Prezidentské volby 2018: Kampaň přitvrzuje. Objevují se další dezinformace, cílí opět na Drahoše | info.cz

Články odjinud

Kampaň přitvrzuje. Objevují se další dezinformace, cílí opět na Drahoše

Prezidentský kandidát Jiří Drahoš je považovaný za hlavního vyzyvatele Miloše Zemana. Pouhý den před začátkem prvního kola voleb hlavy státu začaly kolovat historky o tom, že Drahoš má nepřiznaného syna. Sám Drahoš je pro INFO.CZ označil za lživé.

„Nemám žádného nemanželského ani manželského syna.” Tak kandidát na hlavu státu Jiří Drahoš pro INFO.CZ komentoval informace, podle kterých má kromě dvou dcer také syna. Podle zpráv, které se v poslední době začaly šířit, má jít o dítě ze vztahu, který předcházel jeho současnému manželství.

Celá informace o údajném Drahošově synovi je založená na tom, že se prezidentský kandidát neohradil, když bylo řečeno, že má „syna a dvě dcery.” Podle Drahošovy tiskové mluvčí Kateřiny Procházkové je celá věc docela jednoduchá: Drahoš jednoduše v rychlém tempu chybnou informaci nestačil korigovat.

Není jisté, kdo za šířením dezinformací o nejvážnějším vyzyvateli současného prezidenta Miloše Zemana stojí. Na prorusky orientovaných manipulativních webových stránkách už se ale dříve objevily nepravdivé informace o Drahošově spolupráci s komunistickou tajnou bezpečností.

„Tyto dezinformace šíří zřejmě lidé, kteří si nepřejí změnu na Hradě,” uvedl pro INFO.CZ Jiří Drahoš.

Aktuální analýza think tanku Evropské hodnoty, kterou má INFO.CZ k dispozici každopádně říká, že za podobným typem kampaní lze hledat ruskou stopu. „Kreml nemá mezi prezidentskými kandidáty žádnou reálnou alternativu mimo Miloše Zemana, proto lze očekávat, že bude chtít interferovat do českých voleb. Lze očekávat například dezinformační kampaň za Zemanovo znovuzvolení a zvýšenou intenzitu mediálních útoků na osoby Jiřího Drahoše a Michala Horáčka ve snaze o jejich diskreditaci, případně i s možnými pokusy dostat se k jejich citlivým dokumentům,” tvrdí analýza.

 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Schmarcz: Nejhorší smrt je z leknutí. Panika z koronaviru se podobá hysterii z migrantů

Schmarcz: Nejhorší smrt je z leknutí. Panika z koronaviru se podobá hysterii z migrantů

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Koronavirus může zabíjet. Ale to obyčejná chřipka taky. Bojíme se však neznámého, takže sedm mrtvých v Itálii nás vyděsí o několik řádů víc než dva tisíce lidí, kteří ročně zemřou na komplikace s chřipkou u nás. K očekávané hysterii na sociálních sítích se v posledních dnech připojují mainstreamová média, a někteří proto berou obchody útokem, což dále živí paniku. Vzduch je cítit apokalypsou i bez viru.

Světová zdravotnická organizace (WHO) se snaží uklidnit situaci. Smrtnost nakažených u nového typu koronaviru COVID-19 podle ní dosahuje 2 % (v Číně, kde je mnohem větší báze nemocných, jde o 1 %) a čtyři z pěti nemocných mají jen velmi mírné příznaky. Navíc Česká republika má vyspělý epidemiologický systém, což se potvrdilo i při pandemii mexické prasečí chřipky v letech 2009-2010. Jenomže strach má velké oči a mediální masáž je dále doširoka rozevírá.

Zprávy o pandemickém plánu, kde se počítá s třemi miliony nakažených (což je běžné u epidemií chřipky), o vykoupených obchodech, z nichž mizí nejen roušky, ale i trvanlivé potraviny, o úvahách pražských radních zavést cosi jako přídělový systém… To vše roztáčí nová a nová kola hysterického třeštění, do něhož postupně upadá víc a víc lidí, kteří dosud zůstávali v klidu.

Link

Šíření strachu z katastrofy a nedůvěry ve státní instituce je analogické situaci z časů vrcholící migrační krize. Stejně jako tehdy existuje určitý reálný důvod k obavám, ty jsou však iracionálně a škodlivě přehnané. Před šesti lety se nám davy běženců vyhnuly, ale mašinérie strachu zanechala ve společnosti hluboké jizvy, které se nezacelily dodnes. Koronavirus také zatím (naštěstí) nedorazil, ale my jsme mezitím sami sebe stihli vystrašit na hranici epidemie paniky.

HTML box

Jakkoli míra vystrašenosti graduje do absurdních rozměrů, jež zdaleka přesahují aktuální velikost hrozby, představuje situace také šanci potvrdit si, že společenská důvěra má svou cenu. Naslouchejme lékařům. Říkají, že dost možná u nás pandemie koronaviru ani nepropukne a pokud ano, vědí, co mají dělat a mají k tomu i dostatek prostředků. Včetně speciální vojenské nemocnice připravené zvládat biologické hrozby. Když přemůžeme hysterii v tomto případě, pomůže nám to i u jiných.

Link

Hrozby k životu patří. Nesmíme je podceňovat. Ale ani zveličovat. Auta jsou v Evropě řádově „vražednější“ než islámští teroristé. Chřipka zabila od počátku roku přes dvě desítky lidí, zatímco u koronaviru u nás zatím nemáme ani jedno potvrzené onemocnění. Záleží na tom, jak jsou nám servírovány zprávy o jednotlivých rizicích, ale hlavně na naší vlastní „přednastavené“ citlivosti na ně. Ta je dána souborem instinktů, předsudků a sdílených emocí. Obvykle nás chrání před cizími hrozbami, ale často působí iracionálně a destruktivně.

Paradoxně mají na společnost často drtivý dopad katastrofy, kterých se dopředu obáváme, nikoli ty, které na nás náhle dopadnou – a my tedy nemáme čas na paniku, protože namísto ní musíme hledat řešení. Máme xenofobii bez migrantů a vykoupené obchody bez koronaviru. Tím nechci ani jednu z těchto hrozeb bagatelizovat. Pokud na ně dojde, tak se jim samozřejmě postavme. Ale zatím zachovejme klid. Nejhorší smrt je totiž z leknutí.