Články odjinud

„Jsem radši s vámi, než bych bezcílně debatoval s ním.“ Drahoš lovil voliče v Brně, Zeman byl na Nově

„Jsem radši s vámi, než bych bezcílně debatoval s ním.“ Drahoš lovil voliče v Brně, Zeman byl na Nově

Několik stovek lidí ve zcela zaplněném brněnském kulturním sále Semilasso dnes podpořilo Jiřího Drahoše, který je vyzyvatelem Miloše Zemana v prezidentské volbě. Mnoho zájemců se do sálu nedostalo. Na pódiu se sešel poprvé po prvním kole s neúspěšnými kandidáty Michalem Horáčkem, Markem Hilšerem a Pavlem Fischerem, kteří mu vyjádřili podporu už bezprostředně po sečtení hlasů. „Jdu do boje a vyzývám vás všechny, musíme to dát. Běžte k volbám a volte kohokoliv, jen ne Miloše Zemana,“ řekl Drahoš na závěr hodiny strávené v Semilasse. 

Je přesvědčen, že Zeman nemá sílu vést republiku v dalších letech tam, kam by bylo potřeba. „Věřím, že já sílu mám a povedu zemi,“ prohlásil Drahoš. Zatímco v sobotu objížděl akce ve Zlínském kraji, dnes přijel do Brna a posléze odjel do Ostravy.

Na dotazy lidí v sále odpovídal zhruba 20 minut, v další části jej přišli podpořit také umělci či politici. Mimo jiné prohlásil, že na Zemanovu kampaň, která ho spojuje s migranty a hlásí, že „tahle země je naše“, odpověděl Zemanovým spolupracovníkům Vratislavu Mynářovi, Martinu Nejedlému a Jiřímu Ovčáčkovi, že tahle země není jejich. „Ale je naše,“ dodal Drahoš. Na přání jednoho z diváků o vyšlapání nové stopy po Zemanovi zavtipkoval, že se ženou jezdí na běžkách rád, ovšem nikoliv s trekovými holemi. Narážel tak na fotografii, na níž se před rokem objevil Zeman na běžkách.

1080p 720p 360p
Na besedu s Jiřím Drahošem přišly davy zájemců. Ne každý se ale do sálu dostal, pokud se včas neakreditoval, neměl šanci.

Současný prezident byl dnes v první televizní debatě na Nově, kam Drahoš odmítl přijít. „Jsem radši s vámi, než bych bezcílně čtyřikrát debatoval s ním,“ uvedl Drahoš. Absolvuje debaty na Primě a v České televizi a vzkázal, že lidé nemusejí mít obavu, že si ho někdo namaže chleba.

Jako první ho na pódium přišli podpořit podle jeho slov „spoluprotikandidáti“ Hilšer, Horáček a Fischer. „Ani na sekundu jsem neváhal, komu předat srdce, které má donést na Hrad. Je to opak nenávisti, zloby a pohrdání. V Jiřím Drahošovi vidím naději, je to na rozdíl od Zemana muž budoucnosti,“ řekl Hilšer. Fischer prohlásil, že ve volbách bychom neměli nechat klíče od této země někomu jinému, abychom se v Česku cítili doma. „Jsem připraven pomáhat, kde to bude potřeba,“ řekl Fischer. Horáček uvedl, že si přeje, aby se naplnila touha po kultivovanějším prostředí.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Drahoše na pódiu podpořila také řada umělců či politiků. Například zpěvák Ondřej Ruml, primáš Hradišťanu Jiří Pavlica, herec Bolek Polívka, zpěvačka Marie Rottrová či divadelníci Břetislav Rychlík a Petr Oslzlý. Z politiků přišli lidovecký senátor Zdeněk Papoušek a jeho stranický kolega, náměstek brněnského primátora Petr Hladík. "Vsadil jsem se o deset litrů slivovice, že Jiří Drahoš dostane v Brně nejméně dvě třetiny hlasů. Zároveň se znalostí názorů politiků ve vedení Brna můžu říct, že všichni volí Drahoše," uvedl Hladík. Veřejně přiznal podporu v týdnu i primátor Petr Vokřál (ANO).

