Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Do prezidentských voleb zbývá týden. Jak vypadalo finále před pěti lety?

Do prezidentských voleb zbývá týden. Jak vypadalo finále před pěti lety?

Do prvního kola prezidentských voleb zbývá jeden týden a ostrá kampaň jde do finiše. Jediný Miloš Zeman se stále drží hesla, že žádnou nevede, přestože tomu jeho konkrétní kroky neodpovídají. V nadcházejícím týdnu čekají uchazeče o Hrad také poslední debaty. Místo pro současnou hlavu státu v nich zůstává prázdné. Průzkumy mezitím odhadují, kdo by mohl být favoritem prvního kola – kdo stoupá a kdo naopak v závěru ztrácí. Podobně se to dělo i před pěti lety, kdy se v Česku konala první přímá volba prezidenta. Jak vypadaly v roce 2013 poslední dny před volbami? A čím se liší od současnosti?

V lednových dnech před pěti lety zažívalo Česko první přímou volbu prezidenta. Voliči i novináři byli plní očekávání, co to přinese. O prezidentské klání se zajímal i zahraniční tisk. The Wall Street Journal se například domníval, že příští prezident bude zřejmě vstřícnější k EU než odcházející hlava státu, tedy euroskeptik Václav Klaus. Britský The Daily Telegraph považoval za favorita Miloše Zemana, který „kouří jednu za druhou“. The Washington Post stejně jako další zahraniční média byl překvapen kandidaturou potetovaného Vladimíra Franze (ten vedl v oblibě například u studentů). V médiích se řešilo i to, zda bude mít přímá volba pozitivní dopady.

Co předpovídaly průzkumy?

Kromě pozdějšího vítěze Miloše Zemana se o post ucházel i Karel Schwarzenberg, Jan Fischer, Jiří Dienstbier nebo třeba Přemysl Sobotka. Poslední průzkum před volbami, který provedla agentura ppm factum k 6. lednu 2013, ukazoval, že favority jsou Miloš Zeman (tehdy 25procentní podpora) a Jan Fischer (20 %). Karel Schwarzenberg, který nakonec postoupil do druhého kola, byl v té chvíli až na čtvrté příčce. Favorizovaný Fischer naopak v prvním kole pohořel. A podle „dobového tisku“ byla pak v osudnou sobotu cítit v jeho štábu velká porážka.

Jak vypadaly předvolební debaty?

V debatách se tenkrát utkávali všichni kandidáti. Zúčastňoval se jich s chutí i Miloš Zeman, který se do světa politiky slavnostně vrátil z Vysočiny. Po boku mu tenkrát vystupovala dcera Kateřina, které byla mnohými médii připisovaná role "první slečny", případně dcery.

Zeman tenkrát v debatách dobře zúročil svou pohotovost i přehled. Například Jan Fischer byl proti němu hodnocen jako příliš úřednický a bezbarvý. Velkým tématem byla amnestie odcházejícího prezidenta Václava Klause, ale i postavení Česka v EU a jeho obecné ukotvení směrem na Západ.

Hrozilo, že budou volby posunuté

Stejně jako letos se okolo voleb točilo několik neznámých. Až týden před prvním kolem ale Ústavní soud odmítl návrh na odklad voleb, který požadoval Tomio Okamura. Toho ministerstvo vnitra k volbě neregistrovalo, protože nesplnil zákonné podmínky, konkrétně nesehnal potřebný počet platných podpisů pod svou kandidaturu.

Propad favorita

V pátek 11. ledna se pak otevřely volební místnosti. A zájem byl vysoký. K urnám přišlo více než 60 procent voličů. Na prvním místě skončil v úvodním rozstřelu Miloš Zeman s 24,2 procenty hlasů, v těsném závěsu za ním Karel Schwarzenberg s 23,4 %. Favorizovaný Fischer získal „pouze" 16,35 procent, tedy téměř stejně jako čtvrtý Jiří Dienstbier. Kandidát ODS Přemysl Sobotka nedosáhl ani na tři procenta. I tyto výsledky vedly tradiční strany k tomu, že v letošních volbách své kandidáty ani nestavěly.

Co se týče nálady ve štábech, Fischera zasáhl negativní výsledek. U Schwarzenberga, který předvedl ostrý finiš kampaně, se naopak slavilo. Miloš Zeman nebyl ani před pěti lety přímo s novináři. Celý den byl ve VIP zóně, kde slavil se svými nejbližšími. Letos pro novináře nezřídil volební štáb vůbec.

Politologové neměli po prvním kole jasno, kdo bude vítězem. Šanci dávali oběma politikům. Na řadu pak v dalších dnech přišly duely mezi Zemanem a Schwarzenbergem a nejrůznější akce na podporu či naopak proti kandidátům. Zřejmě nejviditelnější takovou akcí byl lživý inzerát proti Schwarzenbergovi zadaný exdůstojníkem StB Vladimírem Zavadilem, který politika spojoval se sudetskými Němci a údajnou snahou o navracení majetku potomkům válečných zločinců. Reklama odporovala pravidlům a ohrožovala samotné volby.

Ve druhém kole na konci ledna zvítězil Miloš Zeman se ziskem zhruba 55 procent hlasů, tedy s podporou přibližně 2 700 000 voličů. Bodoval napříč republikou s výjimkou velkých měst - Prahy, Brna, Plzně - a Liberecka nebo Českobudějovicka. 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek