Prezidentské volby 2018: Nejvíce sledujících má Drahoš, nejčastěji reaguje Topolánek. Jak komunikují prezidentští kandidáti na twitteru? | info.cz

Články odjinud

Nejvíce sledujících má Drahoš, nejčastěji reaguje Topolánek. Jak komunikují prezidentští kandidáti na twitteru?

Po roce, který byl naplněn tvrdou kampaní, a po posledních týdnech, ve kterých jsme měli pocit, že na nás prezidentští kandidáti musí vykouknout i z lednice, konečně nadešel volební víkend. Už tento pátek a sobotu rozhodnou občané České republiky o tom, kdo bude naši zemi příštích pět let reprezentovat. Pokud by se volilo podle aktivity kandidátů na twitteru, Miloš Zeman by rozhodně mandát neobhájil.

Jelikož je průběh celé kampaně zajímavý nejen z politologického, ale také marketingového hlediska, přinášíme přehledný vhled do toho, jak jednotliví kandidáti pracují s Twitterem, k čemu tuto komunikační síť nejčastěji využívají, co sdílejí i jaký mají jejich tweety úspěch. Zde je naše pořadí dle počtu followerů, tipnete si, jaké bude to skutečné?

Podrobné profily všech prezidentských kandidátů naleznete zde>>>

Na začátek jsme připravili tabulku, ve které jsme kandidáty seřadili podle toho, kolik lidí je na Twitteru sleduje. Na první pohled je jasné, že se značným náskokem fanoušků i v počtu impresí vede Jiří Drahoš. Za Drahošem s téměř stejným počtem fanoušků následují Michal Horáček a Mirek Topolánek, ale s tím rozdílem, že Topolánek si Twitter založil přesně o čtyři roky později než Horáček, a přesto ho během krátkých 4 měsíců s množstvím followerů skoro předběhl. Zajímavá je také statistika Miloše Zemana, který má i přes naprosté minimum 13 tweetů jen o něco málo nižší počet průměrných impresí než aktivní Michal Horáček. Dokonce jich má dvakrát tolik než Marek Hilšer, který ale za téměř stejné období napsal 50x víc tweetů. Nejaktivnější v reakcích je Mirek Topolánek, naopak jediný, kdo komentáře naprosto přehlíží, je opět Miloš Zeman.

Statistika twitterových účtů kandidátůStatistika twitterových účtů kandidátůautor: eVisions Advertising

Hodnocení kandidátů: kdo by vyhrál na Twitteru?

Vítězi v počtu oslovených voličů jsou Jiří Drahoš a Michal Horáček, a to v tomto pořadí. Oba dva, stejně jako Marek Hilšer a Pavel Fischer, vedou své profily na Twitteru profesionálně. Topolánkův twitter bychom mohli velmi snadno přirovnat k účtu Miroslava Kalouska na stejné síti – jak obsahem, tak formou (téměř polovinu příspěvků tvoří odpovědi).

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Jiří Drahoš

Od února 2017 na Twitteru napsal celkem 187 tweetů, které měly téměř dvojnásobný počet impresí (12 000) než ty od dalšího kandidáta v pořadí, Michala Horáčka (Horáčkovy tweety mají v průměru necelých 7 000). Ze všech Drahošových příspěvků bylo jen 27 odpovědí a pouhých 6 retweetů, zbytek je Drahošův originální obsah, navíc praticky ze 40 % odesílaný z iPhonu. Jeho nejúspěšnějším tweetem je ten, ve kterém oznamuje svou kandidaturu – byl 213x retweetnut a obdržel bezmála 1 000 lajků. Mezi jeho nejpoužívanější hashtagy patří #volby, #nato, #eu a #vláda.

