Články odjinud

Jaké jsou šance Zemana a Drahoše? Prezident může překvapit čistkou ve svém okolí, říká expert

Jaké jsou šance Zemana a Drahoše? Prezident může překvapit čistkou ve svém okolí, říká expert

Největší Zemanovou slabinou je jeho zdraví a image politického alfasamce. Drahošovou slabinou je politické nováčkovství a že se názorově neprofiluje, proto není pro mnoho voličů srdeční volbou. A jak se stávající prezident postaví k doporučení Andreje Babiše, aby se zbavil spolupracovníků Mynáře a Nejedlého? Na to v rozhovoru pro Reflex odpovídá politolog Stanislav Balík.

Kdo má podle vašeho odhadu větší šanci vyhrát?

Byť to může vyznít alibisticky, přesto je to otevřené. Miloši Zemanovi stačí získat při obdobné voličské účasti další asi půl milionu hlasů, Jiří Drahoš potřebuje o šest set tisíc víc. Přestože někteří tvrdí, že je stávající prezident na stropě svých možností, vzpomeňme si na minulé volby, v nichž dokázal Miloš Zeman mezi prvním a druhým kolem posbírat nový půldruhý milion hlasů. Teď mu stačí třetina takového výkonu.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Přesto je situace jiná, kdy Jiří Drahoš, jakkoli není srdeční volbou mnoha voličů, nebudí takové kontroverze, jako před pěti lety Karel Schwarzenberg. Rovněž všichni důležití soupeři z prvního kola buď hned, nebo v řádu několika hodin vyjádřili Drahošovi svoji podporu, což se minule Schwarzenbergovi nepodařilo.

Miloš Zeman se uvolil jít s Jiřím Drahošem do debat, ale připustil jen dvě. Věří si, že v nich bude přesvědčivější?

Situace je jiná než před prvním kolem. Tam nechtěl přijít o prezidentský bonus a stát se jedním z devíti. Cíleně, možná ani ne nutně zbaběle, nechtěl dát signál, že se soutěží o dvě místa do druhého kola, ale pouze o jedno, to druhé. Nyní tuší, jak by vypadaly diskusní pořady bez jeho účasti – one man show Jiřího Drahoše.

Tím, že připustil jenom dvě, nově vytvořil podmínky pro to, aby mohly něco rozhodnout. Zjevně se cítí pevný v „kramflecích“, možná věří v déjà vu roku 2013, kdy se mu podařilo vyprovokovat Karla Schwarzenberga k velké chybě ohledně Benešových dekretů. Jiří Drahoš teprve nyní projde křtem ohněm, kdy se ukáže, čeho je a není schopen. Jestli bude schopen alespoň trochu potlačit svou distinguovanost a jít naproti konzervativním voličským skupinám, nebo jestli si bude chtít udržet zcela čistý štít a vsadit na to, že mu voliči v zájmu společného cíle odstranění stávajícího prezidenta leccos odpustí.

Celý článek najdete na webu Reflex.cz.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Český právní expert „zavařil“ Rakousku. Jde o miliardy a volno pro všechny

Český právní expert „zavařil“ Rakousku. Jde o miliardy a volno pro všechny

Právní posudek generálního advokáta Evropského soudního dvora Michala Bobka stál na začátku kauzy, o které od úterý diskutuje celé Rakousko. Na základě tohoto posudku soudní dvůr rozhodl o tom, že rakouská vláda bude muset zavést buď nový státní svátek pro všechny nebo naopak některým náboženským skupinám svátky zrušit.

Zdánlivě komplikovaný případ, v kterém jde o obrovské peníze, vychází z takřka 60 let starého rakouského specifika náboženských oslav Velkého pátku před Velikonocemi. Zatímco katolíci jdou v Rakousku v tento den normálně do zaměstnání, členové třech evangelických církví a jedné starokatolické církve mají ze zákona nárok na placené volno. A pokud přesto musí do práce, třeba v případě lékařů, musí jim zaměstnavatel vyplatit sváteční, tedy zhruba dvojnásobnou mzdu.

Tuhle výhodu pro evangelíky a starokatolíky, kterých je v Rakousku zhruba 300 tisíc, napadl jako diskriminační u Evropského soudního dvora jeden rakouský stěžovatel. Nelíbilo se mu, že registrovaní evangelíci v práci dostávají jeden den vyšší plat než ostatní zaměstnanci. Právní posudek dostal na starosti český generální advokát Evropského soudního dvora Michal Bobek, který loni v létě předložil svým kolegům jednoznačné stanovisko: Rakousko „státním svátkem jen pro část věřících“ porušuje chartu základních práv a svobod EU. A Evropský soudní dvůr se s Bobkovým názorem jednoznačně ztotožnil. V úterý vydal stanovisko, v němž rakouské opatření „dvojích svátků“ zrušil.

Link

Jenže to vůbec není tak jednoduché a rakouská vláda čelí obrovskému problému. Když do tří měsíců vůbec nic nepodnikne, podle právních rozborů renomovaných rakouských právníků se letos z Velkého pátku stane automaticky jako třeba v České republice svátek pro všechny, nejenom pro evangelíky a starokatolíky. Jen tak se dá totiž vykládat verdikt ESD, který nepřímo řekl, že buď může být nějaký den státním svátkem pro každého a nebo pro nikoho. A nic mezi tím.

To by ale znamenalo značné náklady pro zaměstnavatele, kteří už dnes proti možnému zařazení Velkého pátku mezi svátky „pro všechny“ protestují. „Další sváteční den v Rakousku by stál zaměstnavatele kolem 600 milionů korun (15,4 miliardy korun),“ tvrdí Rolf Gleißner z vedení Rakouské hospodářské komory. Zatímco dosud měla na Velký pátek státem garantované volno jen malá menšina věřících, nově by to měli být úplně všichni zaměstnanci. Od katolíků přes muslimy až k nevěřícím.

Samozřejmě se nabízí také druhá možnost, tedy naopak zrušení svátku pro ty, kteří při něm dosud měli volno. Jenže ani to vůbec není jednoduché. „Bylo to možné z hlediska práva, ovšem politicky těžko prosaditelné,“ řekl deníku Kurier Elias Felten, profesor práva na univerzitě v Linci. Evangelíci a starokatolíci jsou na oslavy Velkého pátku zvyklí už celá desetiletí, volno v tento den berou jako určitou malou satisfakci za staletý „katolický útlak“. Navíc je tu jeden, možná ještě větší problém. Podobnou výhodu „svátku pouze pro sebe“ využívají ze zákona v Rakousku i Židé.

Ti mají v Rakousku nárok na volno během největšího židovské svátku Jom Kippur 9. října. A i když se tohle volno týká jen stovek nebo maximálně tisíců Rakušanů židovského vyznání, podle právníků musí vláda na základě rozsudku EDS i v tomto případě rozhodnout, zda svátek úplně zruší nebo ho naopak zavede jako svátek pro všechny. To by opět přinášelo nemilou povinnost pro zaměstnavatele a s ní spojené náklady či ztráty.

Link

Tento a další příklady ukazují, do jak složité situace ESD na základě posudku českého generálního advokáta Rakousko postavil. Členové vládní koalice lidovců a Svobodné strany Rakouska každopádně ve středu oznámili, že jsou proti zavedení dalšího celostátního svátku. „Nedává žádný smysl, abychom riskovali ztrátu pracovních míst tím, že zavedeme další státní svátek,“ uvedla na tiskové konferenci ministryně průmyslu za lidovce Margarete Schramböcková. Zároveň ale nevysvětlila, jak tedy bude vláda na rozhodnutí ESD reagovat. Někteří další členové vlády se totiž zase vyjádřili v tom smyslu, že nechtějí brát volno ani evangelíkům při Velkém pátku, ani Židům při Jom Kippur. Celá kauza má v Rakousku velký ohlas, noviny o ní informují na prvních stranách.

Většina rakouských komentátorů přitom neviní Evropský soudní dvůr, natož Michala Bobka z nějakého nespravedlivého nebo účelového rozhodnutí vůči Rakousku. Verdikt spíše podle nich dokumentuje, jak těžko se dnešní světská moc vyrovnává s opatřeními zavedenými v minulosti z náboženských důvodů. Způsob „oslav“ Velkého pátku přijalo Rakousko před 60 lety, kdy takřka všichni věřící různého vyznání využívali volno k náboženským rituálům či návštěvě kostela. Dnes ale svátky považují lidé prostě za den volna. „A v takovém případě je volno pouze pro určitou náboženskou skupinu diskriminační. Rozsudek Evropské soudního dvora byl správný, neukazuje ale bohužel cestu k politickému řešení,“ napsal komentátor listu Der Standard.