Druhé kolo volby prezidenta slibuje drama. Zemana by mohli porazit hned čtyři soupeři, ukázal průzkum | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Druhé kolo volby prezidenta slibuje drama. Zemana by mohli porazit hned čtyři soupeři, ukázal průzkum

Druhé kolo volby prezidenta slibuje drama. Zemana by mohli porazit hned čtyři soupeři, ukázal průzkum

Pokud v prezidentské volbě postoupí do druhého kola současná hlava státu Miloš Zeman, největší šanci porazit ho by měl z protikandidátů vědec Jiří Drahoš. Na základě svého výzkumu to dnes oznámila agentura STEM/MARK. V případě příklonu větší části nerozhodnutých voličů by podle agentury mohli zvítězit nad Zemanem i Michal Horáček, Marek Hilšer nebo Pavel Fischer.

Z výzkumu vyplývá, že v případě duelu Zeman - Drahoš v druhém kole by nynějšího prezidenta volilo 42 procent lidí a Drahoše 48 procent lidí. Deset procent voličů zatím neví, komu by v takovém souboji dalo hlas.

Pokud by v druhém kole proti sobě stanuli Zeman s Horáčkem, dalo by Zemanovi hlas 46 procent lidí, Horáčkovi 44 procent, ale desetina voličů opět není rozhodnutá. V případném souboji Zeman verus Fischer by nynější prezident získal 47 procent hlasů, Fischera by volilo 39 procent voličů, ale rozhodnutých už není 14 procent voličů.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

Pokud by proti Zemanovi stanul bývalý premiér Topolánek, získal by 29 procent hlasů, zatímco Zemanovi by dalo hlas 56 procent lidí. Zbylých 15 procent je nerozhodnutých. Marka Hilšera by v možném druhém kole proti Zemanovi volilo 41 procent lidí, 13 procent lidí je nerozhodnutých a 46 procent hlasů by získal Zeman. V případném duelu s Vratislavem Kulhánkem nebo s Jiřím Hynkem by Zeman obdržel v obou případech podle průzkumu 49 procent hlasů. Kulhánka by volilo 35 procent lidí, Hynka 34 procent. Zbytek jsou nerozhodnutí voliči.

Pokud by se v druhém kole Zeman utkal s Petrem Hannigem, získal by nynější prezident 51 procent. Jeho protikandidát by obdržel 28 procent hlasů, zhruba pětina voličů je pro tento případ nerozhodnutá.

Do druhého kola se mohou dostat i tři kandidáti. Jak je to možné? Čtěte zde>>>

STEM/MARK uvádí, že šanci porazit v druhém kole Zemana má víc kandidátů. Imaginárnímu protivníkovi, který by vzešel z jednoho z osmi kandidátů, by dalo svůj hlas 44 procent respondentů, zatímco Zemana by volilo 39 procent lidí, uvedla agentura. „Voliči Zemana by byli častěji starší lidé, s nižším vzděláním a z menších obcí. Naopak voliči hypotetického soupeře současného prezidenta by byli častěji mladší, vysokoškolsky vzdělaní a z větších měst,“ stojí v tiskové zprávě.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Problematičtí spojenci. S blížícím se koncem války v Sýrii roste napětí mezi Ruskem a Íránem

Syrský diktátor Bašár Asad se chystá silou či vyjednávání získat zbývající části Sýrie kontrolované povstalci. Zvyšuje se tím ale napětí mezi jeho spojenci, Ruskem a Íránem, uvádí server Al Monitor.

Rusko a Írán zachránily vládu Bašára Asada před svržením povstalci. Moskva mu v kritické chvíli v roce 2015 svými letadly zajistila vzdušnou podporu, dodala vojenskou techniku a podle některých zdrojů i finance. Teherán zase dlouhodobě poskytoval vojenské poradce. A když si Asad začal stěžovat, že mu docházejí mladí muži pro boj s rebely, Íránci vytvořili a zaplatili milice zahraničních bojovníků. Šíitů, tedy menšinové větve muslimů, pocházejících z Pákistánu, Iráku a dalších zemí.

