Články odjinud

„Je to hukot.“ O nevpuštěných novinářích, kontrolách, které (ne)byly, a vzkazu na lístku

„Je to hukot.“ O nevpuštěných novinářích, kontrolách, které (ne)byly, a vzkazu na lístku

Kontroly, policisté na každém rohu a úzká ulička pro všechny voliče. Tak vypadal začátek druhého kola prezidentských voleb na pražských Lužinách, kam přišel hlasovat prezident Miloš Zeman. Jinde takové manévry nezažili, přesto i oni poznali, jak velký zájem o výběr hlavy státu lidé mají.

„Jdete na volby? Prosím vás, běžte tamtudy,“ instruuje policista voliče na pražských Lužinách. Tradiční přímou cestou do ZŠ Brdičkova mezi 14. a 15. hodinou neprojdou. Četná policejní stráž si plochu před školou zabrala pro sebe. Lidé, kteří jdou dovnitř, musí procházet úzkým koridorem ohraničeným sloupy a zdí. Jakmile vyjdou byť jen o krok do volného prostoru, policista je upozorní.

Přísná bezpečnostní pravidla trvají do chvíle než přijede ten, kvůli komu se zavedla. Na prezidenta Miloše Zemana čekají venku desítky novinářů z českých i zahraničních médií. Musí být před budovou. Dovnitř je nepustí.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

„Bylo jich tu tolik, že by se sem stejně nevešli. A když došlo k problému, nařídila jsem, že do místnosti nesmí,“ komentuje předsedkyně volební komise Markéta Čížková. Z budovy tak museli odejít i ti, kteří se sem přes náročné kontroly Zemanovy ochranky dostali. Zůstala jen hrstka, jež dle šéfky komise „měla štěstí“.

„Myslím, že to bylo v pořádku. Nejsme schopní kontrolou zajistit, aby se tam nedostala nějaká ukrajinská aktivistka na falešný volební průkaz,“ vysvětluje naštvaným novinářům prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, který naráží na čtrnáct dní starý incident s aktivistkou patřící k hnutí Femen.

Poté ale prověřování příchozích poleví. Navzdory prohlášením, že tam už žádný novinář nesmí, se do místnosti dá dostat. A to podstatně snáz než předtím, navíc bez jakékoli kontroly. Ochranka jen upozorňuje na místa, ve kterých novináři stát nesmí a odkazuje je do poloprázdného sektoru.

Do místnosti dál proudí běžní voliči. Za chvíli absolvuje svoji krátkou návštěvu i Zeman. „Právě čekám, kdy se zase vyřítí polonahá žena, ale tentokrát už asi ne. Tolik jich zase není,“ žertuje a laškovně si pohrává se dvěma volebními lístky, které dostal od komise. „Asi se budu chvíli rozmýšlet.“

Drahošovi v Praze nevěří

Ve stejnou dobu volí v pražských Lysolajích také Zemanův protikandidát Jiří Drahoš. Tady žádné bezpečnostní kontroly nejsou. Policie akorát před hasičskou zbrojnicí, v níž je volební místnost, reguluje dopravu a standardně hlídá okolí.

„Hrozně si cením té energie, kterou vyvolaly prezidentské volby. Ať to dopadne jakkoli, ta energie určitě nebude zmařena,“ prohlásí kandidát, který získal podporu od většiny svých soupeřů z prvního kola i od řady politiků. 

Přesto ho Pražané, obyvatelé jediného kraje, ve kterém v prvním kole vyhrál, vnímají jako outsidera. Nevěří, že až se v sobotu sečtou výsledky, bude to Drahoš, kdo se začne připravovat na březnovou inauguraci.

„Myslím, že je jasné, jak to dopadne. Podle mě nemá proti Zemanovi šanci,“ domnívá se jeden z voličů vycházejících z budovy ZŠ Sázavská na Vinohradech. „Tu čtvrteční debatu ale zvládl, byl přesvědčivější,“ praví.

„Mami, můžu jim něco napsat?“

Nedaleko odsud je náměstí Míru. Centrální vinohradský bod s dominantním novogotickým kostelem sv. Ludmily. I tady se volby řeší. Hlavně v trafice s výřečnou prodavačkou, která vypráví, jak těžké bylo se rozhodovat mezi dvěma kandidáty.

„Nakonec volit nejdu. Budu tady v práci. Ne, že bych to nestihla, ale nevybrala jsem si,“ prohlásí a dodává, že v prvním kole svůj hlas odevzdala.

„Synovi je 25 let, takže už má taky svůj rozum. Ale teď se mě ptal, jestli může na volební lístek něco napsat. Řekla jsem mu, že ano, ale že se taky může stát, že bude jeho hlas neplatný. Jenže si nedal pokoj. Zeptal se, zda tam může vložit svůj papír se vzkazem. Opět jsem mu přitakala. Zajímalo mě, co by tam napsal. ‚Strčte si oba dva někam,’ prohlásil. Taky nemá koho volit,“ dodává.

