Prezidentské volby 2018: Do poledne odevzdalo svůj hlas přes 55 % voličů | info.cz

Články odjinud

K volbám přišly podle odhadů tři pětiny voličů. V Praze se účast místy blížila k 70 procentům

K prvnímu kolu prezidentských voleb letos přišly podle odhadů zhruba tři pětiny voličů, podobně jako při první volbě před pěti lety. Vyplývá to z informací, které dnes krátce před ukončením hlasování získala ČTK od volebních komisařů.

V Praze se volební účast pohybovala kolem 60 až 70 procent. V Praze 6 dosáhla hodinu před uzavřením místností 72 procent, v roce 2013 to ve stejnou dobu bylo 67,8 procenta. V Praze 10 k urnám přišlo asi 65 procent oprávněných voličů, v Praze 5 to bylo 64,1 procenta a v Praze 3 asi 65 procent. V Praze 2 se účast po poledni pohybovala těsně pod 59 procenty a v Praze 14 kolem 58 procent.

Naopak nízká byla účast na severozápadě Čech. V Karlovarském kraji se pohybovala kolem 50 procent. V Bečově nad Teplou činila 56 procent, 47 procent lidí volilo v nejmenším městě v Česku, Přebuzi na Sokolovsku. V Ústeckém kraji byla účast dvě hodiny před uzavřením volebních místností na 47 procentech, řekla ČTK mluvčí kraje Lucie Dosedělová.

Ve středních Čechách se hodinu po poledni pohybovala volební účast většinou kolem 60 procent. Například Benešov hlásil 61 procent, Mělník 60 a Nymburk 57 procent. "V Berouně odvolilo 60 procent lidí ve městě a v okolních obcích 56 procent," uvedl Kamil Choc z berounské radnice. Volební účast v Plzeňském kraji odhadoval Jan Nový z krajského úřadu na 60 až 63 procent.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Volební účast v Jihočeském kraji patrně překoná 60 procent. "V Moravskoslezském kraji bude účast u voleb lehce nad 60 procenty," řekla ČTK mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová. V celém Jihomoravském kraji činila ve 13:00 volební účast 59,86 procenta oprávněných voličů, uvedla mluvčí kraje Monika Brindzáková. V Brně jich přišlo 63,81 procenta.

V Olomouckém kraji se účast ve vybraných okrscích pohybovala od 51 do 60 procent, v Pardubickém kraji mezi 60 a 70 procenty. V Jihlavě byla volební účast mezi 50 až 58 procenty. V Novém Veselí na Žďársku, kde chalupaří prezident Miloš Zeman, hlasovalo nejméně 76 procent voličů.

Na řadě míst v Libereckém kraji překročila hodinu před uzavřením volebních místností účast v prvním kole prezidentských voleb 65 procent. Většinou se ale pohybuje od 40 do 60 procent. V Královéhradeckém kraji by mohla volební účast přesáhnout 60 procent, podobně jako v prvním kole prezidentských voleb v roce 2013. V Krkonoších po započtení voličských průkazů přesáhne možná i 70 procent, uvedla Štěpánka Blažková z krajského úřadu.

Ve Zlíně činila účast 61,9 procenta, v Uherském Hradišti 61 procent. V několika volebních místnostech ve městě se však blížila 70 procentům. Zatím nejvyšší volební účast evidují v místní části Sady, kde přišlo k volebním urnám 72,8 procenta oprávněných voličů.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Bartoš po schůzce s Hamáčkem: „Nevím, jak to mají spočítané, ale ANO je neskutečně natírá“

V pátek se sejde širší vedení sociálních demokratů, které do značné míry rozhodne o strategii menšího koaličního partnera pro příští dny. V danou chvíli se situace navzdory sporům o Michala Semína jeví tak, že ČSSD ve vládě zůstane. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše, který se na sklonku minulého týdne sešel s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem, přesto nelze vyloučit, že ČSSD bude hledat z vlády únikovou cestu. „Nevím, jak to mají spočítané, ale ANO je neskutečně natírá již od minulého volebního období,“ říká Bartoš a dodává, že se vedení ČSSD ocitá pod tlakem regionů kvůli blížícím se krajským volbám.

Předminulý týden opozice vyzvala předsedy ČSSD a SPD ke schůzce. Chtěli jste se jich ptát na limity, pokud jde o jejich podporu stávající vládě. Jan Hamáček i Tomio Okamura, aspoň pokud vím, schůzku odmítli. Jak ale plyne z pirátské evidence schůzek a kontaktů, s Janem Hamáčkem jste se minulý týden sešel. Jaký byl váš základní dojem, pokud jde o vládní angažmá ČSSD?

S šéfem SPD Tomiem Okamurou se setkal místopředseda Jakub Michálek, o otázkách opozice s ním mluvil už před dvěma týdny. SPD, sice s bachratým konstruktem důvodů, ostatně jak jsme již zvyklí, je připravena hlasovat pro nedůvěru vládě.

