Články odjinud

Horáček už má prý dost podpisů pro prezidentskou kandidaturu. Ostatní teprve shánějí dobrovolníky

Horáček už má prý dost podpisů pro prezidentskou kandidaturu. Ostatní teprve shánějí dobrovolníky

Michal Horáček je zřejmě prvním potvrzeným kandidátem na prezidenta. Podle svých odhadů už totiž zvládnul nasbírat potřebných 50 tisíc podpisů, které jsou pro nominaci třeba. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš či lékař Marek Hilšer, kteří rovněž hodlají kandidovat, jsou zatím ve sbírání podpisů na začátku. Hilšer uvádí 2 000 podpisů, Drahoš zatím konkrétní číslo nezveřejnil. 

Textař Horáček je přesvědčen, že už potřebné množství podpisů má, nebo se k hranici 50 000 blíží. „Přesně nevím, kolik jich je. Jestli 47 000, nebo 52 000. Každý den přicházejí další obálky s podpisovými archy," potvrdil Horáček. Dodal, že za posledních devět měsíců, kdy objížděl města a obce České republiky, si vytvořil rozsáhlou síť podporovatelů. Nyní podle něj čítá okolo 2 500 lidí, kromě toho existuje dalších 400 míst, kde mohou lidé jeho kandidaturu svým podpisem podpořit.

Lékař a aktivista Marek Hilšer řekl, že má něco přes 2 000 podpisů. „Nemám tolik podpisů, protože nemám tolik peněz a nemohu platit tolik lidí, kteří podpisy sbírají," uvedl. Dodal, že mu postupně podpisy přibývají a hlásí se mu i další dobrovolníci.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Mluvčí bývalého předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše Lenka Pastorčáková řekla, že zatím nemají představu, kolik podpisů na podporu kandidatury získali. První čísla podle ní budou k dispozici nejdříve v polovině příštího týdne. „V tuto chvíli máme zhruba 400 ověřených dobrovolníků, kteří sbírají podpisy a dalších 100 dobrovolníků, kteří chtějí zřídit či už zřídili petiční místa," řekla. Dodala že síť se neustále rozrůstá a přibývá i centrálních petičních míst. „Každý den o desítky," uvedla Pastorčáková.

Kandidáti na prezidenta musejí shromáždit alespoň 50 000 podpisů. Podle novely zákona platné od letošního roku musejí podporovatelé kandidátů na nominační petici připsat ke jménu i číslo občanského průkazu či pasu. Změna má omezit možnost vyřazení kandidátů kvůli neuznaným podpisům.

Jako první začal se sběrem podpisů v polovině března Hilšer. Horáček začal shánět podporu po Velikonocích, Drahoš 24. dubna. Rovněž 24. dubna začal sběr podpisů na podporu kandidatury současného prezidenta Miloše Zemana, který již dříve oznámil, že bude svůj mandát obhajovat.

Kandidaturu ohlásili také někdejší poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka, podnikatel Igor Sládek a výtvarník Emil Adamec. Zájem projevili bývalý šéf kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka Karel Štogl nebo aktivistka Jana Yngland Hrušková.

První kolo prezidentských voleb by se mělo podle lhůt stanovených ústavou a zákonem konat nejpozději 19. a 20. ledna příštího roku. Termín vyhlásí předseda Senátu.

Vše o prezidentských volbách najdete zde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Dostál: Petříček hraje o všechno. Za dané situace mu nezbývalo, než přitlačit na pilu

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Už minulý týden jsme tady psali, že pokud ministr zahraničí Tomáš Petříček nebude na sjezdu sociálních demokratů zvolen místopředsedou strany, jeho pozice ve vládě bude stěží udržitelná. Svou kandidaturou do vedení tak de facto rozhoduje o své nejbližší politické kariéře. V dané chvíli si spočítal, že nejlepší obranou je útok, a proto dnes připustil, že pokud na sjezdu neuspěje, zváží setrvání ve vládě. Jak známo, Petříčka kritizují především komunisté a prezident Miloš Zeman. Přesto může být jeho tah úspěšný, a to nejen proto, že jde o zástupce tradičně vlivné pražské organizace ČSSD.

Oblíbenec liberálních novinářů v úterý předstoupil před novináře také s tím, že chce na sjezdu prosazovat moderní levicovou politiku, a pokud bude zvolen do vedení strany, tak chce zároveň ve vládě razantněji prosazovat priority sociálních demokratů vůči hnutí ANO. Pozoruhodný je v této souvislosti výrok, dle kterého by ČSSD neměla setrvávat ve vládě za každou cenu. „Myslím, že sociální demokracie by měla vždy nejprve prosazovat svůj program a pak trvat na setrvání v nějaké koalici. Pokud nebudeme schopni prosazovat svoji politiku, to, co chceme, abychom pro lidi dělali, tak v tu chvíli ta spolupráce možná postrádá smysl,“ řekl.

