ČSSD bude s podporou prezidentského kandidáta napínat. Nechce si přitížit před říjnovými volbami | info.cz

Články odjinud

ČSSD bude s podporou prezidentského kandidáta napínat. Nechce si přitížit před říjnovými volbami

Referendum o tom, koho ČSSD podpoří v prezidentské volbě, se uskuteční až v listopadu. Rozhodlo o tom širší vedení strany během zasedání v Praze. Dosud se hovořilo o první polovině roku. Podle zdrojů INFO.CZ je momentálně pravděpodobné, že strana nepostaví vlastního kandidáta a podpoří Miloše Zemana i přes rizika, která to pro ní z politického hlediska nese. Sociální také zvolili členy některých orgánů, do předsednictva se dostal i někdejší poslanec Michal Kraus, který složil v roce 2006 mandát kvůli kauze kolem cesty do Ghany.

 

Sociální demokracie dosud plánovala vypsat vnitrostranické referendum o podpoře kandidátů na Hrad na polovinu tohoto roku. Strana se však podle premiéra a šéfa strany Bohuslava Sobotky rozhodla, že se soustředí na říjnové volby do Sněmovny a nebude se rozptylovat výběrem mezi prezidentskými kandidáty. V listopadu také bude jasnější, kdo bude o funkci prezidenta usilovat. Předsednictvo také může přijít s jiným postupem, než je referendum, pokud se při něm vyjádří všichni členové.

Kraus v předsednictvu

Někdejší šéf poslaneckého klubu sociální demokracie Kraus ve sněmovně skončil kvůli kauze své cesty do Ghany, kde byl v roce 2001 spolu s podnikatelem Františkem Rigem. Kraus byl podezřelý z praní špinavých peněz, pokusu o podvod a později i korupce. Policie nakonec případ odložila. Dnes se prosadil do předsednictva ČSSD, které má přes 30 členů. Podle Sobotky členové zřejmě uznali, že jeho 'karanténa' byla dost dlouhá.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Předsednictvo doplnili také předseda Senátu Milan Štěch či poslanci Richard Dolejš, Jaroslav Foldyna, Robin Böhnisch a Jiří Petrů. Nejdůležitější rolí předsednictva je podíl na sestavování kandidátních listin. Po volbách v roce 2013 právě předsednictvo ČSSD vyzvalo předsedu Sobotku, aby odstoupil z vyjednávání o vládě.

Boj o místa na kandidátkách

V Praze by se tak měl ucházet o hlasy i ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík, který začátkem týdne řekl, že o první pozici usilovat nebude, protože neprosadil svou představu o dalších příčkách listiny. Po páteční schůzce se zástupci Prahy však Sobotka řekl, že Ludvík zůstává ve hře, stejně jako pražský radní Petr Dolínek a náměstek ministra zahraničí Lukáš Kaucký.

Vše o prezidentských volbách najdete zde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Tvrdý postoj vůči Turecku? Unie měla smůlu, Britové se svých spojenců zastali

Unijní ministři zahraničí sice odsoudili tureckou ofenzívu v severní Sýrii, na zbrojním embargu na autoritářský režim Recepa Tayyipa Erdogana se ale neshodli.

„Evropská unie odsuzuje tureckou vojenskou akci, která vážně podrývá stabilitu a bezpečnost celého regionu. Jejím výsledkem je utrpení civilistů, odsuny lidí a ztížený přístup k humanitární pomoci,“ píše se v pondělním prohlášení unijních ministrů zahraničí. Ti se sešli v Lucemburku, a právě Turecko bylo hlavním bodem jejich programu.

Jak ale informoval bruselský server Politico, shoda se hledala jen těžce. Velká Británie, která chce na konci října unii opustit, žádala diplomatičtější jazyk vůči Turecku, svému dlouholetému spojenci. To podle zdrojů z jednání značně rozčílilo šéfku unijní diplomacie Federicu Mogheriniovou a jejího nástupce Josepa Borrella.

