Volby 2018: Klidný a prozápadní Drahoš vs. provýchodní Zeman. Tak vidí české volby v Německu | info.cz

Články odjinud

Klidný a prozápadní Drahoš vs. provýchodní Zeman. Tak vidí české volby v Německu

Jako střet klidného a prozápadně orientovaného Jiřího Drahoše s populistickým a provýchodním Milošem Zemanem vnímají druhé kolo českých prezidentských voleb v Německu. Vítězství Drahoše v pátečním a sobotním klání, které je do značné míry referendem o současné hlavě státu, by podle médií a odborníků mohlo vést ke zlepšení vztahů Česka s Německem a se zeměmi na západě Evropské unie.

Většina německých médií hledí na současného českého prezidenta výrazně kriticky. Deník Tagesspiegel o Zemanovi psal jako o hulvátovi a nelítostném egomaniakovi, jehož cílem je moc, list Süddeutsche Zeitung zase konstatoval, že Česko rozděluje svým populismem a provokacemi. Na ty poukázal také server magazínu Der Spiegel, který připomněl některé Zemanovy kontroverzní výroky na adresu novinářů, abstinentů nebo muslimů. "Když chce český prezident Miloš Zeman vtipkovat, je to často mimo - pak působí, jako by se už neovládal. Ale mnohé z toho, co tento třiasedmdesátiletý politik říká, je vědomá hra se záští nebo záměrná provokace," míní Der Spiegel.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Německá média si všímají i Zemanova úzkého vztahu s premiérem Andrejem Babišem, zhoršeného zdravotního stavu současného prezidenta a neopomíjejí ani jeho názory na migraci nebo jeho orientaci na Rusko a Čínu. "Jeho (Putinovu) blízkost každopádně Zeman nápadně vyhledává, což je pozoruhodné, protože přílišná blízkost k Moskvě má v Česku stále příchuť kolaborace. Ale Zemanovi to neškodí," napsal Tagesspiegel. „Pokud bude ten třiasedmdesátiletý (politik) skutečně zvolen, mohlo by to dále zatížit vztahy Česka k EU - a potěšit ruského prezidenta Vladimira Putina," uvedl server Huffington Post.

Výrazně méně prostoru věnují německá média vyzyvateli současné hlavy státu - Jiřímu Drahošovi. Charakterizují ho jako klidného, někdy až nudného, ale přesto přesvědčivého kandidáta, který je do značné míry Zemanovým protipólem. Odmítá podle nich populismus, záleží mu na faktech a vystupuje jasně proevropsky. "Drahoš nenechává nikoho na pochybách, že Česko patří k Evropě, k EU a k NATO. Neustálé návštěvy v Moskvě nebo Pekingu by se s ním - na rozdíl od Zemana - nekonaly," je přesvědčen deník Sächsische Zeitung. Drahoš by podle něj také mohl působit jako uklidňující prvek v rámci visegrádské čtyřky, tedy skupiny zemí, do které vedle Česka patří ještě Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Víte, že i kdyby Zeman získal v Česku více hlasů, prezidentem by se přesto nemusel stát? Podrobnosti čtěte zde>>>

„S Drahošem by Česká republika mohla mít novou šanci trochu se odlišit od dalších zemí Visegrádu," myslí si také Kai-Olaf Lang z Nadace pro vědu a politiku (SWP). Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko jsou nyní v Německu často vnímány jako jeden blok, v němž nezřídka populističtí politici blokují společný evropský postup. Týká se to zejména otázky migrace.

„Myslím, že Drahoš je pro řadu lidí v Evropské unii a pro další partnery České republiky nositelem naděje," řekl Lang. Zemanův vyzyvatel by podle něj mohl působit konstruktivněji a předvídatelněji. Podobně to vidí i list Süddeutsche Zeitung. „Nejen Čechům lze přát, aby Miloš Zeman musel brzy odevzdat klíče od pražského sídla prezidenta. Byl by to dobrý den - pro Česko a pro Evropu," uvedl.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Koštoval: Vláda bourá plány na moderní armádu. Stáváme se nejslabším článkem NATO

Koštoval: Vláda bourá plány na moderní armádu. Stáváme se nejslabším článkem NATO

KOMENTÁŘ DANIELA KOŠTOVALA | Premiér Andrej Babiš v lednu otevřeně řekl, že obranného rozpočtu na úrovni 2 % HDP, což je náš závazek v rámci NATO, není možné k roku 2024 dosáhnout. Následně místopředseda vlády Jan Hamáček sdělil, že obranný rozpočet by měl zůstat zastropován na úrovni 1,4 % HDP. Této výše by měl dosáhnout příští rok a v praxi to odpovídá ročnímu rozpočtu ministerstva obrany ve výši 85 miliard. Babiš Hamáčkovi neoponoval, takže je zřejmé, že jsou zajedno a mají v tom i podporu KSČM, díky které vládnou. Má to ovšem zásadní důsledky pro naši budoucnost.

Pro experty tento vývoj není žádné překvapení. Už koncem loňského jara, kdy byl na ministerstvu financí připraven návrh rozpočtu na letošní rok a rozpočtového výhledu na léta 2021–22, bylo jasné, že načrtnuté parametry rozpočtu dosažení 2 % HDP v roce 2024 nedovolí. Růstová křivka zkrátka není dostatečně strmá, aby umožnila v letech 2023–24 dosáhnout potřebné úrovně. 

