Volby 2018: Drahoš mohl vyhrát, ale Zeman podal výkon na hranici svých možností. Komentář Bohumila Pečinky | info.cz

Články odjinud

Drahoš mohl vyhrát, ale Zeman podal výkon na hranici svých možností. Komentář Bohumila Pečinky

Krátká analýza po sečtení výsledků: první, co napadne, je, že ve druhém kole prezidentské volby byla o pět procent vyšší volební účast, takže Zeman přivedl k urnám nevoliče z prvního kola a díky tomu zvítězil. Je to složitější.

Pohledem na volební mapu se zdá, že oba dva kandidáti aktivizovali nové voliče. Zeman možná o něco málo více, ale tady odpověď na volební tajenku nehledejme, nebo jen její první písmena.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

Američtí političtí marketéři říkají, že kampaň se má dělat tam, kde ten či onen volič hlasy má, a ne tam, kde nemá. Proto se například americký prezident Trump moc nehnal do levicové Kalifornie, kde nemohl moc získat. Tady je zřejmě jedna z mřížek, přes niž můžeme číst, proč volby dopadly, jak dopadly.

Rozdíl hlasů mezi Jiřím Drahošem a Milošem Zemanem opravdu nebyl velký – 150 tisíc. Kdyby chtěl Drahoš tento výsledek umazat, musel by mít nadstandardní výsledek ve „svých“ krajích.

Pachtit se po Ostravsku a oblepovat svými billboardy Jesenicko a Bruntálsko byl ze strany Drahoše nesmysl dělaný v dobré víře, že lidé ho tam neznají. No a co? Drahošovi mohl vyhrát tyto volby jen pronikavý výsledek v železném pásu České republiky, který od roku 1992 tradičně volil strany středu a hlavně pravice. Sahal od Českých Budějovic přes střední Čechy, Prahu, Liberecko a Královéhradecko. Na Moravě zase od Brna přes východní část hranic až k Valašsku. Jiří Drahoš v těchto pásech voličské podpory buďto zvítězil těsně, nebo vůbec.

Drahošovi teoreticky k vítězství stačil voličský průlom v Praze a středních Čechách, plus v hlavních krajských městech, tedy v enklávách, kde „jeho“ hlasy byly. To se mu ovšem nepovedlo.

Například v Praze měl stejně jako Karel Schwarzenberg v roce 2013, který tehdy celkově prohrál o více než půl miliónu hlasů. Chabého vítězství dosáhl také ve středních Čechách, kde měl všechny předpoklady udělat silný volební výsledek a kompenzovat ztráty na severu Moravy.

Jaký typ voličů nakonec rozhodl? Drahoše zřejmě volila drtivá většina voličů ODS, TOP 09, Starostů, různá levicově liberální uskupení a část ČSSD. Jestliže podle průzkumů před prvním kolem chtělo Drahoše volit kolem dvaceti procent voličů hnutí ANO (a zbytek pak Zemana) je pravděpodobné, že po podpoře ze strany Andreje Babiše část z nich přešla k Zemanovi. Pravděpodobně šlo o lidi ze severu Čech a Moravy.

Drahoš ovšem nezískal odhadem dvacet procent voličů Horáčka a Hilšera právě ze středních Čech a velkých měst a to rozhodlo. Stejně jako nezískal většinu moravských lidoveckých voličů, kteří v prvním kole hlasovali pro Pavla Fischera. Je to svědectvím o tom, že doporučení z prvního kola se nedají mechanicky sčítat. Naopak to svědčí o tom, že v přímé volbě dají lidé raději hlas osobnosti s jinou politickou orientací, která něco ztělesňuje. A Zeman byl reprezentant určitých postojů. Drahoš byl daleko více ten, kdo chce porazit Zemana a přinést změnu. Jakoukoli.

Prezidentské volby skončily. Voličská mapa je relativně stejná, půl voličů volí tak, půl jinak, jsou tu dva relativně stejně silné světy. Rozdíl je v tom, že svět reprezentovaný jmény Zeman, Babiš, Okamura a Filip má svou jednotící ideologii a své silné vůdce. Ten druhý, městský a liberální svět je roztříštěný a obtížně hledá jednotící jazyk. I proto to měl Drahoš jako reprezentant toho „druhého“ světa těžké.

Zvítězit však mohl. Musel by však hledat „hlasy tam, kde jsou, a ne tam, kde nejsou“. Na druhou stranu: jeho protikandidát Miloš Zeman podal vzhledem ke svému věku a jiným omezením výkon na hranici svých možností.

Komentář vyšel na webu týdeníku Reflex. Další texty autora zde >>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Skrytá cena energetického přechodu: používání skleníkového plynu horšího než oxid uhličitý

Fluorid sírový je vůbec nejsilnějším skleníkovým plynem, který přispívá ke globálnímu oteplování. Emise tohoto syntetického plynu, který je pro klima mnohem nebezpečnější než oxid uhličitý, přitom v posledních letech prudce vzrostly.

