Elektronické volby jsou v Česku hudbou budoucnosti. Proti hraje politika i riziko hackerských útoků | info.cz

Články odjinud

Elektronické volby jsou v Česku hudbou budoucnosti. Proti hraje politika i riziko hackerských útoků

Hlasovat pro svého kandidáta z pohodlí domova místo volební místnosti by uvítal nejeden Čech, především pak mladší voliči. Zavedení elektronických voleb by ale ulehčilo život především lidem, kteří nežijí v místě trvalého bydliště, a před každými volbami tak musí s předstihem žádat o voličský průkaz. Navzdory těmto argumentům je ale takzvaný e-voting v Česku stále hudbou budoucnosti, někteří experti navíc upozorňují na to, že volby přes internet jsou náchylnější ke kybernetickým útokům ze strany zahraničních zpravodajských služeb. 

V době, kdy lze přes internet zařídit celou řadu úkolů, kvůli kterým jste dřív museli na úřad nebo do banky, lidé v Česku stále musí osobně dojít do volební místnosti a hodit hlasovací lístek do urny před zraky komise. Mnozí proto volají po možnosti hlasovat ve volbách do zastupitelstev, parlamentu či v evropských volbách přes internet. Češi se však změny ještě nějakou dobu nedočkají.

„Právní úprava s tím zatím nepočítá. Je to téma, které se diskutuje už delší dobu, dosud ale nebyla nalezena odborná ani politická shoda o konkrétním provedení,“ řekl pro INFO.CZ advokát a bývalý náměstek několika ministrů spravedlnosti s působností pro legislativu a informatiku František Korbel.

Hlavním důvodem tak zůstává to, že elektronické volby stále nejsou klíčové politické téma a politici se na něm zatím nedokázali shodnout. „To má samozřejmě zásadní vliv, protože shoda politiků je ke změnám volebních zákonů nezbytná,“ říká Korbel s tím, že ne všichni voliči by však se zavedením elektronických voleb souhlasili a vyšší ochotu lze očekávat u mladších než starších voličů.

Zastánci e-votingu poukazují hlavně na úspěšný příklad Estonska, kde se v parlamentních volbách hlasuje přes internet už od roku 2007. Občanům stačí, aby si stáhli oficiální volební aplikaci, kde musí prokázat svou elektronickou identitu a odklikne kandidáta, kterého chce volit. Estonci tak mohou volit jednoduše odkudkoli. Nadstandartní služby digitalizace veřejné správy si v nedávném rozhovoru pro INFO.CZ pochvaloval i expert Andres Raieste, který se na zavádění takzvaného e-Governmentu v Estonsku podílel.

„Nemám sebemenší důvod kvůli úředním věcem vycházet z domu. Služby e-Governmentu zjednodušují můj každodenní život. Kontakt s úřady proto neberu jako povinnost nebo něco, co podstupuji nerad. Je to pro mě naprosto přirozené. Vůbec nedokážu pochopit dobu před deseti, patnácti lety. Myslím, že tehdejší doba v Estonsku je velmi podobná tomu, co máte dnes vy v České republice,“ řekl tehdy redakci.

Obyvatelé malé země v Pobaltí si na elektronické volby postupně zvykají – během posledních parlamentních voleb v roce 2015 hlasovalo přes internet 30,5 procenta Estonců. Ostatní zvolili tradiční způsob a do volební místnosti zašli osobně. Přestože k estonskému modelu má Česko ještě daleko, první důležitý mezník, který by mohl být základním stavebním kamenem pro zavedení elektronických voleb, se rýsuje i tady.

„Domnívám se, že vhodným impulsem k zavedení elektronických voleb by mohlo být nabytí účinnosti nového zákona o elektronické identitě, ke kterému má dojít 1. července letošního roku. Elektronická identifikace občana – buď datovou schránkou, elektronickým podpisem nebo jiným důvěryhodným nástrojem elektronické identity – je totiž pro elektronické volby nezbytnou podmínkou,“ říká Korbel.

Elektronické volby se mohou stát terčem hackerů

Zatímco řada voličů by přes mobil, počítač či tablet nejraději volila už dnes, podle politologů by možnost hlasovat online nové voliče k urnám stejně nepřivedlo. To tvrdí i vedoucí Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci Tomáš Lebeda, podle kterého to je vidět právě na příkladu Estonska.

„Ta praxe ze světa je zatím velmi omezená – v parlamentních volbách se to používá zatím pouze v Estonsku, což je země, která je technologicky obrovsky na výši. Zaváděli to už před velmi dlouhou dobou a nezdá se, že by to tam tu účast ve volbách zvýšilo. Přibývá tam sice lidí, kteří volí elektronicky, ale v podstatě se zdá, že by většina těchto lidí volila i bez toho,“ řekl pro INFO.CZ Lebeda, který by podle svých slov pro zavedení elektronických voleb nebyl. Elektronické volby jsou totiž náchylnější k hrozbě kybernetického útoku ze strany zahraničních zpravodajských služeb.

„Důvodem, proč jsem vůči tomu skeptický, je to, že v dnešní době, kdy se o volby v západní Evropě nebo ve Spojených státech se zajímají zahraniční tajné služby – zejména ta ruská – si nedokážu představit, že bychom to v této době zaváděli i my. Podle mého lze i ten nejlépe zabezpečený systém nějakým způsobem překonat,“ vysvětluje Lebeda.