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Merkelová unese vaše děti! Co je ve smlouvě mezi Francií a Německem, která děsí voliče?

Možná jste už slyšeli o zlomové smlouvě, kterou v úterý v německých Cáchách (německy Aachen, francouzsky Aix-la-Chappel) podepíše francouzský prezident Emmanuel Macron a kancléřka Angela Merkelová. Jde o šestnáctistránkové prohlášení o spolupráci Německa a Francie, které by asi příliš mnoho debat nevzbudilo, kdyby francouzský poslanec Bernard Monot nenatočil video nazvané „Smlouva z Cách: Nová zrada národa“.

Monot je bývalým členem Národní fronty (nyní Národní sdružení), na nějž ovšem strana pravděpodobné favoritky příštích prezidentských voleb Marine Le Penové byla málo radikální, a přešel tak do strany Debout La France. Poslanec ve videu popisuje Macrona jako Jidáše, který chce Němcům předat Alsasko a Lotrinsko - tato území připojilo za druhé světové války Německo ke svému území. Video už bylo odstraněno ze serveru Youtube, ale najdete jej třeba na krajně pravicovém serveru Résistance Républicaine.

To je mimo jiné web, který se proti smlouvě ohradil jako první a od té doby každý den přidává minimálně jeden příspěvek, v němž se smlouvě věnuje. V jednom z posledních příspěvků se třeba můžete dočíst, že kancléřka Angela Merkelová může unášet děti v Alsasku a Lotrinsku.

Link

Smlouva má ve skutečnosti spíše symbolický význam a má po 56 letech připomenout okamžik, kdy v Cáchách podepsali smlouvu francouzský prezident Charles de Gaulle a německý kancléř Konrad Adenauer. Většina francouzských médií ji vykládá jako obnovu tehdejších závazků a upozorňuje, že Francouzi původně chtěli, aby byla nová smlouva silnější, ale s tím u Němců neuspěli. O tom ostatně média v celém světě psala již před rokem, ovšem bez většího zájmu.

Tehdejší debata se odehrávala hlavně kolem pozice Francie v Radě bezpečnosti OSN. Některá média nyní píší, že na základě dohody Macrona s Merkelovou Francie přepustí své místo zástupci Evropské unie. Nic takového ovšem smlouva neobsahuje, je to dokonce naopak. Z formulací je zřejmé, že Francouzi se svého místa nevzdají, ale budou prosazovat, aby Německo mělo v Radě bezpečnosti rovněž stálého zástupce, bez ohledu na to, že je to téměř vyloučené.

Link

Monot a další rovněž tvrdí, že ve francouzském pohraničí se povinně začne učit němčina, což ve výsledku bude znamenat odevzdání Alsaska a Lotrinska do německých rukou. Kromě toho, že smlouva nic takového neobsahuje, takový záměr by ani nedával smysl. Obě země tak v dokumentu slibují, že posílí výuku obou jazyků v pohraničí a podobně. Pro místní to navíc není nic nového. Vzhledem k historickým vazbám je Alsasko a Lotrinsko do značné míry dvojjazyčné už nyní.

Další kontroverzní bod se týká vojenské spolupráce. Je to přitom podobný případ jako v ostatních bodech. Merkelová i Macron doufají, že spolupráci posílí. Ta přitom začala ustavením první společné německo-francouzské vojenské brigády v roce 1989. Tento vojenský oddíl je v současnosti nasazen v Mali. Jeho francouzští vojáci se přímo účastní vojenských misí, zatímco Němci mají na starosti výcvik, a přímo v boji se neobjevují.

Spolupráce Francie a Německa stojí rozhodně za pozornost, především pak ze strany malých členských států. Zatím jde ovšem jen o dokument, který je ve výsledku slabší než ten, který podepsal de Gaulle a Adenauer.

-1