Volby 2018: „Je to hukot.“ O nevpuštěných novinářích, kontrolách, které (ne)byly, a vzkazu na lístku | info.cz

Články odjinud

„Je to hukot.“ O nevpuštěných novinářích, kontrolách, které (ne)byly, a vzkazu na lístku

Kontroly, policisté na každém rohu a úzká ulička pro všechny voliče. Tak vypadal začátek druhého kola prezidentských voleb na pražských Lužinách, kam přišel hlasovat prezident Miloš Zeman. Jinde takové manévry nezažili, přesto i oni poznali, jak velký zájem o výběr hlavy státu lidé mají.

„Jdete na volby? Prosím vás, běžte tamtudy,“ instruuje policista voliče na pražských Lužinách. Tradiční přímou cestou do ZŠ Brdičkova mezi 14. a 15. hodinou neprojdou. Četná policejní stráž si plochu před školou zabrala pro sebe. Lidé, kteří jdou dovnitř, musí procházet úzkým koridorem ohraničeným sloupy a zdí. Jakmile vyjdou byť jen o krok do volného prostoru, policista je upozorní.

Přísná bezpečnostní pravidla trvají do chvíle než přijede ten, kvůli komu se zavedla. Na prezidenta Miloše Zemana čekají venku desítky novinářů z českých i zahraničních médií. Musí být před budovou. Dovnitř je nepustí.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

„Bylo jich tu tolik, že by se sem stejně nevešli. A když došlo k problému, nařídila jsem, že do místnosti nesmí,“ komentuje předsedkyně volební komise Markéta Čížková. Z budovy tak museli odejít i ti, kteří se sem přes náročné kontroly Zemanovy ochranky dostali. Zůstala jen hrstka, jež dle šéfky komise „měla štěstí“.

„Myslím, že to bylo v pořádku. Nejsme schopní kontrolou zajistit, aby se tam nedostala nějaká ukrajinská aktivistka na falešný volební průkaz,“ vysvětluje naštvaným novinářům prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, který naráží na čtrnáct dní starý incident s aktivistkou patřící k hnutí Femen.

Poté ale prověřování příchozích poleví. Navzdory prohlášením, že tam už žádný novinář nesmí, se do místnosti dá dostat. A to podstatně snáz než předtím, navíc bez jakékoli kontroly. Ochranka jen upozorňuje na místa, ve kterých novináři stát nesmí a odkazuje je do poloprázdného sektoru.

Do místnosti dál proudí běžní voliči. Za chvíli absolvuje svoji krátkou návštěvu i Zeman. „Právě čekám, kdy se zase vyřítí polonahá žena, ale tentokrát už asi ne. Tolik jich zase není,“ žertuje a laškovně si pohrává se dvěma volebními lístky, které dostal od komise. „Asi se budu chvíli rozmýšlet.“

Drahošovi v Praze nevěří

Ve stejnou dobu volí v pražských Lysolajích také Zemanův protikandidát Jiří Drahoš. Tady žádné bezpečnostní kontroly nejsou. Policie akorát před hasičskou zbrojnicí, v níž je volební místnost, reguluje dopravu a standardně hlídá okolí.

„Hrozně si cením té energie, kterou vyvolaly prezidentské volby. Ať to dopadne jakkoli, ta energie určitě nebude zmařena,“ prohlásí kandidát, který získal podporu od většiny svých soupeřů z prvního kola i od řady politiků. 

Přesto ho Pražané, obyvatelé jediného kraje, ve kterém v prvním kole vyhrál, vnímají jako outsidera. Nevěří, že až se v sobotu sečtou výsledky, bude to Drahoš, kdo se začne připravovat na březnovou inauguraci.

„Myslím, že je jasné, jak to dopadne. Podle mě nemá proti Zemanovi šanci,“ domnívá se jeden z voličů vycházejících z budovy ZŠ Sázavská na Vinohradech. „Tu čtvrteční debatu ale zvládl, byl přesvědčivější,“ praví.

