Hrušínský pro Drahoše, Dejdar pro Topolánka. Jinak se ale celebrity ke kandidátům příliš nehlásí | info.cz

Články odjinud

Hrušínský pro Drahoše, Dejdar pro Topolánka. Jinak se ale celebrity ke kandidátům příliš nehlásí

Prezidentské kandidáty stejně jako před pěti lety podporují osobnosti veřejného života, oproti první přímé volbě je ale zapojení například umělců nebo sportovců nižší. Účastník druhého kola tehdejší volby Karel Schwarzenberg (TOP 09) svou podporu věnoval někdejšímu velvyslanci Pavlu Fischerovi, bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše podporují třeba herci Milan Šteindler nebo Jan Hrušínský. Za Mirka Topolánka se postavil třeba herec Martin Dejdar.

Před pěti lety na začátku ledna před prvním kolem prezidentských voleb podepsalo podporu Schwarzenbergovi přes 130 osobností. Další podporovali vítěze voleb Miloše Zemana nebo expremiéra Jana Fischera. Jejich zapojení se zintenzivnilo před druhým kolem prezidentské volby.

Někdejší kandidát Schwarzenberg, který se těšil nejhlasitější podpoře umělců či sportovců, se letos rozhodl podpořit bývalého velvyslance Fischera, se kterým v době prezidentství Václava Havla spolupracoval na Pražském hradě. Fischer mezi své příznivce řadí i někdejší podporovatele Schwarzenberga zpěváka Davida Kollera nebo biskupa Václava Malého, podpořili ho také operní pěvkyně Dagmar Pecková a překladatel Hayato Okamura, bratr Tomia Okamury, šéfa hnutí Svoboda a přímá demokracie, které se netají podporou Zemana.

Horáčkovi vyslovili podporu například chirurg Pavel Pafko, právník a hlavní autor Občanského zákoníku Karel Eliáš nebo Michal Bláha, autor aplikace Hlídač smluv, která pomáhá kontrolovat efektivitu veřejných výdajů. Tito lidé zároveň působí v jeho sboru poradců. „Moje kandidatura se však opírá primárně o občany, které jsem potkal v rámci svých cest po republice," poznamenal Horáček.

Zeman do Česka láká muslimy z Ruska, můžou to být bojovníci Islámského státu, říká Hrušínský autor: INFO.cz

Za zvolení Drahoše se v krátkých spotech vyslovili třeba herci a herečky Milan Šteindler, Tomáš Hanák, Dana Morávková či operní pěvkyně Soňa Červená. Jako prezidenta by ho chtěla také dokumentaristka Olga Sommerová. Topolánek na svém webu uvádí, že ho podpořili tenistka Karolína Plíšková, bývalý šéf pražské záchranky Zdeněk Schwarz, někdejší hokejový reprezentant Jiří Hrdina nebo herec Martin Dejdar.

Záštitou od osobností chtějí voliče oslovit i další kandidáti. Například pro bývalého šéfa Škody Auto či českého hokeje Vratislava Kulhánka se v jeho volebním klipu vyslovili horolezec Petr Mašek nebo automobilový závodník Ladislav Křeček. Za Markem Hilšerem stojí třeba režisér Adam Halaš nebo chirurg Jiří Hönig. Zeman tvrdí, že kampaň nevede, na jeho webu se proto žádná podpora od příznivců neobjevuje. Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek má mezi zastánci třeba politologa Jana Eichlera, kterého Zeman odmítl jmenovat profesorem. Šéf strany Rozumní Petr Hannig na svém facebooku sdílel podporu Radka Velička z webu Vlasteneckénoviny.cz, které jsou obviňovány z prokremelské propagandy.

