Prezidentské volby 2018: Co je to hnutí Femen? Na Zemana zaútočila elitní členka | info.cz

Články odjinud

Na Zemana zaútočila elitní členka FEMEN. Organizace tvrdí, že český prezident je opilá prostitutka

Na prezidenta Miloše Zemana ve volební místnosti zaútočila jedna z klíčových členek ukrajinské aktivistické organizace FEMEN Angelina Diash. Organizace se k činu přihlásila s tím, že Zeman je „jasným reprezentantem kremelského bordelu s prostitutkami, jakými jsou Donald Trump, Gerhard Schröder, Pedro Agramunt, Sarah Wagenknehtová, Silvio Berlusconi, Igor Dodon a Marie Le Penová.“

FEMEN na svých stránkách upozorňuje, že hlas pro „neustále opilého“ českého prezidenta ve volbách je i hlasem pro „kremelského pasáka“ Vladimira Putina.

Angelina Diash se naposledy postarala o vzrušení při schůzce běloruského diktátora Alexandra Lukašenka a ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, kdy nikoho nenapadla, ale vtrhla na jednání. Policie jí tehdy zadržela obvinila z trestných činů, za které jí hrozí dva až pět let vězení.

Zemana zaskočila ve volební místnosti aktivistka autor: INFO.CZ

Co je hnutí Femen?

Hnutí Femen vzniklo v roce 2008, proslulo akcemi polonahých aktivistek nejen na Ukrajině a v Rusku, ale také na západě Evropy. Jedna ze zakladatelek Femenu Jana Ždanovová ovšem loni v lednu uvedla, že hnutí již vlastně neexistuje. „Tým, který jsme dřív měli, už neexistuje," řekla ukrajinskému serveru Apostrof s tím, že hnutí se už v roce 2015 fakticky rozpadlo a od té doby jsou akce jen vlastními iniciativami demonstrantek, i když se konají pod značkou Femen. Další zakladatelka Anna Hucolová však popřela, že by se hnutí rozpadlo.

Hnutí se na svém webu hlásí k boji za práva žen s cílem „úplného vítězství nad patriarchátem", ale nepovažuje se za feministické. Aktivistky protestovaly hlavně za svobodu slova, za nezávislost Ukrajiny a proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Od počátku používalo formu protestu, kdy se na veřejných místech náhle zjevovaly do pasu vysvlečené aktivistky s hesly namalovanými na prsou. Tyto akce podnikly například u hlavní moskevské katedrály, sídla Gazpromu v Moskvě či v jedné volební místnosti během ruských prezidentských voleb.

Sextremistky

Hnutí Femen, jež své členky označuje za „sextremistky", původně působilo na Ukrajině, v zahraničí se začalo angažovat v roce 2011. V roce 2013 přeneslo své sídlo z Kyjeva do Francie, o dva roky později ale podle Ždanovové "vše začalo praskat ve švech a rozpadlo se". „V současnosti Femen už není organizace, ale styl protestu. Prostě si přivlastňují styl protestu, který jsme vytvářely během existence naší organizace," usoudila loni o svých nástupkyních, s nimiž se rozešla.

Kompletní informace o druhém kole prezidentských voleb naleznete zde>>>

Drahoš, nebo Zeman? Komu před druhým kolem voleb fandí průzkumy, čtěte zde>>>

 

 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Čínská hra svalů! Peking ukázal světu námořnictvo, které může brzy rozdrtit Američany

Čína se vrací jako námořní velmoc. Za posledních patnáct roků takřka zdvojnásobila počet svých vojenských plavidel a vyvinula vlastní letadlovou loď. Experti odhadují, že pokud jí nastoupené tempo vydrží, předstihne Čína během dekády v počtu lodí i dosud dominantní Spojené státy. Jakkoli Peking opakuje, že mu jde jen o obranu a mír vůbec, ostatní země regionu mají jistě důvod k obavám.