Zajímavým faktem je, že jeho nejúspěšnějším tweetem je oficiální vyhlášení kandidatury na prezidenta. Jedná se o dobu, kdy Jiřího Drahoše ještě prakticky nikdo neznal.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše naleznete zde>>>

Michal Horáček

Druhý nejoblíbenější kandidát na Twitteru s 10 000 fanoušky napsal v období 4 let 471 tweetů. Celý jeho profil koresponduje s tím, jak se reprezentuje i na jiných sociálních sítích, na úvodní fotce je se svou mladou partnerkou, kterou také poměrně často zmiňuje. Horáčkovým nejsdílenějším a nejlajkovanějším tweetem je ten, kde se vyjadřuje k událostem listopadu 1989 – na bázi demokratického bojovníka za hodnoty 17. listopadu ostatně staví většinu své kampaně. Jeho nejčastěji používaným slovem je „jsem“ a hashtag #mh89.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Michala Horáčka najdete zde>>>

Mirek Topolánek

Mirek Topolánek vstoupil do prezidentské kampaně jako úplně poslední a svým rozhodnutím překvapil úplně všechny. Za 4 měsíce twitterové existence napsal 379 tweetů (takřka stejně jako Horáček za 4 roky), získal přes 9 000 followerů a jeho příspěvky dohromady potenciálně nasbíraly přes milion zobrazení. Má rozhodně nejméně formální profil ze všech kandidátů (jeho popisek v profilu zní „kandidát na prezidenta a sebevražedný optimista“).

Celkem 93 % jeho příspěvků je přidáno z iPhonu a rozhodně si Twitter spravuje sám. Obsah jeho tweetů je z poloviny tvořen vlastními tweety a z celých 40 % odpověďmi, ve srovnání s ostatními kandidáty tedy na Twitteru s dalšími uživateli maximálně komunikuje. Jeho nejčastěji používaným slovem je, stejně jako u Michala Horáčka, „jsem“, a nejpoužívanějším hashtagem #jdudotoho.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Mirka Topolánka najdete zde>>>

Miloš Zeman

Současný prezident, který se dušuje, že nevede žádnou kampaň, napsal poslední tweet v říjnu roku 2013. Na Twitteru se opravdu žádná kampaň současného prezidenta (na rozdíl od offline světa) nekoná. Na jeho twitterovém profilu chybí popis, úvodní fotka a celý je zoufale neaktuální. I přes všechny tyto nešvary nasbíral na svých příspěvcích v průměru přes 6 000 impresí, čímž přeskočil i mnohem aktivnější uživatele ucházející se o úřad prezidenta. Hashtagy na Hrad ještě zjevně nedorazily, protože Zeman (či ten, kdo Twitter rádoby spravuje) nikdy žádný nepoužil.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Miloše Zemana najdete zde>>>

Marek Hilšer

Za rok a půl napsal nejvíce tweetů ze všech kandidátů – přesně 713, na nichž nasbíral v průměru přes 4 000 impresí. Občanský kandidát pyšnící se titulem nejmladšího potenciálního budoucího prezidenta nejčastěji používá hashtag #marek2018 a jeho nejčastěji zmiňované slovo v příspěvcích je „pro.“

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Marka Hilšera naleznete zde>>>

Pavel Fischer

Pavel Fischer si založil twitterový profil dávno před prezidentskou volbou a za období 4 let napsal 412 tweetů. Fischer spíše burcuje k účasti ve volbách obecně, než by vybízel ke svému zvolení. Jeho nejpoužívanější slova jsou „jsem,“ „pro“ a „děkuji.“

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Pavla Fischera naleznete zde>>>

Jiří Hynek

Má úplně nejmladší Twitter, založil si jej až v říjnu 2017 a za tu dobu napsal 35 tweetů s průměrným počtem 200 impresí na příspěvek (což je desetkrát méně, než má Pavel Fischer). 97 % příspěvků napsal z iPhonu, ale 57 % jeho obsahu tvoří retweety, vlastní příspěvky pouze něco přes 30 %. Jeho nejpoužívanějším hashtagem je #hynek2018 a slovem „pro.“

