Články odjinud

Co by se stalo, kdyby Drahoš porazil Zemana a stal se prezidentem. Komentář Bohumila Pečinky

Co by se stalo, kdyby Drahoš porazil Zemana a stal se prezidentem. Komentář Bohumila Pečinky

Prezidentský poločas je dobrá záminka k zamyšlení, co by nastalo, kdyby se hlavou státu stal Jiří Drahoš. O jeho protikandidátovi Miloši Zemanovi víme vše. Je pro mnoho lidí jistotou a každý si může vsadit na dvě karty: pokračování dosavadní prezidentské linie nebo její změnu. 


Zeman kolem roku 2015 úplně vypadl z role prezidenta jakožto integrující figury politického systému a začal jednostranně protežovat Andreje Babiše. Jeho sázka, že ANO získá nejvíce voličů, které pak bude možné využít ke znovuzvolení, vyšla, i když loajalita voličů ANO k Zemanovi v prezidentské volbě nebyla stoprocentní. Zeman na oplátku přispěl k legitimizaci bloku Babiš, Okamura, komunisté.

Tím se výrazně odcizil „té druhé“ části společnosti, která je zhruba stejně početná, jen nemá silné lídry jako levicově-populistický blok. Ze Zemana se stalo něco jako Babišův kancléř, který mu slíbil podpořit jakoukoli variantu jeho vlády, obzvlášť když do ní může implantovat i nějakou tu svou personální výpomoc.

Zeman o Češích říkal, že jsou debilové, nepochybuji o ovlivňování voleb, říká Drahoš

Potenciální prezident Drahoš bude svým případným zvolením pokusem české společnosti o novou rovnováhu. Stručně řečeno, ta „druhá“ společnost, která je podobně velká jako blok Zeman–Babiš–Okamura–komunisté, získá své zastoupení ve vedení státu, což bude mít své důsledky.

Od roku 2013 došlo k obrovským voličským posunům. Jestliže Andrej Babiš před pěti lety z osmdesáti procent reprezentoval exvoliče ODS a TOP 09 z let 2006 a 2010, dnes je z týchž osmdesáti procent mluvčím české levice. Její nacionalisticko-populistické zbytky jsou dnes v SPD, nostalgici v KSČM. Dalším zvolením Zemana by tento blok byl nadreprezentován vzhledem k výsledkům voleb, což by ve společnosti vyvolalo další pnutí.

Vládu s podporou SPD a komunistů bych jmenoval, říká prezidentský kandidát Drahoš

Volbou Jiřího Drahoše by nedošlo k nějakému viditelnému zlomu. Drahoš chce svým nepolitickým založením hrát roli moderátora mezi „dvěma“ českými společnostmi. Větší ambice nemá a v současné situaci to není vůbec málo. Pokud k tomu přidá garanci nezneužívání ozbrojených složek plus ochrání nezávislost české justice, která byla za ministra Pelikána podrobována v posledních měsících silným tlakům, tak to vůbec není málo.

Volbou Drahoše získá „druhý svět“ své zastoupení a mohlo by dojít ke zklidnění atmosféry shrnuté do hesla „kavárna proti hospodě“, „vítači proti odmítačům imigrace“. Dnes už jsou to jen falešná marketingová hesla mobilizující svět Babiš– Okamura–komunisté proti ostatním. Národní shodu na imigrační politice respektují všechny strany včetně Drahoše. Odhalit tuto chytlavou lež by rovněž mohlo být přidanou hodnotou nového prezidenta. 

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Více komentářů z webu E15.cz ZDE >>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Teroristka na cele i šmírování. Terezu H. čeká přeplněný pákistánský kriminál, míní Novotný

Přeplněné cely, hygiena na štíru, tuberkulóza i spoluvězenkyně teroristky. Novinář Pavel Novotný v rozhovoru s Pavlem Štruncem popisuje žalář, do kterého pravděpodobně zamíří Češka Tereza Hlůšková. Mladá žena si včera vyslechla verdikt, podle kterého bude ve vězení 8 let a 8 měsíců. Šance na snížení trestu je přitom malá, v úvahu připadá spíše možná amnestie. Kde přesně káznice leží a jaká jsou svědectví zatčených? Bylo Terezino vzlykání po verdiktu hrou pro média? Bude její případ důvodem pro uzavření mezinárodní smlouvy mezi Českem a Pákistánem? Je její trest adekvátní v porovnání s podobnými případy? Podívejte se na rozhovor. KLIKNUTÍM NA TENTO ODKAZ si můžete přehrát další interview Pavla Štrunce.

Link

Link

Link