Články odjinud

Horáček láká na amnestii pro dlužníky. Stát by měl podle něj lidem odpustit penále na daních a pojistném

Horáček láká na amnestii pro dlužníky. Stát by měl podle něj lidem odpustit penále na daních a pojistném

Kandidát na prezidenta Michal Horáček navrhuje, aby stát občanům odpustil penále z dluhů vůči státu. Podle Horáčkovy představy by lidé nemuseli díky jednorázové amnestii platit penále z dluhů na daních a pojistném. Samotné dluhy odpouštět nechce. Horáček to dnes řekl na tiskové konferenci. O nápadu podle svých slov už se zástupci politických stran jedná.

Horáčkův záměr se týká pokut a penále k dluhům, které mají fyzické osoby vůči státu. „Spousta těchto pohledávek je stejně nedobytných a tyto dlouhá léta se táhnoucí dluhy brání návratu lidí do běžné ekonomiky, takže ani nemohou platit daně, a stát tak nepochybně přichází o spoustu peněz," uvedl.

Horáček řekl, že lidé do dluhových pastí často padají z banálních důvodů, kdy například opomenou úřadům zaplatit nebo mají s placením zpoždění. "Často se stane, že z banálního malého dluhu to naroste kvůli penále do nesplatitelných nároků," podotkl.

1080p 720p 360p
Zeman proti nám nemá šanci, radši to vzdá, vsaďte na mě, říká o prezidentských volbách Horáček

Horáček se domnívá, že z několika desítek miliard korun, které lidé dluží na pokutách a penále, je nemalá část nesplatitelná. Je přesvědčen o tom, že jeho návrh mnoha lidem prospěje a nikomu neuškodí. Odpustit penále mají podle něj pravomoc ministr financí a ministr práce a sociálních věcí.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Amnestie by se podle něj měla symbolicky vyhlásit příští rok, kdy se bude slavit 100 let od vzniku Československa. Podotkl, že se chce zasadit, aby stát nebyl drábem. „Já bych chtěl, aby stát projevil dobrou vůli vůči těm, kteří jsou rozhodnutí svůj dluh uhradit. V konkrétním termínu by tedy mohli uhradit svůj dluh bez pokuty. A kdy jindy by měl stát dobrou vůli projevovat než právě při výročí založení republiky," dodal Horáček.

Poznamenal, že o svém návrhu už mluvil s lídry politických stran. Návrh podle jeho slov uvítali. S kým už jednal, nechtěl specifikovat.

Horáček zároveň vyzval ostatní prezidentské kandidáty, kteří už sehnali dostatek podpisů k prezidentské kandidatuře, aby vstoupili do veřejné debaty a předložili své programy. „Řekněte, za čím stojíte a proti čemu se chcete vymezovat," řekl.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Michala Horáčka najdete zde>>>

Horáček patří mezi dosavadní tři největší favority prezidentské volby. Podle průzkumu agentury Focus pro Český rozhlas by hlas Horáčkovi dalo 12,4 procenta oslovených lidí. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš by dostal 13 procent a současný prezident Miloš Zeman 28,1 procenta. Další kandidáti mají podporu v řádu jednotek procent. Průzkum se uskutečnil od 14. do 28. srpna a odpovídalo na něj 1011 lidí, uvedl Český rozhlas na svém webu.

První kolo prezidentských voleb se bude konat 12. a 13. ledna, druhé kolo o dva týdny později. Úmysl kandidovat projevilo v uplynulých měsících více než deset dalších uchazečů. Čas na oficiální ohlášení kandidatury mají do 7. listopadu, Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran ale už museli nahlásit svůj volební účet. Zaregistrovalo si je dosud jen sedm politiků.

Vše o prezidentských volbách najdete zde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Mayová už jen posouvá hodinové ručičky a čeká na březen. Británie z EU možná vůbec neodejde

Jednání o brexitu se britské premiérce Therese Mayové bortí pod rukama už poměrně dlouho, včera ale utrpěla další tvrdou porážku. A opět na domácí půdě, když poslanci odmítli podpořit její snahu o dohodu nových podmínek brexitové dohody s EU. Mayové nezbývá, než dál přešlapovat na místě a počkat si přibližně na polovinu března. Všechny klíčová rozhodnutí totiž nejspíš padnou až v úplném závěru lhůty. Stát se pak může cokoliv včetně stažení celého plánu na odchod z EU. Šance, že z toho Mayová vyjde vítězně, je ovšem minimální.

