Články odjinud

Kandidatura mě nic stát nebude, tvrdí někteří zájemci o Hrad. Kolik kdo plánuje utratit?

Kandidatura mě nic stát nebude, tvrdí někteří zájemci o Hrad. Kolik kdo plánuje utratit?

Kandidáti na prezidenta plánují do své kampaně vložit desítky milionů korun i jen drobné částky. Někteří věří, že je kandidatura nebude stát žádné peníze. Uchazeči o post hlavy státu to sdělili ČTK v anketě, se kterou je oslovila.

Všichni kandidáti, kteří projeví zájem zúčastnit se prezidentské volby, museli nahlásit svůj volební účet Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. I když zájem zapojit se do volebního klání projevilo přes 20 lidí, účet u úřadu dosud zaregistrovalo jen 11 z nich. Největší finanční pohyby ukazují především účty textaře a podnikatele Michala Horáčka, expředsedy Akademie věd Jiřího Drahoše a bývalého šéfa Škody Auto Vratislava Kulhánka.

Horáček si kampaň platí sám. „Jelikož jsou to peníze moje a mojí rodiny, snažím se je vynaložit hospodárně," sdělil ČTK. Zároveň je ale podle svých slov připraven vynaložit tolik peněz, kolik bude potřeba. Tedy i 40 až 50 milionů korun, což je zákonný strop pro první, respektive druhé kolo voleb. Drahoš všechny náklady hradí z darů od občanů a firem. „Pokud se nám to povede, pokusím se každému jednomu z nich finanční podporu vrátit tím, že budu dobrým prezidentem," podotkl. Podle dřívějších informací je jeho největším sponzorem zakladatel společnosti Jablotron Dalibor Dědek.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

1080p 720p 360p
Lodě s migranty nesmí vyplout, migraci musíme zastavit a bránit naši kulturu, říká Jiří Drahoš

Kulhánkovi většinu peněz na kampaň dosud dal šéf obnovené ODA a milardář Pavel Sehnal. „Kdo všechno mi ještě přispěje, to nemohu nyní říci, protože to zkrátka nevím," podotkl. Nebude ale podle něj mezi nimi nikdo, kdo by za to vyžadoval jakoukoli protislužbu.

Prezident Miloš Zeman ČTK sdělil, že o financování jeho kandidatury se starají spolupracovníci. „Vzhledem k tomu, že mi na transparentní účet naběhlo množství haléřových darů, složil jsem z nich několik set tisíc korun, které budou na volební aktivity úplně stačit," podotkl. Současné hlavě státu jeho odpůrci od zřízení volebního konta poslali tisíce haléřových plateb společně s často nelichotivými vzkazy. Většinu peněz z nashromážděných asi 420.000 korun ale tvoří drobné příspěvky jeho příznivců.

Šéf strany Rozumní Petr Hannig plánuje investovat jen asi 40.000 korun na volební spot. V otázce financování se chce spoléhat jen na „náklonnost občanů". Na drobné dary od občanů spoléhá i lékař a aktivista Marek Hilšer. Poznamenal, že prosazuje vizi občanského sponzorování politiky. „Čím více občanů drobnými částkami přispěje, tím lepší kampaň může jejich favorit mít," podotkl.

1080p 720p 360p
Zeman proti nám nemá šanci, radši to vzdá, vsaďte na mě, říká o prezidentských volbách Horáček

Bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer uvedl, že počítá s náklady kolem 20 milionů korun na první kolo. Peníze shání od sponzorů, firem a osobností z ČR i ze zahraničí. Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek plánuje investovat tolik peněz, kolik jich od sponzorů získá. Podle toho chce zvolit prostředky komunikace s voliči.

Transparentní účty všech kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Podnikatel a bývalý starosta Vladimír Boštík hodlá dát na kampaň 50 000 korun, které má slíbené od sponzorů. S nulovými náklady počítá zpěvačka Jana Yngland Hrušková. „Bez peněz je to samozřejmě prohraný boj, ale to mi nebrání se toho zápolení zúčastnit," podotkla. Stejný přístup zvolil i performer Milan Kohout. Do kampaně nechce investovat nic a ani nežádá o peníze. Chce dokázat, že lze ve volbách zvítězit, i když se nepoužije „žádné propagandistické a mozky vygumovávající billboardové násilí".

Manažer Daniel Masopust si zatím kampaň platí ze svých prostředků, dosud utratil řádově „tisícikoruny". Ivan Smetana hodlá utratit „minimum". Vše je dle něj založeno na lidské pomoci, kterou vykáže jako nepeněžní plnění. Stratég Josef Toman odhaduje náklady na tisíce až desetitisíce korun především na benzin.

