Prezidentské volby 2018: Nejvíce sledujících má Drahoš, nejčastěji reaguje Topolánek. Jak komunikují prezidentští kandidáti na twitteru? | info.cz

Články odjinud

Nejvíce sledujících má Drahoš, nejčastěji reaguje Topolánek. Jak komunikují prezidentští kandidáti na twitteru?

Po roce, který byl naplněn tvrdou kampaní, a po posledních týdnech, ve kterých jsme měli pocit, že na nás prezidentští kandidáti musí vykouknout i z lednice, konečně nadešel volební víkend. Už tento pátek a sobotu rozhodnou občané České republiky o tom, kdo bude naši zemi příštích pět let reprezentovat. Pokud by se volilo podle aktivity kandidátů na twitteru, Miloš Zeman by rozhodně mandát neobhájil.

Jelikož je průběh celé kampaně zajímavý nejen z politologického, ale také marketingového hlediska, přinášíme přehledný vhled do toho, jak jednotliví kandidáti pracují s Twitterem, k čemu tuto komunikační síť nejčastěji využívají, co sdílejí i jaký mají jejich tweety úspěch. Zde je naše pořadí dle počtu followerů, tipnete si, jaké bude to skutečné?

Podrobné profily všech prezidentských kandidátů naleznete zde>>>

Na začátek jsme připravili tabulku, ve které jsme kandidáty seřadili podle toho, kolik lidí je na Twitteru sleduje. Na první pohled je jasné, že se značným náskokem fanoušků i v počtu impresí vede Jiří Drahoš. Za Drahošem s téměř stejným počtem fanoušků následují Michal Horáček a Mirek Topolánek, ale s tím rozdílem, že Topolánek si Twitter založil přesně o čtyři roky později než Horáček, a přesto ho během krátkých 4 měsíců s množstvím followerů skoro předběhl. Zajímavá je také statistika Miloše Zemana, který má i přes naprosté minimum 13 tweetů jen o něco málo nižší počet průměrných impresí než aktivní Michal Horáček. Dokonce jich má dvakrát tolik než Marek Hilšer, který ale za téměř stejné období napsal 50x víc tweetů. Nejaktivnější v reakcích je Mirek Topolánek, naopak jediný, kdo komentáře naprosto přehlíží, je opět Miloš Zeman.

Statistika twitterových účtů kandidátůStatistika twitterových účtů kandidátůautor: eVisions Advertising

Hodnocení kandidátů: kdo by vyhrál na Twitteru?

Vítězi v počtu oslovených voličů jsou Jiří Drahoš a Michal Horáček, a to v tomto pořadí. Oba dva, stejně jako Marek Hilšer a Pavel Fischer, vedou své profily na Twitteru profesionálně. Topolánkův twitter bychom mohli velmi snadno přirovnat k účtu Miroslava Kalouska na stejné síti – jak obsahem, tak formou (téměř polovinu příspěvků tvoří odpovědi).

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Jiří Drahoš

Od února 2017 na Twitteru napsal celkem 187 tweetů, které měly téměř dvojnásobný počet impresí (12 000) než ty od dalšího kandidáta v pořadí, Michala Horáčka (Horáčkovy tweety mají v průměru necelých 7 000). Ze všech Drahošových příspěvků bylo jen 27 odpovědí a pouhých 6 retweetů, zbytek je Drahošův originální obsah, navíc praticky ze 40 % odesílaný z iPhonu. Jeho nejúspěšnějším tweetem je ten, ve kterém oznamuje svou kandidaturu – byl 213x retweetnut a obdržel bezmála 1 000 lajků. Mezi jeho nejpoužívanější hashtagy patří #volby, #nato, #eu a #vláda.

Zajímavým faktem je, že jeho nejúspěšnějším tweetem je oficiální vyhlášení kandidatury na prezidenta. Jedná se o dobu, kdy Jiřího Drahoše ještě prakticky nikdo neznal.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše naleznete zde>>>

Michal Horáček

Druhý nejoblíbenější kandidát na Twitteru s 10 000 fanoušky napsal v období 4 let 471 tweetů. Celý jeho profil koresponduje s tím, jak se reprezentuje i na jiných sociálních sítích, na úvodní fotce je se svou mladou partnerkou, kterou také poměrně často zmiňuje. Horáčkovým nejsdílenějším a nejlajkovanějším tweetem je ten, kde se vyjadřuje k událostem listopadu 1989 – na bázi demokratického bojovníka za hodnoty 17. listopadu ostatně staví většinu své kampaně. Jeho nejčastěji používaným slovem je „jsem“ a hashtag #mh89.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Michala Horáčka najdete zde>>>

