Volby 2018: Drahoš nedokázal získat dost hlasů od kandidátů z 1. kola. Účast pomohla Zemanovi, hodnotí politolog | info.cz

Články odjinud

Drahoš nedokázal získat dost hlasů od kandidátů z 1. kola. Účast pomohla Zemanovi, hodnotí politolog

Rekordní volební účast byla jedním z hlavních překvapení druhého kola prezidentských voleb. Ty o 150 tisíc hlasů vyhrál současný prezident Miloš Zeman před bývalým předsedou Akademie věd Jiřím Drahošem. A právě vysoký počet voličů byl podle všeho důvodem, proč se Zemanovi podařilo svůj mandát obhájit, říká pro INFO.CZ politolog Metropolitní univerzity Praha Jakub Charvát. 

Volební účast, která nemá v českých prezidentských volbách obdoby. Ďábelských 66,6 procenta oprávněných voličů, přes 5,5 milionu osob, přišlo ke druhému kolu prezidentských voleb, ze kterých jako vítěz vzešel Miloš Zeman. Tito „noví“ voliči, kteří se nezúčastnili prvního kola volby, přitom podle všeho mohli rozhodnout. „Je možné, že pokud by účast byla jen tak vysoká, jako v prvním kole (62 procenta - pozn. red.), tak by to Jiřímu Drahošovi mohlo k vítězství stačit,“ říká pro INFO.CZ Jakub Charvát.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

Rozdíl počtu hlasů mezi prvním a druhým kolem voleb byl 400 tisíc, rozdíl hlasů mezi oběma kandidáty ve druhém kole byl jen 150 tisíc hlasů. „Já si myslím, že tito noví voliči se přidali k oběma táborům,“ říká Tomáš Klvaňa, komentátor a lektor na New York University v Praze. „Část z nich byla mobilizována strachem z dalšího vládnutí Miloše Zemana, část pak byla mobilizována údajným spojením Jiřího Drahoše a tématu uprchlíků,“ dodává zakladatel think tanku Aspen Institute.

Jak Charvát, tak Klvaňa se shodují, že jedním ze zásadních momentů voleb bylo to, že Jiří Drahoš nedokázal získat větší podporu od voličů Michala Horáčka, Marka Hilšera a Pavla Fischera. „Mohl to být rozhodující moment,“ připouští Charvát.

Výzkum agentury Kantar TNS pro Českou televizi uvádí, že Drahoš získal od Michala Horáčka 72 procent voličů, od Marka Hilšera 71 procent voličů a od Pavla Fischera 81 procent voličů. K Zemanovi se nejvíce voličů z této trojice přiklonilo od Michala Horáčka – 18,5 procenta.

Podle Klvaňi byl dalším zlomovým momentem před druhým kolem voleb mdlý výkon Jiřího Drahoše v prezidentské debatě na televizi Prima. „Pro mnoho, klidně pro několik set tisíc lidí, to byl první moment, kdy se blíže seznámili s oběma kandidáty na prezidenta,“ tvrdí. A Drahoš emotivní debatu nezvládl.

„Jiří Drahoš se poté v debatě na České televizi sice snažil napravit škody, ale ty již byly napáchány. První dojem je vždycky ten nejdůležitější,“ tvrdí bývalý poradce Václava Klause. Podle Tomáše Klvani rozhodlo i to, že Jiří Drahoš nebyl kvalitní a zkušený kandidát.

„Navíc udělal několik taktických chyb. Jednak před prvním kolem nejezdil do regionů a nemluvil s lidmi, což se projevilo na jeho žalostné schopnosti debatovat. A ve druhé části kampaně se snažil cílit na Zemanovy voliče, což byla chyba. Měl se snažit získat co nejvíce hlasů od demokratických kandidátů z prvního kola voleb,“ uzavírá Klvaňa.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

TOP 09 nemůže mít v televizi stejný prostor jako ANO. Je to nefér vůči divákům, říká Nacher

