Články odjinud

Kandidatura mě nic stát nebude, tvrdí někteří zájemci o Hrad. Kolik kdo plánuje utratit?

Kandidatura mě nic stát nebude, tvrdí někteří zájemci o Hrad. Kolik kdo plánuje utratit?

Kandidáti na prezidenta plánují do své kampaně vložit desítky milionů korun i jen drobné částky. Někteří věří, že je kandidatura nebude stát žádné peníze. Uchazeči o post hlavy státu to sdělili ČTK v anketě, se kterou je oslovila.

Všichni kandidáti, kteří projeví zájem zúčastnit se prezidentské volby, museli nahlásit svůj volební účet Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. I když zájem zapojit se do volebního klání projevilo přes 20 lidí, účet u úřadu dosud zaregistrovalo jen 11 z nich. Největší finanční pohyby ukazují především účty textaře a podnikatele Michala Horáčka, expředsedy Akademie věd Jiřího Drahoše a bývalého šéfa Škody Auto Vratislava Kulhánka.

Horáček si kampaň platí sám. „Jelikož jsou to peníze moje a mojí rodiny, snažím se je vynaložit hospodárně," sdělil ČTK. Zároveň je ale podle svých slov připraven vynaložit tolik peněz, kolik bude potřeba. Tedy i 40 až 50 milionů korun, což je zákonný strop pro první, respektive druhé kolo voleb. Drahoš všechny náklady hradí z darů od občanů a firem. „Pokud se nám to povede, pokusím se každému jednomu z nich finanční podporu vrátit tím, že budu dobrým prezidentem," podotkl. Podle dřívějších informací je jeho největším sponzorem zakladatel společnosti Jablotron Dalibor Dědek.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

1080p 720p 360p
Lodě s migranty nesmí vyplout, migraci musíme zastavit a bránit naši kulturu, říká Jiří Drahoš

Kulhánkovi většinu peněz na kampaň dosud dal šéf obnovené ODA a milardář Pavel Sehnal. „Kdo všechno mi ještě přispěje, to nemohu nyní říci, protože to zkrátka nevím," podotkl. Nebude ale podle něj mezi nimi nikdo, kdo by za to vyžadoval jakoukoli protislužbu.

Prezident Miloš Zeman ČTK sdělil, že o financování jeho kandidatury se starají spolupracovníci. „Vzhledem k tomu, že mi na transparentní účet naběhlo množství haléřových darů, složil jsem z nich několik set tisíc korun, které budou na volební aktivity úplně stačit," podotkl. Současné hlavě státu jeho odpůrci od zřízení volebního konta poslali tisíce haléřových plateb společně s často nelichotivými vzkazy. Většinu peněz z nashromážděných asi 420.000 korun ale tvoří drobné příspěvky jeho příznivců.

Šéf strany Rozumní Petr Hannig plánuje investovat jen asi 40.000 korun na volební spot. V otázce financování se chce spoléhat jen na „náklonnost občanů". Na drobné dary od občanů spoléhá i lékař a aktivista Marek Hilšer. Poznamenal, že prosazuje vizi občanského sponzorování politiky. „Čím více občanů drobnými částkami přispěje, tím lepší kampaň může jejich favorit mít," podotkl.

1080p 720p 360p
Zeman proti nám nemá šanci, radši to vzdá, vsaďte na mě, říká o prezidentských volbách Horáček

Bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer uvedl, že počítá s náklady kolem 20 milionů korun na první kolo. Peníze shání od sponzorů, firem a osobností z ČR i ze zahraničí. Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek plánuje investovat tolik peněz, kolik jich od sponzorů získá. Podle toho chce zvolit prostředky komunikace s voliči.

Transparentní účty všech kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Podnikatel a bývalý starosta Vladimír Boštík hodlá dát na kampaň 50 000 korun, které má slíbené od sponzorů. S nulovými náklady počítá zpěvačka Jana Yngland Hrušková. „Bez peněz je to samozřejmě prohraný boj, ale to mi nebrání se toho zápolení zúčastnit," podotkla. Stejný přístup zvolil i performer Milan Kohout. Do kampaně nechce investovat nic a ani nežádá o peníze. Chce dokázat, že lze ve volbách zvítězit, i když se nepoužije „žádné propagandistické a mozky vygumovávající billboardové násilí".

Manažer Daniel Masopust si zatím kampaň platí ze svých prostředků, dosud utratil řádově „tisícikoruny". Ivan Smetana hodlá utratit „minimum". Vše je dle něj založeno na lidské pomoci, kterou vykáže jako nepeněžní plnění. Stratég Josef Toman odhaduje náklady na tisíce až desetitisíce korun především na benzin.

Sociální pracovnice Jitka Albrechtová, která již z kandidatury odstoupila, investovala necelých 2000 korun. Další uchazeči o účast v prezidentských volbách na dotazy ČTK nereagovali či neodpověděli.