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Jiřího Hynka najdete zde>>>

Petr Hannig

Obsah Twitteru si pravděpodobně tvoří sám, ale v celém profilu nemá jedinou zmínku o své kandidatuře. Za rok napsal 135 tweetů a jeho nejpopulárnější tweet se týká Tomio Okamury. #Okamura rovněž patří spolu s #rozumní mezi Hannigovy nejčastěji používané hashtagy.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Petra Hanniga naleznete zde>>>

Vratislav Kulhánek

Na Twitter se připojil v srpnu 2017 a vytvořil 65 tweetů. Hned po Miloši Zemanovi nejméně odpovídá a reaguje a jeho nejpoužívanějším hashtagem je #prezident2018.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Vratislava Kulhánka najdete zde>>>

Článek vyšel na webu marketingové agentury eVisions.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Šlachta má problém. Lhal poslancům o nezákonném nasazení armádních specialistů

Šlachta má problém. Lhal poslancům o nezákonném nasazení armádních specialistů

ČESKÁ JUSTICE | Bývalý náměstek a šéf odboru pátrání celní správy Robert Šlachta neinformoval poslance „přesně a úplně“ o předání informací ze sledování, které v roce 2018 prováděla pro celníky nezákonně prostějovská 601. skupina speciálních sil. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) přitom případ odložila a navrhla kázeňsky potrestat vojáky, kteří byli ke sledování celníků zneužiti. Kauzou se bude zabývat i sněmovní komise pro kontrolu GIBS. Server Česká justice navíc zjistil, že Šlachta popisoval poslancům tajnou operaci celníků jinak, než se ve skutečnosti odehrála.

Někdejší šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta má velký problém. Jeho odbor pátrání v červnu 2018 zneužil při operaci s krycím názvem Richard ke sledování podezřelých z obchodování s padělanými cigaretami elitní vojáky z prostějovské 601. skupiny speciálních sil, což zákon neumožňuje. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ale případ závažného zneužití armádní jednotky odložila a navrhla paradoxně kázeňsky potrestat vojáky, kteří byli ke sledování celníků zneužiti.

Prověřování a vyšetřování celníci započali už v květnu 2017 a už od té doby bylo povoleno sledování i odposlechy některých podezřelých. Utajovaná operace celníků s vojáky se odehrála v rozmezí tří dnů, od 13. do 15. června 2018.

6432496:article:true:false:false

Trestní řád jasně konstatuje, která ozbrojená složka může poskytovat takzvanou součinnost. Z paragrafu 158 d) trestního řádu, o který se žádost Celní správy dále opírá, a který konkrétně upravuje sledování, pak vyplývá, že se na takovéto operaci může podílet jen a pouze policejní orgán. Tím 601. brigáda z Prostějova také rozhodně není. Výčet policejních orgánů v armádě stanoví paragraf 12 trestního řádu a jsou jimi pouze Vojenská policie a Vojenské zpravodajství, pokud vyšetřuje trestnou činnost svých příslušníků.

Link

Také další ustanovení trestního řádu jednoznačně stanoví, která bezpečnostní složka je takzvaným policejním orgánem, a tudíž se může podílet na sledování. Tuto právní analýzu Ekonomického deníku potvrdil předloni vyjma oslovených právníků i dnes již zesnulý vedoucí Katedry trestního práva pražské Policejní akademie František Novotný. „K vašemu dotazu, zda umožňuje trestní řád v rámci takzvané součinnosti dle paragrafu 7 trestního řádu, aby se na úkonech sledování osob a věcí podílely podle paragrafu 158 d) i jiné subjekty mimo policejních orgánů, vám sděluji, že trestní řád tuto možnost nepřipouští. K policejním orgánům viz paragraf 12 odstavec 2) trestního řádu,“ konstatoval František Novotný.

