Je připravený i zemřít. Exministr drží drastickou protestní hladovku kvůli Zemanově kandidatuře | info.cz

Články odjinud

Je připravený i zemřít. Exministr drží drastickou protestní hladovku kvůli Zemanově kandidatuře

Až do naprosto fatálního konce hodlá držet hladovku někdejší disident a první český polistopadový ministr vnitra Tomáš Hradílek (72) z Lipníka nad Bečvou. Protestuje tak proti kandidatuře Miloše Zemana na post prezidenta republiky. „Nebudu předbíhat vývoj, ale prostě jak už by se stal prezidentem, je vyloučeno, abych se toho případného zvolení dožil,“ popisuje v rozhovoru pro Blesk své vyhlídky.

Jak jste přišel na myšlenku držet hladovku proti druhé kandidatuře Miloše Zemana?

Dá se říct, že jsem o tom uvažoval od loňského jara. Bylo to v podstatě poté, co mi zemřela manželka. Ona měla stejný odmítavý vztah k současnému prezidentovi jako já. Přemýšlel jsem o tom, co udělat, aby se v tom druhém funkčním období nestal prezidentem.

Ono to tedy nesouviselo přímo s tím, že bych najednou ovdověl, protože já mám velmi početnou rodinu, dokonce jsem se na jaře seznámil s jednou velmi milou paní, takže bych to rozhodně necharakterizoval, že je to nějak součást mého žalu. Ano, bylo smutno, ale teď už život prostě běží dál. Na světě se mi velice líbí, to platí.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Na druhé straně jsem si ale stále vědom toho, že jsem občan země, a mám zájem prostě jako zodpovědný člověk pohlídat věci, aby se trvale nezačaly ubírat nesprávným směrem.

Útoky na Zemana jsou špína a eklhaft, týráme starého nemocného člověka, říká Zábranský autor: INFO.CZ

A bohužel vidím ten vývoj, připomenu například současné parlamentní volby do Poslanecké sněmovny, a když vidím, že by ta situace, která vzešla po těch parlamentních volbách, byla ještě jištěna druhým pilířem typu Miloše Zemana, tak jsem si řekl, že to prostě nejde. Že je potřeba, aby Miloše Zemana někdo kompetentní a moudrý a prozápadně smýšlející nahradil, vystřídal. Je v tom i jakýsi aspekt, že bych si skutečně, tak jak teď prezidenta Zemana vnímám, nedokázal představit, že by byl hlavou státu při stém výročí založení republiky. To ve mně vyloženě vyvolává jakési nechutenství.

Proč jste nezvolil méně drastickou formu protestu?

Přemýšlel jsem, jak dosáhnout toho, aby mé vyjádření nesouhlasu mělo co největší účinnost. A fakt je ten, že toto byl jeden z aspektů, vyhlásit hladovku. Protože sám to znáte, kdyby třeba ten můj článek vyšel bez té poslední věty, kdy jsem oznámil, že jdu na hladovku, a to myslím naprosto vážně, tak by to zdaleka nepřitahovalo média. A já mám obrovský zájem, aby se o tom veřejně diskutovalo. Protože je stále ještě čas. Je ještě sedmdesát dní do voleb prezidenta. A je potřeba zaktivizovat veřejnost, protože vidím na rozdíl od loňského roku, kdy byly velké akce při příležitosti 28. října, tak letos prakticky není nic. Přitom je prezident jeden a tentýž.

Co na Hradílkovo rozhodnutí říká rodina? A proč je rozhodnutý kvůli Zemanovi zemřít? Čtěte pokračování rozhovoru na Blesk.cz.

Fištejn: Bojím se Zemanova vítězství. Po volbách udělá cokoliv, znovu hrozí ruská „bratrská pomoc“ autor: INFO.cz

Vše o prezidentských volbách čtěte zde

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Odjela do Sýrie a vdala se za fanatiky z IS. Dnes má vdova po islamistech klidný život v Německu

V době, kdy Evropa řeší, co dělat s navrátilci z území samozvaného Islámského státu, vyplouvá na povrch příběh vdovy po dvou islamistech, která dnes údajně žije poklidný život v německém Hamburku. Na příběh Omaimy – německé občanky s tuniskými kořeny, která v roce 2015 odešla do válkou zmítané Sýrie – tento týden upozornila libanonská reportérka Jenan Moussaová. Novinářka, která získala přístup do jejího telefonu, nabízí „necenzurovaný pohled“ do života ženy, která opustila Německo, aby se k teroristické organizaci přidala.   