Mirek Topolánek

Mirek Topolánek vstoupil do prezidentské kampaně jako úplně poslední a svým rozhodnutím překvapil úplně všechny. Za 4 měsíce twitterové existence napsal 379 tweetů (takřka stejně jako Horáček za 4 roky), získal přes 9 000 followerů a jeho příspěvky dohromady potenciálně nasbíraly přes milion zobrazení. Má rozhodně nejméně formální profil ze všech kandidátů (jeho popisek v profilu zní „kandidát na prezidenta a sebevražedný optimista“).

Celkem 93 % jeho příspěvků je přidáno z iPhonu a rozhodně si Twitter spravuje sám. Obsah jeho tweetů je z poloviny tvořen vlastními tweety a z celých 40 % odpověďmi, ve srovnání s ostatními kandidáty tedy na Twitteru s dalšími uživateli maximálně komunikuje. Jeho nejčastěji používaným slovem je, stejně jako u Michala Horáčka, „jsem“, a nejpoužívanějším hashtagem #jdudotoho.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Mirka Topolánka najdete zde>>>

Miloš Zeman

Současný prezident, který se dušuje, že nevede žádnou kampaň, napsal poslední tweet v říjnu roku 2013. Na Twitteru se opravdu žádná kampaň současného prezidenta (na rozdíl od offline světa) nekoná. Na jeho twitterovém profilu chybí popis, úvodní fotka a celý je zoufale neaktuální. I přes všechny tyto nešvary nasbíral na svých příspěvcích v průměru přes 6 000 impresí, čímž přeskočil i mnohem aktivnější uživatele ucházející se o úřad prezidenta. Hashtagy na Hrad ještě zjevně nedorazily, protože Zeman (či ten, kdo Twitter rádoby spravuje) nikdy žádný nepoužil.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Miloše Zemana najdete zde>>>

Marek Hilšer

Za rok a půl napsal nejvíce tweetů ze všech kandidátů – přesně 713, na nichž nasbíral v průměru přes 4 000 impresí. Občanský kandidát pyšnící se titulem nejmladšího potenciálního budoucího prezidenta nejčastěji používá hashtag #marek2018 a jeho nejčastěji zmiňované slovo v příspěvcích je „pro.“

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Marka Hilšera naleznete zde>>>

Pavel Fischer

Pavel Fischer si založil twitterový profil dávno před prezidentskou volbou a za období 4 let napsal 412 tweetů. Fischer spíše burcuje k účasti ve volbách obecně, než by vybízel ke svému zvolení. Jeho nejpoužívanější slova jsou „jsem,“ „pro“ a „děkuji.“

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Pavla Fischera naleznete zde>>>

Jiří Hynek

Má úplně nejmladší Twitter, založil si jej až v říjnu 2017 a za tu dobu napsal 35 tweetů s průměrným počtem 200 impresí na příspěvek (což je desetkrát méně, než má Pavel Fischer). 97 % příspěvků napsal z iPhonu, ale 57 % jeho obsahu tvoří retweety, vlastní příspěvky pouze něco přes 30 %. Jeho nejpoužívanějším hashtagem je #hynek2018 a slovem „pro.“

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Jiřího Hynka najdete zde>>>

Petr Hannig

Obsah Twitteru si pravděpodobně tvoří sám, ale v celém profilu nemá jedinou zmínku o své kandidatuře. Za rok napsal 135 tweetů a jeho nejpopulárnější tweet se týká Tomio Okamury. #Okamura rovněž patří spolu s #rozumní mezi Hannigovy nejčastěji používané hashtagy.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Petra Hanniga naleznete zde>>>

Vratislav Kulhánek

Na Twitter se připojil v srpnu 2017 a vytvořil 65 tweetů. Hned po Miloši Zemanovi nejméně odpovídá a reaguje a jeho nejpoužívanějším hashtagem je #prezident2018.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Vratislava Kulhánka najdete zde>>>

Článek vyšel na webu marketingové agentury eVisions.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Maňák: Radikálně utopický pokus o revoluci. Maláčová odpálila důchodovou „bombu“

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová odpálila pomyslnou bombu v podobě radikální vize proměny důchodového systému, která by v případě naplnění ještě více zpolitizovala a zestátnila penze v Česku. Reformátorská myšlenka spočívá v tom, že by vláda všem důchodcům platila stejný „minimální důchod“ ze státního rozpočtu. Ze současného průběžného penzijního systému by se pak penzistům vyplácela jen „zásluhová složka“, jejíž výše by byla závislá na předchozích příjmech, respektive odvodech.

