Volby 2018: Jaké jsou šance Zemana a Drahoše? | info.cz

Články odjinud

Jaké jsou šance Zemana a Drahoše? Prezident může překvapit čistkou ve svém okolí, říká expert

Největší Zemanovou slabinou je jeho zdraví a image politického alfasamce. Drahošovou slabinou je politické nováčkovství a že se názorově neprofiluje, proto není pro mnoho voličů srdeční volbou. A jak se stávající prezident postaví k doporučení Andreje Babiše, aby se zbavil spolupracovníků Mynáře a Nejedlého? Na to v rozhovoru pro Reflex odpovídá politolog Stanislav Balík.

Kdo má podle vašeho odhadu větší šanci vyhrát?

Byť to může vyznít alibisticky, přesto je to otevřené. Miloši Zemanovi stačí získat při obdobné voličské účasti další asi půl milionu hlasů, Jiří Drahoš potřebuje o šest set tisíc víc. Přestože někteří tvrdí, že je stávající prezident na stropě svých možností, vzpomeňme si na minulé volby, v nichž dokázal Miloš Zeman mezi prvním a druhým kolem posbírat nový půldruhý milion hlasů. Teď mu stačí třetina takového výkonu.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Přesto je situace jiná, kdy Jiří Drahoš, jakkoli není srdeční volbou mnoha voličů, nebudí takové kontroverze, jako před pěti lety Karel Schwarzenberg. Rovněž všichni důležití soupeři z prvního kola buď hned, nebo v řádu několika hodin vyjádřili Drahošovi svoji podporu, což se minule Schwarzenbergovi nepodařilo.

Miloš Zeman se uvolil jít s Jiřím Drahošem do debat, ale připustil jen dvě. Věří si, že v nich bude přesvědčivější?

Situace je jiná než před prvním kolem. Tam nechtěl přijít o prezidentský bonus a stát se jedním z devíti. Cíleně, možná ani ne nutně zbaběle, nechtěl dát signál, že se soutěží o dvě místa do druhého kola, ale pouze o jedno, to druhé. Nyní tuší, jak by vypadaly diskusní pořady bez jeho účasti – one man show Jiřího Drahoše.

Tím, že připustil jenom dvě, nově vytvořil podmínky pro to, aby mohly něco rozhodnout. Zjevně se cítí pevný v „kramflecích“, možná věří v déjà vu roku 2013, kdy se mu podařilo vyprovokovat Karla Schwarzenberga k velké chybě ohledně Benešových dekretů. Jiří Drahoš teprve nyní projde křtem ohněm, kdy se ukáže, čeho je a není schopen. Jestli bude schopen alespoň trochu potlačit svou distinguovanost a jít naproti konzervativním voličským skupinám, nebo jestli si bude chtít udržet zcela čistý štít a vsadit na to, že mu voliči v zájmu společného cíle odstranění stávajícího prezidenta leccos odpustí.

Celý článek najdete na webu Reflex.cz.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Čínská hra svalů! Peking ukázal světu námořnictvo, které může brzy rozdrtit Američany

Čína se vrací jako námořní velmoc. Za posledních patnáct roků takřka zdvojnásobila počet svých vojenských plavidel a vyvinula vlastní letadlovou loď. Experti odhadují, že pokud jí nastoupené tempo vydrží, předstihne Čína během dekády v počtu lodí i dosud dominantní Spojené státy. Jakkoli Peking opakuje, že mu jde jen o obranu a mír vůbec, ostatní země regionu mají jistě důvod k obavám.

I když Čína zdůrazňovala opak, včerejší přehlídka připomínající 70 let existence čínského námořnictva je demonstrací síly. Peking v těchto dnech hostujícím námořníkům z třinácti zemí (kromě jiných z Austrálie, Japonska, Indie či Vietnamu) a tak vlastně celému světu dokazuje, jak mu na moři záleží. Během velkolepého show v přístavu Čching-tao ukázal nejen nukleární ponorky, ale i torpédoborce nové generace stejně jako bezmála čtyři desítky letadel.

Ukázku svalů si nenechal ujít čínský prezident Si Ťin-pching. Státní agentura Sin-chua dokonce považovala za vhodné v krátkém textu popsat slovní výměnu mezi ním a námořníky: „Zdravím Vás, soudruzi! – My Vás také zdravíme, předsedo! - Soudruzi, děkuji Vám za Vaši namáhavou práci! - Sloužíme lidu!“

Link

Krátký komunistický rituál nic nemění na tom, že čínské vojenské námořnictvo opravdu urazilo dlouhou cestu. Média připomínají, že ještě před dvaceti roky disponoval rudý gigant méně než deseti armádními plavidly. Loni jich měl k dispozici už tři stovky. Spojené státy v téže době vlastnily na 490 vojenských lodí, z toho ale bylo k boji připraveno méně než tři sta strojů. Pokud by Čína pokračovala v nastoupeném trendu, kolem roku 2030 bude světovým mořím dominovat, a to s poměrně jasnou převahou nad USA. Jde ovšem pouze o projekci, která předpokládá nejen neměnný strategický zájem Číny, ale i trvající úroveň její ekonomické prosperity.

A jde také o dosaženou efektivitu čínského námořnictva. „Kvantita není vše. Vybavení čínských plavidel se sice rychle modernizuje, je však stále méně efektivní než to americké. I námořníci, které čínské lodě obsluhují, jsou méně zkušení než jejich kolegové z USA,“ říká pro server abc.net.au Adam Ni, expert na čínskou obrannou politiku z Macquarijské university v Sydney.

Link

Jistě, prezident Si Ťin-pching před přehlídkou zopakoval, že „čínské ozbrojené síly mají za cíl posilovat ovzduší vzájemné důvěry i rovnosti všech partnerů“. Rostoucí čínská námořní (a obecně vojenská) síla však u ostatních asijských států budí oprávněně pozornost, ba strach. Co se námořních aliancí s USA týče, ty posiluje nejen Tchaj-wan, který pevninská Čína považuje za vzbouřeneckou provincii. Zájem o vojenskou spolupráci s Washingtonem tak stále mají i Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, Singapur i Indie. Strategický zájem Pekingu se nyní soustřeďuje na oblast Jihočínského moře, nenasytná asijská ekonomika hltající suroviny ale už nyní kolonizuje Afriku. A proniká do okolních stejně jako evropských států prostřednictvím v zásadě neo-imperiální iniciativy Pás a stezka.

Čína se tak pomalu stává světovou mocností, která se chystá prosazovat své zájmy třeba i na Blízkém východě, ba dokonce Latinské Americe, jmenovitě ve Venezuele, která je bohatá na ropu.

Link

Klidu asijským státům jistě nepřidává ani fakt, že si stále dominantnější čínský prezident pod sebe stáhl kromě jiného i řízení ozbrojených sil. Neváhal z armády vyhodit 300 tisíc převážně administrativních pracovníků. A drsně odstranil dokonce i zkušené a mocné generály, pokud mu stáli v cestě. A kteří se jako za nejhorších časů maoismu veřejně doznávali ze svých domnělých (či skutečných) hříchů, nyní již před kamerami. Znalci prostředí sice tvrdí, že za vlády předchůdců nynější hlavy státu se armáda poněkud vymkla státní, respektive stranické kontrole. Tomu je ale konec. „Nyní už všechnu moc nad vojáky ve svých rukou soustředil Si Ťin-pching,“ konstatoval pro agenturu Reuters singapurský specialista Li Nan.

41445