I když Čína zdůrazňovala opak, včerejší přehlídka připomínající 70 let existence čínského námořnictva je demonstrací síly. Peking v těchto dnech hostujícím námořníkům z třinácti zemí (kromě jiných z Austrálie, Japonska, Indie či Vietnamu) a tak vlastně celému světu dokazuje, jak mu na moři záleží. Během velkolepého show v přístavu Čching-tao ukázal nejen nukleární ponorky, ale i torpédoborce nové generace stejně jako bezmála čtyři desítky letadel.

Ukázku svalů si nenechal ujít čínský prezident Si Ťin-pching. Státní agentura Sin-chua dokonce považovala za vhodné v krátkém textu popsat slovní výměnu mezi ním a námořníky: „Zdravím Vás, soudruzi! – My Vás také zdravíme, předsedo! - Soudruzi, děkuji Vám za Vaši namáhavou práci! - Sloužíme lidu!“

Link

Krátký komunistický rituál nic nemění na tom, že čínské vojenské námořnictvo opravdu urazilo dlouhou cestu. Média připomínají, že ještě před dvaceti roky disponoval rudý gigant méně než deseti armádními plavidly. Loni jich měl k dispozici už tři stovky. Spojené státy v téže době vlastnily na 490 vojenských lodí, z toho ale bylo k boji připraveno méně než tři sta strojů. Pokud by Čína pokračovala v nastoupeném trendu, kolem roku 2030 bude světovým mořím dominovat, a to s poměrně jasnou převahou nad USA. Jde ovšem pouze o projekci, která předpokládá nejen neměnný strategický zájem Číny, ale i trvající úroveň její ekonomické prosperity.

A jde také o dosaženou efektivitu čínského námořnictva. „Kvantita není vše. Vybavení čínských plavidel se sice rychle modernizuje, je však stále méně efektivní než to americké. I námořníci, které čínské lodě obsluhují, jsou méně zkušení než jejich kolegové z USA,“ říká pro server abc.net.au Adam Ni, expert na čínskou obrannou politiku z Macquarijské university v Sydney.

Link

Jistě, prezident Si Ťin-pching před přehlídkou zopakoval, že „čínské ozbrojené síly mají za cíl posilovat ovzduší vzájemné důvěry i rovnosti všech partnerů“. Rostoucí čínská námořní (a obecně vojenská) síla však u ostatních asijských států budí oprávněně pozornost, ba strach. Co se námořních aliancí s USA týče, ty posiluje nejen Tchaj-wan, který pevninská Čína považuje za vzbouřeneckou provincii. Zájem o vojenskou spolupráci s Washingtonem tak stále mají i Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, Singapur i Indie. Strategický zájem Pekingu se nyní soustřeďuje na oblast Jihočínského moře, nenasytná asijská ekonomika hltající suroviny ale už nyní kolonizuje Afriku. A proniká do okolních stejně jako evropských států prostřednictvím v zásadě neo-imperiální iniciativy Pás a stezka.

Čína se tak pomalu stává světovou mocností, která se chystá prosazovat své zájmy třeba i na Blízkém východě, ba dokonce Latinské Americe, jmenovitě ve Venezuele, která je bohatá na ropu.

Link

Klidu asijským státům jistě nepřidává ani fakt, že si stále dominantnější čínský prezident pod sebe stáhl kromě jiného i řízení ozbrojených sil. Neváhal z armády vyhodit 300 tisíc převážně administrativních pracovníků. A drsně odstranil dokonce i zkušené a mocné generály, pokud mu stáli v cestě. A kteří se jako za nejhorších časů maoismu veřejně doznávali ze svých domnělých (či skutečných) hříchů, nyní již před kamerami. Znalci prostředí sice tvrdí, že za vlády předchůdců nynější hlavy státu se armáda poněkud vymkla státní, respektive stranické kontrole. Tomu je ale konec. „Nyní už všechnu moc nad vojáky ve svých rukou soustředil Si Ťin-pching,“ konstatoval pro agenturu Reuters singapurský specialista Li Nan.

41445