Čitelný Zeman

Kolem trafiky v ten moment prochází dvojice mužů. Jeden z nich má na bundě nalepenou placku podporující Jiřího Drahoše. Rozhodl se pro něj prakticky hned po vyhlášení výsledků prvního kola. „To nebylo těžké. Zemana tam nechci,“ vysvětluje.

„Zato tenhle. To je můj pravý opak,“ směje se a ukazuje na známého, který stojí vedle něj. Ten se zprvu tváří nedůvěřivě, žádnou placku na sobě nemá, přesto je rázem zřejmé, koho podpořil. „Od Zemana vím, co můžu čekat. Také jsem se nemusel dlouho rozhodovat,“ praví po chvíli.

Nad Prahou se setmí. Město ozáří pouliční lampy. Do škol, obecních úřadů či jiných veřejných budov ale stále proudí lidé. Někde se tvoří fronty. Na Sázavské to vypadá jak před osmou raní, kdy se do budovy hrnou školáci. Jen tihle jsou na základku poněkud odrostlejší. 

Zájem o druhé kolo voleb je podobný jako o to první. Volební komise až do 22 hodin rozdávají lístky a obálky, voliči je hází do uren. „Ani se neptejte, je to hukot,“ komentuje to výstižně předsedkyně jedné z komisí v pražských Strašnicích. „Hukot“ bude pokračovat i v sobotu. Ve 14 hodin se místnosti zavřou. Poté začne sčítání.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Mayová už jen posouvá hodinové ručičky a čeká na březen. Británie z EU možná vůbec neodejde

Jednání o brexitu se britské premiérce Therese Mayové bortí pod rukama už poměrně dlouho, včera ale utrpěla další tvrdou porážku. A opět na domácí půdě, když poslanci odmítli podpořit její snahu o dohodu nových podmínek brexitové dohody s EU. Mayové nezbývá, než dál přešlapovat na místě a počkat si přibližně na polovinu března. Všechny klíčová rozhodnutí totiž nejspíš padnou až v úplném závěru lhůty. Stát se pak může cokoliv včetně stažení celého plánu na odchod z EU. Šance, že z toho Mayová vyjde vítězně, je ovšem minimální.

Britská premiérka se na cestě za dosažením změn brexitové smlouvy, kterou se zbytkem Evropy sama vyjednala, dostává do slepé uličky. Dolní sněmovna ji sice koncem ledna pověřila, aby dohodu a především spornou irskou pojistku v unii upravila a nahradila ji „alternativními ujednáními“, včera ale britští poslanci obrátili a odmítli ji v těchto jednáních s Evropskou unií podpořit.  

Přestože bylo hlasování považováno za symbolické, pro evropskou sedmadvacítku je to jasný signál, že britští poslanci za Mayovou nestojí. Podle odborníka na Evropskou unii z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Ondřeje Mocka totiž ztratili víru, že je ještě možné vyjednat změny irské pojistky, kolem které se spory dlouhodobě točí. Důvodem je série drsných vzkazů z EU, která Británií opakovaně dává zcela jasně najevo, že se smlouva znovu otevírat nebude.

Link

„Nemá tedy smysl vyzývat premiérku, aby jednala, když jedinou klíčovou otázku – irskou pojistku – už dnes nikdo nezmění,“ říká pro INFO.CZ Mocek, podle kterého je složité říct, o co mají poslanci vlastně zájem. V předchozím hlasování totiž prošly jen dodatky, které odmítají odchod Británie bez dohody a vyzývají k nahrazení irské pojistky „alternativními ujednáními“, doteď ale nikdo neví, co si pod tím představit.

Vláda Mayové přesto nechce z původního plánu couvnout a je odhodlaná se zbytkem unie dál vyjednávat. „Vláda bude v této věci s EU dál pokračovat, aby zajistila, že odejdeme podle plánu 29. března,“ sdělil po večerním hlasování úřad britské premiérky. Něco takového je ale podle Mocka nereálné – Británie totiž neví, co chce, a na přejednání dohody navíc nezbývá čas.

„Už teď se nestihnou ani prohlasovat zákony, které by měly navazovat na dojednanou dohodu, nebo tvrdý brexit. Já osobně tedy ani nerozumím tomu, co by na smlouvě chtěla Mayová teď narychlo měnit. Protože i kdyby mělo dojít na změnu irské pojistky, musí se k tomu sejít rada ministrů zahraničí EU a Evropský parlament, aby to schválily. A času už moc nezbývá,“ vysvětluje odborník.

Mayová přešlapuje na místě

Příští dva týdny tak Mayová zřejmě opět stráví nejasným přešlapováním na místě. Podle úřadu premiérky sice bude s unijními lídry dál jednat, jak ale podotýká list The Guardian, ministerská předsedkyně budí dojem, že vyjednávání s evropskou sedmadvacítkou pouze předstírá. Další šanci diskutovat a hlasovat o postupu Mayové budou mít poslanci 27. února. Po sérii porážek je ale pozice Mayové slabší než kdy dřív a nedá se čekat, že by se situace do té doby někam pohnula.