„Mami, můžu jim něco napsat?“

Nedaleko odsud je náměstí Míru. Centrální vinohradský bod s dominantním novogotickým kostelem sv. Ludmily. I tady se volby řeší. Hlavně v trafice s výřečnou prodavačkou, která vypráví, jak těžké bylo se rozhodovat mezi dvěma kandidáty.

„Nakonec volit nejdu. Budu tady v práci. Ne, že bych to nestihla, ale nevybrala jsem si,“ prohlásí a dodává, že v prvním kole svůj hlas odevzdala.

„Synovi je 25 let, takže už má taky svůj rozum. Ale teď se mě ptal, jestli může na volební lístek něco napsat. Řekla jsem mu, že ano, ale že se taky může stát, že bude jeho hlas neplatný. Jenže si nedal pokoj. Zeptal se, zda tam může vložit svůj papír se vzkazem. Opět jsem mu přitakala. Zajímalo mě, co by tam napsal. ‚Strčte si oba dva někam,’ prohlásil. Taky nemá koho volit,“ dodává.

Čitelný Zeman

Kolem trafiky v ten moment prochází dvojice mužů. Jeden z nich má na bundě nalepenou placku podporující Jiřího Drahoše. Rozhodl se pro něj prakticky hned po vyhlášení výsledků prvního kola. „To nebylo těžké. Zemana tam nechci,“ vysvětluje.

„Zato tenhle. To je můj pravý opak,“ směje se a ukazuje na známého, který stojí vedle něj. Ten se zprvu tváří nedůvěřivě, žádnou placku na sobě nemá, přesto je rázem zřejmé, koho podpořil. „Od Zemana vím, co můžu čekat. Také jsem se nemusel dlouho rozhodovat,“ praví po chvíli.

Nad Prahou se setmí. Město ozáří pouliční lampy. Do škol, obecních úřadů či jiných veřejných budov ale stále proudí lidé. Někde se tvoří fronty. Na Sázavské to vypadá jak před osmou raní, kdy se do budovy hrnou školáci. Jen tihle jsou na základku poněkud odrostlejší. 

Zájem o druhé kolo voleb je podobný jako o to první. Volební komise až do 22 hodin rozdávají lístky a obálky, voliči je hází do uren. „Ani se neptejte, je to hukot,“ komentuje to výstižně předsedkyně jedné z komisí v pražských Strašnicích. „Hukot“ bude pokračovat i v sobotu. Ve 14 hodin se místnosti zavřou. Poté začne sčítání.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Stehlík: Pole Agrofertu jsou časovaná bomba. Holdingy dováží cizince a tunelují venkov

Musíme zásadně změnit systém dotací, holdingy neustále navyšují množství obhospodařované půdy, venkovu to ale nepřináší nic, říká sedlák a člen předsednictva Asociace soukromých zemědělců Josef Stehlík. Řešením je podle něj zastropování dotací holdingům podobným Agrofertu. Jinak bude venkov dál skomírat.

„Když na jednom katastru o výměře 400 hektarů hospodaří dva farmáři, tak ty peníze, které dostávají jako přímé platby, tak přijdou do katastru a oni je nějak využijí. Je to svým způsobem zprostředkovaná dotace i pro vesnici,“ tvrdí Stehlík. „Na druhou stranu, když máte zemědělskou firmu, která má 15 tisíc hektarů, ty peníze odchází do jednoho místa. Vesnice z toho většinou nemají vůbec nic, ani korunu,“ doplňuje.

Link

Třeba v západních Čechách prý funguje holdingem vlastněná stáj pro tisíc dojnic. Vedle ní je ubytovna pro 30 rumunských zahraničních dělníků. „To je v pojetí holdingů rozvoj venkova,“ podotýká Stehlík s tím, že i na takové záměry šly peníze z evropských dotací.

Link

Jak je dnes těžké být zemědělcem? Proč se o ceně brambor u nás rozhoduje (mj.) až za mořem? V čem bychom se dle Stehlíka měli inspirovat ve Spojených státech? Podívejte se na rozhovor v úvodu článku.

Link