Nasazení vojáků odporovalo normám

Poté, co na porušení zákona upozornil Ekonomický deník, případ se dostal na stůl sněmovního výboru pro obranu i pro bezpečnost. Následně začala okolnosti nasazení armádních specialistů zkoumat Stálá komise pro kontrolu činnosti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací. Osmnáctého června se objevil na stránkách komise dokument z jejích posledního zasedání.

V něm se mimo jiné konstatuje, že Šlachta o případu poslancům neříkal pravdu. „Žádost odboru Pátrání Generálního ředitelství Cel v Brně o součinnost 601. skupiny speciálních sil Armády ČR při sledování objektu v Havířově během trestního řízení v akci ‚Richard‘ i realizované ‚součinnostní cvičení‘ odporovalo procesním normám i normám pro operativně-pátrací činnost Generálního ředitelství cel. Bývalý zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel plk. Mgr. Robert Šlachta neinformoval při svém vystoupení na 13. schůzi stálé komise dne 21. 3. 2019 členy komise přesně a úplně o předání informace a fotodokumentace pořízené příslušníky 601. skupiny speciálních sil Armády ČR o realizaci sledování objektu v Havířově ve dnech 14. – 15. 6. 2018 formou ‚součinnostního cvičení‘,“ usnesla se komise.

Kauzu navíc z jejího popudu prověří i komise pro kontrolu GIBS. „Komise doporučuje předsedovi stálé komise o skutečnostech ve shora uvedeném odst. 1 písm. a) a b) tohoto usnesení informovat generálního ředitele Generálního ředitelství cel. Stálé komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů v rámci její kontrolní činnosti provést kontrolu trestního spisu čj. GI-4635-68/TČ-2018-842080 a postupu GIBS, oddělení Ostrava, vůči příslušníkům Generálního ředitelství cel a Armády ČR,“ stojí v usnesení, které je zde.

Desítky akcí s vojáky

Kvůli podezření z nezákonného sledování přišel náměstek celníků Robert Šlachta vypovídat na Stálou komisi pro kontrolu činnosti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vloni na přelomu zimy a jara. Šlachta za zavřenými dveřmi komisařům sdělil, že na jejich žádost přinesl celý spis k akci Richard. Včetně žádostí, které byly povoleny jak soudem, tak státním zastupitelstvím. Dokumenty byly odtajněny, nicméně byly neveřejné, protože v té době ještě probíhalo vyšetřování. Poslanci se dozvěděli, že spis byl zahájen 4. dubna 2017. „Jednalo se o trestnou činnost distribuce neokolkovaných cigaret ve velkém, které byly dováženy z Polska a distribuovány na území České republiky. Při akci byly nasazeny masivně technické prostředky odposlechu a sledování, odposlechy a výpisy telefonů a e-mailů, což bylo povoleno soudem a sledování osob a věcí státním zástupcem,“ řekl Šlachta poslancům z kontrolní komise.

Úkonů bylo podle vyjádření Šlachty povoleno hodně. Poslancům předložil k nahlédnutí spis, který byl ve dvou šanonech s tím, že záleží na tom, co všechno budou chtít vidět. „Podle jeho názoru bude komisi zajímat sledování vietnamského občana, který byl jeden z podezřelých a v současné době je ve vazbě. Spolupráce s armádou na této adrese trvala dva nebo tři dny,“ zapsali si komisaři. Šlachta také potvrdil, že celníci získali od státního zástupce povolení ke sledování, přestože celní správa od vypuknutí skandálu tvrdí, že o sledování nešlo, že vojáci prováděli „jen“ součinnostní cvičení.

Link

Šlachta dále řekl, že celní správa s armádou spolupracuje docela často a podotkl, že jde o desítky případů. „Nicméně v současné době jsou vztahy narušeny, a to zejména kvůli úniku informací, celní správa umí sledovat ve městě, ne ve volném prostoru, a ani na to nemá techniku, která stojí půl, nebo tři čtvrtě, nebo milion korun na jednu akci. Příslušníci 601. se umí zakopat na 24 hodin, nikdo je nepozná. Tyto speciální jednotky se od sebe učí navzájem, což je efektivnější,“ tvrdil Šlachta poslancům. Kde se chtěli armádní specialisté zakopat ve vilové čtvrti v Havířově, ve které pro celníky sledovali podezřelého, už ale neřekl.

