PREZIDENTSKÉ VOLBY 2018: Neprostupná bažina. Za miliony na Zemanovu kampaň jsou nedohledatelní dárci, Hrad kličkuje a mlží | info.cz

Články odjinud

Neprostupná bažina. Za miliony na Zemanovu kampaň jsou nedohledatelní dárci, Hrad kličkuje a mlží

Koncové dárce prezidentské kampaně Miloše Zemana nelze až na výjimky dohledat. Odmítají je odkrýt i zástupci jeho volebního týmu. Proto je také Zemanova kampaň označována za nejméně transparentní ze všech původních kandidátů.

Stejně jako se Miloš Zeman vyhýbal před prvním kolem volby debatám s ostatními prezidentskými kandidáty, vyhýbá se i zveřejnění informací o tom, kdo mu jeho kampaň vlastně platí.

Nejde přitom o žádné malé částky – nepeněžité plnění přišlo jeho donory na téměř 17 milionů korun. Přičemž koncové dárce, kteří v kampani poskytli služby v hodnotě 9,2 milionu korun, nelze dohledat.

Sponzoři Miloše Zemana v rámci nepeněžitého plněníSponzoři Miloše Zemana v rámci nepeněžitého plněníautor: Webová stránka kampaně Miloše Zemana

Příspěvky, kterými byla hrazena například venkovní reklama či výroba plakátů a reklamních bannerů, putovaly přes stranu SPO a spolek Přátelé Miloše Zemana. Prezidentův tým tak obešel zákonnou povinnost a veřejnost se nemůže v reálném čase dozvědět, od koho peníze pocházejí.

Jména skutečných donorů odmítl Zemanův tým zveřejnit také na konkrétní novinářský dotaz. „Vše samozřejmě zveřejníme přesně tak, jak požaduje zákon (až několik měsíců po volbách – pozn. redakce),“ reagovala zástupkyně týmu a zároveň šéfka kanceláře SPO Barbora Filípková na dotaz HlídacíPes.org po jménech firem či fyzických osob, které poskytly peníze na financování kampaně.

Otázku, jak chtějí vyloučit podezření, která se za této situace nabízejí, tedy že kampaň může být financována například ruskými či jinými zájmovými skupinami, nechala bez odpovědi. Na dotazy nereagoval ani Zemanův poradce a hlavní zákulisní hybatel Martin Nejedlý.

Sponzoři prezidentské kampaně Miloše ZemanaSponzoři prezidentské kampaně Miloše Zemana

Peníze od Babišova přítele

Jasněji je alespoň na transparentním volebním účtu Miloše Zemana, kde je nutné uvést konkrétní jméno či název sponzora. Na konto ovšem dorazilo podstatně méně peněz – přes čtyři miliony korun. Drtivá většina dárců poslala pouze haléřové částky s více či méně vtipnými a kritickými poznámkami.

Ze čtyř hlavních sponzorů, kteří poslali na konto přes 50 tisíc korun, mají tři společného jmenovatele, podnikatele Jaroslava Strnada. Nejvyšší sumu dvou milionů korun poslala na Zemanovo konto společnost DAKO-CZ, která v minulosti podpořila 3,5 miliony korun také SPO.

Tento nejštědřejší Zemanův sponzor je spoluvlastněn dvěma společnosti – slovenskou Tatravagónkou a Czechoslovak Group. V případě slovenské firmy je koncovým vlastníkem právník Michal Lazar (61), tvrdý a kontroverzní podnikatel.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

Druhým majitelem slovenského výrobce železničních podvozků je potomek ruského carského důstojníka Alexej Beljajev (61), podporovatel Vladimíra Mečiara, který za komunistického režimu působil stejně jako Andrej Babiš v podniku zahraničního obchodu Petrimex. Podnikatel Beljajev je známý také jako spojka střední Evropy s Ruskem.

Vlastníkem Czechoslovak Group je pak zmíněný podnikatel Jaroslav Strnad (45). Svou zbrojařskou firmu budoval přes dvacet let. Začínal jako obchodník s kovovým šrotem, dnes mu patří vojenské opravárenské závody v Česku a na Slovensku, automobilka Tatra či významný světový výrobce brzd Dako CZ. Obchoduje s armádami Finska, Švédska a Německa a vyváží do Afriky, Asie, Evropy i USA.

Státní zástupce v loňském roce obžaloval čtyři vysoce postavené zaměstnance ministerstva obrany a armády v souvislosti s podezřením, že pod cenou prodávali nepotřebný armádní materiál právě Strnadově společnosti. Z podnikatelovy firmy ovšem nikdo obžalován nebyl.

Miliony od Strnada

Druhým nejštědřejším sponzorem Zemana je firma Composite Components, která vyrábí materiály pro letecký a automobilový průmysl. Zemanovi poslala na účet milion korun. I tato firma je spojena se jménem Jaroslava Strnada, který je jedním z jejích zakladatelů a bývalým majoritním akcionářem.

Současný koncový vlastník Petr Rusek (50), se kterým Strnad v minulosti firmu spoluvlastnil, dodnes zasedá v představenstvu Strnadových firem Tatra Trucks a Czechoslovak Group. Stejně jako v případě DAKO-CZ i Composite Components v minulosti podpořila Zemanovu SPO, v roce 2013 přispěla 300 tisíci korunami.

Milion korun na Zemanův účet pak poslal právník Jan Nekola (43). Ten je členem výboru pro audit Strnadovy Czechoslovak Group. Založil i jednu z firem, která pak přešla do vlastnictví Strnadova impéria.