Česká televize se v uplynulých týdnech dostala do centra zájmu nejen kvůli volbě nových členů televizní rady. Veřejnoprávní médium čelilo třeba také kritice, že během koronavirové krize dávalo příliš prostoru vládním politikům na úkor opozice. Podle poslance a pražského zastupitele Patrika Nachera (ANO) na tom ale není nic divného. „Platí základní pravidlo, že když někdo nese odpovědnost, má i nějaký mediální prostor. Kdo odpovědnost nenese, má ten prostor menší. Logicky to nemůže být jedna ku jedné,“ říká v rozhovoru s Michalem Půrem. Proč by podle něj TOP 09 neměla ve veřejnoprávním vysílání dostávat stejný prostor jako hnutí ANO? Jak hodnotí volbu trojice nových členů Rady ČT? A co si myslí o situaci na pražském magistrátu? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.

Skutečnost, že koaliční politici dostali během koronakrize značný mediální prostor ve veřejnoprávní televizi, považuje Nacher za logický. „Asi těžko by poslanci TOP 09 měli mít v televizi stejný prostor jako zástupci hnutí ANO, kterých je ve sněmovně dvanáctkrát víc. To je přeci nefér vůči divákům,“ říká poslanec za hnutí ANO.

Nacher poukazuje na to, že k úplně stejné situaci došlo v Praze, kde byl během koronakrize rovněž mediální prostor dáván převážně primátorovi a koaličním radním. „Jako předsedu opozičního klubu by mě nenapadlo si na to stěžovat, protože logicky jsou to oni, kdo nese odpovědnost. V krizových situacích jsou lidé z exekutivy vidět víc,“ uvádí Nacher s tím, že v debatách, které viděl, byl vždy někdo za opozici.

Link

V souvislosti s volbou tří nových členů Rady ČT Nacher hovoří o dvojím metru. „Buď nám zvolíte toho, o kom si myslíme, že je správný, nebo je to nedemokratická volba. Takhle se vede debata a já s tím nesouhlasím,“ říká Nacher.

„Když je někdo někam zvolen, mělo by se mu dát sto dnů hájení. Tady to nebylo ani sto hodin a spíše bych řekl, že po sto vteřinách bylo jasné, že je ohrožena demokracie a pluralita slova,“ dodává poslanec. Podle Nachera se podobná kritika snášela i na předchozí volbu členů Rady ČT, reálně prý ale nikdo na jejích zasedáních demokracii neohrožuje.

Dvojí metr vidí Nacher i v hodnocení incidentu pražského primátora Zdeňka Hřiba s opoziční zastupitelkou Alexandrou Udženijou. Pirátský šéf Prahy se na jednání zastupitelstva ohradil proti tomu, že tam Udženija kouří elektronickou cigaretu a prohlásil, že se chová jako na Balkáně, čímž narážel na její česko-srbský původ. Udženija zase Hřiba označila za „vidláka ze Slavičína“.Link

„Z médií to vypadá, že si to vyřídili fifty-fifty. Ať si zkusí každý představit, zda by to od někoho z ANO vůči někomu z Pirátů nebo TOP 09 bylo také popsáno takto, nebo by to bylo líčeno jako zcela nepřípustná věc,“ říká Nacher.

Na pražském zastupitelstvu se Nacher zabýval i výší dotace udělené festivalu Prague Pride, za což byl některými svými oponenty kritizován. „Kritizoval jsem kontext, ne samotnou dotaci. Ten kontext je totiž děsivý,“ říká s tím, že ač bude letošní ročník festivalu objektivně nejmenší kvůli koronavirovým omezením, přidělená dotace je historicky nejvyšší.

„Jako řádný hospodář, což byla mantra této koalice, jsem se ptal, proč to nedělají opačně. Dát jim milion a čekat, jak to vyúčtují, mi přijde nefér vůči všem dalším akcím, které se budou škrtat. To, že se to schvalovalo v půl čtvrté ráno, je třešnička na dortu. Navíc je tu zkratka, že kdo si dovolí kritizovat tu výši dotace, tak je homofob. A to je přesně způsob, jakým se dnes vede debata,“ upozorňuje Nacher.