Vše o prezidentských volbách najdete zde

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Odložit hlasování je manévr, který nevyšel. Mayová může vytáhnout další překvapení, míní expert

Rozhodnutím na poslední chvíli odvolat hlasování o brexitové dohodě v britském parlamentu premiérka Theresa Mayová zaskočila Británii i Evropu. Všichni včetně ní věděli, že má hlasování předem prohrané, rozhodla se proto debakl v Dolní sněmovně předběhnout. Podle zahraničních analytiků si tak Mayová jen kupuje další čas, český odborník Kryštof Kruliš míní, že to měl být test unijních lídrů, jak budou reagovat. Premiérka totiž krok zdůvodňuje tím, že se bude snažit unijní lídry přesvědčit k ústupkům, ti jsou ale neoblomní. Jak se bude situace dál vyvíjet?

Co se bude dít, až britský parlament dohodu o brexitu odmítne? Tuto otázku si před dnešním dnem, kdy mělo dojít na klíčové hlasování v britském parlamentu, kladla média na obou stranách Lamanšského průlivu. Britská premiérka Theresa Mayová však zařadila zpátečku a hlasování raději zastavila – výsledek byl totiž předem jasný. Je ale otázka, co tímto krokem Mayová sleduje.

Link

„Je to další manévr v politice, který ještě mohla udělat – odložit hlasování a počkat, jakou reakci to vyvolá na straně Evropské unie,“ míní odborník Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš. Reakce unijních lídrů na sebe nenechala dlouho čekat, podle jejich ostrých prohlášení je ale zjevné, že Mayové taktika nevyšla.

Kamenem úrazu stále zůstává takzvaná irská pojistka, která by platila v případě, že se Londýn s Bruselem do července 2020 nedohodnou na konkrétních podmínkách nastavení budoucích obchodních vztahů. Od roku 2021 by tak začal platit záložní plán svazující Británii v jednotném celním prostoru. V případě Severního Irska by navíc zůstala zachována některá pravidla jednotného trhu, což na britské politické scéně vyvolává vlnu nevole.

Právě o severoirské pojistce, která přijetí dohody britskými poslanci nejvíce brání, chce Mayová znovu jednat s unijními lídry. Premiérka včera před poslanci uvedla, že představitelé EU jsou takové diskusi otevřeni, její slova však vzápětí sejmul předseda Evropské rady Donald Tusk, podle kterého evropští lídři už brexitovou dohodu včetně severoirské pojistky znovu projednávat nebudou.

5050505:article:true:true:true

Tuskova slova dnes potvrdil i šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, který Mayovou zpražil podobně ostrým prohlášením. „Je to jediná možná dohoda. Není prostor pro nové vyjednávání,“ prohlásil dnes před europoslanci ve Štrasburku.

Evropa tak dává Mayové – i navzdory obtížím na domácí scéně – jasně najevo, že opětovné otevření rozhovorů nad něčím, což bylo dohodnuto, není na pořadu dne. A už vůbec ne nad něčím tak zásadním, jako je záložní plán, který má zabránit vzniku pevné hranice mezi Irskem a Severním Irskem – to je především požadavek Dublinu, Evropa však za Irskem pevně stojí a Británii v tomto ohledu ustupovat nechce.

Šance na to, že se Mayové podaří něco nového vyjednat, jsou proto mizivé. „Z hlediska politiky Mayové to byl poslední manévr, který měla k dispozici. Vypadá to ale, že pro evropskou sedmadvacítku Mayová není natolik důležitá, aby lídři začali jednat o nějakých alternativách. Theresa Mayová po nich navíc chce něco, co je pro ně opravdu složité. Je to výsledek dlouhodobých rozhovorů, a pokud by se jednání znovu otevřela, mohly by chtít do textu něco přidat i další státy. Mayová tedy udělala krok, kterým s největší pravděpodobností ničeho nedosáhne,“ říká Kruliš pro INFO.CZ.

Link

Premiérka tak rozhodnutím zřejmě nic nezíská. Už před hlasováním totiž politologové předpovídali, že pokud brexitová dohoda přes parlament neprojde, je tu možnost vyvolat hlasování znovu, kdy by pod větším tlakem – ať už z hrozby brexitu bez dohody nebo druhého referenda – poslanci mohli názor změnit a s velkým sebezapřením dát dohodě zelenou.

Mayová se ale rozhodla jistému neúspěchu předejít, odmítnutí dohody během prvního hlasování se však zřejmě stejně nevyhne – jedině tak může získat šanci přesvědčit unijní lídry, aby jednání o dohodě znovu otevřeli.