Když uznávaná válečná reportérka arabského televizního kanálu Al Aan Jenan Moussaová získala od „důvěryhodného zdroje“ obsah telefonu Omaimy A., věděla, že se jí dostal do ruky poklad. Objevila tisíce zpráv, fotografií a dalších souborů dokumentujících cestu ženy z Německa na území samozvaného Islámského státu, ke kterému se přidala v roce 2015. Celkem bezmála čtyřicet gigabajtů.

„V okamžiku, kdy jsem uviděla ten obsah, uvědomila jsem si, že je to necenzurovaný pohled do života ženy Islámského státu,“ říká Moussaová pro německou televizi Deutsche Welle. Novinářce pak trvalo několik měsíců, než všechna data z telefonu prostudovala. Tento týden poprvé zveřejnila některé fotografie a dokumenty, které doprovodila obsáhlou reportáží popisující život mladé ženy v srdci chalífátu.

Link

Podle zjištění libanonské reportérky se Omaima narozená v roce 1984 v německém Hamburku zamilovala do radikála Nadera Hadry, který měl mít kontakty na prominentní německé islamisty. Právě za ním Omaima spolu se svými třemi dětmi odešla do Sýrie.

Fotografie ze začátku roku 2015 vykreslují první dojmy mladé ženy ze života uvnitř Islámského státu – všude vyvěšené černé vlajky a propagandistické letáky radikální organizace, která tehdy byla v plné síle. Na dalších snímcích jsou pak malé děti Omaimy s čepicemi a vlajkami Islámského státu, jak si hrají se zbraněmi v ruce. Přestože tehdy na Západ postupně unikaly zprávy o zabíjení a zotročování lidí žijících v područí Islámského státu, Omaiminy fotografie zachycují život plný šťastných rodinných chvil.

Potom, co její muž zemřel v boji v Kobani, Omaima dostala možnost se znovu provdat. Fotografie naznačují, že jejím druhým manželem se stal jeden z nejznámějších islamistů v Německu Denis Cuspert – rapper přezdívaný Deso Dogg, který se stal bojovníkem Islámského státu a v roce 2015 se dostal i na seznam teroristů vedený Spojenými státy. Zabit byl údajně na začátku roku 2018.

Link

Ani Omaima však v Sýrii nebyla „bez práce“ – podle zjištění libanonské novinářky měla na starost správu sociálních sítí Islámského státu. Bližší informace veřejně známé nejsou. Není přitom jasné ani to, zda telefon Omaima v Sýrii ztratila, nebo ho zde záměrně nechala, když se rozhodla vrátit do Německa. Kdy přesně se Omaima vrátila do Hamburku, libanonská novinářka také s jistotou neví, dobu návratu ale odhaduje na konec roku 2016.

Vdovu po dvou islámských radikálech se Moussaová rozhodla v Hamburku osobně navštívit. Podařilo se jí promluvit ale jen s její nezletilou dcerou, která popřela, že by rodina Sýrii někdy navštívila. Novinářka se jí snažila také dovolat, Omaima jí však pokaždé zavěsila telefon a úspěšné nebyly ani pokusy o kontaktování Omaimy ze strany německé televize Deutsche Welle.

Link

Po této snaze promluvit s Omaimou o obsahu jejího mobilního telefonu z webové stránky LinkedIn zmizel její profil, kde sama sebe prezentovala jako moderní ženu – na profilové fotografii měla Omaima oblečená do bílé košile a černého saka vlasy svázané do nízkého culíku a jako své zaměstnání uvedla, že je překladatelka a koordinátorka společenských akcí. Moussaová se přitom podivuje, že vdova po dvou islámských radikálech nebyla zadržena policií a trestně stíhaná.

Stíhání žen radikálů IS v Německu i celé Evropě je však velmi komplikované a pouhý pobyt na území ovládaném Islámským státem není podle soudů dostatečný důvod k jeho zahájení. Činy spáchané tisíce kilometrů daleko je navíc velmi složité dokázat. Na ženy, které se vrátily z území Islámského státu, tak bylo v Německu v roce 2018 vydáno jen celkem pět zatykačů a pouze ve dvou případech bylo následně zahájeno trestní řízení.

Jako většina těch, kteří odešli do Sýrie a Iráku, však byla i Omaima po návratu zřejmě sledována tajnými službami. Z reportáže libanonské novinářky navíc vyplývá, že německé úřady o jejím odchodu věděly už v roce 2015 – jeden z dokumentů, ke kterým dostala Mousseová přístup, informuje Omaimu, že jí bylo přerušeno vyplácení dávek z důvodu „odjezdu do zahraničí (Sýrie)“. To ukazuje, že pro úřady není Omaima zcela neznámá a jak upozorňuje DW, po zveřejnění materiálů z Omaimina telefonu je možné, že se německé úřady začnou případem znovu zabývat.

-1