Neokatá, ale účinná volební kampaň, hodnotí Zemanův vánoční projev komentátoři | info.cz

Články odjinud

Neokatá, ale účinná volební kampaň, hodnotí Zemanův vánoční projev komentátoři

Vánoční poselství prezidenta Miloše Zemana bylo podle komentářů českých médií částečně spíše předvolebním projevem. Zakódoval do něj prý několik strategických kroků, které plánuje v příštích týdnech, kdy se bude o hlavě státu rozhodovat. Média si všímají také reakcí politiků, přičemž upozorňují na to, že ty souhlasné zněly zejména od ANO, SPD a KSČM.

Podle komentátora Lidových novin bylo Zemanovo poselství projevem neokaté, ale tím účinnější kampaně před volbami, i když současný prezident tvrdí, že žádnou nevede. Hlavní poselství - máme se dobře- má volič vnímat jako vzkaz "tak proč na tom něco měnit?".

Zeman v projevu projevil vstřícnost nejen vůči českým voličům, zvláště důchodcům, vůči EU či NATO, ale také vůči těm, kterým se zajídá vláda bez důvěry, napsal autor sloupku. "Měřit projevy jen podle reakcí jiných je ošidné. Ale nelze nevidět, že jasný souhlas zazněl z ANO, SPD a KSČM. To je teď reálná většina ve Sněmovně - a jejím svorníkem je Zeman," uzavírá komentář LN.

 

Autor komentáře Práva upozornil na sdělení, že Zeman nevyužije své pravomoci vypsat za určitých okolností předčasné volby, pokud vláda Andreje Babiše (ANO) nezíská důvěru Sněmovny. Zeman bude bez ohledu na výsledek voleb prezidentem minimálně do 8. března, a tak Babiš prý pohodlně zvládne i druhý pokus o sestavení vlády.

"Přinejmenším příští dva měsíce má Babiš čas a plnou podporu pro hledání hlasů pro svůj kabinet. Do této doby spadají nejen prezidentské volby, jež rozhodnou, zda bude mít bezvýhradného hradního ochránce i nadále, ale také důležité celostátní sjezdy ODS a ČSSD," píše autor komentáře. Současná prohlášení lídrů stran vůči Babišovi sice mohou znít nesmiřitelně, ale to prý v době dalšího pokusu už nemusí platit.

Komentátor webu Aktuálně.cz označil poselství za předvolební projev. Zeman podle něj umí výhodu prezidentství dokonale využít. Řekl podle něj několik pěkných a mnoho nepěkných věcí, které zavinul do "vánočního papíru". "Do poselství zabalil útoky na "nepřizpůsobivé", na lidi beroucí sociální dávky, státní úředníky, kteří "si často jenom vymýšlejí zbytečnou práci", na migrační kvóty EU, na líné NATO, které málo bojuje proti islamistům (a do kterého léta platíme jen polovinu slíbené částky), na zlá média," míní autor.

Prezidentovi vytýká to, že nezaznělo ani slovo o rostoucím českém extremismu, o nové podobě Sněmovny, o napětí ve společnosti, o vnímání ČR v západní Evropě nebo o problému, který přináší obvinění premiéra. Za "strašně smutný" považuje fakt, že podle předsedy SPD Tomia Okamury byl prezidentův projev v duchu priorit SPD. "Byl to jen a jen předvolební Zeman ve vší své mělkosti a prohnanosti, "poselství" tam mohl najít jedině Tomio Okamura," dodává autor komentáře.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Čínská hra svalů! Peking ukázal světu námořnictvo, které může brzy rozdrtit Američany

Čína se vrací jako námořní velmoc. Za posledních patnáct roků takřka zdvojnásobila počet svých vojenských plavidel a vyvinula vlastní letadlovou loď. Experti odhadují, že pokud jí nastoupené tempo vydrží, předstihne Čína během dekády v počtu lodí i dosud dominantní Spojené státy. Jakkoli Peking opakuje, že mu jde jen o obranu a mír vůbec, ostatní země regionu mají jistě důvod k obavám.