Právě obavy z hackerských útoků jsou nejčastějším argumentem hovořícím proti zavedení elektronických voleb, podle Korbela však nejsou na místě. „V tom nespatřuji důvod pro odmítnutí elektronického hlasování. Ostatně zjišťování výsledků voleb je kombinované, kdy na počátku stojí hlasování ve volební místnosti, nicméně ke zpracování výsledků dochází rovněž elektronicky v rámci elektronických systémů Českého statistického úřadu,“ uzavírá odborník na právo informačních technologií s tím, že elektronické volby musí být zajištěny tak, aby se riziko útoku co omezilo na minimum. 

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Jourová: Vytvořili jsme návrh, který nemá v historii EU obdoby

KOMENTÁŘ VĚRY JOUROVÉ | Když Evropská komise předložila ve středu členským státům a Evropskému parlamentu předělaný návrh sedmiletého rozpočtu Evropské unie v hodnotě 1,1 bilionu eur, doplněný bezprecedentním fondem obnovy za 750 miliard eur, dělala dějiny. Předvedla, že je schopná přijít s návrhem, který může reálně pomoci Evropě překonat ekonomické a sociální dopady koronavirové pandemie. 

Po celou dobu přípravy tohoto vpravdě historického návrhu jsme si uvědomovali, že čelíme nečekanému, neviditelnému, neznámému a nepředvídatelnému nepříteli. Nákaza nás napadla všechny bez rozdílu a napáchala velké škody. Nemůže za ni nikdo, ale v odpovědi musíme být jednotní a silní už nyní, ačkoli konečný účet ještě neznáme. Shodli jsme se v tom, že naše reakce musí být rychlá, jasná, srozumitelná a nesmí minout vytyčený terč.

Návrh sleduje tři hlavní cíle, které spolu souvisejí:

  • Zacelit rány, napravit napáchané škody, zachránit pracovní místa, pomoci zejména nejvíce zasaženým zemím, firmám a lidem.
  • Investovat do správných oblastí, modernizovat hospodářství, aby nezatěžovalo životní prostředí, podpořit digitalizaci a technologie potřebné pro lidi. Využít vynucené přestávky k úpravě kurzu směrem k šetrnější a modernější ekonomice.
  • Poučit se z krize a investovat do razantního posílení odolnosti a soběstačnosti Evropy, aby byla schopna snáze čelit podobným neštěstím v budoucnu. Prvním úkolem bude vytvořit strategické zásoby zdravotnického materiálu, podpořit klíčová zdravotnická zařízení a zbavit se závislosti na třetích zemích. Evropa si musí být schopna v těžkých chvílích pomoci sama.

Link

Navržený balík nemá v historii Evropské unie obdoby; je na výši výzvy, kterou pandemie představuje. Nyní se jím budou zabývat premiéři a prezidenti členských států a jako vždy budou logicky mít hodně na mysli své národní zájmy. Přesto věřím, že v debatě převládne politická vůle učinit adekvátní společné rozhodnutí, blahodárné pro celou Evropskou unii. Rozpočet pak bude muset získat podporu Evropského parlamentu a národních parlamentů. Čeká nás tedy složité a tvrdé vyjednávání pod časovým tlakem. Pro Evropu a její členské země to bude velká zkouška politické odpovědnosti a odvahy, ale také soudržnosti a smyslu pro solidaritu; důsledky nedohody by mohly být nedozírné.

Navzdory nevídaným částkám není tento návrh rozpočtu totiž jen o penězích, ale také o vzájemnosti, o pochopení společného projektu a o ekonomickém pragmatismu. Umožní opětovně nastartovat společný evropský trh, který je naší hlavní silou v globalizovaném světě, zárukou ekonomické prosperity všech zemí, které se na něm podílejí, včetně České republiky. Dokument je koncipován tak, aby se vynaložené prostředky promítly především v životní úrovni lidí, kteří v Evropě žijí. Po minulé finanční krizi před 10 lety se nerovnosti prohloubily a lidé nevnímali evropskou politiku jako hráz proti nespravedlnosti. Tuto chybu nesmíme opakovat.

Link

Nazvali jsme tento návrh „Evropským rozpočtem nové generace“. Je to proto, že dnešní krize se nutně projeví i na životní úrovni našich dětí. Proto musíme její dopady tlumit už nyní, a to zásadním způsobem. Nicméně je jasné, že budoucí generaci předáváme nejen ambici překonat potíže co nejlépe, ale také odkaz v podobě společného dluhu – oněch 750 miliard se bude splácet v letech 2028-58. I proto je důležité, aby každé investované euro přineslo maximální užitek a aby budoucí dluhy bylo snadné splácet díky obnovené prosperitě.

Toto vše je dobrá zpráva i pro Českou republiku. Nejenže budou pokračovat v neztenčené míře tradiční politiky – kohezní a strukturální pomoc, zemědělské dotace – ale cílené oživení a ozdravení jednotného trhu nemůže než prospívat naší exportně orientované ekonomice. Česká republika dokázala v minulých letech dynamicky rozvíjet hospodářství a vytvářet pracovní místa. Výborně zabojovala proti epidemii koronaviru. Věřím tomu, že beze zbytku a úspěšně využije i šance, které nabízí ambiciózní návrh rozpočtu Evropské unie.

Autorka je místopředsedkyně Evropské komise.