Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Miloš Zeman je nemocný klopýtající muž, Češi mu prominou cokoliv, říká Marek Hilšer

1080p720p360p

Privatizace moci, arogance a disrespekt. Taková slova volí v rozhovoru s Pavlem Štruncem prezidentský kandidát Marek Hilšer, když přijde řeč na Andreje Babiše a Miloše Zemana. On sám prý u lidí cítí důvěru. A to i přesto, že se mu nepodařilo sesbírat potřebnou podporu 50 tisíc lidí a do boje o Hrad ho poslaly až podpisy 10 senátorů. Situaci po volbách sleduje s obavami, koaliční spolupráce ANO, KSČM a SPD mu ale vadí míň než menšinová vláda bez dohodnuté podpory. U prezidenta Zemana pak Hilšer, který je povoláním lékař, vidí zhoršení zdravotního stavu. Považuje to za zásadní problém, hlava státu podle něj musí i v zahraničí svou zemi příkladně reprezentovat. Jak ale dodává, Češi prezidentovi odpustí téměř vše. Proč chápe strany, které nechtějí spolupracovat s Babišovým hnutím? V čem mu pomáhá relativně nízký věk? A podaří se Rusku rozložit Evropu? Podívejte se na rozhovor. Všechna interview Pavla Štrunce najdete najdete TADY.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Holec: Novinářský „antibabišismus“ je stejný jako odpor k Zemanovi. I proto premiérovi pomáhá

Šéf Českého rozhlasu René Zavoral měl před časem pravdu, když v souvislosti s reportáží Janka Kroupy mluvil o novinářském „antibabišovském tažení“. Zavoral se od svých slov radši záhy nenápadně „odhlásil“, protože my novináři se vždycky přihlásíme ke své nezávislosti hlavně tehdy, když ve vzduchu visí naše „závislost“ na neobjektivitě, osobních politických sympatiích a antipatiích nebo jen obyčejná profesní chyba. Aktuální kauza reportáže Seznam Zpráv s Babišem mladším ovšem slova šéfa Českého rozhlasu jen potvrzuje a znovu odkrývá existenci dvojího metru.

Možná nevidím tak daleko jako mnozí mí kolegové, takže jsem zatím v rámci své práce nejen neposlal nevinné lidi do vazby, ale nejspíš teď něco i přehlédl. Zatímco oni na videu hned viděli jasné důkazy, že premiér a šéf ANO Andrej Babiš nechal unést svého syna na Krym a v podstatě převzali argumentaci opozice, já viděl jen méně důvěryhodný rozhovor natočený kamerou skrytou v brýlích s mužem v psychickém stavu, v jakém se určitě nechcete octnout. Možná mi jen chybí ty správné brýle.

Premiérův syn samozřejmě může mluvit pravdu. Stejně tak ji ale může mluvit jeho otec. Anebo nakonec bude někde mezi nimi, jak už to bývá. Na to ale většina novinářů v rámci „antibabišovského tažení“ zapomněla. Jako komentátor jsem byl kvůli videu několikrát v televizi a místo kritického odstupu hned v éteru viselo zločinecké spiknutí včetně tajných služeb. Připadal jsem si, jako bych místo televizního studia seděl v podzemním bunkru s Petrem Cibulkou a společně jsme hodovali nad tajným seznamem agentů StB.

Link

I mnozí novináři jako by přemýšleli stejně jako demonstranti, kteří teď 17. listopadu posílali Babiše do vazby. To totiž dělají „demonstranti“ v různých totalitách a obvykle to vazbou pro někoho i končí. Hlas lidu jí dává razítko. Babišovi se v politice přihodilo to samé co před ním nejen Miloši Zemanovi. Už v první přímé volbě většina novinářů automaticky podporovala Karla Schwarzenberga, stejně jako předtím díky němu podporovala i TOP 09. Osobní politické přání se nám prostě stalo otcem myšlenek. A opakuje se to jak přes kopírák.

Kdysi jsme podobně automaticky podporovali i Václava Havla a Václava Klause, toho jsme ale časem začali nenávidět. A stejně tak i Stanislava Grosse a Ivana Langera, nejdřív naše oblíbené korunní prince ČSSD a ODS a poté top padouchy. Nejdřív jsme je vynesli do nebes, a pak jsme je prostě potřebovali poslat do pekla. První se tam nakonec právem poslal sám, druhého jsme tam poslali hlavně my. Nevolil jsem Zemana ani knížete, protože si myslím, že našemu prezidentovi by nejvíc prospělo zrušení. Už hodně dlouho se nemůže vejít do Ústavy – a že je psaná fakt velkoryse vzdušně!

Pro většinu kolegů jsem přesto byl podobný heretik jako ti, co podporovali Zemana, což se v redakcích považuje za nejhorší možnou deviaci. Ironie samozřejmě je, že jak Zemanovi, tak i Babišovi naše stádní myšlení pomáhá, jak nejlíp ukazují i volby: Babiš s přehledem vyhrál sněmovní volby a zůstává dlouhodobě nejpopulárnějším politikem, zatímco Zeman letos usedl ke své druhé hradní pětiletce a věří mu ještě víc lidí než Babišovi. A to z něj na INFO.CZ dělám „Zoufalce týdne“ skoro každý druhý týden!

Link

Většina lidí totiž v sobě má smysl pro fair play. Všichni samozřejmě občas faulujeme, hlavně pro dobro druhých. I mnozí voliči Zemana a Babiše objektivně vidí jejich nedostatky i průšvihy, současně ale rozpoznají neobjektivnost médií. A ze všeho nejvíc nesnášejí, když jim někdo včetně nás novinářů říká, jak mají v rámci demokracie volit. To naposled perfektně v televizi ukázal Michael Kocáb, jeden z protagonistů roku 1989, který žije „samet“ dodnes. Kvůli jednomu podivnému videu zcela vážně řekl, že by okamžitě měly být nové volby, v nichž by lidé konečně volili... tak jako on?

To úplně není demokracie, ale totalita maskovaná demokracií. Od Kocába to není nic nového, patří to k jeho stálému repertoáru. Nejhorší ale je, že se mu v televizi nedostalo žádné oponentury. Co takhle nějaké lepší důkazy než jedno video, které navíc premiéra ani skrytě nezachytilo, jak „veze syna na Krym“? A co třeba policejní vyšetřování a soud? Ostatně pokud se ukáže, že Babiš skutečně svého syna nechal „zmizet“ a dělá z něj blázna, budou nové volby i bez Kocába. Jen ale znovu možná nedopadnou tak, jak si přeje on nebo někdo další podobně naladěný.                

-1