Sociální pracovnice Jitka Albrechtová, která již z kandidatury odstoupila, investovala necelých 2000 korun. Další uchazeči o účast v prezidentských volbách na dotazy ČTK nereagovali či neodpověděli.

Vše o prezidentských volbách najdete zde

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Skeptičtí ke všemu, bojí se migrace a terorismu. EU před volbami zveřejnila, jací jsou Češi

Aktuální průzkum veřejného mínění Eurobarometr dal zhruba 100 dní před volbami do evropského parlamentu českým politikům jasný návod, čím by mohli oslovit domácí voliče. Podle šetření jsou totiž v některých ohledech Češi v EU se svými názory skutečně výjimeční.

Platí to zejména v otázce hodnocení zásadních hrozeb, který EU podle nich čelí. Zatímco v průměru považuje migraci za největší hrozbu 40 % obyvatel unie, v Česku je to celých 58 %. Více naměřili výzkumníci už jen v Estonsku (65 %) a na Maltě (61 %). Podobně vysoko se Češi drží i v otázce obav z terorismu. V průměru ho považuje za druhou nejzásadnější hrozbu 20 % respondentů EU. V Česku ale hrozbu terorismu dalo do popředí 42 % dotázaných, což je zdaleka největší podíl v celé unii.

Češi jsou pak v EU výjimeční ještě v jednom ohledu, a to ve vztahu ke společné evropské měně. Zatímco 62 % obyvatel unie v průměru podporuje myšlenku eura či jiné společné měny pro všechny země osmadvacítky, v Česku je to jen 21 % lidí. Naproti tomu 74 % společnou měnu zcela odmítá. To je suverénně nejvíce z celé EU. 


Pokud byste měl jmenovat dva největší problémy, který EU nyní čelí. Jaké by to byly?

Průměr EU:

1. Přistěhovalectví: 40 %

2. Terorismus: 20 %

3. Veřejné finance: 19 %

Česko:

1. Přistěhovalectví: 58 %

2. Terorismus: 42 %

3. Veřejné finance: 16 %


Link

Aktuální průzkum Eurobarometru ale zjišťoval názor respondentů nejen v oblasti hodnocení důležitých výzev pro celou unii, ale také problémů, hrozících jejich vlastní zemi. A i v tomto ohledu se nedají Češi určitě označit za průměrné Evropany. V EU považuje za největší problém vlastní země většina lidí nezaměstnanost (23 %), následují zvyšování cen (21 %), přistěhovalectví (21 %), zdravotní péče (20 %) a hrozba nedostatku peněz na důchody (15 %). V Česku zdaleka nejvíc lidí dalo na první místo žebříčku hlavních problémů v zemi zvyšující se ceny (41 %), následované důchody (24 %). Naproti tomu nezaměstnanost vidí jako hrozbu, které je nutné čelit, pouze 4 % Čechů, podobně jako daně či terorismus (5 %). 

Obyvatelé Česka zároveň vychází z průzkumu jako národ, který je obecně skeptický k „evropanství“ a sdílení evropských hodnot. Na otázku, zda se se cítí být občany Evropské unie, odpovědělo kladně jen 56 % Čechů, což je výrazně méně než evropský průměr (71 %). Pouze Řekové (52 %) a Bulhaři (51 %) se hlásí k evropskému „občanství“ ještě méně než Češi.


Jakým největším problémům čelí vaše země?

Průměr EU:

1. Nezaměstnanost: 23 %

2. Přistěhovalectví + rostoucí ceny: 21 %

3. Zdravotnictví: 20 %

Česko:

1. Rostoucí ceny: 41 %

2. Důchody: 24 %

3. Vládní dluh: 18 %


Link

Průzkum dokonce dochází k závěru, že obyvatelé Česka mají na unii a její výhody ještě horší náhled než Britové, kteří z EU na základě svého rozhodnutí odcházejí. Za celkově pozitivní totiž označilo svůj vztah k EU jen 28 % Čechů, čímž se Česko dostalo na předposlední místo těsně před Řeky (25 %). Ve Velké Británii je naproti tomu podíl lidí s celkově pozitivním vztahem k EU na úrovni 43 %, což kopíruje evropský průměr.

Pouze 23 % českých respondentů navíc věří tomu, že jejich hlas může v EU něco změnit. Naprostá většina (72 %) je přesvědčena o tom, že ať už budou volit kohokoliv, evropskou politiku tím nijak neovlivní. Větší míru skepticismu ve váhu svého hlasu vyjádřili pouze Estonci a Řekové.

Autoři průzkumu oslovili 27 424 lidí ve všech 28 zemích EU. Sběr dat probíhal v průběhu listopadu 2018.

Link

40377