Kandidovat budu, oznámil Zeman politikům a svému okolí. Jaké šance mu dávají politologové? | info.cz

Články odjinud

Kandidovat budu, oznámil Zeman politikům a svému okolí. Jaké šance mu dávají politologové?

Prezident Miloš Zeman oznámí, zda bude kandidovat v příštích prezidentských volbách, sice až 10. března, ale svému okolí a některým politikům už své rozhodnutí přesto sdělil. Podle informací INFO.CZ je s ním seznámen mimo jiné i premiér Bohuslav Sobotka a ministr financí Andrej Babiš. Oběma Zeman při společném setkání oznámil, že kandidovat bude, přestože se objevily spekulace o jeho zdravotním stavu.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček tradičně nekomentuje, zda se Zeman chystá či nechystá kandidovat. O rozhodnutí hlavy státu ovšem nepochybují ani politologové. Podle nich bude Zemana velmi těžké porazit, ale není to vyloučené. Záležet bude především na postoji šéfa hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše. Ten zatím kolem prezidentských voleb našlapuje velmi opatrně. Stále nevyloučil ani podporu Zemanovi, ani možnost, že hnutí ANO postaví do voleb vlastního kandidáta. Politologové, které INFO.CZ oslovilo, nevylučují, že nakonec bude kandidovat sám Babiš.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

„Politicky nyní potřebuje víc Miloš Zeman Andreje Babiše, než naopak. Pro Babiše, potažmo ANO, je však spolupráce se Zemanem také výhodná zejména s ohledem na situaci po sněmovních volbách 2017. Připomeňme, že to byl právě Zeman, kdo určoval směřování české politiky po pádu Nečasovy vlády a kdo velmi usnadnil nástup Babiše do pozice ministra tím, že po něm nevyžadoval lustrační osvědčení,“ řekl INFO.CZ politolog Miloš Gregor. 

Podle něj nikdo, kdo dosud ohlásil prezidentskou kandidaturu, nemůže Zemana porazit. Textař a bývalý úspěšný podnikatel Michal Horáček, kterého bookmakeři považují za momentálně nejvážnějšího soupeře současného prezidenta, údajně ohlásil kandidaturu příliš brzy, a navíc není zdatný rétor. „Vzpomeňme si, jaké špinavosti se objevovaly před druhým kolem prezidentské volby v roce 2013. V tomto světle se negativní kampaň proti Horáčkovi jakožto tomu, který zbohatl díky hazardu, vyloženě nabízí,“ dodal Gregor. 

Politolog Pavel Šaradín ovšem upozorňuje, že nebezpečí pro Zemana se nachází především v prvním kole prezidentské volby. „Pokud bude více kandidátů, kteří usilují o podobný elektorát. Může se pak stát, že se Miloš Zeman nedostane do druhého kola. Pokud by nasadily své kandidáty ANO, ČSSD a KSČM, kandidoval Tomio Okamura, pak tito všichni mohou část voličů Zemanovi převzít. Výsledky v 1. kole by byly velmi těsné. Kandidoval-li by Miloš Zeman ve 2. kole, je obtížné najít někoho, kdo nad ním zvítězí,“ tvrdí. Svou roli sehraje i postoj Andreje Babiše. Podle Šaradína ovšem vicepremiér bude až do poslední chvíle čekat, jak se rozhodne, a nakonec dá přednost tomu, kdo pro něj bude nejvýhodnější. 

Víte, jak si zařídit voličský průkaz? Návod najdete zde.

Josef Mlejnek naopak očekává, že hnutí ANO zaujme postoj „chytré horákyně“ a podpoří několik kandidátů napříč politickým spektrem. To by podle něj pomohlo spíše Zemanovi. „Zemanovo zdraví je zásadní faktor, pokud by se nakonec přece jen rozhodl nekandidovat, tak to bude nejspíše kvůli zdravotnímu stavu. Jeho okolí ho bude do kandidatury určitě tlačit, neboť lidé v jeho okolí nechtějí za rok už jen začít vzpomínat na "hezké časy" na Hradě,“ doplnil.

Na klíčovou roli Babiše upozorňuje i Jan Kubáček, který sám příliš nevěří, že Zeman nakonec bude kandidovat a nevylučuje, že by se ve volbách mohl objevit i současný ministr financí. „Andrej Babiš bude do poslední chvíle taktizovat a licitovat, podle principu “co je pro něho nejvýhodnější” a není vyloučena varianta, že buď vsadí na výrazného kandidáta, popřípadě při nejmenování premiérem by kandidoval sám. Ale také vůbec není vyloučený “divoký” scénář, že pokud by vyhrál Andrej Babiš sněmovní volby s jasnou a silnou převahou, která by mu umožnila nominovat neutrálního “úřednického” jemu loajálního premiéra, pak že by vstoupil jako kandidát do prezidentské volby. Všechny povinnosti a lhůty spojené s nominací by stihl,“ uvedl.