Částkou sto tisíc korun pak přispěla firma P. M. Consulting Moravia, za níž stojí právník a bývalý člen strany Suverenita Jan Rytíř (49). Do známosti ale vešel spíše tím, že získal nezákonně titul Ph.D. na bratislavské policejní akademii.

Celou kampaň Miloše Zemana vyhodnotila organizace Transparency International ve své analýze všech prezidentských kandidátů jako nejméně věrohodnou. (Rozhovor INFO.CZ s Davidem Ondráčkou čtěte ZDE)

„Kandidát vede netransparentní kampaň, v níž koluje několik zásadních protimluvů, které znemožňují udělat si jasnou představu o její povaze,“ konstatuje organizace na adresu kampaně Miloše Zemana.

Konkrétní jména dárců, kteří na podporu Zemanova znovuzvolení vydali téměř 17 milionů korun v rámci nepeněžitého plnění, zůstávají neznámá.


Text vyšel na serveru HlídacíPes.org. Zveřejňujeme ho v plném rozsahu se souhlasem redakce.

HlídacíPes.org přinese v následujících dnech také přehled sponzorů Jiřího Drahoše.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Tvrdý postoj vůči Turecku? Unie měla smůlu, Britové se svých spojenců zastali

Unijní ministři zahraničí sice odsoudili tureckou ofenzívu v severní Sýrii, na zbrojním embargu na autoritářský režim Recepa Tayyipa Erdogana se ale neshodli.

„Evropská unie odsuzuje tureckou vojenskou akci, která vážně podrývá stabilitu a bezpečnost celého regionu. Jejím výsledkem je utrpení civilistů, odsuny lidí a ztížený přístup k humanitární pomoci,“ píše se v pondělním prohlášení unijních ministrů zahraničí. Ti se sešli v Lucemburku, a právě Turecko bylo hlavním bodem jejich programu.

Jak ale informoval bruselský server Politico, shoda se hledala jen těžce. Velká Británie, která chce na konci října unii opustit, žádala diplomatičtější jazyk vůči Turecku, svému dlouholetému spojenci. To podle zdrojů z jednání značně rozčílilo šéfku unijní diplomacie Federicu Mogheriniovou a jejího nástupce Josepa Borrella.

Turecko je klíčovým partnerem EU

Všechny ostatní země naopak žádaly tvrdší postoj. Nizozemský ministr zahraničí Stef Blok dokonce řekl, že „bez odsouzení bude prohlášení zbytečné“. Samotné odsouzení nakonec osmadvacítkou prošlo, zbrojní embargo na Turecko už ale nikoliv. „Evropská unie připomíná rozhodnutí některých členských států okamžitě zastavit vývozy zbraní do Turecka,“ píše se ve výstupu schůzky s odkazem na „silné národní pozice“. Zároveň tam ale na přání Britů nechybí věta o tom, že „Turecko je klíčovým partnerem Evropské unie.“

Link

Vývozy zbraní už kvůli turecké ofenzivě zastavilo Německo, Francie, Švédsko, Finsko a Nizozemsko. Turecko tvrdí, že jejich krok nebude mít prakticky žádný dopad. „Francie očekává specifický požadavek na ukončení ofenzívy a tvrdý postoj k vývozům zbraní do Turecka,“ nechal se slyšet před jednáním francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. Výsledek ale skončil za jeho očekáváním – jak přiznal šéf italské diplomacie Luigi Di Maio, unijní embargo schváleno nebylo a EU nechává rozhodnutí na členských státech.

„Turecký postup je neobhajitelný, celá Evropa je proti. Od začátku podporuji politické řešení, Česko se na konfliktu nesmí podílet. Pozastavíme proto, jako další Evropané, prodej zbraní, jež by Turecko mohlo v Sýrii použít,“ tweetoval v úterý český ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Británie mluví o turecké sebeobraně

Vydávání nových licencí pro vývoz zbraní do Turecka pozastavila i Velká Británie, obchody, které jsou již schválené, ale proběhnou beze změn. Britský ministr obrany Ben Wallace pak překvapil partnery v NATO, když mluvil o turecké invazi jako o sebeobraně.

Link

Evropští diplomaté nicméně tvrdí, že jejich doporučení bude mít ve výsledku stejný efekt jako embargo. Neschopnost rychlé reakce na turecký útok, kvůli němuž už muselo opustit své domovy na 100 tisíc lidí, ale vyvolala i kritiku. „Americké stažení ze Sýrie a turecká ofenziva opět ukázaly evropskou geopolitickou slabost,“ tweetoval vlivný liberální europoslanec Guy Verhofstadt, podle něhož o osudu Evropy rozhodují Turecko a Rusko. Narážel tím tak na spoléhání se na Turecko v otázce syrských uprchlíků. „Evropa musí vzít svůj osud do svých vlastních rukou tím, že vybuduje skutečnou obrannou unii,“ volá Verhofstadt po hlubší obranné integraci.

Další jednání o Turecku  – tentokrát na úrovni šéfů vlád a států – čeká unii ve čtvrtek na summitu v Bruselu.

Člen NATO proti Sýrii

Do složité situace se kvůli turecké ofenzivě nedostala jen Evropská unie, ale také Severoatlantická aliance. „Turecko je součástí NATO a od dnešního rána existuje koalice mezi Bašárem Asadem a Kurdy. To znamená, že člen NATO stojí proti Asadovi, který je stále de facto prezidentem Sýrie,“ připomněl šéf lucemburské diplomacie Jean Asselborn.

Ankara v tom ale odmítá vidět problém – