Články odjinud

Je po volbách, blíží se další. Znáte všechny kandidáty, kteří chtějí bojovat o Hrad?

Už jen do úterý se mohou zájemci o prezidentské křeslo hlásit na Ministerstvu vnitra. Doložit musí buď 50 tisíc podpisů od občanů, nebo podporu minimálně 20 poslanců, nebo 10 senátorů. Kdo zatím oficiálně vstoupil do klání o post prezidenta a kdo ještě na poslední chvíli shání podpisy?

Jasno je zatím o osmi Češích, kteří chtějí být příští hlavou státu. Tři z nich, které nejvíce favorizují i bookmakeři, spoléhají na podpisy občanů, kterých už mají dostatek. Čtyři kandidáti mají podporu politiků. A devátý kandidát má údajně podpisy poslanců, o koho jde, ale zatím není jasné.

Horáček, Drahoš a Zeman získali dostatek podpisů občanů

Hudebník a podnikatel Michal Horáček se zaregistroval do boje o Hrad 1. listopadu. Na vnitro odevzdal petici s 86 tisíci podpisy. Původně prý Horáček získal podporu od 115 tisíc Čechů, 30 tisíc podpisů ale jeho tým musel vyřadit, protože nesplňovaly zákonné předpisy čitelnosti a dohledatelnosti.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše najdete zde>>>

Dva dny po Horáčkovi kandidaturu oficiálně podal i bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš. Na ministerstvo přinesl celkem 142 tisíc podpisů. Jeho tým při kontrole petičních archů také vyřazoval, celkem 15 tisíc autogramů.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Dostatečnou podporu obyvatel má i současný prezident Miloš Zeman. Jeho manželka Ivana, která je šéfkou petičního týmu, v polovině srpna oznámila, že Zeman už získal přes 59 tisíc podpisů. Tehdy také potvrdila, že sběr podpisů bude pokračovat. Na rozdíl od Horáčka a Drahoše současný prezident zřejmě zatím petiční archy na vnitru neodevzdal.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Pavla Fischera najdete zde>>>

Fischera a Hilšera podpořili senátoři, Hanniga, Hynka, Kulhánka a tajemného kandidáta zase poslanci

Do voleb se zapojí také bývalý velvyslanec ve Francii a Havlův poradce Pavel Fischer. Ten kandidaturu oznámil počátkem října. Podporu získal od 17 senátorů.

Úmysl kandidovat potvrdil také hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig. Spoléhat může na podpisy 20 poslanců.

Politici poslali také do boje lékaře a aktivistu Marka Hilšera. Ten chtěl původně nasbírat podpisy občanů, získal ale podporu od 44 tisíc Čechů, což nestačilo. Oslovil proto senátory a 11 z nich mu umožnilo, aby se do boje také zapojil.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Marka Hilšera najdete zde>>>

Vlastního kandidáta mají také Realisté. Ačkoli do Sněmovny se jim dostat nepodařilo, šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek získal podpisy 22 poslanců. Sháněl prý podporu i mezi lidmi a v půlce října měl přibližně 15 tisíc podporovatelů.

Poslanci podpořili také bývalého šéfa mladoboleslavské automobilky Vratislava Kulhánka. Získal 23 podpisů ze Sněmovny a 35 tisíc podpisů občanů. Ty lákal mimo jiné i na soutěž o nový automobil. V případě, že by získal potřebných 50 tisíc podpisů, sliboval, vylosuje jednoho výherce nové Škody Octavia.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Petra Hanniga najdete zde>>>

Do voleb by mohl promluvit ještě devátý kandidát. Zatím není jasné, o koho jde. Vnitro už ale přijalo jeho registraci, kterou doložil podpisy poslanců.

Z boje o Hrad se naopak stáhnul senátor Jaroslav Kubera, který by měl v případě zájmu jistou podporu kolegů z horní komory Parlamentu. Vlastního kandidáta nepostaví ani hnutí ANO. Stále ještě není jisté, zda nebude kandidovat také předseda SPD Tomio Okamura. Ten se ke spekulacím chce vyjádřit příští týden.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Michala Horáčka najdete zde>>>

Zájemci, kteří se chtějí ucházet o přízeň voličů, se musí na Ministerstvu vnitra k volbám zaregistrovat do 7. listopadu. Poslanci a senátoři mohou podpisem podpořit i více kandidátů zároveň.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Petra Hanniga najdete zde>>>

Volby se uskuteční 12. a 13. ledna 2018. V případě, že ani jeden z účastníků nezíská nadpoloviční většinu hlasů, bude za dva týdny následovat druhé kolo, ve kterém se utkají dva nejúspěšnější kandidáti.