Poslanec Petr Dolínek se pak Roberta Šlachty zeptal, proč byla tato operace povolena. „Plukovník Šlachta k tomu sdělil, že to povoleno nebylo. Dříve byla 601. skupina pod Vojenským zpravodajstvím, poté byla v roce 2015 vyčleněna zvlášť. Kolega plukovník Petr Mašek, s nimž se poté až všechno skončí, kázeňsky srovná za to, že napsal onu žádost, bez toho, že by si uvědomil tuto souvislost, napsal ji naprosto nesmyslně. Armádou byla žádost odmítnuta, ale s tím, že spolupráce s armádou pokračovala v tom, že nikdo nikoho nesledoval, nenasazoval na lidi, ale prostor nám ‚načetli‘ a byli poté u mě. A lidi plukovníka Maška byli při předání těch informací od vojáků. Bylo to o tom, co v prostoru jsme schopní, či nejsme schopní, jak ten prostor načíst,“ sdělil dále komisařům. A podotkl, že tyto otázky jsou mimo mandát této komise s tím, že to budou celníci vysvětlovat na GIBSu.

Poslanec Petr Sadovský se následně Šlachty zeptal, jestli může potvrdit, že 601. skupina nepřišla do styku s žádnými údaji z odposlouchávání nebo sledování a zda zajistili pouze technické prostředky, zmapovali a připravili prostor a pak si Celní správa vše zajišťovala sama. A tady Robert Šlachta nemluvil pravdu. Odpověděl, že nikdy nebyla ve spise žádná informace od 601. skupiny. „Že by na technice tohoto útvaru byl nafocen byť jeden člověk, jedno auto, jedna osoba, že by někdo něco takového poskytl. Šest měsíců tam bylo sledování a dva dny tam měla být armáda, co by tam sledovali dva dny? Po této poradenské nebo technické výpomoci nebo co tam dělali, technici celní správy byli schopní tu kameru namontovat do prostoru, kamera, lidi i prostředky byly z celní správy,“ tvrdil před poslanci z kontrolní komise Robert Šlachta.

Podřízený tvrdí: bylo to sledování

Z nepravdivé argumentace Šlachtu ovšem usvědčil jeho podřízený Pavel Litavec, který vypovídal u Krajského soudu v Brně v kauze pašovaných cigaret jako svědek. „Zhruba někdy na jaře, duben–květen 2018, za mnou přišla moje vedoucí Romana Pavelcová s tím, že získala kontakt na příslušníky 601. brigády v Prostějově, kteří by nám pomohli se sledováním zájmového objektu, který byl tipován jako sklad neznačených cigaret a tabáku, jednalo se o objekt rodinného domu… Byli jsme přijati velitelem speciální jednotky v Prostějově, kdy jsme mu řekli naše požadavky s tím, že byl požadavek, jestli by nám nemohli být nápomocni při sledování objektu vytipovaného rodinného domu, kdy by nám potvrdili to, co už jsme věděli, že se jedná o sklad cigaret a že tam zajíždějí konkrétní auta, o kterých jsme už měli povědomí, která auta dělají návozy cigaret. Potvrdit, nebo vyvrátit to měli tím, že v rámci součinnosti s touto brigádou nám velitel řekl, že jako součást jejich výcviku by nám mohli sledování objektu provést,“ potvrdil Litavec jako svědek u soudu, že se vojáci podíleli na sledování.

