Prezidentské volby 2018: Kdyby prohrál Zeman, byl by to dobrý den, píše německý tisk. Prezident prý Česko rozděluje | info.cz

Články odjinud

Kdyby prohrál Zeman, byl by to dobrý den, píše německý tisk. Prezident prý Česko rozděluje

Porážka Miloše Zemana v prezidentských volbách by byla dobrým dnem pro Česko i Evropu, je přesvědčen německý deník Süddeutsche Zeitung. Současný prezident zemi rozděluje svým populismem a provokacemi, konstatuje zase server magazínu Spiegel. Českým prezidentským volbám, jejichž první kolo se uskuteční dnes a v sobotu, se nezvykle široce věnují i další německá média.

Süddeutsche Zeitung v souvislosti s volbami píše i o spojenectví Zemana a premiéra Andreje Babiše, kterého Zeman navzdory podezření z podvodu prosazuje za ministerského předsedu, aby si sám zajistil moc. Bavorský list takový postup považuje za prolomení tabu v rámci Evropské unie.

Jak Zeman, tak Babiš mají podle deníku „flexibilní vztah" k právnímu státu, což je ale polovině Čechů srdečně jedno. Pro druhou polovinu Čechů je k dispozici přesvědčivý prezidentský protikandidát Jiří Drahoš, který odmítá populismus a vystupuje jasně proevropsky. „Nejen Čechům lze přát, aby Miloš Zeman musel brzy odevzdat klíče od pražského sídla prezidenta. Byl by to dobrý den - pro Česko a pro Evropu," míní Süddeutsche Zeitung.

Server magazínu Spiegel svůj článek nazval „Nejhorší volba" a připomíná v něm mimo jiné řadu Zemanových kontroverzních výroků, ať už směřovaly na adresu novinářů, abstinentů nebo muslimů. „Když chce český prezident Miloš Zeman vtipkovat, je to často mimo - pak působí, jakoby se už neovládal. Ale mnoho z toho, co třiasedmdesátiletý politik říká, je vědomá hra se záští nebo záměrná provokace," míní Spiegel.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Magazín Zemana charakterizuje jako favorita v prvním kole prezidentského hlasování, ve druhém kole by to ale mohl mít těžké, protože jeho osobnost a vystupování Čechy v posledních letech rozdělily - "zhruba polovina voličů ho v žádném případě nechce znovu vidět v úřadu". Za Zemanova největšího soupeře i Spiegel označuje Drahoše, kterého vnímá jako do značné míry protiklad současného prezidenta.

Českým prezidentským volbám se věnuje i rozhlasová a televizní stanice MDR, podle níž Zeman rád provokuje a je mu předhazováno, že rozděluje společnost svými proruskými a pročínskými názory. MDR se zmiňuje i o zdravotním stavu politika, který podle něj někdy působí nepřítomně. O politicky nejistých časech v Česku zase píše list Schwäbische Zeitung, podle něhož je Zeman některými vnímán jako český Trump.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Volby 2019: Europarlament čeká zemětřesení. Tradiční koalice je mrtvá

Volby 2019: Europarlament čeká zemětřesení. Tradiční koalice je mrtvá

ANALÝZA Evropský parlament bude po dnešním večeru naprosto jiný. Výsledky voleb naznačují, že starým pořádkům odzvonilo. Dvě nejsilnější politické skupiny - evropští lidovci a evropští socialisté - totiž výrazně oslabí. Třetí největší frakcí se naopak stanou liberálové, které posílí koalice francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Body navíc získali i zelení, kteří výrazně uspěli v Německu, a síly sdružené kolem Mattea Salviniho.

Dnešní noc přepíše dějiny, minimálně ty, které se budou tvořit v jedné z klíčových unijních institucí, Evropském parlamentu. Jak ukazují výsledky voleb, porážku utrpěly dvě dosud nejsilnější frakce – evropští lidovci (EPP) a evropští socialisté (S&D). 

Podle čísel, která zveřejnil Evropský parlament, Evropská lidová strana (EPP), k níž se hlásí i KDU-ČSL a TOP 09/STAN, získala 180 mandátů. Ve srovnání se stávajícím pětiletým obdobím se jedná o propad – evropští lidovci dosud měli 221 křesel.

Volby

Podobně je na tom socialistická frakce S&D. Ta z dnešních 191 křesel může spadnout na 152. V jejích řadách dosud zasedala i česká ČSSD.

Co to znamená? Propad o několik desítek mandátů značí, že končí několik desítek let dlouhé období, v němž tyto strany měly hlavní slovo. To se projevovalo například v tom, že formálně i neformálně stály za tím, kdo Evropský parlament povede nebo jaká bude jeho agenda.

Už dlouho před eurovolbami se spekulovalo, kdo jejich roli v příštím Evropském parlamentu převezme. Dnešní večer přináší několik zásadních posunů. Prvním momentem je výsledek frakce evropských liberálů ALDE, k nimž se hlásí taky hnutí ANO. Posílí je uskupení Renaissance kolem francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a ALDE se stane třetí nejsilnější v europarlamentu. Konečné součty ukazují, že získá 105 křesel.

Link

„Budoucí ALDE, ať už bude mít tato centristická skupina jakoukoliv podobu, bude určitě tím, kdo bude mít jedno z hlavních slov. Pokud se jím podaří získat dostatek poslanců, tak to posune Macrona do velmi výhodné vyjednávací pozice,“ řekl v nedávném rozhovoru pro INFO.CZ francouzský politolog a analytik Martin Michelot.

Jak už však podotýkají zahraniční média, posílení vlivu v Evropském parlamentu bude mít Macron draze vykoupené na domácí scéně. Macronovu stranu totiž porazilo Národní sdružení Marine Le Penové, které ve Francii, jež zažila několik měsíců demonstrací tzv. žlutých vest proti Macronově politice, vyhrálo volby. Podle prvních odhadů získalo kolem 24 %, zatímco koalice kolem strany francouzského prezidenta Republika v pohybu (REM) obdržela 22 %.

Link

Kdo další posílil?

S větším počtem křesel v novém europarlamentu mohou počítat také zelení. Výsledky hovoří o nových 67 europoslancích. Už před volbami se spekulovalo, že by zelené strany mohly v Evropě posílit, a mluvit tak o něco více do agendy. Jejich výsledek z nich jednoznačně dělá hráče, který zvýšil svůj koaliční potenciál a může být vítaným partnerem velkých formací. 

Podobný nárůst popularity dlouhodobě zaznamenávají také euroskeptické a nacionalistické strany. Z výsledků voleb do Evropského parlamentu vyplývá, že pokud bychom sečetli křesla obou frakcí, v nichž tyto partaje dosud zasedaly, dohromady mají 111 mandátů. To z nich činí další velkou váhu nového europarlamentu.

Evropské volby dlouhodobě trápí nižší účast než například volby do poslaneckých sněmoven. K letošním eurovolbám ale přišlo nejvíce voličů za poslední dvě dekády. Podle oficiálních výsledků Evropského parlamentu volilo 50,5 %. V roce 2014 hlasovalo 42 % voličů. 

Kompletní výsledky najdete tady >>>