Hradním kancléřem jen s bezpečnostní prověrkou, požaduje hnutí STAN. Volební kampaň, tvrdí Ovčáček | info.cz

Články odjinud

Hradním kancléřem jen s bezpečnostní prověrkou, požaduje hnutí STAN. Volební kampaň, tvrdí Ovčáček

Vedoucím Kanceláře prezidenta republiky by se mohl stát jedině svéprávný a bezúhonný člověk, který by musel mít bezpečnostní prověrku na stupeň Přísně tajné. Pokud by ji do roku od nástupu do funkce nezískal, funkci by ztratil a nesměl by ji znovu získat. Přichází s tím novela zákona o Kanceláři prezidenta republiky, kterou ve Sněmovně předložili poslanci Starostů. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka přestavuje návrh volební kampaň před prezidentskými volbami, které se uskuteční v lednu. Současný kancléř Vratislav Mynář prověrku nemá.

„Nejde v žádném případě o věcnou a upřímně míněnou snahu, jednoznačně jde o volební kampaň před prezidentskými volbami," sdělil Ovčáček ČTK.

Poslanci STAN uvádějí, že dosavadní právní úprava postavení kancléře je kusá. Nynější zákon pouze uvádí, že kancléře jmenuje a odvolává prezident. Navrhovatelé uvádějí, že se to i s ohledem na to, jak se s touto funkcí zachází za současného prezidenta Miloše Zemana, nejeví jako zcela šťastné.

Požadavek na bezpečnostní prověrku zdůvodňují poslanci STAN mimo jiné tím, že je nanejvýš paradoxní, když ji mají jeho podřízení, a mohou se tedy seznamovat s informacemi, ke kterým kancléř bez příslušného osvědčení přístup nemá.

„Tímto přístupem navíc disponuje ze zákona i hlava státu, a vedoucí kanceláře se tak ocitá v nezáviděníhodném postavení, kdy jeho nadřízení ani jeho podřízení mu nemohou k těmto informacím poskytnout přístup; vzniká pak otázka, zda takový úředník může být ve své funkci platným," stojí v důvodové zprávě. Starostové také navrhují, aby kancléř nesměl zastávat žádnou funkci v politických stranách a hnutích, jejich členem by však být směl. Poukazují přitom na to, že Mynář byl vysokým funkcionářem politické strany. V letech 2010 až 2013 byl předsedou Strany práv občanů.

Vratislav Mynář pro INFO.CZ autor: Info.cz

Mynář bezpečnostní prověrku nezískal a Národní bezpečnostní úřad zamítl i jeho rozklad vůči tomuto rozhodnutí. Kancléř se chce bránit soudní cestou.

Národní bezpečnostní úřad, který má prověrky na starosti, v prezidentské kanceláři uskutečnil prověrku. Podle vyjádření Ovčáčka i mluvčího NBÚ z letošního července úřad žádná pochybení nezjistil.

Návrh poslanců STAN dostane nejprve k posouzení vláda. Bez ohledu na její stanovisko se jím pak budou zabývat poslanci.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Odjela do Sýrie a vdala se za fanatiky z IS. Dnes má vdova po islamistech klidný život v Německu

V době, kdy Evropa řeší, co dělat s navrátilci z území samozvaného Islámského státu, vyplouvá na povrch příběh vdovy po dvou islamistech, která dnes údajně žije poklidný život v německém Hamburku. Na příběh Omaimy – německé občanky s tuniskými kořeny, která v roce 2015 odešla do válkou zmítané Sýrie – tento týden upozornila libanonská reportérka Jenan Moussaová. Novinářka, která získala přístup do jejího telefonu, nabízí „necenzurovaný pohled“ do života ženy, která opustila Německo, aby se k teroristické organizaci přidala.   

Když uznávaná válečná reportérka arabského televizního kanálu Al Aan Jenan Moussaová získala od „důvěryhodného zdroje“ obsah telefonu Omaimy A., věděla, že se jí dostal do ruky poklad. Objevila tisíce zpráv, fotografií a dalších souborů dokumentujících cestu ženy z Německa na území samozvaného Islámského státu, ke kterému se přidala v roce 2015. Celkem bezmála čtyřicet gigabajtů.