A pokračoval: „Bylo dohodnuto datum, kdy tato součinnost proběhne, přesně si datum nepamatuji, probíhalo to tak, že jsme dostali konktaktní telefon na člověka, který bude řídit skupinu 601. skupinu v Prostějově, kteří když se dostavili do prostoru, tak dali vědět, že tam jsou. My jsme zahájili odposlech naživo těchto osob a vyhodnocovali jsme telekomunikační provoz a komunikaci podezřelých on-line. Z výsledků tohoto vyhodnocování jsme potom rozhodli, jestli tito příslušníci 601. brigády provedou obhlídku objektu, nebo ne. Pokud si dobře pamatuji, k žádnému velkému závozu v době nasazení 601. brigády nedošlo, pouze nám potvrdili drobné rozvozy vozidly, o kterých jsme už před nasazením této skupiny věděli, že rozvozy a závozy provádějí… Jakým způsobem obhlídku provedli příslušníci 601. brigády, to se můžu jen domnívat, pravděpodobně se rozmístili tak, aby viděli na vrata rodinného domu, pak nám zavolali, že přijelo takové nebo takové auto.“

Litavec pak soudu potvrdil, že vojáci udělali ze sledování zájmového objektu záznam, který poskytli celníkům. „Z tohoto nasazení této složky jsme dostali asi čtyřstránkovou zprávu o jejich nasazení, byla to jakási svodka o jejich činnosti na této akci. Ve svodce bylo, že tam přijeli tehdy a tehdy, v takovém a takovém času, kdy na základě telefonátu provedli obhlídku zájmového objektu se zjištěním takovým, nebo bez žádného zjištění. Svodka jelikož potvrzovala jen to, co už jsme dávno věděli, to znamená, že nám potvrdila to, že se v daném objektu nachází sklad s cigaretami a že závozy a rozvozy cigaret jsou prováděny vozidly, o kterých už jsme věděli, takže jsme ji ze začátku dali do spisu, pak zřejmě z důvodu duplicity nebo nevím jakého, byla ze spisu vytažena,“ prohlásil Litavec.

Link

Mnohem zajímavější je ovšem ještě jedna z posledních částí Litavcova svědectví před soudem. A totiž to, že když na nezákonnou operaci upozornil Ekonomický deník, Litavcova nadřízená Romana Pavelcová mu nařídila, ať svodku ze sledování vojáky ze spisu „vytáhne“. „Jakmile se zjistilo, že spolupráce s 601. brigádou byla nezákonná, jejich nasazení nebylo v souladu se zákonem, tak mě vedoucí požádala, abych jí to ze spisu dal, vytáhl jsem to ze spisu a dal jsem jí to,“ řekl Litavec.

Státní zástupkyně se posléze Litavce zeptala jestli žádost o pomoc při sledování ve spisu nějakým způsobem evidoval, respektive její výsledek. „Žádost o nasazení 601. skupiny jsem ve spise neměl, ani jsem ji neviděl. Výstup, který mi dali, tak jsem dal do pomocných materiálů, ale když pak za mnou přišli, že jim to mám dát, tak jsem jim to dal. V pomocném materiálu se to neeviduje,“ uvedl dále Litavec. Podle jiné jeho výpovědi šlo o několik stránek formátu A4 s operativními informacemi a fotografiemi aut.

Na další otázku žalobkyně pak Litavec usvědčil Šlachtu ještě z další lži, když ten před poslanci tvrdil, že se k vojákům nedostaly žádné informace z vyšetřování. „Jaké informace jste poskytoval armádě, respektive vašemu kontaktu?“ dotázala se žalobkyně Litavce. „Překlady zájmových hovorů, které směřovaly k tomu, jestli k domu přijede, nebo nepřijede auto. Informace o času, místo bylo dané, říkal jsem jen informace z přeložených hovorů,“ konstatoval u soudu dnes už bývalý celník Pavel Litavec.

