Do jmenování profesorů bychom nezasahovali, tvrdí Zemanovi vyzyvatelé. Hrad mlčí | info.cz

Články odjinud

Do jmenování profesorů bychom nezasahovali, tvrdí Zemanovi vyzyvatelé. Hrad mlčí

Prezidentští kandidáti by ve funkci hlavy státu jmenovali profesory podle návrhů vysokých škol. Do návrhů by nezasahovali, protože jde o pravomoc akademických obcí. Uchazeči o post prezidentů to uvedli v anketě ČTK. Neodpověděl na ni současný prezident Miloš Zeman, který v minulosti některé profesory odmítl jmenovat.

"Vzhledem k tomu, že znám postup při jejich navrhování, budu souhlasit s předloženými jmény bez osobních výhrad," uvedl někdejší šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek. Návrhy vysokých škol je třeba plně respektovat i podle bývalého českého velvyslance ve Francii Pavla Fischera.

Podle lékaře a aktivisty Marka Hilšera udělují univerzity akademické tituly na základě stanovených kritérií a prezident jako představitel státní moci nemá právo zasahovat do rozhodování vysokoškolských samospráv. "Při jmenování profesorů se budu řídit návrhy vysokých škol," ujistil. Výběr profesorů je projevem akademické svobody i podle bývalého premiéra Mirka Topolánka. "Politická moc by do něj neměla zasahovat. Prezident podepisuje jmenování," podotkl.

Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek poznamenal, že jmenování profesorů je slavnostní akt a je nepřípustné, aby nebyl jmenován někdo, kdo splnil všechny zákonné požadavky pro jmenování.

Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš chápe úlohu prezidenta jako vykonavatele role dané ústavou. Je podle něj na akademické obci, kdo je hoden takového titulu. "Snad v nějakém extrémním, výjimečném případu bych zaváhal - například pokud by v mezidobí od návrhu po jmenování vyšly najevo nějaké závažné okolnosti tomu bránící," dodal.

Podnikatel a textař Michal Horáček vnímá jmenování jako spíše formální a ceremoniální akt. "Odborné posouzení schopností a kvalifikací probíhá mnohem dříve," uvedl. Hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig poznamenal, že se bude řídit striktně zákonem.

Zeman na otázku neodpověděl. Ve funkci prezidenta dlouho odmítal jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu. Vadilo mu jeho údajně nevhodné chování na veřejnosti. Na jaře 2015 pak Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety jiných tří navržených kandidátů. Profesory se kvůli tomu nestali Ivan Ošťádal a Jiří Fajt z Univerzity Karlovy a Jan Eichler navržený Vysokou školou ekonomickou. Odmítnutí zdůvodnil prohřešky kandidátů z minulosti. Podle zástupců vysokých škol tak ale porušil závazný pokyn vědeckých rad vysokých škol a usnesení vlády.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Migranti vzali útokem kamiony českých závodníků. Vzduchem létaly kameny a policie nevěděla, kam dřív

Poměrně dramatický zážitek mají za sebou čeští závodníci, kteří se minulý týden zúčastnili druhé největší vytrvalostní rallye na světě – Morocco Desert Challenge. Podle informací INFO.CZ od účastníků závodu se konvoj motorek, aut a kamionů při přesunu do cílového místa Saida u marockého přístavu Nadoru stal terčem migrantů, kteří se snažili za každou cenu ukrýt ve vozidlech.

„Začalo to již na přejezdu kolem města Oujda. Na každém kruhovém objezdu, kde musely kamiony a auta s přívěsy z 500členné závodní karavany zpomalit, se mladí muži snažili za jízdy naskočit na auta a schovat se v nich. Nepomohly ani policejní kordony,“ řekl INFO.CZ jeden z účastníků závodu, který si nepřál být jmenován.

Český závodník Tomáš Ouředníček a jeho spolujezdec museli na místě zastavit a za asistence policie sundat migranty ze svého vozu. Mnohem dramatičtější situace zažili závodníci na motorkách, po nichž muži házeli kameny a obrazně řečeno jim skákali pod kola. Po celém incidentu marocká policie zesílila hlídky v místě závodu, ale napjatou situaci se jí nepodařilo zcela vyřešit.

Link

Do Ouředníčkova karavanu se střešním oknem dostali tři migranti a ukryli se mezi nákladem tak, že je objevila až speciální kamera. S podobnými problémy se potýkal i tým známého českého závodníka Ondřeje Klymčiwa. Ve střešním spojleru jeho doprovodného kamionu se ukryli čtyři migranti, které se členům týmu podařilo odhalit ještě před příjezdem do přístavu.

Pořádné štěstí měl Czech Beer Rally Team, jehož mechanici na poslední chvíli v přístavu zjistili, že se mezi motorkami ukrývá další migrant. „Vůbec nechápu, jak se tam dostal. Byl smotaný do ruličky a na autě nebylo žádné poškození. Kdyby se s námi nalodil, měli bychom pořádný problém,“ řekl INFO.CZ jeden z mechaniků a upozorňuje, že policie kvůli těmto incidentům zatkla více než 100 lidí.

Link

„Když jsme to viděli na vlastní oči, přijde nám, že jsme měli štěstí. Na rozdíl od řidiče Sagana, který sedí ve francouzském vězení,“ dodal jeden ze závodníků. Upozorňuje tak na osud řidiče kamionu Jiřího Sagana, který byl ve Francii odsouzen na dva roky vězení za pašování migrantů. Od začátku vinu odmítá a upozorňuje, že se na hranicích tyto případy dějí běžně, aniž by je mohli řidiči ovlivnit.

Link