V elektrotechnickém průmyslu se plyn s chemickou značkou SF6 používá jako ochrana proti zkratům a nehodám. Jeho úniky do atmosféry v roce 2017 měly ale stejný efekt, jakoby v zemích Evropské unie vjelo na silnice dalších 1,3 milionu automobilů.

Paradoxní je, že za zvýšeným používáním fluoridu sírového stojí boj proti klimatickým změnám – konkrétně jde o nezamýšlené dopady současného boomu obnovitelné energie, píše britská stanice BBC.

Link

Levný a nehořlavý syntetický plyn SF6 je bezbarvý a bez zápachu. Výrobci elektrických zařízení se středním nebo vysokým napětím ho používají jako izolaci, například u turbín větrných elektráren. Ty mají sice přinést tolik vítanou „zelenou“ energii, zároveň pak ale vypouštějí plyn, který klima otepluje 23500krát více než oxid uhličitý, proti jehož emisím mezinárodní společenství bojuje.

Pouhý jeden kilogram SF6 otepluje klima Země stejně, jako když si 24 lidí koupí zpáteční letenku z Londýna do New Yorku, píše BBC. Plyn navíc dlouho zůstává v atmosféře a klima tak otepluje dlouhých tisíc let.

Plyn pro turbíny větrných elektráren

Větší používání fluoridu sírového je spojeno s takzvaným energetickým přechodem. Zatímco dříve dodávaly elektřinu milionům lidí velké uhelné elektrárny, nyní je postupně nahrazuje mix zdrojů, tedy energie získávaná z větru, slunce nebo plynu.

Tím je potřeba vyrábět mnohem více elektrických zařízení připojených k síti, které potřebují ochranu proti zkratům, a tedy i nebezpečný SF6. „Obnovitelné projekty se stávají většími a většími a my jsme to museli používat, zvláště ve větrných turbínách,“ citoval server Costase Pirousise z firmy Scottish Power Renewables, která ale nově otevřela větrný park East Anglia, v němž SF6 v turbínách není.

Link

Fluorid sírový se používá zejména ve větrných turbínách umístěných na moři: „Bylo to lety prověřené, víme, jak to funguje, výsledek je velice splehlivý a nízkoúdržbový,“ pochvaloval si Pirgousis.

Jen ve Velké Británii se nyní na různých elektrických zařízeních používá asi milion tun SF6. Podle studie Univerzity v Cardiffu se množství plynu v rozvodné síti ročně zvyšuje o 30 až 40 tun.

V celé Evropské unii pak emise fluoridu sírového činí 6,73 tun ročně, což v roce 2017 znamenalo více než osmiprocentní nárůst. Vědci z Bristolské Univerzity pak hovoří o tom, že koncentrace SF6 v atmosféře rostou po celá dvě desetiletí.

Hladiny SF se za 20 let zdvojnásobily

„Hladiny SF6 výrazně vzrostly a koncentrace plynu v atmosféře se za poslední dvě dekády téměř zdvojnásobily,“ řekl badatel Matt Rigby. Navíc se odhaduje, že by se do roku 2030 měly zvýšit o dalších 75 procent. Syntetický plyn navíc v přírodě nezankne, lidé ho budou muset zničit a v zařízeních nahradit.

Link

Plyn se dostává do atmosféry především díky únikům. Podle firmy Eaton, jež vyrábí elektrická zařízení bez použití fluoridu sírového, unikne během životního cyklu rozvaděčů napětí asi 15 procent použitého plynu. Zatímco rozvojové země musejí o množství používaného plynu SF6 informovat OSN, rozvinutých států se tato povinnost netýká. Vědci přitom tvrdí, že množství plynu v atmosféře v těchto zemích je desetkrát větší, než deklarují.

Evropská komise se už před pěti lety snažila řadu syntetických plynů, které se používají i při výrobě klimatizací nebo chladících zařízení, zakázat, narazila ale na tvrdý odpor průmyslu. „Lobby elektrotechnického průmyslu bylo příliš silné, museli jsme to vzdát,“ přiznal nizozemský europoslanec Bas Eickhout.

V příštím roce se Evropská unie chystá opět na používání fluoridu sírového podívat a zjistit, zda má alternativy. Ani ti nejoptimističtější experti si ale nemyslí, že by bylo možné plyn zakázat dříve než v roce 2025.

Link

Zatímco pro zařízení s vysokým napětím příliš náhradních řešení neexistuje, u těch se středním je možné SF6 poměrně snadno nahradit. Podle Louise Shaffera z firmy Eaton to ani tak není o penězích: „Je to spíše o tom, že taková změna stojí nějaké úsilí, a když ji dělat nemusíte, neděláte ji.“