Články odjinud

Hrozí odložení prezidentských voleb? Po stížnosti ke správnímu soudu je ve hře i Ústavní soud

Hrozí odložení prezidentských voleb? Po stížnosti ke správnímu soudu je ve hře i Ústavní soud

Spor o podpisy pro pětici prezidentských kandidátů, který aktuálně řeší Nejvyšší správní soud, se velmi pravděpodobně dostane i před soud ústavní. A v takovém případě už hrozí, že v polovině ledna, kdy lidé v Česku půjdou k volebním urnám, nebude vyřešen. Na Ústavní soud se mohou obrátit ti, kdo by byli usnesením NSS zkráceni na svých právech – tedy buď neregistrovaná kandidátka Terezie Holovská, nebo kdokoli z pětice kandidátů, které by soud na základě stížnosti Terezie Holovské vyřadil.

O co jde konkrétně? Terezie Holovská podala k Nejvyššímu správnímu soudu stížnost na registraci pěti kandidátů: Petra Hanniga, Marka Hilšera, Jiřího Hynka, Vratislava Kulhánka a Mirka Topolánka. Jde o kandidáty, které nominovaly skupiny poslanců a senátorů.

Holovská si v zastoupení advokátem Janem Kalvodou stěžuje na dvojí výklad pravidel, stanovených ministerstvem vnitra: zatímco před prezidentskou volbou v roce 2013 tvrdilo, že poslanci a senátoři mohou každý podepsat nominaci jen jedinému kandidátovi, letos do volby vpustilo i ty, co měli nominace od zákonodárců, kteří své podpisy využili opakovaně.

Podle Holovské je „stanovisko Ministerstva vnitra protikladné s týmž, na jehož základě ministerstvo postupovalo při předchozí prezidentské volbě“. Bylo navíc zveřejněno až po ukončení lhůty k podávání kandidátních listin.

Upozorňuje zároveň, že třeba poslankyně Kateřina Valachová a Helena Válková odmítly podat návrh v její prospěch výslovně proto, že již dříve podpořily jiného kandidáta.

14. prosince – a co dál?

Nejvyšší správní soud už rozhodl, že se stížností bude zabývat. Do 6. prosince stanovil lhůty k obeslání účastníků, finální usnesení chce vynést do 14. prosince.

Soud navíc rozhoduje jednokolově – tedy jeho usnesení bude pro tuto konkrétní stížnost konečné a termín voleb by neohrozilo.

Problém nastává v dalším postupu: Kdokoli, kdo se rozhodnutím NSS bude cítit dotčený, se může obrátit novou stížností na Ústavní soud. V našem případě je to pravděpodobné. Ve své při může pokračovat buď Holovská (její advokát Kalvoda pro server HlídacíPes.org prohlásil, že zatím nepovažuje za fér tuto variantu komentovat), nebo kdokoli z pětice nynějších kandidátů, kterým by případně soud registraci zrušil. I u nich je to pravděpodobné.

Jak dlouho může trvat, než se k věci Ústavní soud dostane? Dlouho. Aspoň optikou prvního kola prezidentské volby, která je vyhlášena na 12. a 13. ledna.

Už jen lhůta pro podání ústavní stížnosti, která začne běžet po 14. prosinci, je dvouměsíční. Je ovšem pravděpodobné, že sami kandidáti nemají důvod ji extrémně prodlužovat a byla by podána rychle – samozřejmě s ohledem na nutnost prostudovat usnesení Nejvyššího správního soudu a stížnost sepsat. Bylo by pak už na Ústavním soudu, jak rychle by o stížnosti dokázal rozhodnout, nebo zda by třeba bylo nutné volbu odložit.

Z justičních kruhů má HlídacíPes.org informace, že se na Ústavním soudu na tyto varianty intezivně připravují.

Ministerstvo je v klidu

Původce všech těchto nejasností, kterým je ministerstvo vnitra, zůstává v klidu. Volba podle mluvčí Kláry Pěknicové nemůže být ohrožena.

„Při plánování a organizaci všech druhů voleb počítáme s tím, že by mohla být využita lhůta k soudnímu přezkumu. Žaloba nemůže z hlediska organizace prezidentské volby nijak ohrozit. Jediné, na co to má vliv, je doba, kdy se budou losovat čísla pro označení hlasovacích lístků a kdy následně bude zahájen tisk hlasovacích lístků,“ uvedla Pěknicová pro deník Echo24.

To se ovšem týká pouze přezkumu u NSS, nikoli zmiňované ústavní stížnosti, která by následovala.

Text původně vyšel na serveru HlídacíPes.org

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Dostál: Petříček hraje o všechno. Za dané situace mu nezbývalo, než přitlačit na pilu

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Už minulý týden jsme tady psali, že pokud ministr zahraničí Tomáš Petříček nebude na sjezdu sociálních demokratů zvolen místopředsedou strany, jeho pozice ve vládě bude stěží udržitelná. Svou kandidaturou do vedení tak de facto rozhoduje o své nejbližší politické kariéře. V dané chvíli si spočítal, že nejlepší obranou je útok, a proto dnes připustil, že pokud na sjezdu neuspěje, zváží setrvání ve vládě. Jak známo, Petříčka kritizují především komunisté a prezident Miloš Zeman. Přesto může být jeho tah úspěšný, a to nejen proto, že jde o zástupce tradičně vlivné pražské organizace ČSSD.