Link

Přestože bychom to mohli označit za povinné rétorické cvičení před sjezdem, je skoro jisté, že jde o Petříčkovu reakci na tlak, kterému čelí uvnitř sociální demokracie ze strany spojenců prezidenta. Ministra zahraničí přitom nekritizuje pouze Miloš Zeman, který na sjezdu v Hradci Králové příští týden vystoupí, ale také komunisté, bez jejichž podpory by menšinová vláda složená z hnutí ANO a ČSSD nevznikla. A dobré je v této souvislosti připomenout, kterak se jejich předseda Vojtěch Filip pravidelně schází s premiérem a konzultuje s ním aktuální politické záležitosti. Právě na tomto zdánlivě bezvýchodném půdorysu je třeba Petříčkův tah číst.

Krátká rekapitulace: Vojtěch Filip minulý týden v pátek už po několikáté – tentokrát tak učinil po jednání výkonného výboru KSČM – novinářům řekl, že odmítají Petříčkovu nedávnou cestu na Ukrajinu, zrovna tak kritizoval jeho postoj k situaci ve Venezuele. Filip hovořil v souvislosti s Petříčkem o totální neschopnosti. Petříček na to ihned reagoval na sociálních sítích: „KSČM opět vyzývá k mému odvolání z vlády, i když podpořila programové prohlášení s jasným prozápadním kurzem, včetně našeho členství v EU a NATO. Já tuto politiku naplňuji i proto, že jde o mé osobní přesvědčení.“

Link

Zdůraznil přitom, že KSČM není stranou vládní koalice a nemůže proto mluvit do zahraniční politiky či našeho politického a bezpečnostního ukotvení. „O personálních otázkách rozhoduje za ČSSD její předseda,“ dodal Petříček. Odkaz na předsedu Jana Hamáčka je za dané konstelace klíčový. Petříček byl předtím, než se stal ministrem, širší veřejnosti zcela neznámou politickou figurou. V dané chvíli těžil z jediného: je to člen tradičně vlivné pražské organizace sociálních demokratů, a především bývalý asistent europoslance Miroslava Pocheho, který se – a na to by se nemělo zapomínat – výrazně zasloužil o zvolení Hamáčka do čela strany. Dokonce lze říct, že byl jedním z architektů nového vedení.

Odtud také Petříčkova překvapivá nominace do vlády poté, co z ní byl samotný Poche Zemanem vystrnaděn. Jinak řečeno: Petříček v čele ministerstva odráží vnitrostranickou konstelaci, je skoro jistě produktem dohod, bez nichž by se Hamáček nejspíš nestal předsedou strany. Z logiky věci je teď tedy na něm, aby si Petříčka prosadil do vedení, což je také jediný způsob, jak ho v danou chvíli udržet na pozici ministra zahraničí. A pokud Hamáček nemá ve volbě předsedy strany protikandidáta, bude to právě střet o Petříčka, který mimo jiné ukáže, jak pevná je aktuálně jeho pozice ve straně.

Link

Úterní Petříčkovu ofenzivu lze číst také tak, že si uvědomuje, jak riskantním manévrem pro něj kandidatura do vedení ČSSD je. Ministrem zahraničí se stal díky zákulisním dohodám, do té doby byl programově nevyprofilovanou figurou, ostatně dodnes si s ním lze jen stěží spojovat nějakou výraznější sociálně demokratickou agendu. A navíc, pokud jde o volby, lze ho označit za neúspěšného politika. Petříček se loni ucházel o hlasy voličů v komunálních volbách na Praze 7 jako lídr kandidátky a pohořel. ČSSD zde získala necelá dvě procenta hlasů, on sám pouhých 320 preferenčních hlasů. Pokud by neuspěl ve volbě místopředsedy sociální demokracie, byla by to další porážka v řadě.

Přesto všechno nemusí být jeho vyhlídky zas tak špatné. A to nejen proto, že za sebou bude mít Hamáčka a vlivnou pražskou centrálu. Svou roli totiž zcela jistě také sehraje fakt, že se do čela zdecimované strany zrovna dvakrát nikomu nechce. Sociální demokraté procházejí nejsložitějším obdobím své polistopadové historie, což lze mimo jiné ilustrovat právě na počtu kandidátů do vedení strany. Na post řadových místopředsedů jich kandiduje sedm, a pokud jich ČSSD bude mít i nadále pět, má Petříček slušnou šanci uspět. Pouze on a Jana Maláčová disponují více než jednou nominací. Maláčová jich má osm, Petříček pět.

40454