Debata Zemana s Drahošem zajistila ČT sledovanost. Dívalo se v průměru 2,6 milionu lidí | info.cz

Články odjinud

Debata Zemana s Drahošem zajistila ČT sledovanost. Dívalo se v průměru 2,6 milionu lidí

Druhou společnou debatu kandidátů na prezidenta Jiřího Drahoše a Miloše Zemana v České televizi (ČT) sledovalo v průměru 2,6 milionu diváků. ČT to uvedla na twitteru svého pořadu Newsroom ČT24. Úterní duel v televizi Prima vidělo 2,2 milionu lidí. Předchozí dvě debaty, ve kterých Zeman vystoupil sám, měly sledovanost menší. V neděli v televizi Nova si ji pustilo 1,5 milionu diváků, v pondělí v televizi Barrandov v průměru 659.000 lidí starších 15 let. Vyplývá to z dat Asociace televizních organizací.

Závěrečná debata před druhým kolem prezidentských voleb tak přilákala zhruba o milion víc diváků než poslední duel Zemana s Karlem Schwarzenbergem před pěti lety. Tu tehdy v České televizi vidělo 1,612 milionu diváků.

Stejně jako před pěti nabídla Česká televize i letos moderování debaty Václavu Moravcovi, ten ale účast odmítl. Volba poté padla na Světlanu Witowskou. Zatímco Moravec je častým terčem prezidentovy kritiky, Witowské dnes Zeman poděkoval. "I když to většinou nedělám, mojí povinností je poděkovat moderátorce za férové vedení debaty. Nikomu nestranila a nebyla nikým než sama sebou ovlivněna," řekl prezident na konci přenosu. "Já souhlasím, děkuji," dodal Drahoš.

Slova chvály za výkon Witowské, která pracuje v médiích od 90. let a nyní dělá rozhovory v pořadu Interview ČT24, zaplnily i sociální sítě. Jeden z příspěvků konstatoval, že je škoda, že jméno moderátorky není na jednom z hlasovacích lístků pro prezidentské volby.

Atmosféra dnešní debaty v Rudolfinu byla poklidnější než ta v úterý, kterou z karlínského divadla přenášela Prima. Moderátor pořadu Karel Voříšek musel diváky několikrát napomínat, nápravu se mu ale zjednat nepodařilo, podle odborníků byl jeho výkon mdlý. Voříšek ale v tiskové zprávě kritiku odmítl. "Mým úkolem nebylo být v roli soudce dvou kandidátů nebo vychovatele diváků, ale pořadem provázet, poskytovat prostor pro jejich debatu a zasahovat opravdu jen v nejnutnějším případě," uvedl.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Vláda si udělala z pronajímatelů pokladničku a třídního nepřítele. Chystaný zákon je paskvil

KOMENTÁŘ JAKUBA BLAŽKA | V Česku se už několik desítek let buduje pohled na pronajímatele jako na nějakého knížepána, který jen sedí doma a porobení nájemníci mu odevzdávají své tvrdě vydělané peníze, zatímco on si užívá bohatství. Takto to líčili bolševici, kteří pronajímatele o nemovitosti okradli, a jejich pohrobci se dnes bohužel podílejí na vládě.

Ještě horší ale je, že tento pohled po roce 1989 přiživovaly levicové vlády a ta současná, taky levicová a navrch podporovaná komunisty, se rozhodla v tom pokračovat.

Po roce 1989 dostali původní majitelé či jejich potomci nemovitosti v dezolátním stavu a s regulovaným – rozuměj symbolickým – nájmem, který Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva shledaly jako nejen nezákonný, ale dokonce protiústavní! Majitelé navzdory regulaci nemovitosti opravili a opravují a lidi v nich nechávají bydlet. Peníze z nájmů si z většiny nenechávají, ale vracejí je zpět jako investice, aby se nájemníkům v domech lépe žilo. Stačí se podívat na 30 let staré fotografie činžovních domů a porovnat je se současností.

Současná vláda se v krizi vyvolané pandemií nezdráhá na soukromý majetek opět sáhnout. Proč? Protože je to nejrychlejší, nejjednodušší a velká část majitelů nemovitostí beztak mezi voliče koaličních stran nikdy patřit nebude. Nejhorší je, když vidíme, jak se vláda chová ohleduplně vůči bankám a s jejich asociací diskutuje o návrhu zákona, kterým se odloží splátky úvěrů a hypoték, ale u pronajímatelů se s ničím takovým neobtěžuje. prostě je postavila před hotovou věc, která je paskvil – návrh zákona, který odkládá platby nájmů o více než rok. Přitom odklad plateb sociálního a zdravotního pojištění je jen do konce července tohoto roku!

Link

Vadný je už samotný princip této právní úpravy. Stát místo toho, aby cíleně pomohl těm, kdo to skutečně potřebují (třeba příspěvkem na nájem), přenáší břemeno sociální služby na další aktéry – pronajímatele či banky. Jenže soukromé osoby nemají povinnost suplovat stát, ten se má o potřebné sám postarat.

