Drahoše na internetu volil téměř každý druhý Čech. Do druhého kola by postoupil s Hilšerem | info.cz

Články odjinud

Drahoše na internetu volil téměř každý druhý Čech. Do druhého kola by postoupil s Hilšerem

Pokud by volby probíhaly po internetu, zvítězil by pravděpodobně Jiří Drahoš. Právě on totiž získal v projektu Prezident 21 od uživatelů nejvíce hlasů. Dle výsledných dat by ho volil téměř každý druhý Čech. Do druhého kola by navíc postoupil s Markem Hilšerem.

Volební model hry Prezident 21 se ovšem od klasického hlasování značně liší. Nejen způsobem odevzdání hlasu online, ale především tím, že uživatelé udílejí kandidátům záporné a kladné body. Plusovým bodem mohli lidé podpořit až tři kandidáty zároveň, mínusový bod můžou udělit jeden. Následně se kladné a záporné hodnocení sečte a vytvoří konečný výsledek. Nejlepšího skóre tak dosáhnul Jiří Drahoš.

„Náš internetový volební model využívá specifického systému demokratické volby, nazýváme jej Demokracie 21. Výsledné pořadí se pak získává prostým součtem všech hlasů. Takže například Miloš Zeman, který je zatím favoritem většiny průzkumů, končí v našem modelu na posledním místě, protože má nejvyšší počet negativních hlasů ze všech kandidátů,” vysvětluje ředitel Institutu pro Demokracii 21 a koordinátor hry Prezident 21 Ondřej Koutský.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

Miloši Zemanovi dal záporný hlas každý třetí člověk, který se hry Prezident 21 zúčastnil. Druhým nejčastěji záporně ohodnoceným kandidátem se stal Mirek Topolánek, třetím Michal Horáček. Ten se ovšem zároveň umístil také na třetím místě žebříčku množství kladných bodů.

Po sečtení kladných hlasů a odečtení záporných se na prvním místě umístil Jiří Drahoš, kterého by zvolilo 44,1 % uživatelů. Na druhém místě je s 36,1 % Marek Hilšer, který by se tak teoreticky s Drahošem dostal do druhého kola. Na třetí příčce se umístil Pavel Fischer s 27,1 % hlasů.

Protože hra monitorovala také sociodemografické údaje zúčastněných, z dat vyplývá, že Drahoš by zvítězil ve všech krajích, kromě Libereckého, kde jej u online voličů o desetinu procenta předstihl Hilšer. Ten jinak figuruje v ostatních krajích na druhém místě, jen v Karlovarském kraji se umístil druhý Miloš Zeman.

Největší podporu voliček má Marek Hilšer, 54,4 % jeho hlasů pochází od žen. Mirek Topolánek má naopak ze všech kandidátů nejsilnější podporu mezi muži, kteří mu zajistili 63,6 % všech hlasů. Marek Hilšer má také nejmladší voličskou základnu, podporují ho převážně lidé ve věku 29 až 42 let. Zeman má naopak nejsilnější podporu seniorů. Dle údajů z projektu je každý jeho druhý volič starší 61 let.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Krizi už vidíme. Vládní programy na záchranu ekonomiky nestačí, říká Dlouhý

Projevy ekonomické krize už v Česku jasně vidíme. O tom, jak bude hluboká, ale budeme více vědět až na podzim, domnívá se prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Nejdůležitější je teď podle něj dostat likviditu do ekonomiky. „Otevřeně si ale řekněme, že se tak nestane skrze programy Covid, Antivirus nebo Pětadvacítku,“ upozorňuje Dlouhý v rozhovoru s šéfredaktorem INFO.CZ Michalem Půrem. Jaký bude dopad koronavirové pandemie na ekonomiku? Kdy se vrátíme na úroveň doby před COVID-19? A stane Dlouhý šéfem OECD? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.

Koronavirová pandemie a opatření proti jejímu šíření uvrhly českou ekonomiku do krize, jejíž projevy jsou podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého jasně patrné. „Máme změřeno, že HDP prudce klesá. Koneckonců nemusíme ani měřit HDP. Stačí se podívat, kolik obchodů a provozoven muselo ze dne na den zavřít. Viděli jsme pokles i ve zpracovatalském průmyslu. Čili krize to je,“ říká Dlouhý s tím, že její hloubku půjde posoudit na podzim tohoto roku.

„První makroekonomické odhady jsou, že letos HDP klesne při středním scénáři mezi 7,5 až 8 %, příští rok by mohl o 4 až 6 % růst, což je docela hodně. Šest procent jsme měli naposledy v roce 2006. Ale teď to bude z nižší základny,“ nastiňuje Dlouhý dopady koronavirové krize na českou ekonomiku.

Mezi ekonomy podle něj začíná převládat přesvědčení, že na úroveň roku 2019 a týdnů před pandemií se Česko dostane až v polovině roku 2022. „Lidé se mě hodně ptají na nezaměstnanost, protože panují obavy z jejího prudkého nárůstu. Na Hospodářské komoře se domníváme, že tolik neporoste, maximálně k 5 %, možná ani to ne,“ uvádí Dlouhý.

Link

V čem ale spatřuje riziko, je nárůst míry inflace. „Podle Centrální banky se inflace nemusíme bát, protože poklesla poptávka, neboť lidé mají méně peněz a trápí je nejistota, ale tím, jak se všechno rychle zavřelo, poklesla i nabídka. A možná i více než poptávka,“ komentuje situaci Dlouhý. 

Krátkodobý ekonomický dopad koronavirové pandemie může podle Dlouhého být největší od hospodářské krize ve 30. letech. Dle jeho slov se na tom shoduje většina ekonomů. „Už dnes je to horší než ta předchozí krize, která ale byla jiného typu. Otázkou je, zda jsme se z ní nějak poučili,“ říká Dlouhý. „Jestli dnes může premiér a ministryně financí říkat, že si můžeme ta opatření dovolit, protože naše veřejné finance a dluh jsou pod kontrolou, pak je to i v důsledku toho, že ten zlý Kalousek možná za minulé krize udělal nějaké chyby, ale nakonec tu zemi nezadlužil,“ dodává s tím, že kdyby došlo před 12 lety k vyššímu zadlužení, i současná krize by se hůře zvládala.

Link

Okamžité reakce vlády na koronavirovou krizi považuje Dlouhý za v jádru dobré a koncepční, ale někdy provázené až zoufale chaotickou realizací. „Kroky byly přijaty, mohli jsme si dovolit zemi krátkodobě zadlužit, ale teď je nejdůležitější dostat likviditu do ekonomiky. Dle jeho názoru se tak nestane skrze programy Covid, Antivirus nebo Pětadvacítku. „Jestli máme odhady, že narůstá potřeba likvidity, a ten nedostatek by mohl koncem června být 400 miliard a koncem září 600 miliard, tak ty peníze přes tyto programy jsou jen desítky miliard,“ vysvětluje Dlouhý. 

V závěru rozhovoru se Dlouhý vyjádřil i ke spekulacím, že je žhavým kandidátem do vedení OECD. „Nejsem žhavý kandidát, dokonce ještě ani kandidát. Nabídky se podávají až v září a je to věcí ministerstva zahraničí,“ říká Dlouhý. „Na sněmu v červenci budu kandidovat opět na prezidenta Hospodářské komory,“ dodává s tím, že pokud by Česko svého nominanta do OECD prosadilo a byl by jím on sám, pak by z funkce prezidenta Hospodářské komory ČR musel odejít.