Fischer chce být "stínový prezident". Zeman vyvolává strach, budu mu do toho mluvit, říká | info.cz

Články odjinud

Fischer chce být "stínový prezident". Zeman vyvolává strach, budu mu do toho mluvit, říká

Bývalý uchazeč o Pražský hrad Pavel Fischer by chtěl vystupovat jako "stínový prezident" k současné hlavě státu Miloši Zemanovi. Kritizuje ho za to, že se nijak nevyslovil k výrokům politiků SPD o koncentračním táboře v Letech, které považuje za zpochybňování romského holokaustu. Fischer se domnívá, že Zemanovi volby pomohl vyhrát strach, který rozpoutal. Voliče podle něj ubezpečil, že se nemusí bát, že je ochrání. Zeman také mistrně využil slabin svých soupeřů, řekl Fischer v rozhovoru ČTK. Bývalý velvyslanec ve Francii nevyloučil zájem o opětovný vstup do diplomatických služeb.

Fischer ve volbách obsadil třetí místo se ziskem 10,23 procenta hlasů. Svou kandidaturu hodnotí jako pozitivní zkušenost. "Ve společnosti, která se mi zdála jako ospalá, zdála se mi letargická, se probudil obrovský zájem o věci společné, politické, veřejné," podotkl.

Z analýz, které má k dispozici, podle něj jasně vyplývá, že Jiřímu Drahošovi, který postoupil do druhého kola proti Zemanovi, přinesl "zřejmě největší počet hlasů". Za Drahoše se po prvním kole postavila včetně Fischera pětice bývalých protikandidátů. Fischer odmítl, že by podporovatelé Drahoše nepřesvědčili své příznivce, aby šli volit raději bývalého šéfa Akademie věd než Zemana. "Ty, které se nepodařilo dostat k volbě Jiřího Drahoše, ty nepřesvědčil Jiří Drahoš," poznamenal. Pří společných mítincích si Fischer uvědomoval, že zůstaly otevřené otázky, které lidé vnímali jako důležité. "Možná čekali na ještě silnější apel," podotkl. Drahoš měl také podle Fischera přijmout účast ve všech debatách. "Ale po bitvě je každý generál," řekl.

Zeman podle něj "mistrně využil slabin svých soupeřů". Zároveň prokázal, že umí výborně využít současná jednání o vládě a mediálního prostoru, který se mu naskytl. Podle Fischera mohla třeba Česká televize místo jedné velké debaty, která se konala den před volbami, uspořádat více menších debat, aby voliči získali potřebné informace s předstihem.

Fischer se domnívá, že Zemanovi vyhrála volby soustavná práce s voliči a to, že vyvolal strach. "S tím strachem pracoval tak, že potom všechny ubezpečil, že se nemusí bát, že on je ochrání," řekl. Strach z ohrožení či obava z dalšího vývoje byla podle něj hlavním motivem voleb. Zemana zkritizoval za jeho přístup ke kampani, kterou za něj vedli druzí a ke které se Zeman nehlásil. "Demokracie je přeci o tom, že před sebe předstupujeme s otevřeným hledím. Měl jsem pocit, že je tady muž v brnění, Miloš Zeman, který má spuštěné hledí a ještě se tváří, že ani vlastně nebojuje, ale přitom celé bojiště bylo pokryto jeho zbraněmi. Tady si říkám, že to není příklad otevřené politické kultury," řekl Fischer. Zemanovo okolí podle něj za současného prezidenta bojovalo prostředky které jsou v rozporu s duchem ústavy. "Tím nechci říct, že je potřeba volby anulovat. Ale zdá se mi, že to jsou příliš vážné věci, než abychom se tvářili, že se nic nestalo," zdůraznil.

Na otázku, zda se zúčastní i příští prezidentské volby, Fischer řekl, uplynulou kandidaturou zjistil, že umí za relativně velmi krátkou dobu oslovit velký počet voličů. Dodal, že ze zpětné vazby od voličů i politických stran mu vyplývá, že by kandidaturu "rozhodně neměl vylučovat". "Ale já vlastně nevím, kdy se bude volit. Nevím, jaká budou témata, nevím, jestli zrovna člověk mého typu bude vhodný," řekl.

Fischer také nevyloučil zájem v budoucnosti opět vstoupit do diplomatických služeb. "Na druhou stranu by bylo velkou chybou, kdybych teď říkal, že chci být někde velvyslancem. Ten proces je jiný a já jsem žádnou takovou nabídku nedostal a ani si o ni neříkám," zdůraznil. Zároveň podotkl, že "představa, že by měl někde obhajovat názory Zemana, je zejména v dnešní době skličující".