Britská premiérka se na cestě za dosažením změn brexitové smlouvy, kterou se zbytkem Evropy sama vyjednala, dostává do slepé uličky. Dolní sněmovna ji sice koncem ledna pověřila, aby dohodu a především spornou irskou pojistku v unii upravila a nahradila ji „alternativními ujednáními“, včera ale britští poslanci obrátili a odmítli ji v těchto jednáních s Evropskou unií podpořit.  

Přestože bylo hlasování považováno za symbolické, pro evropskou sedmadvacítku je to jasný signál, že britští poslanci za Mayovou nestojí. Podle odborníka na Evropskou unii z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Ondřeje Mocka totiž ztratili víru, že je ještě možné vyjednat změny irské pojistky, kolem které se spory dlouhodobě točí. Důvodem je série drsných vzkazů z EU, která Británií opakovaně dává zcela jasně najevo, že se smlouva znovu otevírat nebude.

Link

„Nemá tedy smysl vyzývat premiérku, aby jednala, když jedinou klíčovou otázku – irskou pojistku – už dnes nikdo nezmění,“ říká pro INFO.CZ Mocek, podle kterého je složité říct, o co mají poslanci vlastně zájem. V předchozím hlasování totiž prošly jen dodatky, které odmítají odchod Británie bez dohody a vyzývají k nahrazení irské pojistky „alternativními ujednáními“, doteď ale nikdo neví, co si pod tím představit.

Vláda Mayové přesto nechce z původního plánu couvnout a je odhodlaná se zbytkem unie dál vyjednávat. „Vláda bude v této věci s EU dál pokračovat, aby zajistila, že odejdeme podle plánu 29. března,“ sdělil po večerním hlasování úřad britské premiérky. Něco takového je ale podle Mocka nereálné – Británie totiž neví, co chce, a na přejednání dohody navíc nezbývá čas.

„Už teď se nestihnou ani prohlasovat zákony, které by měly navazovat na dojednanou dohodu, nebo tvrdý brexit. Já osobně tedy ani nerozumím tomu, co by na smlouvě chtěla Mayová teď narychlo měnit. Protože i kdyby mělo dojít na změnu irské pojistky, musí se k tomu sejít rada ministrů zahraničí EU a Evropský parlament, aby to schválily. A času už moc nezbývá,“ vysvětluje odborník.

Mayová přešlapuje na místě

Příští dva týdny tak Mayová zřejmě opět stráví nejasným přešlapováním na místě. Podle úřadu premiérky sice bude s unijními lídry dál jednat, jak ale podotýká list The Guardian, ministerská předsedkyně budí dojem, že vyjednávání s evropskou sedmadvacítkou pouze předstírá. Další šanci diskutovat a hlasovat o postupu Mayové budou mít poslanci 27. února. Po sérii porážek je ale pozice Mayové slabší než kdy dřív a nedá se čekat, že by se situace do té doby někam pohnula.

Link

Podle některých komentátorů tak případné ústupky jedné či druhé strany možná přinese až unijní summit naplánovaný na 21. a 22. března, tedy týden před plánovaným vystoupením Británie z Evropské unie. Podle Mocka si lze ale jen těžko představit, jaké ústupky by to měly být. „Měsíc před brexitem není na změny smlouvy šance. Podle mě to je tedy jen přešlapování na místě a hraní o čas. Za měsíc to pak bude padni komu padni,“ říká pro INFO.CZ.

Zlomový okamžik tak podle Mocka nastane v první polovině března. „Myslím si – a je to podle mě i hra, kterou Mayová hraje –, že dva nebo tři týdny před 29. březnem premiérka poslance prostě postaví před volbu: buď odejdeme se smlouvou, jak je domluvená, nebo bude tvrdý brexit, anebo se brexit na dlouhou dobu odloží. Tím je dostane do situace, kdy se budou muset rozhodnout. Je to jediná strategie, která v tuto chvíli dává smysl,“ vysvětluje odborník AMO.