To ale zas tak překvapivé není…

Samozřejmě, není to překvapení. Předseda Okamura umně manévruje s rétorikou, aby si před svými voliči s Andrejem Babišem nezadal. Nicméně fakticky ho svým chováním ve sněmovně v tuto chvíli kryje a problém střetu zájmů odsouvá do roviny, kdy premiéra ze zodpovědnosti vyviňuje. Pro hlasování o nedůvěře vládě je to však irelevantní.

Link

A pokud jde o tu schůzku s Janem Hamáčkem?

Jelikož předseda ČSSD pan Hamáček na veřejný apel opozice nereagoval, požádal jsem ho o individuální schůzku. Byl jsem rád, že mi vyhověl. Většinu času jsme řešili pro nás i pro občany zásadní témata jako sociální služby, exekuce a právo na digitální službu. Samozřejmě jsme se zabývali střetem zájmů premiéra a pozicí ČSSD ve vládě.

Konfrontoval jsem předsedu ČSSD s odpověďmi, které nám dal na naše otázky Tomio Okamura a snažil jsem se zjistit skutečnou pozici ČSSD, neboť z vyjádření jejich představitelů (Maláčová, Veselý, Chvojka a dalších) není jasné, kde jsou limity podpory současné vlády. Připomněl jsem mu také, že již v předchozí situaci hlasování o nedůvěře, ČSSD odešla ze sálu.

A na co přesně jste se Jana Hamáčka, pokud jde o jejich účast ve vládě, ptal a jak vám odpověděl?

Jednoduše. Zda nechtějí svou podporu a účast ve vládě přehodnotit. Je logické, že toto v přímé reakci na apel opozice nikdo udělat nemůže a nejsem naivní, že by to kdykoli od kohokoliv zaznělo. Předseda mne ujistil, že do situace vnese jasno po setkání špiček ČSSD, které mají naplánováno na tento pátek.

Co od něj lze podle vašeho mínění čekat?

Dle mého názoru z tohoto jednání vzejdou jen nějaké další posunuté limity pro podporu vlády s odkazem na koaliční smlouvu. Ale můžu se mýlit. Roli v tom bude hrát následující týden ve sněmovně. Podpisy k mimořádné schůzi budeme vedení sněmovny dávat právě v pátek a ČSSD může ještě překvapit.

Link

Mluvili jste spolu také o předběžných auditech Evropské komise ke střetu zájmů Andreje Babiše? Jak ty dokumenty Hamáček hodnotí?

Tam se pozice nezměnila oproti veřejným vyjádřením, a ani jsme se tím nezabývali. Z procesního pohledu je bohužel pozice ČSSD k výsledkům auditu logická ve smyslu 'ještě v té vládě budeme' – čekají na finální audit, který se vypořádá s reakcemi České republiky. Ten ovšem bude vznikat pod ministerstvy, která má v gesci ANO.

Finální verze auditu dle názoru odborníků pouze určí míru korekcí. Že by se cokoliv změnilo na faktu, že premiér porušuje dle auditorů jak český zákon o střetu zájmů, tak i evropské finanční nařízení, které v přísnější formě platí od loňského léta, očekávat nelze.

Umíte si představit, za jaké situace by ČSSD mohla opustit vládu?

No, já si to představit umím. Ona je to podle mě již skutečná agonie a ČSSD na tuto spolupráci doplácí, což je vidět jednak v různých průzkumech, ale projevuje se to také v každých dalších volbách. Nevím, jak to mají spočítané, ale ANO je neskutečně natírá již od minulého volebního období. Evropské volby ukázaly, že propad voličů ČSSD je obrovský, i když nebyla v evropských volbách nikdy dvakrát silná. Dle mých informací se začínají ozývat regiony s obavami o volby krajské.

Link

Jak vnímáte scénář, dle kterého by se Babiš po odchodu ČSSD z vlády obrátil s nějakou nabídkou spolupráce směrem k SPD?

Jsem přesvědčený, že by se to nesetkalo s podporu poslanců hnutí ANO ve sněmovně. Osobně jsem byl při hlasování o důvěře svědkem, jaké „tóčo“ v hnutí bylo, když Andrej Babiš navěky spojil své hnutí s podporou KSČM. Spojení či podpora SPD by podle mě rozklížila klub doposud semknutých poslanců ANO, patrně by to neakceptovalo ani značné množství původních voličů. Ale jak jsem řekl jinde: „Andrej Babiš již hraje vabank.“

S tím souvisí moje poslední otázka: má opozice plán pro situaci, kdy by stávající vláda padla?

Plán by mělo mít zejména hnutí ANO, které pro samé problémy premiéra neplní programové prohlášení v oblastech, které občany pálí a tlačí si své PR blbiny typu „umíme vybírat daně“ (nic jiného totiž EET není) a zákony psané developery. A rozpočet se jim hroutí jako domeček z karet, že ho nestačí lepit. Nově nacházejí půl miliardy v tom, že zdvojnásobí poplatek za zápis do katastru. Ostatně v úterý jsme s Piráty ve sněmovně vystavili vládě Andreje Babiše vysvědčení, kde propadá ve většině důležitých 'předmětů'.