Kampaň pro prezidentské volby míří do finále: Pět hodin ve vysilání ČT i rozhlasu, i plakáty ve městech | info.cz

Články odjinud

Kampaň pro prezidentské volby míří do finále: Pět hodin ve vysilání ČT i rozhlasu, i plakáty ve městech

Spíše formálně dnes začíná finále kampaně pro prezidentské volby. Kandidáti mají podle zákona ode dneška do 10. ledna vyhrazen celkem pětihodinový prostor jak ve vysílání České televize, jak Českého rozhlasu. Jejich volební poselství se ale na obrazovkách a v éteru objeví až po Novém roce. Starostové mohou ode dneška vyhradit obecní plochy pro plakáty kandidátů, ti ale jsou k vidění na komerčních plochách.

Veřejnoprávní televize i rozhlas budou vysílat předvolební spoty kandidátů na prezidenta republiky od 2. ledna. Na programech ČT1 a ČT2 budou k vidění minutové a půlminutové spoty prezidentských adeptů až do 10. ledna. O den dříve skončí vysílání minutových spotů na rozhlasových stanicích Radiožurnál, Dvojka a Vltava.

Rozhlas také chystá mimo jiné čtyři duely prezidentských kandidátů, a to ode dneška do 30. prosince, nebo jejich společnou debatu na 12. ledna. Televize odvysílá tři předvolební debaty a závěrečnou superdebatu, do níž ve čtvrtek 11. ledna pozve všechny kandidáty. Prezident Miloš Zeman, který usiluje o znovuzvolení, účast v debatách odmítl.

Češi si budoucí hlavu státu půjdou vybírat 12. a 13. ledna. Pokud žádný z devíti kandidátů v úvodním rozstřelu nezíská nadpoloviční většinu hlasů, o prezidentovi se rozhodne o dva týdny později - 26. a 27. ledna - mezi dvěma finalisty.

Zemanovými vyzyvateli jsou bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, textař Michal Horáček, bývalý premiér Mirek Topolánek, někdejší šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (Realisté), předseda strany Rozumní Petr Hannig, diplomat Pavel Fischer a lékař Marek Hilšer.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Nové poznatky odhalily tajný nacistický labyrint. Vězni v něm měli vyrábět atomové zbraně

Velkou pozornost, ale zároveň kritiku některých vědců a historiků vyvolal dokument německé televize ZDF o možné existenci obrovského podzemního bludiště u koncentračního tábora Mauthausen. Podle autorů dokumentu se možná hluboko pod zemí nedaleko Lince skrývá nejen poslední neobjevená pevnost SS, sloužící k vývoji „zázračných“ zbraní, ale zároveň hrob desetitisíců vězňů.

Snímek televize ZDF s názvem „Nejtajnější podzemní svět SS“ se odvolává na archivní materiály, výpovědi některých pamětníků a také letecké snímky z archivu americké armády, které bylo až dnes díky moderním technologiím možné detailněji analyzovat.  Údajně z nich vyplývá, že okolí obce Gusen u Mauthasenu může ukrývat dosud neznámý obrovský labyrint podzemních chodeb a prostor, sloužící k vývoji atomové či jiné zbraně. Celý komplex pak měli nacisté před koncem války vyhodit do vzduchu a pohřbít v něm na věky tisíce lidí.

„Existuje dokonce podezření, že se jednalo o obrovský koncentrační tábor hluboko v podzemí. Něco naprosto neuvěřitelného, co si vůbec nedovedeme představit,“ uvedl v dokumentu rakouský historik Stefan Karner. Fakt, že nacisté vyráběli od roku 1944 s pomocí otrocké práce vězňů v podzemních továrnách a halách u obce Gusen stíhačky Messerschmitt, je všeobecně známý. Stejně jako skutečnost, že část toho komplexu před koncem války zničili.

Link

Nyní ale tvůrci německého dokumentu s odkazem na nová zjištění zejména z amerických archívů tvrdí, že podzemní komplex byl mnohonásobně větší, než se dosud předpokládalo. Celková délka chodeb v několika patrech mohla dosahovat až 40 kilometrů. A není tedy vyloučeno, že tady desetitisíce dělníků pracovalo na zcela nové, pravděpodobně atomové zbrani. I o tom se totiž v případě Gusenu už dříve spekulovalo. Německý dokument navíc pracuje s tvrzením, že podle nových zjištění badatelů tady v dubnu 1945 doslova „ze dne na den“ zmizela ze seznamu internovaných zaměstnanců zbrojní výroby jména celkem 18 500 lidí. O tom, co se s nimi stalo, přitom neexistuje žádný záznam, jejich osud je neznámý. A není tedy vyloučeno, že je nacisté „pohřbili“ zároveň s vyhozením podzemních továren do povětří.

I když dokument vyvolal v Rakousku velkou pozornost, vedení památníku v bývalém koncentračním táboře Mauthausen je k jeho závěrům skeptické. Podle něj se jedná především o nepodložené spekulace, nikoliv o vědecky prokazatelné závěry. „Dokumenty, které skutečně máme k dispozici, nám zatím neposkytují žádné důkazy, že by se u koncentračního táboru Gusen vyvíjely atomové zbraně, rakety, nebo se v podzemí nacházel ještě další koncentrační tábor,“ uvedla v tiskovém prohlášení vedoucí památníku Barbara Glücková. Podobně skeptičtí jsou k závěrům dokumentu i někteří další rakouští experti.

Link

Historik Stefan Karner, emeritní profesor univerzity ve Štýrském Hradci, však skepticismus většiny svých kolegů k hodnověrnosti německého dokumentu nesdílí. A to i přesto, že se na něm mimo jiné podílel i linecký filmový dokumentarista Andreas Sulzer, který je různými „tajemnými“ teoriemi nacistických skrýší pověstný. Podle profesora Karnera to ale nic nemění na tom, že nové nálezy, použité v dokumentu, „poskytují jasný a silný řetěz důkazů, že se v Gusenu ukrývá mnohem větší tajemství, než se dosud předpokládalo.“

42896