Jenže s končící válkou v Sýrii – Asadovi z důležitějších oblastí zbývá ovládnout už jen provincii Idlíb a sever země držený Kurdy – se objevují rozdíly mezi politikou Moskvy a Teheránu. Hlavní cíl intervence se totiž zdá splněn a Asad bude kontrolovat celou Sýrii nebo alespoň většinu země. Moskva by teď viděla ráda jakési uklidnění a bojí se případné dobrodružné politiky Íránu.

Link

Moskva je ve strategicky velmi výhodné situaci, má své základny v Sýrii a ukázala, že je velmoc, ale takticky je ve velmi delikátní situaci, tvrdí Stephen Blank z amerického think-tanku American Foreign Policy Council.  Podle něj se Rusko bojí toho, že Íránci v Sýrii by mohli vyprovokovat válku se sousedním Izraelem případně s některými arabskými zeměmi. Ostatně je to poprvé, co se dostali tak blízko k Izraeli, se kterými nemají na rozdíl od Sýrie společnou hranici, a v ideologii íránského islamistického režimu hrály vždy sliby „osvobození“ Jeruzaléma důležitou roli.

Rusové se ovšem bojí toho, že Írán takovou válku prohrál, že by tím ohrozil setrvání Asada u moci a v neposlední řadě že by přitáhl pozornosti USA k Blízkému východu, čímž by tu zkomplikoval situaci Ruska, uvedl nedávno Blank. Ostatně podobně se vyjádřil na serveru Middle East Eye i ruský expert na Blízký východ Alexej Chlebnikov, podle kterého chce Moskva posílit moc Damašku, aby tolik nepoléhal Íránu a nehrozily tak mezinárodní komplikace.

Syrský režim ostatně bere jako „lepšího“ přítele právě Moskvu. Syrští důstojníci si prý stěžují na Íránce a šíitské milice, došlo i ke střetu ruských vojáků s bojovníky šíitského libanonského Hizballáhu ovládaného Íránem, a v některých oblastech se prý Asadův režim snaží o to, aby ruští vojáci a nikoliv šíitští milicionáři kontrolovali klíčové body a pak je předali syrské armádě.

Link

Syrští školáci se od konce roku 2017 povinně učí rusky a Rusové jsou v nových učebnicích líčeni jako někdo, kdo je Syřanům kulturně blízký. O Íránu učebnice většinou mlčí, jen zmiňují, že íránský provincie Chúzistán je „arabským územím“ a osudem Sýrie je samozřejmě vytvořit velký arabský stát od Středozemního moře po Perský záliv.

V diplomatických vyjádřeních se pak napětí mezi Moskvou a Teheránem projevuje tak, že Teherán téměř panicky reaguje na prohlášení či náznaky Moskvy, že by se ze Sýrie mohly stáhnout všechny cizí jednotky. Stejně tak jako na pokusy Ruska zprostředkovat stažení íránských a proíránských jednotek z jižní Sýrie, která hraničí s Izraelem. Z Teheránu se ozvalo, že nikdo nebude diktovat Íránu jeho zahraniční politiku.

Teherán zatím těží z toho, že se považuje za důležitého spojence Moskvy na Blízkém východě. To je sice pravda, ale jen do určité míry. Jak zdůrazňuje již citovaný Stephen Blank, Moskva hraje globální nikoliv regionální hru a v té není Írán až tak důležitý. Ostatně v tisku se objevily zprávy, že Moskva by údajně byla ochotna vzdát se své podpory Íránu, kdyby ji USA udělaly ústupky třeba v Evropě.

Nic takového ale prozatím není možné. Íránem placení žoldáci jsou totiž stále důležití pro stabilitu Asadova režimu. Pokud by Moskva chtěla omezit vliv Íránu, musel by v Sýrii nasadit vlastní pozemní síly a to v podstatném množství. A to se zatím ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi nechce. Až ale Asad dobude další území, více konsoliduje svoji moc a nebude už potřebovat tolik šíitských žoldáků, Moskva bude více tlačit na Írán a snažit se získat větší vliv v Sýrii na účet Teheránu. Jak na to bude reagovat Teherán není zatím jasné.

35536