Není to poprvé, co celní správa o tajné operaci Richard lhala. Reportér České justice požadoval po celnících podle zákona o poskytování informací kopii dopisu, v němž Šlachta vojákům za pomoc při sledování děkuje. Celní správa kopii dopisu poskytnout odmítla s tím, že neexistuje. „Kopie děkovného dopisu veliteli 601. skupině speciálních sil z Prostějova zástupce generálního ředitele GŘC a ředitele sekce 03 Pátrání Roberta Šlachty k akci Richard BN-8351120/TS-7/2017 –Richard, GŘC neposkytne, a to z důvodu neexistence informace. Dopis od zástupce generálního ředitele GŘC a ředitele sekce 03 Pátrání Roberta Šlachty adresovaný veliteli 601. skupiny speciálních sil z Prostějova neexistuje,“ odpověděli celníci na žádost o vydání kopie dokumentu.

Česká justice následně Šlachtův děkovný dopis získala. Nebyl adresován 601. skupině ale přímo náčelníkovi generálního štábu Aleši Opatovi. A jeho existenci potvrdil nakonec před soudem i šéf pátrání celníků z Brna Petr Mašek. „Ano, to je pravda. Navrhoval jsem znění dopisu, ale tady to skutečně podepisoval plukovník Šlachta,“ potvrdil Petr Mašek před senátem Krajského soudu v Brně.

Šlachta na grilu

Robert Šlachta s autorem textu odmítá komunikovat. Ve své knize Třicet let pod přísahou o akci s vojáky píše: „Zkraje dubna 2017 jsme zahájili trestní řízení proti skupině osob, převážně Vietnamců, pro trestný čin padělání a pozměňování ochranné známky a krácení daně a poplatku a podobné povinné platby. Šlo o to, že v jednom brněnském baru prodávali velké množství padělaných a nekolkovaných cigaret. Při sledování, které jsme měli povolené Městským a později Krajským státním zastupitelstvím, jsme se ale dostali do slepé uličky. Podezřelí prodávali ve velkém množství nekolkované cigarety v otevřeném prostoru, mezi obcemi, na silnicích, kde byl minimální provoz vozidel. Tím pádem kontrolovali okolí, nemohli jsme se k nim přiblížit a jejich trestnou činnost dokumentovat. Dokumentace spočívala ve fyzickém sledování a fotografování předávek cigaret. Proto jsme požádali o pomoc armádu, a byli jsme moc rádi, že nám vyhověla. 601. skupina speciálních sil je zaměřena na rekognoskaci ve volném terénu. Umějí natipovat místa, odkud je možné sledování provádět i s možností skrytého přiblížení a kde se dají pro sledování vybudovat záchytné body, odkud je potom sledování prováděno. Rovněž mají techniku, která je pro celní správu nedostupná a také naprosto zbytečná při většině jejích činnosti. Podobný případ předávek byl zaznamenán poprvé a bylo by velmi neefektivní nakupovat drahou techniku, pokud by potom zůstala nevyužitá.“

A pokračuje: „Strašně jsme si vážili toho, že se nám podařilo prakticky během jediného dne získat všechny nutné podpisy, včetně tehdejší ministryně obrany Karly Šlechtové, a že vojáci mohli jít hned do akce. Že jsme žádost formulovali špatně, to jsme později otevřeně přiznávali, a že si armáda tuhle akci přeformulovala do podoby nějakého ‚cvičení‘, to jsme nevěděli vůbec, dokud to nezmínil nový ministr obrany Lubomír Metnar při interpelacích v Parlamentu. Ale jsme zase u stejné otázky jako už v téhle knize mockrát: Co je důležitější? Chytit a usvědčit zločince, nebo slovíčkařit a vozit se po formálních nedostatcích? Ta spolupráce přinesla jasné ovoce: koncem listopadu 2018 bylo na základě důkazů zadrženo víc než deset osob vietnamské i české národnosti a pět z nich zůstalo ve vazbě. V červenci 2019 bylo devět z nich obviněno a v říjnu s nimi začalo u Krajského soudu v Brně přelíčení. A pozor: nejsou to žádní troškaři! Státu způsobili neodvedením spotřební daně škodu přes dvacet milionů korun, výrobci pak porušením práv k ochranné známce přes jeden a půl milionu!“