Pokud navíc vláda sebere peníze pronajímatelům nemovitostí, ti logicky zastaví investice do svých nemovitostí a v důsledku přijdou o peníze například řemeslníci, kteří by za normálních okolností prováděli stavební práce a opravy. Místo toho, aby vláda respektovala rady ekonomů a peníze do ekonomiky dala, tak je z ekonomiky stahuje.

Vláda zakázala pronajímatelům podat výpověď z nájmu, pokud se nájemník dostane do prodlení s hrazením nájmu v době od 12. března 2020 do konce mimořádných opatření, nejdéle až do 30. září 2020! Pro srovnání, zálohy na sociální a zdravotní pojištění, které stát odložil, je nutné začít hradit od 3. srpna 2020. Nájemci, kteří se dostanou do prodlení s jakoukoliv pohledávkou v době od 12. března 2020 až v krajním případě do 30. září 2020 je mohou uhradit až do 31. května 2021!

Návrh zákona neobsahuje vůbec žádnou ochranu pronajímatele proti zneužívání takového postupu ze strany nájemce. Návrh sice ukládá nájemci doložit, že nájem nemůže hradit z důvodu pandemie, ale má tak učinit „bez zbytečného odkladu“ a „s určitostí odpovídající dostupným skutečnostem“. Jak a kdo bude posuzovat, zda nájemník tuto povinnost doložil? Bude stačit jeho prohlášení? Budou se snad nájemci a pronajímatelé soudit? Bude výpověď, která by byla podána nájemci v rozporu s návrhem zákona, napadat u soudu nájemce, nebo bude pronajímatel podávat žalobu na vyklizení? Tedy místo toho, aby si nájemník požádal státní orgán o příspěvek na nájem a státní orgán, který má řadu nástrojů, jak situaci žadatele zjistit, posoudil, zda je žádost oprávněná, tak to má dělat pronajímatel, který po nájemníkovi nemůže požadovat vůbec nic.

Link

A co nájemci, kteří pronajímateli dluží už dnes? Nebo třeba platí opožděně a pronajímatel jim to toleruje (a těch je většina)? Pokud této právní úpravy zneužijí, nemá pronajímatel možnost se proti tomu bránit. Přitom v případě bank je podmínkou pro odklad splátek, že klient v bance v minulosti nedlužil. Proč jsou tedy pronajímatelé ve výrazně horším postavení?

V důvodové zprávě chybí jakékoliv analytické zhodnocení, že je navrhovaná právní úprava potřeba a že nelze cíle dosáhnout jinak. Vláda pouze konstatuje, že jinými slovy nájmy jsou vysoké a že je třeba lidi proti výpovědi chránit. Kolik hrozí výpovědí nebo kolik lidí postižených ekonomickou situací žijících v nájmu je, se neuvádí. V realitě to přitom funguje jinak. V drtivé většině případů pronajímatel nájemci v těchto mimořádných situacích vyjde vstříc a domluví se na odkladu/částečném odkladu dle konkrétní situace. Každý pronajímatel si totiž dobře spočítá, že se mu vyplatí ponechat si v bytě pravidelně platícího nájemníka i přes momentální mimořádný výkyv úhrad než shánět nového neověřeného. Slušný nájemník (a těch je opět většina) zase situace nebude zneužívat a jakmile to bude možné, dluh doplatí. Nesolidní nájemník se situace nebude snažit zneužít, dokud mu k tomu někdo nedá nástroj. A právě to teď vláda udělala.

Pokud se pak objeví pronajímatelé (a těch je menšina), kteří neprojeví sociální a solidární smýšlení a bezezbytku využijí svého práva a nájemci nájem vypoví, neznamená to automaticky, že nájemník přichází o střechu nad hlavou. Nájemci se buď ve výpovědní době podaří najít nové bydlení, nebo nikoliv. A pokud se to nepodaří a nebude se moci vystěhovat, podá žalobu na vyklizení. Než soud začne žalobu vůbec projednávat, předpokládám, že pandemie skončí. Soud má navíc řadu možností, jak na pronajímatele působit. Například může nařídit mediaci, apelovat na strany, aby se dohodly. V krajním případě, pokud mu nezbude než vyhovět pronajímateli, může z důvodu zvláštního zřetele nepřiznat pronajímateli náhradu nákladů řízení.

Není tedy absolutně pravdou, že bez vládního zásahu hrozí hromadné výpovědi nájmů a že tu bude pochodovat armáda lidí bez střechy nad hlavou. A pokud to někomu hrozí, má se o něj stát postarat a zaplatit to, a ne to zase přehazovat na někoho jiného.

Vláda řekla A, ale neříká B. Tedy to, kdo bude za pronajímatele platit vodné a stočné, elektřinu, opravy v domě atd. když tyto platby v rozhodné době nebude hradit nájemce. Také obdržíme jako pronajímatelé nějaký odklad splatnosti? Asi sotva. My si budeme muset poradit sami.

Autor je právník a spolumajitel činžovního domu

-1