Mládí vpřed! S Drahošem, Babišem a Zemanem. Komentář Petra Holce | info.cz

Články odjinud

Mládí vpřed! S Drahošem, Babišem a Zemanem. Komentář Petra Holce

Po nedávných studentských sněmovních volbách nechala společnost Člověk v tísni studenty „zvolit“ i prezidenta. Možná vás překvapí, jak mladí se svými hlasy naložili: vyhrál sice Jiří Drahoš (33,5 procenta), druhý ale s 20 procenty skončil současný prezident Miloš Zeman. Třetí místo bral méně známý lékař Marek Hilšer (13 procent) a až pátý se s 9,5 procenta umístil ničitel nástěnek na TV Barrandov Michal Horáček.

Vítězství Drahoše samozřejmě příliš nepřekvapí. Povinnému teroru páchanému portréty prezidentů ve školních třídách už naštěstí odzvonilo, vyretušovaný Zeman ale přesto visí zhruba v každé desáté škole. Není to moc povzbudivý pohled, a proto se těmto méně šťastným studentům ani nedivím, že to radši ze vzdoru hodili Drahošovi. Bývalý vědec, jenž chce být v nejvyšší politické funkci „apolitickým svorníkem“, sice zatím neřekl, proč vlastně kandiduje, aby nikoho neurazil, pořád ale vypadá méně strašidelně než Zeman.

Ten jako by se poslední dobou převtěloval v pozdní kádry někdejšího sovětského politbyra, i tak ale skončil u mladých na druhém místě! Takže na něm budoucí prvovoliči musí vidět i něco pozitivního, ne že ne. Možná Zemana volí i jejich rodiče a studenti je jen nechtěli kvůli kapesnému naštvat. Možná i mladí milují staré bonmoty. A možná taky Zemana znají hlavně z YouTube, kde občas rapuje svou vytříbenou angličtinou (bubble bum, „passy“), a berou ho proto za svého coby populárního youtubera.

Ani to ale nic neubírá na Zemanově oblibě mezi mladými, ostatně naše voličské motivace bývají nevyzpytatelné. Navíc mladí studenti i učni boří milosrdný mýtus o Zemanovi, že ho volí hlavně starší lidé, kteří se umí lépe vcítit do jeho každodenních bolestí. Navíc v moravskoslezském kraji Zeman dokonce studentské volby vyhrál, tam to ale klidně může být i smogem. Nicméně být politiky, vůbec bych studentské volby nepodceňoval.

Zaprvé se těch prezidentských celkem účastnilo téměř 44 000 studentů a učňů z bezmála 400 gymnázií, škol i učilišť. Nejde tedy o žádný cinknutý předvolební průzkum provedený na „sociologické tisícovce“, ze kterých často hausnumera. A zadruhé: stejné volby v podobném počtu zorganizoval Člověk v tísni i před letošními sněmovními volbami a právě jejich výsledek zřejmě nejvěrněji zachytil předvolební trend.

PREZIDENTSKÉ VOLBY V ČESKU: PODROBNÉ PROFILY KANDIDÁTŮ NA INFO.CZ >>>

Studentské sněmovní volby totiž vyhráli Piráti (24,5 procenta), druhé ale skončilo s 11 procenty ANO, čtvrtá TOP 09 a pátá SPD. Ano, skutečné volby sice nakonec jasně vyhrálo ANO a TOP 09 málem ani neprolezla do Sněmovny, i to ale zapadá do studentského výsledku: TOP 09 vyhrála studentské sněmovní volby 2013, zatímco Piráti tehdy skončili druzí a ANO třetí. Letošní studentské volby tak celkem jasně předpověděly raketový vzestup Pirátů i dominanci ANO.

Pirátům jistě patří studentský extra bonus za ztotožnění; ostatně i nemálo pirátských poslanců vypadá, jako by do Sněmovny chodili po škole, protože se jako správní premianti nechtějí odpoledne poflakovat na ulici. A co víc: studenti svými hlasy zachytili i zmrtvýchvstání a nástup Tomia Okamury, který tak v jejich letošních volbách skončil za TOP 09. Možná dnes mezi mladými frčí Olivie Žižková a její hity „Já volím SPD“ a „Evropo dýchej“.

Mnohem spíš ale i mladí lidé skutečně dýchají stejný vzduch jako Zeman s Okamurou, jejich vzestup určitě není náhoda. Tyto dva politiky od sebe často odlišuje jen to, že Zeman není napůl Japonec. A kdyby i starý prezident mluvil s kadencí kalašnikova, nerozeznáte ho v rádiu od šéfa SPD. Úspěch Zemana ve studentských volbách ukazuje, že i budoucí prvovoliči rádi slyší, co říká a taky jak to říká. A taky že je dost míjí starý líbivý mýtus o Horáčkovi, stvořený hlavně Horáčkem.