„Pokud chce, aby se s ní Evropa o tom začala vůbec bavit, bude muset hlasování prohrát. Mayová si dohodu bude muset nechat parlamentem zamítnout, aby se zvýšily šance, že budou jednání s EU pokračovat. Ovšem s tím rizikem, že zamítnutí návrhu může znamenat i konec celé vlády či výměnu na premiérském postu. To nelze vyloučit,“ míní Kruliš s tím, že pokud hlasování v parlamentu napoprvé prohraje, Mayová nebo její nástupce bude mít šanci přesvědčit unijní lídry o nutnosti hledat pro řešení severoirské hranice další varianty.

Link

Ve hře o brexit nelze vyloučit skoro nic

Co se tedy bude dít v příštích dnech a týdnech? „Nejupřímnější odpověď zní: to nikdo neví, pravděpodobně ani sama Mayová,“ píše britský deník The Guardian. Zatím není jasné ani to, kdy by mělo na odložené hlasování dojít – podle premiérky to však bude ještě před 21. lednem. Tento termín totiž pro hlasování v parlamentu stanovuje britský zákon o brexitu a premiérka se jím podle slov jejího mluvčího hodlá řídit. Posunutí hlasování až do druhé poloviny ledna je však podle Kruliše riskantní.

„Pokud se to hlasování posune do období kolem 21. ledna, podstatně se tím zkrátí čas na případné další jednání. Zvýší se tím samozřejmě tlak na evropskou sedmadvacítku i britské poslance, ale v tuto chvíli nelze říct, že to bude stačit. Vláda bude zdůrazňovat pravdivou tezi, že dohoda o vystoupení odpovídá hlasování Britů 52 na 48, takže to nemůže být totální vítězství brexitérů, protože v referendu nevyhráli podstatnou většinou. Ale pokud jde o severoirskou hranici, je dost možné, že britský parlament nezlomí ani větší tlak,“ míní Kruliš.

5069507:article:true:true:true

Podle odborníka je pak na stole další varianta, a to jednání o brexitu prodloužit. To ovšem Evropa odmítá. „Všichni sice říkají, že jednání prodlužovat nechtějí, ale z právního hlediska to je možné a racionalita oběma stranám velí, že pokud by byla šance získat podmínky konsenzuálního vystoupení, měla by se využít,“ dodává expert AMO. Podle něj však zatím nelze říct, že právě prodloužení rozhovorů je nejpravděpodobnější východisko z nastalé situace. Bude záležet na tom, jaké kroky budou v nejbližší době následovat.

„Je také možné, že dojde k nějakému polovičatému řešení. Pokud Mayová uvidí, že se jí nepodaří získat většinu ani po odložení hlasování, je možné, že vyhlásí předčasné volby nebo referendum a tím dotlačí EU, aby dobu pro vyjednávání prodloužila nebo udělala nějaké ústupky. Jsou to spekulace, ale každopádně tam jsou ještě nějaké karty, které může vytáhnout. Mayová má stále čas změnit konstelaci dalšími překvapivými kroky, jako jsou předčasné volby,“ míní Kruliš.

Stále ale zůstává otázkou, jak by na takové kroky ostatní státy Evropské unie reagovaly a zda by se krizovou situací na britské politické scéně nechaly obměkčit. Náladu unijních lídrů se Mayová vyjela otestovat hned – první schůzku absolvovala s nizozemským premiérem Markem Ruttem, po kterém následovalo jednání s Angelou Merkelovou, ve čtvrtek pak pojede na pravidelný summit unijních lídrů do Bruselu.

Link

Záležet pak bude především na tom, na kdy bude stanoveno datum nového hlasování a kam se mezitím situace v Británii i v Evropě posune. Podle Kruliše se však nabízí také další, i když velmi nepravděpodobná možnost. Británie by podle něj mohla vzít rozhodnutí o vystoupení z EU zpět – Soudní dvůr EU totiž tento týden stanovil, že tak může Británie udělat jednostranně bez posvěcení sedmadvacítky.

Británie by přitom tento krok mohla využít k tomu, aby si prodloužila dobu pro vyjednávání s EU, pokud by prodloužení některý z členských států blokoval. „Vystoupení by vzali zpět a ohlásili ho znova. Koupili by si tak další dva roky na vyjednávání. To už je ale poměrně šílená varianta. Ve hře o brexitu už ale bylo takových překvapivých kroků, že nelze vyloučit skoro nic,“ míní odborník, podle kterého nemusí být odložení hlasování posledním nečekaným krokem, ke kterému se Londýn uchýlí.

„Je vidět, že Theresa Mayová využívá plnou paletu všech taktických a strategických manévrů a s aktuálním krokem odložit hlasování by se mohlo zdát, že už se vyčerpala, dalších překvapivých tahů se však z její strany ještě můžeme dočkat,“ uzavírá Kruliš.

-1