„Je to nemocný člověk.“ Topolánek sečetl Zemanovy zápory, na funkci už podle něj nemá | info.cz

Články odjinud

„Je to nemocný člověk.“ Topolánek sečetl Zemanovy zápory, na funkci už podle něj nemá

Pokud bude současný prezident Miloš Zeman opět zvolen do funkce hlavy státu, nebude schopen ji dalších pět let plnohodnotně vykonávat. Je to nemocný člověk. Na tiskové konferenci to dnes řekl kandidát na prezidenta Mirek Topolánek. Česká republika podle něj potřebuje silného prezidenta, který bude mít dost zkušeností, energie a bude umět se zastat lidí proti Bruselu i silnému premiérovi. Prezident, který rozděluje společnost jako Zeman, je podle Topolánka slabý prezident.

Podle Topolánka hlavní důvod velké voličské podpory Zemana je, že se s ním voliči v poslední době nepotkali. Poznamenal, že to nemyslí pejorativně, zároveň dodal, že Zeman je nemocný člověk. V předvolebních debatách podle něj nevystupuje, protože by mu to ubralo podporu. Topolánek poznamenal, že pokud bude Zeman znovu zvolen, nebude schopen plnohodnotně svůj mandát dalších pět let vykonávat.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček v reakci sdělil, že "pan prezident na zoufalé útoky protikandidátů v zásadě nereaguje".

Topolánkovi vadí formát předvolebních debat, kterých se účastní jen osm z devíti kandidátů. Nedostávají podle jeho názoru stejné otázky a nemají možnost se utkat v diskusi. Podle Topolánka to proto je „klouzání po povrchu“. Do začátku prvního kola prezidentské volby se některých z nich už nebude účastnit, dodal.

Topolánek řekl, že jednou z priorit jeho kandidatury je boj proti rozdělování společnosti. Prezident by podle něj neměl patřit ani do jednoho tábora, musí umět mluvit se všemi a musí umět spojit uměle rozdělovanou společnost. Poznamenal, že prezident by neměl být „ani kývač, ani vítač“. „Zeman ani antizeman žádnou alternativou není,“ podotkl.

Topolánek představil své podporovatele. Jsou mezi nimi bývalý šéf pražské záchranky a někdejší senátor za ODS Zdeněk Schwarz či senátorka ODS a bývalá ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Urážky, lži a udání. Spor o Šumavu se vyostřuje

Debata o způsobu ochrany přírody v Národním parku Šumava začíná dostávat absurdní nádech. Vedení Jihočeského kraje obviňuje vědce, že se nechtějí zúčastnit veřejné debaty se svými oponenty, ti ale tvrdí, že žádnou debatu neodmítli. A naopak obviňují kraj ze záměrné lži.

Předmětem sporu je veřejná debata, kterou chtělo vedení Jihočeského kraje za účasti novinářů uspořádat nadcházející úterý odpoledne v Prášilech v Plzeňském kraji. Pozvalo biologa Jana Pokorného a další dva vědce a lesníky, kteří nesouhlasí s ponecháním části parku bez zásahu člověka, což je i postoj, který zastává Jihočeský kraj. Těmto krajem preferovaným odborníkům pak měli v debatě čelit profesoři Jakub Hruška a Pavel Kindlmann, kteří naopak jako členové platformy „Vědci pro Šumavu“ dlouhodobě podporují vznik a rozšíření takzvaných bezzásahových zón. Jenže záměr přerostl ve frašku.

„Informovali jsme kraj, že uspořádání veřejné debaty v jednu hodinu odpoledne v šumavských Prášilech postrádá podle našeho názoru smysl. Kdo z veřejnosti se tam v tuto dobu dostane?,“ řekl INFO.CZ Kindlmann. Stejně tak oba vědci nesouhlasili s tím, že po debatě měla následovat vycházka (nebo spíš výjezd autem) na rozhlednu Poledník, jejíž okolí kraj využívá jako důkaz údajné nevratné devastace šumavských lesů. „Abychom se mohli s lidmi skutečně seriózně bavit o postupu obnovy horského lesa, nelze vybrat z celé Šumavy jen toto jediné místo, navíc jen na krátkou exkurzi,“ uvedl Kindlmann.

Link

Společně s Jakubem Hruškou žádali písemně vedení kraje, aby veřejnou debatu uspořádal ve večerních hodinách například ve velkém sále v Českých Budějovicích, kam může v tuto dobu přijít hodně lidí. Kraj zareagoval tím, že v pátek dopoledne rozeslal do médií tiskovou zprávu s tím, že debata se nakonec nebude konat v Prášilech, ale ve Vimperku a na exkurzi do přírody se nepůjde na Poledník, ale do okolí Boubína. Vědcům ale údajně ani tato nabídka nevyhovovala. „Členové platformy Vědci pro Šumavu pozvání paní hejtmanky odmítli,“ stojí doslova v tiskové zprávě.

Zmatky na úřadě hejtmanky

Jednání kraje rozčílilo jak Kindlmanna, tak Hrušku. Oba totiž, jak dokazují příslušnou korespondencí s krajem, o nějaké změně místa navrhované debaty vůbec nevěděli, kraj je o ní prý vůbec neinformoval. A tedy ji nemohli ani odmítnout. „Nic jsme neodmítli, paní hejtmanka lže,“ uvedl doslova Kindlmann. Také Jakub Hruška o žádném přesunu do Vimperka údajně nevěděl, natož aby písemně odmítl pozvání. „Žádnou pozvánku do Vimperka jsem nedostal,“ tvrdí Hruška.

Hejtmanka Stráská je v tom však zřejmě nevinně. Ani ona ještě v pátek odpoledne o žádné změně místa debaty nevěděla, stále počítala s Prášily. „Tam jsme chtěli diskusi uspořádat kvůli tomu, aby se odborníci z obou názorových proudů mohli před novináři bavit přímo na Šumavě. A proč Poledník? Je to místo, o kterém naši oponenti tvrdí, že jeho stav na fotografiích záměrně zkreslujeme. Tak ať se každý přesvědčí, jak je to doopravdy,“ řekla INFO.CZ hejtmanka. Zpráva o tom, že by se snad debata měla přesunout do Vimperku, ji samotnou překvapila.

Link

Petr Soukup ze sekretariátu hejtmanky zmatky vysvětluje tím, že vedení Národního parku Šumava až v pátek ráno odvolalo předběžně vyslovený souhlas s výjezdem krajských mikrobusů na Poledník. A vyřízení řádné žádosti o vjezd na chráněné území by údajně trvalo měsíc. „Proto jsme museli narychlo hledat jiné místo a volba padla nakonec na Vimperk a Boubín. Bylo to tak hektické, že jsme o tom paní hejtmanku ještě v tom shonu nestačili informovat,“ řekl INFO.CZ Soukup.

A proč tedy krajský úřad v tiskové zprávě uvedl, že vědci odmítli debatu, o jejímž místě konání nemohli vědět (když o ní neví ani hejtmanka)? „Odmítli exkurzi do šumavské přírody v případě Poledníku a chtěli uspořádat diskuzi v Budějovicích. Takže jsme předpokládali, že nebudou chtít jít ani na Boubín,“ tvrdí Soukup. Diskuse je podle něj určena především novinářům, nikoliv široké veřejnosti.

Stížnost ředitele ČT

Zmatky kolem plánované debaty o budoucnosti šumavských hvozdů jen dokreslují osobní animozity mezi oběma stranami sporu. Profesor Kindlmann si stěžuje, že na něj hejtmanka Stráská poslala „udavačský dopis“ řediteli České televize, v němž zpochybňuje jeho odbornost i morální kredit. „Dále vnímám jako problematickou skutečnost samotnou volbu prof. Kindlmanna jako respondenta pro pořady ČT s vahou kredibilního znalce. Člověka, jehož nevhodné vystupování v médiích a na sociálních sítích je v rozporu s váženou funkcí akademika a svědčí o tom, že jeho postoj v celé věci je více osobního charakteru. Tuhle osobu vy legitimizujete jako váženého odborníka a garanta správného názoru,“ napsala doslova Stráská mimo jiné ve stížnosti řediteli České televize.

Na dotaz INFO.CZ hejtmanka uvedla, že dopis měl být její reakcí na údajné selhání redaktorů pořadu Nedej se, kterým poskytla odpovědi na dotazy. Redakce však prý její vyjádření nejprve poslala Kindlmannovi, přičemž mu podle hejtmanky „tónem hodným loajálního podřízeného reportovala, které otázky zodpověděla“. Kindlmann tak mohl údajně získat výhodu časového předstihu na natáčení a přípravu argumentace. „Z toho je patrné, jak je to vlastně s tou nestranností ve sporu o Šumavu a kdo je tady vlastně militantní,“ uvedla Stráská.

Link

Spor o budoucnost ochrany šumavské přírody se znovu vyhrotil poté, co vedení Jihočeského kraje v září zahájilo kampaň „Poslední šance pro Šumavu“. V jejím rámci má najatá agentura za více než 2 miliony korun z krajských peněz přesvědčit veřejnost (a tedy i zákonodárce), aby zabránila dalšímu rozpínání šumavské divočiny. Po orkánu Kyrill v roce 2007 totiž tehdejší ministr životního prostředí Matrin Bursík rozhodl o tom, že se po vzoru sousedního parku Bavorský les a mnoha dalších parků na celém světě se nebudou v šumavských horských smrčinách likvidovat polomy a smrčiny zůstanou bez zásahu člověka. Gradace lýkožrouta smrkového pak způsobila uschnutí tisíců hektarů horských lesů.

Zastánci bezzásahového režimu jsou však přesvědčeni o tom, že na místě uschlého lesa vyroste les mnohem odolnější, než jaký by svou péčí stvořil člověk. A dokládají to příklady už dnes viditelného úspěšného zmlazení. Proto by mělo na základě plánu péče stejně jako v Bavorském lese rozšiřování bezzásahových zón v NP Šumava pokračovat. S tím ale vedení Jihočeského kraje (na rozdíl od Plzeňského) nesouhlasí. Obává se, že na Šumavě vznikne „měsíční krajina“ a nálety lýkožrouta ze šumavské divočiny ohrozí i sousední lesy. Spor je každopádně pikantní v tom, že vrcholí v době, kdy kůrovec v Česku doslova devastuje tisíce hektarů hospodářských porostů, v nichž by se proti němu na rozdíl od šumavského parku mělo ze zákona zasahovat.

 -1