Hrušínský pro Drahoše, Dejdar pro Topolánka. Jinak se ale celebrity ke kandidátům příliš nehlásí | info.cz

Články odjinud

Hrušínský pro Drahoše, Dejdar pro Topolánka. Jinak se ale celebrity ke kandidátům příliš nehlásí

Prezidentské kandidáty stejně jako před pěti lety podporují osobnosti veřejného života, oproti první přímé volbě je ale zapojení například umělců nebo sportovců nižší. Účastník druhého kola tehdejší volby Karel Schwarzenberg (TOP 09) svou podporu věnoval někdejšímu velvyslanci Pavlu Fischerovi, bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše podporují třeba herci Milan Šteindler nebo Jan Hrušínský. Za Mirka Topolánka se postavil třeba herec Martin Dejdar.

Před pěti lety na začátku ledna před prvním kolem prezidentských voleb podepsalo podporu Schwarzenbergovi přes 130 osobností. Další podporovali vítěze voleb Miloše Zemana nebo expremiéra Jana Fischera. Jejich zapojení se zintenzivnilo před druhým kolem prezidentské volby.

Někdejší kandidát Schwarzenberg, který se těšil nejhlasitější podpoře umělců či sportovců, se letos rozhodl podpořit bývalého velvyslance Fischera, se kterým v době prezidentství Václava Havla spolupracoval na Pražském hradě. Fischer mezi své příznivce řadí i někdejší podporovatele Schwarzenberga zpěváka Davida Kollera nebo biskupa Václava Malého, podpořili ho také operní pěvkyně Dagmar Pecková a překladatel Hayato Okamura, bratr Tomia Okamury, šéfa hnutí Svoboda a přímá demokracie, které se netají podporou Zemana.

Horáčkovi vyslovili podporu například chirurg Pavel Pafko, právník a hlavní autor Občanského zákoníku Karel Eliáš nebo Michal Bláha, autor aplikace Hlídač smluv, která pomáhá kontrolovat efektivitu veřejných výdajů. Tito lidé zároveň působí v jeho sboru poradců. „Moje kandidatura se však opírá primárně o občany, které jsem potkal v rámci svých cest po republice," poznamenal Horáček.

Zeman do Česka láká muslimy z Ruska, můžou to být bojovníci Islámského státu, říká Hrušínský autor: INFO.cz

Za zvolení Drahoše se v krátkých spotech vyslovili třeba herci a herečky Milan Šteindler, Tomáš Hanák, Dana Morávková či operní pěvkyně Soňa Červená. Jako prezidenta by ho chtěla také dokumentaristka Olga Sommerová. Topolánek na svém webu uvádí, že ho podpořili tenistka Karolína Plíšková, bývalý šéf pražské záchranky Zdeněk Schwarz, někdejší hokejový reprezentant Jiří Hrdina nebo herec Martin Dejdar.

Záštitou od osobností chtějí voliče oslovit i další kandidáti. Například pro bývalého šéfa Škody Auto či českého hokeje Vratislava Kulhánka se v jeho volebním klipu vyslovili horolezec Petr Mašek nebo automobilový závodník Ladislav Křeček. Za Markem Hilšerem stojí třeba režisér Adam Halaš nebo chirurg Jiří Hönig. Zeman tvrdí, že kampaň nevede, na jeho webu se proto žádná podpora od příznivců neobjevuje. Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek má mezi zastánci třeba politologa Jana Eichlera, kterého Zeman odmítl jmenovat profesorem. Šéf strany Rozumní Petr Hannig na svém facebooku sdílel podporu Radka Velička z webu Vlasteneckénoviny.cz, které jsou obviňovány z prokremelské propagandy.

Bez jmenovité podpory některému z kandidátů se snaží přesvědčit voliče, aby se vydali k volebním urnám, projekt Generace s názorem. Vybízí mladé lidi, aby využívali své volební právo. Spolupracuje s ním třeba biatlonistka Gabriela Koukalová, youtuber Kovy (Karel Kovář) nebo zpěvák Ben Cristovao.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Odjela do Sýrie a vdala se za fanatiky z IS. Dnes má vdova po islamistech klidný život v Německu

V době, kdy Evropa řeší, co dělat s navrátilci z území samozvaného Islámského státu, vyplouvá na povrch příběh vdovy po dvou islamistech, která dnes údajně žije poklidný život v německém Hamburku. Na příběh Omaimy – německé občanky s tuniskými kořeny, která v roce 2015 odešla do válkou zmítané Sýrie – tento týden upozornila libanonská reportérka Jenan Moussaová. Novinářka, která získala přístup do jejího telefonu, nabízí „necenzurovaný pohled“ do života ženy, která opustila Německo, aby se k teroristické organizaci přidala.   