„V okamžiku, kdy jsem uviděla ten obsah, uvědomila jsem si, že je to necenzurovaný pohled do života ženy Islámského státu,“ říká Moussaová pro německou televizi Deutsche Welle. Novinářce pak trvalo několik měsíců, než všechna data z telefonu prostudovala. Tento týden poprvé zveřejnila některé fotografie a dokumenty, které doprovodila obsáhlou reportáží popisující život mladé ženy v srdci chalífátu.

Link

Podle zjištění libanonské reportérky se Omaima narozená v roce 1984 v německém Hamburku zamilovala do radikála Nadera Hadry, který měl mít kontakty na prominentní německé islamisty. Právě za ním Omaima spolu se svými třemi dětmi odešla do Sýrie.

Fotografie ze začátku roku 2015 vykreslují první dojmy mladé ženy ze života uvnitř Islámského státu – všude vyvěšené černé vlajky a propagandistické letáky radikální organizace, která tehdy byla v plné síle. Na dalších snímcích jsou pak malé děti Omaimy s čepicemi a vlajkami Islámského státu, jak si hrají se zbraněmi v ruce. Přestože tehdy na Západ postupně unikaly zprávy o zabíjení a zotročování lidí žijících v područí Islámského státu, Omaiminy fotografie zachycují život plný šťastných rodinných chvil.

Potom, co její muž zemřel v boji v Kobani, Omaima dostala možnost se znovu provdat. Fotografie naznačují, že jejím druhým manželem se stal jeden z nejznámějších islamistů v Německu Denis Cuspert – rapper přezdívaný Deso Dogg, který se stal bojovníkem Islámského státu a v roce 2015 se dostal i na seznam teroristů vedený Spojenými státy. Zabit byl údajně na začátku roku 2018.

Link

Ani Omaima však v Sýrii nebyla „bez práce“ – podle zjištění libanonské novinářky měla na starost správu sociálních sítí Islámského státu. Bližší informace veřejně známé nejsou. Není přitom jasné ani to, zda telefon Omaima v Sýrii ztratila, nebo ho zde záměrně nechala, když se rozhodla vrátit do Německa. Kdy přesně se Omaima vrátila do Hamburku, libanonská novinářka také s jistotou neví, dobu návratu ale odhaduje na konec roku 2016.

Vdovu po dvou islámských radikálech se Moussaová rozhodla v Hamburku osobně navštívit. Podařilo se jí promluvit ale jen s její nezletilou dcerou, která popřela, že by rodina Sýrii někdy navštívila. Novinářka se jí snažila také dovolat, Omaima jí však pokaždé zavěsila telefon a úspěšné nebyly ani pokusy o kontaktování Omaimy ze strany německé televize Deutsche Welle.

Link

Po této snaze promluvit s Omaimou o obsahu jejího mobilního telefonu z webové stránky LinkedIn zmizel její profil, kde sama sebe prezentovala jako moderní ženu – na profilové fotografii měla Omaima oblečená do bílé košile a černého saka vlasy svázané do nízkého culíku a jako své zaměstnání uvedla, že je překladatelka a koordinátorka společenských akcí. Moussaová se přitom podivuje, že vdova po dvou islámských radikálech nebyla zadržena policií a trestně stíhaná.

Stíhání žen radikálů IS v Německu i celé Evropě je však velmi komplikované a pouhý pobyt na území ovládaném Islámským státem není podle soudů dostatečný důvod k jeho zahájení. Činy spáchané tisíce kilometrů daleko je navíc velmi složité dokázat. Na ženy, které se vrátily z území Islámského státu, tak bylo v Německu v roce 2018 vydáno jen celkem pět zatykačů a pouze ve dvou případech bylo následně zahájeno trestní řízení.

Jako většina těch, kteří odešli do Sýrie a Iráku, však byla i Omaima po návratu zřejmě sledována tajnými službami. Z reportáže libanonské novinářky navíc vyplývá, že německé úřady o jejím odchodu věděly už v roce 2015 – jeden z dokumentů, ke kterým dostala Mousseová přístup, informuje Omaimu, že jí bylo přerušeno vyplácení dávek z důvodu „odjezdu do zahraničí (Sýrie)“. To ukazuje, že pro úřady není Omaima zcela neznámá a jak upozorňuje DW, po zveřejnění materiálů z Omaimina telefonu je možné, že se německé úřady začnou případem znovu zabývat.

-1