Link

Josef Klíma, který rozhovor s Robertem Šlachtou sepsal, pak respondentovi nahrál: „Jenže právě ty formální nedostatky pak mohou šikovně využít advokáti a pohřbít vaši poctivou práci“: „Taky to zkoušeli. Na říjnovém líčení Krajského soudu vyslýchali naše příslušníky celní správy jako svědky obhajoby. Mělo se prokázat, že důkazy, které jsme získali při sledování podezřelých, jsou nezákonné. Pozvali všechny, kteří s touto kauzou měli cokoli společného, ale už po výpovědích prvních příslušníků celní správy předsedkyně senátu zamítla požadavky na výpovědi dalších a uznala veškeré předložené materiály jako důkaz. Takže tahle snaha chytit nás na formalitách nevyšla. GIBS rovněž v říjnu konstatovala, že v rámci celní správy nedošlo k žádnému porušení právních norem. I na základě tohoto usnesení předsedkyně senátu odmítla všechny námitky obhájců, že jsme postupovali nezákonně,“ řekl Klímovi Šlachta.

A popsal také svým pohledem dění na sněmovní komisi: „Na začátku února 2019 jsem se společně s kolegou Petrem Maškem účastnil prvního vysvětlování ve stálé komisi pro kontrolu odposlechů a musím říct, že toto sezení opět nezklamalo mé očekávání z poslanců. Na straně jedné většina z nich nevěděla, co se tam má vůbec řešit, když už se kauzou zabývá kompetentní orgán, a to GIBS. Tím pádem by se mělo, podle jejich názoru, počkat na výstup generální inspekce. Na straně druhé pan poslanec (Pavel) Žáček, který si tuto kauzu vzal jako svatou válku proti Šlachtovi, si nenechal vysvětlit ani základní pojmy z tohoto případu a pořád si mluvil svoje. Já byl na tomto jednání naprosto klidný, protože už jsem zažil několik podobných, a naštval mě až tím, když požadoval vyslechnout na této komisi i naše příslušníky. To jsem ho odkázal do jistých mezí, aby si uvědomil, k čemu má tato komise kompetenci a k čemu ne. S tím byla schůze přerušena. Je přerušena vlastně dodnes a nikdo se k ní již nevrací.“ Jenže komise se k tajné operaci Richard vrátila a Šlachtovy argumenty nepřijala.

K operaci Richard pak ještě Šlachta podotkl: „Potěšilo mě jedině to, že podobná kauza se už dlouho v Brně nezpracovávala, a mrzelo mě, že místo aby se lidem, kteří na ní obětavě dělali, poděkovalo, ještě jsou dehonestováni a vtahováni do vyřizování nějakých osobních účtů. Začal jsem uvažovat o odchodu, protože komunikovat s některými poslanci mi už začalo dělat velké problémy a jako příslušník jsem jim nemohl říct svůj názor.“

Případ pašování cigaret byl v první instanci nepravomocně odsouzen. Soud se v rozsudku nezákonností sledování vojáky zabývá velmi útle. Po rozsudku padla odvolání, takže bude tuto kauzu řešit ještě Vrchní soud v Olomouci. Jeden z obhájců Vít Dubový ke sledování celníků s vojáky před časem České justici řekl: „Je to jedna z absurdit této kauzy, jejich účast je přiznaná a zdokumentovaná šetřením GIBS, poznatky, které takto nelegálně získala celní správa jsou v kauze zásadní a dále používané pro žádosti o další a další povolení sledování a odposlechů – a soud se dosud nevyjádřil tak, že by mu to vadilo. Soud měl už dávno konstatovat nelegálnost takto získaných důkazů a takové nelegální důkazy vůbec neprovádět.“

Text vyšel na serveru Česká justice, zveřejňujeme ho se souhlasem redakce