Články odjinud

Langer dal Topolánkovi na kampaň 50 tisíc. Podívejte se, kdo další mu přispěl

Langer dal Topolánkovi na kampaň 50 tisíc. Podívejte se, kdo další mu přispěl

Na kampaň bývalému premiérovi a někdejšímu předsedovi ODS Mirku Topolánkovi přispěli bývalí i současní členové ODS nebo lidé spojení s jeho politickou a podnikatelskou kariérou. V seznamu dárců se objevují jména bývalých ministrů Ivana Langera nebo Karla Dyby či Zdeňka Sedmíka, bývalého generálního ředitele firmy Čepro.

Mezi dárci je třeba bývalý poslanec za ODS a zastupitel Prahy 10 Jan Florián, který byl z ODS vyloučen společně s šedou eminencí pražské politiky Tomášem Hrdličkou v roce 2013 poté, co při hlasování o důvěře vládě Jiřího Rusnoka opustil navzdory názoru klubu ODS jednací sál. Topolánkovi Florián poslal 5000 korun. ČTK sdělil, že považuje za správné jeho kandidaturu podpořit z několika důvodů. „Především je Mirek Topolánek profesionál s velkými zkušenostmi v politice, má vynikající jméno v zahraničí a v neposlední řadě je to výrazný charismatický lídr plný sil," poznamenal.

1080p 720p 360p
Budete koukat, co se bude dít, když nezastavíme Zemana a Babiše, říká Topolánkův marketér

Z účtu, jehož majitelem je Langer, Topolánkovi přišlo 50.000 korun, od Dyby 3000. Langer, který byl ministrem vnitra v Topolánkově vládě, serveru Seznam.cz svou podporu bývalému stranickému šéfovi potvrdil. Zatím nejvyšší částka dorazila od Jana Veverky, a to 100.000 korun. 

1080p 720p 360p
Topolánek Zemana určitě porazí. Ženy na fotkách viděly, že je rostlý jako topol, říká Horák

Mezi dalšími dárci se objevuje třeba jméno Martina Frélicha, což je zastupitel Prahy 5 a člen ODS, nebo bývalých poslanců za ODS Daniela Petrušky a za ČSSD Cyrila Zapletala, který několik let vedl hornické odbory. Josef Pavlata poslal 11.111 korun. Pavlata působil mimo jiné jako senátor. Tomáš Drápela, který s Topolánkem pracuje v Teplárenském sdružení, poslal 10.000 korun.

Topolánek měl k dnešnímu poledni na svém transparentním účtu asi 720.000 korun. Nejvíce penězi v řádu milionů korun zatím disponují jeho volební rivalové podnikatel a textař Michal Horáček, bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš, bývalý velvyslanec Pavel Fischer a bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Topolánek oznámil svou kandidaturu na prezidenta jen krátce před koncem lhůty na podávání přihlášek do voleb. Členem Topolánkova volebního týmu se stal Jakub Horák, který byl před nedávnými sněmovními volbami mediálním stratégem úspěšné kampaně Pirátů a v minulosti se podílel například i na policejní náborové kampani Pomáhat a chránit. Své angažmá v Topolánkově týmu oznámil Horák minulý týden na svém facebooku. Mimo jiné uvedl, že situace v zemi potřebuje změnu a Topolánek k tomu má sílu. „Velmi se na tu jízdu těším," napsal Horák.

Vše o prezidentských volbách najdete zde

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Merkelová unese vaše děti! Co je ve smlouvě mezi Francií a Německem, která děsí voliče?

Možná jste už slyšeli o zlomové smlouvě, kterou v úterý v německých Cáchách (německy Aachen, francouzsky Aix-la-Chappel) podepíše francouzský prezident Emmanuel Macron a kancléřka Angela Merkelová. Jde o šestnáctistránkové prohlášení o spolupráci Německa a Francie, které by asi příliš mnoho debat nevzbudilo, kdyby francouzský poslanec Bernard Monot nenatočil video nazvané „Smlouva z Cách: Nová zrada národa“.

Monot je bývalým členem Národní fronty (nyní Národní sdružení), na nějž ovšem strana pravděpodobné favoritky příštích prezidentských voleb Marine Le Penové byla málo radikální, a přešel tak do strany Debout La France. Poslanec ve videu popisuje Macrona jako Jidáše, který chce Němcům předat Alsasko a Lotrinsko - tato území připojilo za druhé světové války Německo ke svému území. Video už bylo odstraněno ze serveru Youtube, ale najdete jej třeba na krajně pravicovém serveru Résistance Républicaine.

To je mimo jiné web, který se proti smlouvě ohradil jako první a od té doby každý den přidává minimálně jeden příspěvek, v němž se smlouvě věnuje. V jednom z posledních příspěvků se třeba můžete dočíst, že kancléřka Angela Merkelová může unášet děti v Alsasku a Lotrinsku.

Link

Smlouva má ve skutečnosti spíše symbolický význam a má po 56 letech připomenout okamžik, kdy v Cáchách podepsali smlouvu francouzský prezident Charles de Gaulle a německý kancléř Konrad Adenauer. Většina francouzských médií ji vykládá jako obnovu tehdejších závazků a upozorňuje, že Francouzi původně chtěli, aby byla nová smlouva silnější, ale s tím u Němců neuspěli. O tom ostatně média v celém světě psala již před rokem, ovšem bez většího zájmu.

Tehdejší debata se odehrávala hlavně kolem pozice Francie v Radě bezpečnosti OSN. Některá média nyní píší, že na základě dohody Macrona s Merkelovou Francie přepustí své místo zástupci Evropské unie. Nic takového ovšem smlouva neobsahuje, je to dokonce naopak. Z formulací je zřejmé, že Francouzi se svého místa nevzdají, ale budou prosazovat, aby Německo mělo v Radě bezpečnosti rovněž stálého zástupce, bez ohledu na to, že je to téměř vyloučené.

Link

Monot a další rovněž tvrdí, že ve francouzském pohraničí se povinně začne učit němčina, což ve výsledku bude znamenat odevzdání Alsaska a Lotrinska do německých rukou. Kromě toho, že smlouva nic takového neobsahuje, takový záměr by ani nedával smysl. Obě země tak v dokumentu slibují, že posílí výuku obou jazyků v pohraničí a podobně. Pro místní to navíc není nic nového. Vzhledem k historickým vazbám je Alsasko a Lotrinsko do značné míry dvojjazyčné už nyní.

Další kontroverzní bod se týká vojenské spolupráce. Je to přitom podobný případ jako v ostatních bodech. Merkelová i Macron doufají, že spolupráci posílí. Ta přitom začala ustavením první společné německo-francouzské vojenské brigády v roce 1989. Tento vojenský oddíl je v současnosti nasazen v Mali. Jeho francouzští vojáci se přímo účastní vojenských misí, zatímco Němci mají na starosti výcvik, a přímo v boji se neobjevují.

Spolupráce Francie a Německa stojí rozhodně za pozornost, především pak ze strany malých členských států. Zatím jde ovšem jen o dokument, který je ve výsledku slabší než ten, který podepsal de Gaulle a Adenauer.

-1