Přesto se tu vytvářel dojem, že obranný rozpočet přeci jen poroste i po roce 2022, byť ne na úroveň, ke které jsme se v NATO zavázali. Dnes je jasné a prokazatelné, že to byla účelová lež a obranný rozpočet bude zmražen na úrovni 1,5 % HDP – tedy v roční výši 95 miliard korun. Důvěryhodné zdroje potvrzují, že už byl vydán pokyn ministerstvu financí, aby v souvislosti s rozpočtem na příští rok připravilo odpovídajícím způsobem i rozpočtový výhled na rok 2023.

Co to znamená v praxi?

Jsme zahraničněpoliticky nedůvěryhodní. V podstatě už od roku 2014 – a od jara 2019 prokazatelně a naplno – lžeme svým spojencům, že splníme, co je důležité pro naši obranyschopnost a pro solidární závazek být schopným aliančním partnerem. Pro zemi velikosti Česka a jeho proexportní zájmy je zahraničněpolitická nedůvěryhodnost zásadním problémem. To má samozřejmě silně negativní dopad i na naši pozici v Evropské unii a síla našeho hlasu padá. Nikdo nás v důsledku nemusí brát vážně, a to ani v okamžiku, kdy budeme konečně vážně mluvit.

Link

Připoměňme si fakta. Od vzniku ČR v roce 1993 se armáda neustále zmenšovala co do počtu vojáků i techniky. Ze 150 000 na dnešních 20 000. Technika se navíc až na výjimky nenahrazovala novou a kanibalizovaly se vyřazené kusy. Dnes máme dvě brigády a několik dalších menších jednotek. V řadě případů došlo k silné degradaci, či dokonce ke ztrátě základních obranných schopností – příkladem může být protivzdušná obrana. Odečteme-li podpůrné jednotky a podpůrné části v bojových jednotkách, můžeme mluvit o zhruba osmi tisících vojáků, které jsme schopni nasadit do boje. Mnohdy ale bez schopnosti je logisticky zajistit. Tito vojáci mají moderní techniku jen zhruba z jedné třetiny, a ta je navíc stále v nedostatečných počtech. Nejsou dostatečné zásoby munice všeho druhu. To vše je důsledkem hrubého zanedbání obranyschopnosti země počínaje rokem 2005. Podrobněji jsem psal o důsledcích podfinancování armád zde.

Dostatečně vysoké a stabilní výdaje na obranu potřebujeme kvůli sobě samým – pro zajištění obrany státu a jeho občanů doma i v zahraničí tváří v tvář existujícím hrozbám. Poslední systémová a skutečná modernizace armády byla (v poměrech, kdy si vládneme sami) v období 1932–1937.  

Nedostatečná růstová křivka obranného rozpočtu a zamrazení rozpočtu na úrovni 95 miliard počínaje rokem 2022 znamená, že ministerstvu obrany bude chybět v letech 2020–2024 zhruba 70 miliard na investice a částečně na běžné výdaje, jako je servis techniky. Počínaje rokem 2024 bude ročně chybět 40 miliard, z velké části na investice. Vládou schválená Koncepce výstavby armády 2030, investiční programy do roku 2026 a veškeré obranné plánování včetně schopnostních závazků přijatých v NATO jsou ale zpracovány s ohledem na dosažení 2 % HDP a následné dodržování této výše obranného rozpočtu. 

Letošní rozpočet, výhled na roky 2021–22 a zamražení obranného rozpočtu na úrovni roku 2022 brutálně bourá veškeré plány na modernizaci a rozvoj schopností české armády včetně výstavby nových jednotek.

Link

Celý plán vyzbrojovacích projektů se musí přepracovat – většinu projektů odložit, a řadu z nich dokonce zrušit. Zcela jistě bude muset být zrušen projekt pořízení nového bojového vozidla pěchoty – 210 kusů za víc než 50 miliard zmrzačený obranný rozpočet prostě neunese. Přinejlepším se počty zmenší zhruba o polovinu, tím se projekt zlevní a odsune se do příštího volebního období. Je skoro jisté, že nebudou peníze ani na kybernetickou obranu, jejíž výstavba čeká na předpokládané přijetí novely zákona o Vojenském zpravodajství. V kyberprostoru je přitom agrese a testování naší obranyschopnosti na denním pořádku již dnes. 

Stáváme se postupně nejslabším článkem NATO a lákáme tím státní i nestátní agresory, aby si vybrali pro nahlodávání jednoty a obranyschopnosti NATO a EU právě nás. Zároveň tím podrýváme Alianci a stavíme tak otazník nad její existencí. Žádný plán B nemáme a ani o něm nepřemýšlíme.

Naše obranyschopnost ovšem není věcí, kterou děláme kvůli NATO a EU. Jde o nás, ochranu našich hodnot a v neposlední řadě hájení našich zájmů. Dostatečně investovat je nyní obzvláště nutné, když jsme investice 15 let zásadně zanedbávali. NATO a EU jsou jen nástrojem pro posílení úsilí, které bychom měli doma sami rozvíjet. Navíc platí, že alianční obrana je efektivnější a zároveň levnější. V politické debatě to přitom vypadá, zejména ze strany koaličních stran, že obrana státu je něco, co děláme jen kvůli NATO a EU a sami to nepotřebujeme. Pokud toto má být většinový politický diskurz, který staví na cynickém lhaní si do kapsy, nemůžeme si takřka dělat nárok na samostatný stát. Zajišťování bezpečnosti je přeci jeho základní funkcí. S ohledem na výše napsané začíná vznikat vážný důvod, aby se všichni, kterým záleží na bezpečné budoucnosti naší země a našich dětí, začali neodpovědnému postupu vlády ANO a ČSSD podporované komunisty intenzivně věnovat.