na čínskou obrannou politiku z Macquarijské university v Sydney.

Link

Jistě, prezident Si Ťin-pching před přehlídkou zopakoval, že „čínské ozbrojené síly mají za cíl posilovat ovzduší vzájemné důvěry i rovnosti všech partnerů“. Rostoucí čínská námořní (a obecně vojenská) síla však u ostatních asijských států budí oprávněně pozornost, ba strach. Co se námořních aliancí s USA týče, ty posiluje nejen Tchaj-wan, který pevninská Čína považuje za vzbouřeneckou provincii. Zájem o vojenskou spolupráci s Washingtonem tak stále mají i Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, Singapur i Indie. Strategický zájem Pekingu se nyní soustřeďuje na oblast Jihočínského moře, nenasytná asijská ekonomika hltající suroviny ale už nyní kolonizuje Afriku. A proniká do okolních stejně jako evropských států prostřednictvím v zásadě neo-imperiální iniciativy Pás a stezka.

Čína se tak pomalu stává světovou mocností, která se chystá prosazovat své zájmy třeba i na Blízkém východě, ba dokonce Latinské Americe, jmenovitě ve Venezuele, která je bohatá na ropu.

Link

Klidu asijským státům jistě nepřidává ani fakt, že si stále dominantnější čínský prezident pod sebe stáhl kromě jiného i řízení ozbrojených sil. Neváhal z armády vyhodit 300 tisíc převážně administrativních pracovníků. A drsně odstranil dokonce i zkušené a mocné generály, pokud mu stáli v cestě. A kteří se jako za nejhorších časů maoismu veřejně doznávali ze svých domnělých (či skutečných) hříchů, nyní již před kamerami. Znalci prostředí sice tvrdí, že za vlády předchůdců nynější hlavy státu se armáda poněkud vymkla státní, respektive stranické kontrole. Tomu je ale konec. „Nyní už všechnu moc nad vojáky ve svých rukou soustředil Si Ťin-pching,“ konstatoval pro agenturu Reuters singapurský specialista Li Nan.

41445