Neuspěli ani ostatní

Kromě podpory snah premiérky dojednat nové podmínky pojistky Dolní sněmovna včera zamítla také návrh Skotské národní strany (SNP), která žádala tříměsíční odklad termínu brexitu. Přesto na prodloužení termínu stále může dojít – ideální příležitostí k tomu by bylo právě setkání unijních lídrů na březnovém summitu. Evropská rada totiž musí případné prodloužení jednomyslně odsouhlasit.

Podle Mocka je však ve hře ještě další scénář, a to stažení aktivace článku 50 Smlouvy o EU, který dvouleté vyjednávání o odchodu ostrovního království spustil. Podle nedávného rozhodnutí Soudního dvoru EU to Británie může udělat jednostranně, bez souhlasu ostatních unijních zemí. „Myslím, že by spíš mohla nastat varianta číslo dvě – a to, že Británie stáhne aktivaci článku 50. Takový krok může do 29. března udělat kdykoliv – vláda může říct: Nedohodli jsme se, stahujeme náš výstup z EU a zůstáváme jejím členem,“ míní expert.

Link

K tomu přitom nepotřebuje nejen souhlas ostatních unijních zemí, ale ani parlament. „Stačí, aby Mayová napsala dopis Evropské komisi, že ruší aktivaci článku 50 a bude mít vystaráno. Tento proces je jednoduchý. Co se bude v Británii odehrávat pak, je věc druhá. V takovém případě by asi padla vláda – to, že se nenaplnilo referendum, by způsobilo politický otřes a každý by se snažil hledat viníka, který za to může. Theresa Mayová ale už stejně naznačovala, že v létě jako premiérka končí, takhle by se tento krok jen uspíšil a došlo by na něj o tři měsíce dřív,“ dodává Mocek.

Mayová nasadí vyděračský styl

Přestože se dojednání nových podmínek odchodu v tuto chvíli zdá jako těžko dosažitelná meta, například banka Goldman Sachs to stále vidí jako nejpravděpodobnější scénář. Jak totiž ukázalo lednové hlasování, britští poslanci si takzvaný divoký brexit nepřejí. Goldman Sachs mu přikládá pouze 15procentní pravděpodobnost, o něco víc (35 procent) ale vsází na to, že se brexit konat nebude a Británie v Evropské unii zůstane.

Předpovědět po večerním hlasování další vývoj se pokouší také americké televize CNN, podle které jsou na stole dvě možnosti. Kromě brexitu bez dohody je to ta, že se Mayová dohodne s labouristy a dalšími opozičními poslanci, kteří prosazují měkčí formu brexitu.

Spojené království by tak zůstalo v celní unii, což Mayová dlouhodobě odmítá, vláda by tak ale mohla dosáhnout dohody a nepotřebovala by k tomu podporu euroskeptického křídla vlastní strany. To by podle CNN uvítala Evropská unie, rozzuřilo by to ale zastánce tvrdého brexitu v Konzervativní straně, kterou by takový krok zřejmě definitivně rozdělil.

Link

Scénář vykreslený televizí CNN ale Mocek nevidí jako reálný. „Nevím, jak by se něco takového technicky udělalo. Opět by to znamenalo změnu dojednané smlouvy s tím, že Británie zůstane v celní unii i po přechodném období. To by ale bylo popření všeho, co dosud Mayová říkala. Ona sice ví, že její politický čas už nadešel, ale přesto si takovou variantu nedokážu představit,“ říká Mocek.

Téměř s jistotou se tak v tuto chvíli dá říct jen to, že do konce února se vývoj kolem brexitu nikam neposune. Zablokovanou situaci se zřejmě podaří rozlousknout až v březnu, tedy těsně před plánovaným odchodem Británie. Odborník AMO si netroufá odhadovat, jak to nakonec dopadne. „Tipuji ale, že Mayová v parlamentu nasadí vyděračský styl,“ uzavírá Mocek.

40399