Link

Podle některých komentátorů tak případné ústupky jedné či druhé strany možná přinese až unijní summit naplánovaný na 21. a 22. března, tedy týden před plánovaným vystoupením Británie z Evropské unie. Podle Mocka si lze ale jen těžko představit, jaké ústupky by to měly být. „Měsíc před brexitem není na změny smlouvy šance. Podle mě to je tedy jen přešlapování na místě a hraní o čas. Za měsíc to pak bude padni komu padni,“ říká pro INFO.CZ.

Zlomový okamžik tak podle Mocka nastane v první polovině března. „Myslím si – a je to podle mě i hra, kterou Mayová hraje –, že dva nebo tři týdny před 29. březnem premiérka poslance prostě postaví před volbu: buď odejdeme se smlouvou, jak je domluvená, nebo bude tvrdý brexit, anebo se brexit na dlouhou dobu odloží. Tím je dostane do situace, kdy se budou muset rozhodnout. Je to jediná strategie, která v tuto chvíli dává smysl,“ vysvětluje odborník AMO.

Neuspěli ani ostatní

Kromě podpory snah premiérky dojednat nové podmínky pojistky Dolní sněmovna včera zamítla také návrh Skotské národní strany (SNP), která žádala tříměsíční odklad termínu brexitu. Přesto na prodloužení termínu stále může dojít – ideální příležitostí k tomu by bylo právě setkání unijních lídrů na březnovém summitu. Evropská rada totiž musí případné prodloužení jednomyslně odsouhlasit.

Podle Mocka je však ve hře ještě další scénář, a to stažení aktivace článku 50 Smlouvy o EU, který dvouleté vyjednávání o odchodu ostrovního království spustil. Podle nedávného rozhodnutí Soudního dvoru EU to Británie může udělat jednostranně, bez souhlasu ostatních unijních zemí. „Myslím, že by spíš mohla nastat varianta číslo dvě – a to, že Británie stáhne aktivaci článku 50. Takový krok může do 29. března udělat kdykoliv – vláda může říct: Nedohodli jsme se, stahujeme náš výstup z EU a zůstáváme jejím členem,“ míní expert.

Link

K tomu přitom nepotřebuje nejen souhlas ostatních unijních zemí, ale ani parlament. „Stačí, aby Mayová napsala dopis Evropské komisi, že ruší aktivaci článku 50 a bude mít vystaráno. Tento proces je jednoduchý. Co se bude v Británii odehrávat pak, je věc druhá. V takovém případě by asi padla vláda – to, že se nenaplnilo referendum, by způsobilo politický otřes a každý by se snažil hledat viníka, který za to může. Theresa Mayová ale už stejně naznačovala, že v létě jako premiérka končí, takhle by se tento krok jen uspíšil a došlo by na něj o tři měsíce dřív,“ dodává Mocek.

Mayová nasadí vyděračský styl

Přestože se dojednání nových podmínek odchodu v tuto chvíli zdá jako těžko dosažitelná meta, například banka Goldman Sachs to stále vidí jako nejpravděpodobnější scénář. Jak totiž ukázalo lednové hlasování, britští poslanci si takzvaný divoký brexit nepřejí. Goldman Sachs mu přikládá pouze 15procentní pravděpodobnost, o něco víc (35 procent) ale vsází na to, že se brexit konat nebude a Británie v Evropské unii zůstane.

Předpovědět po večerním hlasování další vývoj se pokouší také americké televize CNN, podle které jsou na stole dvě možnosti. Kromě brexitu bez dohody je to ta, že se Mayová dohodne s labouristy a dalšími opozičními poslanci, kteří prosazují měkčí formu brexitu.

Spojené království by tak zůstalo v celní unii, což Mayová dlouhodobě odmítá, vláda by tak ale mohla dosáhnout dohody a nepotřebovala by k tomu podporu euroskeptického křídla vlastní strany. To by podle CNN uvítala Evropská unie, rozzuřilo by to ale zastánce tvrdého brexitu v Konzervativní straně, kterou by takový krok zřejmě definitivně rozdělil.

Link

Scénář vykreslený televizí CNN ale Mocek nevidí jako reálný. „Nevím, jak by se něco takového technicky udělalo. Opět by to znamenalo změnu dojednané smlouvy s tím, že Británie zůstane v celní unii i po přechodném období. To by ale bylo popření všeho, co dosud Mayová říkala. Ona sice ví, že její politický čas už nadešel, ale přesto si takovou variantu nedokážu představit,“ říká Mocek.

Téměř s jistotou se tak v tuto chvíli dá říct jen to, že do konce února se vývoj kolem brexitu nikam neposune. Zablokovanou situaci se zřejmě podaří rozlousknout až v březnu, tedy těsně před plánovaným odchodem Británie. Odborník AMO si netroufá odhadovat, jak to nakonec dopadne. „Tipuji ale, že Mayová v parlamentu nasadí vyděračský styl,“ uzavírá Mocek.

40399