Prezidenta a premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) zkritizoval za to, že nereagovali na výroky zpochybňující existenci koncentračního tábora v Letech. "Pokud k tomu prezident a premiér mlčí, tak to znamená, že zřejmě ty hlasy, které to dnes popírají, zřejmě politicky potřebují," řekl. "Jestli něčím chci být, tak klidně stínovým prezidentem. Já mu do toho budu mluvit," dodal.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Čínská hra svalů! Peking ukázal světu námořnictvo, které může brzy rozdrtit Američany

Čína se vrací jako námořní velmoc. Za posledních patnáct roků takřka zdvojnásobila počet svých vojenských plavidel a vyvinula vlastní letadlovou loď. Experti odhadují, že pokud jí nastoupené tempo vydrží, předstihne Čína během dekády v počtu lodí i dosud dominantní Spojené státy. Jakkoli Peking opakuje, že mu jde jen o obranu a mír vůbec, ostatní země regionu mají jistě důvod k obavám.

I když Čína zdůrazňovala opak, včerejší přehlídka připomínající 70 let existence čínského námořnictva je demonstrací síly. Peking v těchto dnech hostujícím námořníkům z třinácti zemí (kromě jiných z Austrálie, Japonska, Indie či Vietnamu) a tak vlastně celému světu dokazuje, jak mu na moři záleží. Během velkolepého show v přístavu Čching-tao ukázal nejen nukleární ponorky, ale i torpédoborce nové generace stejně jako bezmála čtyři desítky letadel.

Ukázku svalů si nenechal ujít čínský prezident Si Ťin-pching. Státní agentura Sin-chua dokonce považovala za vhodné v krátkém textu popsat slovní výměnu mezi ním a námořníky: „Zdravím Vás, soudruzi! – My Vás také zdravíme, předsedo! - Soudruzi, děkuji Vám za Vaši namáhavou práci! - Sloužíme lidu!“

Link

Krátký komunistický rituál nic nemění na tom, že čínské vojenské námořnictvo opravdu urazilo dlouhou cestu. Média připomínají, že ještě před dvaceti roky disponoval rudý gigant méně než deseti armádními plavidly. Loni jich měl k dispozici už tři stovky. Spojené státy v téže době vlastnily na 490 vojenských lodí, z toho ale bylo k boji připraveno méně než tři sta strojů. Pokud by Čína pokračovala v nastoupeném trendu, kolem roku 2030 bude světovým mořím dominovat, a to s poměrně jasnou převahou nad USA. Jde ovšem pouze o projekci, která předpokládá nejen neměnný strategický zájem Číny, ale i trvající úroveň její ekonomické prosperity.

A jde také o dosaženou efektivitu čínského námořnictva. „Kvantita není vše. Vybavení čínských plavidel se sice rychle modernizuje, je však stále méně efektivní než to americké. I námořníci, které čínské lodě obsluhují, jsou méně zkušení než jejich kolegové z USA,“ říká pro server abc.net.au Adam Ni, expert na čínskou obrannou politiku z Macquarijské university v Sydney.

Link

Jistě, prezident Si Ťin-pching před přehlídkou zopakoval, že „čínské ozbrojené síly mají za cíl posilovat ovzduší vzájemné důvěry i rovnosti všech partnerů“. Rostoucí čínská námořní (a obecně vojenská) síla však u ostatních asijských států budí oprávněně pozornost, ba strach. Co se námořních aliancí s USA týče, ty posiluje nejen Tchaj-wan, který pevninská Čína považuje za vzbouřeneckou provincii. Zájem o vojenskou spolupráci s Washingtonem tak stále mají i Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, Singapur i Indie. Strategický zájem Pekingu se nyní soustřeďuje na oblast Jihočínského moře, nenasytná asijská ekonomika hltající suroviny ale už nyní kolonizuje Afriku. A proniká do okolních stejně jako evropských států prostřednictvím v zásadě neo-imperiální iniciativy Pás a stezka.

Čína se tak pomalu stává světovou mocností, která se chystá prosazovat své zájmy třeba i na Blízkém východě, ba dokonce Latinské Americe, jmenovitě ve Venezuele, která je bohatá na ropu.

Link

Klidu asijským státům jistě nepřidává ani fakt, že si stále dominantnější čínský prezident pod sebe stáhl kromě jiného i řízení ozbrojených sil. Neváhal z armády vyhodit 300 tisíc převážně administrativních pracovníků. A drsně odstranil dokonce i zkušené a mocné generály, pokud mu stáli v cestě. A kteří se jako za nejhorších časů maoismu veřejně doznávali ze svých domnělých (či skutečných) hříchů, nyní již před kamerami. Znalci prostředí sice tvrdí, že za vlády předchůdců nynější hlavy státu se armáda poněkud vymkla státní, respektive stranické kontrole. Tomu je ale konec. „Nyní už všechnu moc nad vojáky ve svých rukou soustředil Si Ťin-pching,“ konstatoval pro agenturu Reuters singapurský specialista Li Nan.

41445