Zásadním problematickým aspektem je zdroj financování oné hypotetické minimální, státem vyplácené a pro všechny stejné penze. Podle Maláčové by na ni stát získával prostředky zavedením nových daní, například sektorové či digitální. Podotkněme, že dnes je celý důchodový systém financován (téměř) výhradně ze sociálního pojištění, jež průběžně odvádějí ekonomicky aktivní občané a částečně zaměstnavatelé.

Maláčová se snaží myšlenku zestátňování penzí bagatelizovat tím, že i v minulosti stát dotoval penzijní systém z rozpočtu tehdy, když se penzijní účet dostal do deficitu, tedy když poplatníci do systému odvedli méně, než stát vyplatil na důchodech. V tom má šéfka sociálního resortu pravdu. Systém důchodového pojištění (který však zahrnuje také invalidní důchody) skončil za posledních 20 let v přebytku jen pětkrát, z toho ve druhé dekádě jen jednou – shodou náhod (a díky kulminujícímu ekonomickému růstu) právě loni.

Link

Vize ministryně Maláčové na fatální „přestavbu“ penzí je pozoruhodná už jen v tom, že až doteď sama hlásala, že systém nepotřebuje zásadní reformu, ale jen mírné, parametrické přizpůsobování měnící se společnosti. Přiznávala dokonce, že politici vlastně ani neumějí skutečně zásadní reformu penzijního systému připravit.

A ejhle. Objevil se politik, přesněji politička, která si přesto troufá, když do éteru vypustila průlomový koncept, který je pokusem o revoluci. Jsme svědky standardního důkazu toho, že v politice je možná v podstatě jakákoliv změna názoru. Negativní důsledky neustálých myšlenkových zvratů a zamýšlených turbulentních změn jsou nabíledni. Což snad nebude případ penzijního systému, neboť ten je doposud relativně stabilní a jakákoliv jeho zásadní změna se zatím jeví jako utopie.

Link

Přesto nejnovější reformní koncept ministryně Maláčové stojí za rozbor, třebaže je na světě jen jeho hrubý myšlenkový rámec. Už jen nápad platit důchody z daní se vymyká představivosti. Pokud by stát chtěl dnes každému penzistovi (těch starobních je v zemi 2,4 milionu) vyplácet minimální (starobní) důchod například ve výši životního minima (cca 3 500 Kč), vyšlo by to státní kasu ročně na více než 100 miliard korun.

Pohledem z opačné strany barikády se dá říci, že by poplatníci museli státu odvádět ročně o 100 miliard korun více, aby vláda mohla každému starobnímu důchodci zajistit onu garantovanou „minimální penzi“ ve výši životního minima. Raději ani nedomýšlet, kolik by stát musel na daních od poplatníků nově získat, kdyby chtěl onu minimální penzi zdvojnásobit. 

Je evidentní, že státem garantovaná a pro všechny stejná minimální penze by nebyla čímsi statickým, navěky daným. Šlo by o proměnnou veličinu, s níž by si politici pohrávali dle aktuálních volebních preferencí a mocenských potřeb. Ostatně, děje se to i dnes.

Link

Boj o zvyšování minimální penze by byl na denním pořádku a s tím by se také stupňovaly nároky na zavádění dalších daní a zvyšování příjmů vlády. Přičemž, zvyšovat daně, natož zavádět nové nemusí být vždy zrovna politicky populární ani politicky průchodné. Hospodaření vlády by čelilo ještě většímu tlaku na prohlubování deficitu. Snaha o stabilizaci penzí by tak nakonec možná vedla k větší nestabilitě, než jakou může způsobit pozvolné stárnutí populace.

Jisté je jedno: idea zestátněného minimálního důchodu zavání krkolomným hokuspokusem o reformu něčeho, co sice není ideální, ale co žádnou velkou revoluci nepotřebuje. A pokud potřebuje, pak to zcela jistě není další zestátňování a ještě silnější politizace.

43008