Oblíbenec liberálních novinářů v úterý předstoupil před novináře také s tím, že chce na sjezdu prosazovat moderní levicovou politiku, a pokud bude zvolen do vedení strany, tak chce zároveň ve vládě razantněji prosazovat priority sociálních demokratů vůči hnutí ANO. Pozoruhodný je v této souvislosti výrok, dle kterého by ČSSD neměla setrvávat ve vládě za každou cenu. „Myslím, že sociální demokracie by měla vždy nejprve prosazovat svůj program a pak trvat na setrvání v nějaké koalici. Pokud nebudeme schopni prosazovat svoji politiku, to, co chceme, abychom pro lidi dělali, tak v tu chvíli ta spolupráce možná postrádá smysl,“ řekl.

Link

Přestože bychom to mohli označit za povinné rétorické cvičení před sjezdem, je skoro jisté, že jde o Petříčkovu reakci na tlak, kterému čelí uvnitř sociální demokracie ze strany spojenců prezidenta. Ministra zahraničí přitom nekritizuje pouze Miloš Zeman, který na sjezdu v Hradci Králové příští týden vystoupí, ale také komunisté, bez jejichž podpory by menšinová vláda složená z hnutí ANO a ČSSD nevznikla. A dobré je v této souvislosti připomenout, kterak se jejich předseda Vojtěch Filip pravidelně schází s premiérem a konzultuje s ním aktuální politické záležitosti. Právě na tomto zdánlivě bezvýchodném půdorysu je třeba Petříčkův tah číst.

Krátká rekapitulace: Vojtěch Filip minulý týden v pátek už po několikáté – tentokrát tak učinil po jednání výkonného výboru KSČM – novinářům řekl, že odmítají Petříčkovu nedávnou cestu na Ukrajinu, zrovna tak kritizoval jeho postoj k situaci ve Venezuele. Filip hovořil v souvislosti s Petříčkem o totální neschopnosti. Petříček na to ihned reagoval na sociálních sítích: „KSČM opět vyzývá k mému odvolání z vlády, i když podpořila programové prohlášení s jasným prozápadním kurzem, včetně našeho členství v EU a NATO. Já tuto politiku naplňuji i proto, že jde o mé osobní přesvědčení.“

Link

Zdůraznil přitom, že KSČM není stranou vládní koalice a nemůže proto mluvit do zahraniční politiky či našeho politického a bezpečnostního ukotvení. „O personálních otázkách rozhoduje za ČSSD její předseda,“ dodal Petříček. Odkaz na předsedu Jana Hamáčka je za dané konstelace klíčový. Petříček byl předtím, než se stal ministrem, širší veřejnosti zcela neznámou politickou figurou. V dané chvíli těžil z jediného: je to člen tradičně vlivné pražské organizace sociálních demokratů, a především bývalý asistent europoslance Miroslava Pocheho, který se – a na to by se nemělo zapomínat – výrazně zasloužil o zvolení Hamáčka do čela strany. Dokonce lze říct, že byl jedním z architektů nového vedení.

Odtud také Petříčkova překvapivá nominace do vlády poté, co z ní byl samotný Poche Zemanem vystrnaděn. Jinak řečeno: Petříček v čele ministerstva odráží vnitrostranickou konstelaci, je skoro jistě produktem dohod, bez nichž by se Hamáček nejspíš nestal předsedou strany. Z logiky věci je teď tedy na něm, aby si Petříčka prosadil do vedení, což je také jediný způsob, jak ho v danou chvíli udržet na pozici ministra zahraničí. A pokud Hamáček nemá ve volbě předsedy strany protikandidáta, bude to právě střet o Petříčka, který mimo jiné ukáže, jak pevná je aktuálně jeho pozice ve straně.

Link

Úterní Petříčkovu ofenzivu lze číst také tak, že si uvědomuje, jak riskantním manévrem pro něj kandidatura do vedení ČSSD je. Ministrem zahraničí se stal díky zákulisním dohodám, do té doby byl programově nevyprofilovanou figurou, ostatně dodnes si s ním lze jen stěží spojovat nějakou výraznější sociálně demokratickou agendu. A navíc, pokud jde o volby, lze ho označit za neúspěšného politika. Petříček se loni ucházel o hlasy voličů v komunálních volbách na Praze 7 jako lídr kandidátky a pohořel. ČSSD zde získala necelá dvě procenta hlasů, on sám pouhých 320 preferenčních hlasů. Pokud by neuspěl ve volbě místopředsedy sociální demokracie, byla by to další porážka v řadě.

Přesto všechno nemusí být jeho vyhlídky zas tak špatné. A to nejen proto, že za sebou bude mít Hamáčka a vlivnou pražskou centrálu. Svou roli totiž zcela jistě také sehraje fakt, že se do čela zdecimované strany zrovna dvakrát nikomu nechce. Sociální demokraté procházejí nejsložitějším obdobím své polistopadové historie, což lze mimo jiné ilustrovat právě na počtu kandidátů do vedení strany. Na post řadových místopředsedů jich kandiduje sedm, a pokud jich ČSSD bude mít i nadále pět, má Petříček slušnou šanci uspět. Pouze on a Jana Maláčová disponují více než jednou nominací. Maláčová jich má osm, Petříček pět.

40454