Turecko je klíčovým partnerem EU

Všechny ostatní země naopak žádaly tvrdší postoj. Nizozemský ministr zahraničí Stef Blok dokonce řekl, že „bez odsouzení bude prohlášení zbytečné“. Samotné odsouzení nakonec osmadvacítkou prošlo, zbrojní embargo na Turecko už ale nikoliv. „Evropská unie připomíná rozhodnutí některých členských států okamžitě zastavit vývozy zbraní do Turecka,“ píše se ve výstupu schůzky s odkazem na „silné národní pozice“. Zároveň tam ale na přání Britů nechybí věta o tom, že „Turecko je klíčovým partnerem Evropské unie.“

Link

Vývozy zbraní už kvůli turecké ofenzivě zastavilo Německo, Francie, Švédsko, Finsko a Nizozemsko. Turecko tvrdí, že jejich krok nebude mít prakticky žádný dopad. „Francie očekává specifický požadavek na ukončení ofenzívy a tvrdý postoj k vývozům zbraní do Turecka,“ nechal se slyšet před jednáním francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. Výsledek ale skončil za jeho očekáváním – jak přiznal šéf italské diplomacie Luigi Di Maio, unijní embargo schváleno nebylo a EU nechává rozhodnutí na členských státech.

„Turecký postup je neobhajitelný, celá Evropa je proti. Od začátku podporuji politické řešení, Česko se na konfliktu nesmí podílet. Pozastavíme proto, jako další Evropané, prodej zbraní, jež by Turecko mohlo v Sýrii použít,“ tweetoval v úterý český ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Británie mluví o turecké sebeobraně

Vydávání nových licencí pro vývoz zbraní do Turecka pozastavila i Velká Británie, obchody, které jsou již schválené, ale proběhnou beze změn. Britský ministr obrany Ben Wallace pak překvapil partnery v NATO, když mluvil o turecké invazi jako o sebeobraně.

Link

Evropští diplomaté nicméně tvrdí, že jejich doporučení bude mít ve výsledku stejný efekt jako embargo. Neschopnost rychlé reakce na turecký útok, kvůli němuž už muselo opustit své domovy na 100 tisíc lidí, ale vyvolala i kritiku. „Americké stažení ze Sýrie a turecká ofenziva opět ukázaly evropskou geopolitickou slabost,“ tweetoval vlivný liberální europoslanec Guy Verhofstadt, podle něhož o osudu Evropy rozhodují Turecko a Rusko. Narážel tím tak na spoléhání se na Turecko v otázce syrských uprchlíků. „Evropa musí vzít svůj osud do svých vlastních rukou tím, že vybuduje skutečnou obrannou unii,“ volá Verhofstadt po hlubší obranné integraci.

Další jednání o Turecku  – tentokrát na úrovni šéfů vlád a států – čeká unii ve čtvrtek na summitu v Bruselu.

Člen NATO proti Sýrii

Do složité situace se kvůli turecké ofenzivě nedostala jen Evropská unie, ale také Severoatlantická aliance. „Turecko je součástí NATO a od dnešního rána existuje koalice mezi Bašárem Asadem a Kurdy. To znamená, že člen NATO stojí proti Asadovi, který je stále de facto prezidentem Sýrie,“ připomněl šéf lucemburské diplomacie Jean Asselborn.

Ankara v tom ale odmítá vidět problém – Rusko, které je spojencem syrského režimu, ukázalo podle Erdogana „pozitivní přístup“.

Link

Pátý článek smlouvy o NATO navíc stanoví, že napadenému členovi Aliance musí jít ostatní státy na pomoc. Šéfka unijní diplomacie Mogheriniová na závěr lucemburské schůzky uvedla, že „pro NATO může být vypořádání se s takovouto situací složité“.

To potvrzuje i opatrný postoj šéfa Aliance Jense Stoltenberga. Ten sice uznal „legitimní bezpečnostní obavy Turecka“, zároveň ale Ankaru vyzval k umírněnosti a spolupráci s ostatními členy, aby svým jednáním nepoškodila snahu NATO v boji s takzvaným Islámským státem.

43272