I když Čína zdůrazňovala opak, včerejší přehlídka připomínající 70 let existence čínského námořnictva je demonstrací síly. Peking v těchto dnech hostujícím námořníkům z třinácti zemí (kromě jiných z Austrálie, Japonska, Indie či Vietnamu) a tak vlastně celému světu dokazuje, jak mu na moři záleží. Během velkolepého show v přístavu Čching-tao ukázal nejen nukleární ponorky, ale i torpédoborce nové generace stejně jako bezmála čtyři desítky letadel.

Ukázku svalů si nenechal ujít čínský prezident Si Ťin-pching. Státní agentura Sin-chua dokonce považovala za vhodné v krátkém textu popsat slovní výměnu mezi ním a námořníky: „Zdravím Vás, soudruzi! – My Vás také zdravíme, předsedo! - Soudruzi, děkuji Vám za Vaši namáhavou práci! - Sloužíme lidu!“

Link

Krátký komunistický rituál nic nemění na tom, že čínské vojenské námořnictvo opravdu urazilo dlouhou cestu. Média připomínají, že ještě před dvaceti roky disponoval rudý gigant méně než deseti armádními plavidly. Loni jich měl k dispozici už tři stovky. Spojené státy v téže době vlastnily na 490 vojenských lodí, z toho ale bylo k boji připraveno méně než tři sta strojů. Pokud by Čína pokračovala v nastoupeném trendu, kolem roku 2030 bude světovým mořím dominovat, a to s poměrně jasnou převahou nad USA. Jde ovšem pouze o projekci, která předpokládá nejen neměnný strategický zájem Číny, ale i trvající úroveň její ekonomické prosperity.

A jde také o dosaženou efektivitu čínského námořnictva. „Kvantita není vše. Vybavení čínských plavidel se sice rychle modernizuje, je však stále méně efektivní než to americké. I námořníci, které čínské lodě obsluhují, jsou méně zkušení než jejich kolegové z USA,“ říká pro server abc.net.au Adam Ni, expert na čínskou obrannou politiku z Macquarijské university v Sydney.

Link

Jistě, prezident Si Ťin-pching před přehlídkou zopakoval, že „čínské ozbrojené síly mají za cíl posilovat ovzduší vzájemné důvěry i rovnosti všech partnerů“. Rostoucí čínská námořní (a obecně vojenská) síla však u ostatních asijských států budí oprávněně pozornost, ba strach. Co se námořních aliancí s USA týče, ty posiluje nejen Tchaj-wan, který pevninská Čína považuje za vzbouřeneckou provincii. Zájem o vojenskou spolupráci s Washingtonem tak stále mají i Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, Singapur i Indie. Strategický zájem Pekingu se nyní soustřeďuje na oblast Jihočínského moře, nenasytná asijská ekonomika hltající suroviny ale už nyní kolonizuje Afriku. A proniká do okolních stejně jako evropských států prostřednictvím v zásadě neo-imperiální iniciativy Pás a stezka.

Čína se tak pomalu stává světovou mocností, která se chystá prosazovat své zájmy třeba i na Blízkém východě, ba dokonce Latinské Americe, jmenovitě ve Venezuele, která je bohatá na ropu.

Link

Klidu asijským státům jistě nepřidává ani fakt, že si stále dominantnější čínský prezident pod sebe stáhl kromě jiného i řízení ozbrojených sil. Neváhal z armády vyhodit 300 tisíc převážně administrativních pracovníků. A drsně odstranil dokonce i zkušené a mocné generály, pokud mu stáli v cestě. A kteří se jako za nejhorších časů maoismu veřejně doznávali ze svých domnělých (či skutečných) hříchů, nyní již před kamerami. Znalci prostředí sice tvrdí, že za vlády předchůdců nynější hlavy státu se armáda poněkud vymkla státní, respektive stranické kontrole. Tomu je ale konec. „Nyní už všechnu moc nad vojáky ve svých rukou soustředil Si Ťin-pching,“ konstatoval pro agenturu Reuters singapurský specialista Li Nan.

41445