Kampaň pro prezidentské volby míří do finále: Pět hodin ve vysilání ČT i rozhlasu, i plakáty ve městech | info.cz

Články odjinud

Kampaň pro prezidentské volby míří do finále: Pět hodin ve vysilání ČT i rozhlasu, i plakáty ve městech

Spíše formálně dnes začíná finále kampaně pro prezidentské volby. Kandidáti mají podle zákona ode dneška do 10. ledna vyhrazen celkem pětihodinový prostor jak ve vysílání České televize, jak Českého rozhlasu. Jejich volební poselství se ale na obrazovkách a v éteru objeví až po Novém roce. Starostové mohou ode dneška vyhradit obecní plochy pro plakáty kandidátů, ti ale jsou k vidění na komerčních plochách.

Veřejnoprávní televize i rozhlas budou vysílat předvolební spoty kandidátů na prezidenta republiky od 2. ledna. Na programech ČT1 a ČT2 budou k vidění minutové a půlminutové spoty prezidentských adeptů až do 10. ledna. O den dříve skončí vysílání minutových spotů na rozhlasových stanicích Radiožurnál, Dvojka a Vltava.

Rozhlas také chystá mimo jiné čtyři duely prezidentských kandidátů, a to ode dneška do 30. prosince, nebo jejich společnou debatu na 12. ledna. Televize odvysílá tři předvolební debaty a závěrečnou superdebatu, do níž ve čtvrtek 11. ledna pozve všechny kandidáty. Prezident Miloš Zeman, který usiluje o znovuzvolení, účast v debatách odmítl.

Češi si budoucí hlavu státu půjdou vybírat 12. a 13. ledna. Pokud žádný z devíti kandidátů v úvodním rozstřelu nezíská nadpoloviční většinu hlasů, o prezidentovi se rozhodne o dva týdny později - 26. a 27. ledna - mezi dvěma finalisty.

Zemanovými vyzyvateli jsou bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, textař Michal Horáček, bývalý premiér Mirek Topolánek, někdejší šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (Realisté), předseda strany Rozumní Petr Hannig, diplomat Pavel Fischer a lékař Marek Hilšer.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Cesta k udržitelnosti penzijního systému? Německo tvrdě daní příjmy důchodců

Cesta k udržitelnosti penzijního systému? Německo tvrdě daní příjmy důchodců

Celkem 33 miliard eur (845 miliard korun) zaplatili loni němečtí důchodci na dani z příjmu. Píše o tom německý deník Bild. V rámci německé důchodové reformy se přitom i do budoucna počítá se stále větším daňovým zatížením lidí na odpočinku.

Každé desáté euro vybrané v Německu na dani z příjmu podle deníku Bild pochází z kapes důchodců. Ti se stávají stále významnějšími přispěvateli do státního rozpočtu, z něhož ale zároveň kvůli stárnutí populace paradoxně berou stále více peněz.

„Pouze 600 tisíc německých důchodců nemá žádný dodatečný příjem a bere důchod maximálně do výše nezdanitelného minima,“ napsal Bild. Dalších 4,4 milionu penzistů v Německu ale nezdanitelný příjem překračuje a platí z něj daň. A to velmi vysokou. Pokud příjem důchodce přesáhne v současné době minimální nezdanitelnou částku ve výši 9168 eur (235 000 korun) ročně, platí nově z každého příjmu nad tuto hranici daň ve výši 78 %.

Link

Jestliže tedy například podle výpočtu deníku Focus dostává dnes Němec starobní důchod 9180 eur ročně a o 12 euro tak překročí nezdanitelnou hranici, zaplatí z této částky celkem 8,88 eura na dani z příjmu. Stejným procentem se mu daní i jakékoliv další příjmy mimo důchod, včetně příjmů ze zaměstnání nebo pronájmu nemovitostí.

Němečtí poslanci se přitom už před čtrnácti lety dohodli na tom, že se daňové zatížení dodatečných příjmů důchodců bude rok od roku zvyšovat. Lidé, kteří dosáhli v Německu důchodového věku před rokem 2005, platí ze svých dodatečných příjmů padesátiprocentní daň. Dnešní „čerství“ důchodci ale už musejí platit 78 % a na jejich nástupce v roce 2030 čekají dokonce devadesátiprocentní odvody.

Link

I když takový systém vypadá vůči „lidem na zaslouženém odpočinku“ přinejmenším asociálně, v celkovém kontextu se jedná o součást snahy snížit podíl veřejných výdajů na státem zajištěné důchody. Tak jako se zvyšuje daňová zátěž dodatečných příjmů důchodců, zároveň rostou možnosti daňových odpočtů, pokud člověk v produktivním věku sám investuje do zajištění péče na stáří. Jinými slovy: těm, kteří se starají o to, aby nebyli v důchodu zcela závislí na státu, se daně snižují. „A daňové zatížení více přechází do stáří,“ napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Ani takřka osmdesátiprocentní daň, kterou dnes zaplatí německý důchodce z příjmů nad stanovenou hranici důchodů, však úplně neznamená, že by z každého vydělaného tisíce eur hrubého musel 800 odevzdat státu. Podobně jako jiní zaměstnanci či podnikatelé v produktivním věku si může „odečíst“ z hrubého příjmu nejrůznější náklady, včetně třeba těch na určitou zdravotní péči.

Link

-1