Když uznávaná válečná reportérka arabského televizního kanálu Al Aan Jenan Moussaová získala od „důvěryhodného zdroje“ obsah telefonu Omaimy A., věděla, že se jí dostal do ruky poklad. Objevila tisíce zpráv, fotografií a dalších souborů dokumentujících cestu ženy z Německa na území samozvaného Islámského státu, ke kterému se přidala v roce 2015. Celkem bezmála čtyřicet gigabajtů.

„V okamžiku, kdy jsem uviděla ten obsah, uvědomila jsem si, že je to necenzurovaný pohled do života ženy Islámského státu,“ říká Moussaová pro německou televizi Deutsche Welle. Novinářce pak trvalo několik měsíců, než všechna data z telefonu prostudovala. Tento týden poprvé zveřejnila některé fotografie a dokumenty, které doprovodila obsáhlou reportáží popisující život mladé ženy v srdci chalífátu.

Link

Podle zjištění libanonské reportérky se Omaima narozená v roce 1984 v německém Hamburku zamilovala do radikála Nadera Hadry, který měl mít kontakty na prominentní německé islamisty. Právě za ním Omaima spolu se svými třemi dětmi odešla do Sýrie.

Fotografie ze začátku roku 2015 vykreslují první dojmy mladé ženy ze života uvnitř Islámského státu – všude vyvěšené černé vlajky a propagandistické letáky radikální organizace, která tehdy byla v plné síle. Na dalších snímcích jsou pak malé děti Omaimy s čepicemi a vlajkami Islámského státu, jak si hrají se zbraněmi v ruce. Přestože tehdy na Západ postupně unikaly zprávy o zabíjení a zotročování lidí žijících v područí Islámského státu, Omaiminy fotografie zachycují život plný šťastných rodinných chvil.

Potom, co její muž zemřel v boji v Kobani, Omaima dostala možnost se znovu provdat. Fotografie naznačují, že jejím druhým manželem se stal jeden z nejznámějších islamistů v Německu Denis Cuspert – rapper přezdívaný Deso Dogg, který se stal bojovníkem Islámského státu a v roce 2015 se dostal i na seznam teroristů vedený Spojenými státy. Zabit byl údajně na začátku roku 2018.

Link

Ani Omaima však v Sýrii nebyla „bez práce“ – podle zjištění libanonské novinářky měla na starost správu sociálních sítí Islámského státu. Bližší informace veřejně známé nejsou. Není přitom jasné ani to, zda telefon Omaima v Sýrii ztratila, nebo ho zde záměrně nechala, když se rozhodla vrátit do Německa. Kdy přesně se Omaima vrátila do Hamburku, libanonská novinářka také s jistotou neví, dobu návratu ale odhaduje na konec roku 2016.

Vdovu po dvou islámských radikálech se Moussaová rozhodla v Hamburku osobně navštívit. Podařilo se jí promluvit ale jen s její nezletilou dcerou, která popřela, že by rodina Sýrii někdy navštívila. Novinářka se jí snažila také dovolat, Omaima jí však pokaždé zavěsila telefon a úspěšné nebyly ani pokusy o kontaktování Omaimy ze strany německé televize Deutsche Welle.

Link

Po této snaze promluvit s Omaimou o obsahu jejího mobilního telefonu z webové stránky LinkedIn zmizel její profil, kde sama sebe prezentovala jako moderní ženu – na profilové fotografii měla Omaima oblečená do bílé košile a černého saka vlasy svázané do nízkého culíku a jako své zaměstnání uvedla, že je překladatelka a koordinátorka společenských akcí. Moussaová se přitom podivuje, že vdova po dvou islámských radikálech nebyla zadržena policií a trestně stíhaná.

Stíhání žen radikálů IS v Německu i celé Evropě je však velmi komplikované a pouhý pobyt na území ovládaném Islámským státem není podle soudů dostatečný důvod k jeho zahájení. Činy spáchané tisíce kilometrů daleko je navíc velmi složité dokázat. Na ženy, které se vrátily z území Islámského státu, tak bylo v Německu v roce 2018 vydáno jen celkem pět zatykačů a pouze ve dvou případech bylo následně zahájeno trestní řízení.

Jako většina těch, kteří odešli do Sýrie a Iráku, však byla i Omaima po návratu zřejmě sledována tajnými službami. Z reportáže libanonské novinářky navíc vyplývá, že německé úřady o jejím odchodu věděly už v roce 2015 – jeden z dokumentů, ke kterým dostala Mousseová přístup, informuje Omaimu, že jí bylo přerušeno vyplácení dávek z důvodu „odjezdu do zahraničí (Sýrie)“. To ukazuje, že pro úřady není Omaima zcela neznámá a jak upozorňuje DW, po zveřejnění materiálů z Omaimina telefonu je možné, že se německé úřady začnou případem znovu zabývat.

-1