Podle Kubáčka soupeř pro Zemana existuje mezi kandidáty, o nichž se zatím nemluví. „Ano, výrazná žena se silným příběhem a rozhodností – takový “Churchill v sukních”. Popřípadě kandidující Andrej Babiš. Zhatit vítězství dokáže, tím, že by odebral rozhodující hlasy v prvním kole a tím znemožnil Milošovi Zemanovi postup do druhého kola, výrazný kandidát levice, typu Jiřího Paroubka. Svou kandidaturou by uzmul klíčovou voličskou převahu Miloši Zemanovi. Do druhého kola by nejspíše nepostoupil ani jeden z nich, ale Miloše Zemana by to stalo volební úspěch,“ uzavřel.

Vše o prezidentských volbách najdete zde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Holec: Šampaňské nechte zavřené. Zrušení zdanění církevních restitucí opozici nepomůže

KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Podobně jako pachatel na místo činu vrátil se nyní Ústavní soud k církevním restitucím, když kvůli stížnosti opozičních senátorů zrušil jejich zdanění prosazené ve sněmovně vládou ANO a ČSSD s pomocí KSČM a SPD. Stejný soud se totiž církevními restitucemi zabýval, už když je sněmovnou protlačila vláda ODS a TOP 09. Tehdy ze zákona pro změnu vyhodil, že jde o „spravedlivé vyrovnání“. Z církevních restitucí se tak stal „nejprotiústavnější“ zákon.

Je samozřejmě příznačné, že zrušení jejich zdanění nejvíc oslavil jejich „otec“ Miroslav Kalousek, exministr financí a „lucifer“ TOP 09. Právě on kdysi tenhle značně nepopulární zákon tlačil, takže si teď ve sněmovně užil pět minut slávy, když vládě, KSČM a SPD vzkázal, že jim zůstane „věčná ostuda“. Těžko říct. Ironie totiž je, že Ústavní soud v církevních restitucích vymáchal obě vlády, které se do nich pustily. Nejspíš v nich bude něco pekelného.

Někdejšímu kabinetu, kde prim hrály ODS s TOP 09, na které nakonec podal ústavní stížnost jejich bývalý koaliční partner Věci veřejné, z restitucí vyhodil klíčovou klauzuli o „spravedlivém vyrovnání“, což bylo hlavní zdůvodnění, s jakým obě strany zákon tlačily parlamentem a prodávaly veřejnosti. Jenže Ústavní soud prostě řekl, že není jasné, jakou výši náhrady lze považovat za spravedlivou a podle jakých měřítek.

Link

Tím do budoucna nabil tehdejší opozici (hlavně ČSSD a KSČM) a dnešní vládě ANO a ČSSD, kterou podporuje KSČM, jež chtěla církevní restituce zdanit právě s tím, že jsou nespravedlivě nadhodnocené. Stát totiž církvím například vyplatil za zemědělskou půdu až trojnásobek tehdy obvyklé komerční ceny, což byl ostatně i důvod, proč církevní restituce odmítl podepsat tehdejší prezident Václav Klaus. Ten zákon rovnou označil za zvýhodnění církví, byť ho kvůli tomu nevetoval.

A pach nespravedlnosti byl i důvod, proč proti „božsky“ štědrým restitucím, navíc prosazeným v době ekonomické recese a masivních rozpočtových škrtů, byly více než dvě třetiny lidí. Mnozí z nich přitom nebyli proti vrácení církevního majetku; jen si mysleli, že v demokracii by i oni měli za půdu dostat stejné peníze jako církve. Tím argumentovala i současná vláda, již Ústavní soud v církevních restitucích pro změnu vymáchal s tím, že demokracie stojí na právu, takže se do ní moc nehodí zpětné zdaňování, protože je protiprávní.

Link

Současná opozice si jeho poslední verdikt řádně užila, politicky ale oslavila další Pyrrhovo vítězství: ANO, ČSSD, KSČM i SPD totiž dobře vědí, jak byly církevní restituce u lidí nepopulární – ne náhodou jejich zdanění ANO i ČSSD slibovaly voličům. A nejde jen o církevní restituce. Ještě méně populární než ty jsou dnes u lidí samotné církve: poslední průzkum CVVM jen stvrzuje dlouhodobý trend, když ze všech institucí právě církvím důvěřuje úplně nejméně lidí (20 procent). Větší důvěře (24 procent) se dokonce těší i politické strany, což je co říct.

Opozice by proto radši měla nechat šampaňské zašpuntované. Nebo si pro jistotu otevřít jen sladké bublinky ze slevy. ODS, TOP 09, STAN, lidovci a nyní i Piráti, kteří jsou ovšem v opozici i k opozici, pořád marně přemýšlejí, jak porazit ANO. To setrvale drží nějakých 30 procent hlasů, když zručně pracuje s tématy, které pozitivně (nebo negativně) rezonují u většiny voličů. Zrušením zdanění církevních restitucí ale opozice žádné nové voliče nenabere, nanejvýš k sobě znovu přimkne už přimknuté tvrdé jádro.

Link

Verdikt Ústavního soudu politicky znamená, že církevní restituce zůstávají v původní „nespravedlivé“ podobě, zatímco „pravdě“ církví dál nevěří ani čtvrtina lidí. S ironií lze vlastně říct, že kdyby ústavní soudci chtěli dát opozici skutečný důvod k oslavě, za což je ale určitě neplatíme, tak zdanění církevních restitucí naopak posvětí. V očích většiny voličů by jim tím dali aspoň punc spravedlnosti, kterou v nich předtím neviděli.   

-1