Bez jmenovité podpory některému z kandidátů se snaží přesvědčit voliče, aby se vydali k volebním urnám, projekt Generace s názorem. Vybízí mladé lidi, aby využívali své volební právo. Spolupracuje s ním třeba biatlonistka Gabriela Koukalová, youtuber Kovy (Karel Kovář) nebo zpěvák Ben Cristovao.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Milion chvilek nejde napříč generacemi. Lidi z naší skupiny neoslovují, říká Kocáb

„Před třiceti lety mohlo vše skončit masakrem. Komunisté měli k zásahu připravených deset tisíc vojáků, tanky i letectvo. Lidé v ulicích ale vytvořili takový background, že zcela paralyzovali akceschopnost KSČ,“ říká k událostem 17. listopadu 1989 jeden z jejích klíčových aktérů Michael Kocáb, který právě občanům připisuje největší zásluhy na porážce komunismu. Dnešní protesty hnutí Milion chvilek za demokracii považuje Kocáb za v lecčem podobné. „Je to rovněž projev vůle občanské společnosti. Na rozdíl od Občanského fóra nejsou ale generačně otevření. Lidi z naší skupiny ani neoslovují. To by měli změnit,“ komentuje Kocáb. Jaké nové poznatky o sametové revoluci přinese jeho kniha Vabank? A vidí dnes nějakého vhodného nástupce Miloše Zemana? Podívejte se na rozhovor v úvodu článku.

Michael Kocáb byl jednou z klíčových postav sametové revoluce. U příležitosti třicátého výročí listopadu 1989 vydává knihu Vabank, v níž bude dle jeho slov nové takřka všechno. „Den po dni, týden po týdnu, měsíc po měsíci v knize popisuji, co se odehrávalo na mocenské úrovni. Jedná se jak o přímá svědectví, tak o jejich podložení dobovými dokumenty,“ popisuje Kocáb svou publikaci.

Link

V té se vyjadřuje i k případu mrtvého studenta Šmída, který dodnes vzbuzuje otázky. „Dokud se neotevřou sovětské archivy, nemůžeme si být jisti na 100 %. Na 95 % ale víme, že šlo o z Moskvy řízenou akci, pokus o vnitrostranický puč, jehož cílem bylo odstavit od moci skupinu kolem Jakeše a nahradit ji progresivním křídlem. Komunistům se ale jejich boj o moc vymkl kontrole, nevraživost demonstrantů se otočila proti KSČ jako takové a nějaká její křídla už nehrála roli,“ vysvětluje Kocáb.

6020148:article:false:false:false

Link

Četné paralely vidí Kocáb mezi Občanským fórem vzešlým z listopadových demonstrací a současným protestním hnutím Milion chvilek pro demokracii. Obě uskupení považuje za důležitý projev vůle občanské společnosti. „Rozdíl je v tom, že to dnes není generačně průřezové. Mrzí mě, že lidé z naší skupiny nikdo neoslovuje, ani nás nepozvou se k věcem vyjádřit. To bych jim poradil změnit,“ komentuje současné dění Kocáb a dodává, že i přesto současné protesty podporuje.

„Je to vzpoura i proti odklonu politiků od jejich vlastních slibů. Mladí lidé vůči tomu projevují předběžnou ostražitost a to je dobře,“ říká Kocáb a dodává, že demonstrovat by se mělo i za rozpuštění Visegrádské čtyřky, kterou považuje za největší mor, který nás mohl postihnout. „Tuto spolupráci jsem rozmlouval i Václavu Havlovi,“ vzpomíná.

Link

Mezi současnými politiky Kocáb nevidí žádného vhodného nástupce Miloše Zemana v úřadu prezidenta. „Vidím jen lidi, kteří o to nemají zájem. Řekl bych třeba Šimona Pánka, ale ten to dlouhodobě odmítá,“ hodnotí situaci Kocáb. „Rozhodně by to ale neměl být bývalý komunista. Těch už bylo za 30 let dost a upřímně mě rmoutí představa, že se bez nich neumíme pohnout dál. Naopak by mělo jít o někoho s jasnou historií a spolehlivou politickou orientací. Měl by zvednout i étos sametové revoluce, nebojovat jen proti něčemu, ale naopak co nejvíc za něco,“ uzavírá Kocáb. 

Starší rozhovory Pavla Štrunce naleznete >>>ZDE<<<