Nejslibnější jsou hlasy budoucích voličů určitě pro šéfa Andreje Babiše a jeho ANO. Mladé evidentně moc nezajímá uplakaný patos TOP 09 ani ODS, které studenti preferovali předtím: ohrožení své budoucnosti spíš vidí v nich než v Babišovi. A politiku podle všeho berou pragmaticky a demokracii za samozřejmost. Nějaký pravolevý idealismus je nezajímá. S Babišem se prostě chtějí mít líp a s Piráty si občas zahulit.

 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Holec: Šampaňské nechte zavřené. Zrušení zdanění církevních restitucí opozici nepomůže

KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Podobně jako pachatel na místo činu vrátil se nyní Ústavní soud k církevním restitucím, když kvůli stížnosti opozičních senátorů zrušil jejich zdanění prosazené ve sněmovně vládou ANO a ČSSD s pomocí KSČM a SPD. Stejný soud se totiž církevními restitucemi zabýval, už když je sněmovnou protlačila vláda ODS a TOP 09. Tehdy ze zákona pro změnu vyhodil, že jde o „spravedlivé vyrovnání“. Z církevních restitucí se tak stal „nejprotiústavnější“ zákon.

Je samozřejmě příznačné, že zrušení jejich zdanění nejvíc oslavil jejich „otec“ Miroslav Kalousek, exministr financí a „lucifer“ TOP 09. Právě on kdysi tenhle značně nepopulární zákon tlačil, takže si teď ve sněmovně užil pět minut slávy, když vládě, KSČM a SPD vzkázal, že jim zůstane „věčná ostuda“. Těžko říct. Ironie totiž je, že Ústavní soud v církevních restitucích vymáchal obě vlády, které se do nich pustily. Nejspíš v nich bude něco pekelného.

Někdejšímu kabinetu, kde prim hrály ODS s TOP 09, na které nakonec podal ústavní stížnost jejich bývalý koaliční partner Věci veřejné, z restitucí vyhodil klíčovou klauzuli o „spravedlivém vyrovnání“, což bylo hlavní zdůvodnění, s jakým obě strany zákon tlačily parlamentem a prodávaly veřejnosti. Jenže Ústavní soud prostě řekl, že není jasné, jakou výši náhrady lze považovat za spravedlivou a podle jakých měřítek.

Link

Tím do budoucna nabil tehdejší opozici (hlavně ČSSD a KSČM) a dnešní vládě ANO a ČSSD, kterou podporuje KSČM, jež chtěla církevní restituce zdanit právě s tím, že jsou nespravedlivě nadhodnocené. Stát totiž církvím například vyplatil za zemědělskou půdu až trojnásobek tehdy obvyklé komerční ceny, což byl ostatně i důvod, proč církevní restituce odmítl podepsat tehdejší prezident Václav Klaus. Ten zákon rovnou označil za zvýhodnění církví, byť ho kvůli tomu nevetoval.

A pach nespravedlnosti byl i důvod, proč proti „božsky“ štědrým restitucím, navíc prosazeným v době ekonomické recese a masivních rozpočtových škrtů, byly více než dvě třetiny lidí. Mnozí z nich přitom nebyli proti vrácení církevního majetku; jen si mysleli, že v demokracii by i oni měli za půdu dostat stejné peníze jako církve. Tím argumentovala i současná vláda, již Ústavní soud v církevních restitucích pro změnu vymáchal s tím, že demokracie stojí na právu, takže se do ní moc nehodí zpětné zdaňování, protože je protiprávní.

Link

Současná opozice si jeho poslední verdikt řádně užila, politicky ale oslavila další Pyrrhovo vítězství: ANO, ČSSD, KSČM i SPD totiž dobře vědí, jak byly církevní restituce u lidí nepopulární – ne náhodou jejich zdanění ANO i ČSSD slibovaly voličům. A nejde jen o církevní restituce. Ještě méně populární než ty jsou dnes u lidí samotné církve: poslední průzkum CVVM jen stvrzuje dlouhodobý trend, když ze všech institucí právě církvím důvěřuje úplně nejméně lidí (20 procent). Větší důvěře (24 procent) se dokonce těší i politické strany, což je co říct.

Opozice by proto radši měla nechat šampaňské zašpuntované. Nebo si pro jistotu otevřít jen sladké bublinky ze slevy. ODS, TOP 09, STAN, lidovci a nyní i Piráti, kteří jsou ovšem v opozici i k opozici, pořád marně přemýšlejí, jak porazit ANO. To setrvale drží nějakých 30 procent hlasů, když zručně pracuje s tématy, které pozitivně (nebo negativně) rezonují u většiny voličů. Zrušením zdanění církevních restitucí ale opozice žádné nové voliče nenabere, nanejvýš k sobě znovu přimkne už přimknuté tvrdé jádro.

Link

Verdikt Ústavního soudu politicky znamená, že církevní restituce zůstávají v původní „nespravedlivé“ podobě, zatímco „pravdě“ církví dál nevěří ani čtvrtina lidí. S ironií lze vlastně říct, že kdyby ústavní soudci chtěli dát opozici skutečný důvod k oslavě, za což je ale určitě neplatíme, tak zdanění církevních restitucí naopak posvětí. V očích většiny voličů by jim tím dali aspoň punc spravedlnosti, kterou v nich předtím neviděli.   

-1