Vše o prezidentských volbách najdete zde

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Přichází éra hypersonických zbraní a s ní nové kolo zbrojení. Rusové mají dočasnou převahu

Ruský prezident Vladimir Putin se před časem nechal slyšet, že ruská armáda letos dostane hypersonickou zbraň Avangard, proti které neexistuje účinná obrana. Experti se však domnívají, že zavedení těchto střel do běžné výzbroje ještě nějaký čas potrvá.

Vladimír Putin označil loni na konci roku hypersonickou zbraň za „perfektní novoroční dárek pro svoji zemi“. Ruská média posléze zdůrazňovala, že snadno pronikne americkou obranou a že Rusko vyhrává závod o zavedení nového druhu výzbroje se Spojenými státy a Čínou. Zřejmě se ale nebude radovat dlouho.

Tento týden Spojené státy představily svoji novou protiraketovou strategii, ve které počítají i s obranou proti hypersonickým střelám a kluzákům, a urychlují vývoj svých vlastních hypersonických zbraní. Čína také údajně nedávno výrazně pokročila ve vývoji vlastního hypersonického kluzáku a podobné zbraně chystají Francie, Indie, Austrálie a Japonsko. Suma sumárum, další závody ve zbrojení jsou na spadnutí.

Link

Vývoj hypersonických zbraní probíhá od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století a stejně tak se uvažuje o obraně proti nim. Mezi odborníky se to ví už dlouho, ale veřejnost si toho až do loňských testů ruských zařízení a veřejných prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina příliš nevšímala, uvádí vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr. Jedná se hlavně o tak zvané hypersonické kluzáky, tedy střely které vyletí podobně jako balistická raketa a pak se odrážejí od atmosféry a skáčou k cíli jako jakési žabky.

Oproti balistickým raketám se pohybují relativně nízko a vysokou rychlostí, více než pětinásobně oproti rychlosti zvuku. V ruském případě například dvacetinásobnou rychlostí zvuku. Podobnou rychlostí se sice pohybují na určitém úseku dráhy i některé balistické střely, ale tyto nové zbraně při tom navíc ještě dokáží manévrovat. Jejich dráhu a místo dopadu tak nedokáže protivník snadno vypočítat. Tyto atributy – vysoká rychlost, nízká výška a manévrovatelnost a k tomu navíc malé rozměry a nízké tepelné vyzařování – jim dávají výhodu oproti klasickým raketám a činí obranu za použití současných protiraketových systémů obtížnou. Problematickou se stává zejména obrana většího území. Časopis The Economist dokonce cituje nejmenovaného francouzského představitele, podle kterého to „zcela mění rovnováhu mezi útokem a obranou“ – myšleno ve prospěch útoku.

Link

„Už teď je rovnováha dlouhodobě vychýlena ve prospěch útoku, posune ji to dál, ovšem nijak dramaticky,“ myslí si nicméně Visingr. Mimo jiné kvůli tomu, že se připravuje obrana proti hypersonickým střelám a kluzákům, i když zatím nikdo nemá zbraň, která by něco takového dokázala zastavit. Vyvíjejí se lepší antirakety, dokonalejší čidla a uvažuje se o využití většího počtu satelitů na nízkých oběžných drahách, aby bylo možno lépe zaměřit přilétající zbraň. K tomu je třeba přidat to, že vyrobit fungující hypersonický kluzák, který navíc dokáže manévrovat a zasáhnout cíl není jednoduché. Zařízení se díky tření při průletu atmosférou extrémně zahřívá na povrchu – Rusové uvádějí až na dva tisíce stupňů Celsia – materiál se namáhá a střela se může přelomit. „Navíc dráhu letu ovlivňují i malé změny v atmosféře, takže nelze jen tak zařízení teoreticky namodelovat a spočítat, jak poletí. Jsou nutné zkoušky,“ uvádí Visingr. Spousta jich zatím skončila neúspěchem.

Podle Visingra mají Rusové sice v zavádění těchto technologií náskok, ale jen tak rychle je nezavedou do armády jako běžnou a rozšířenou výzbroj. Za dva až tři roky by mohly být zavedeny k jednotkám jako neověřená zbraň a mnohem delší dobu bude trvat, než dosáhnou spolehlivosti dnes používaných střel. Mezitím Američané podle časopisu The Economist zdvojnásobili svůj rozpočet na vývoj vlastních hypersonických zbraní. Americký deník The Washington Post či britský list The Guardian v této souvislosti dokonce psaly o novém kolu závodů ve zbrojení, do kterého budou kromě Ruska a USA zapojeny i další země. „Závody ve zbrojení už v posledních letech mezi USA a Ruskem zase znovu probíhají, takže nejde o nic až tak nového,“ uklidňuje Visingr.

39690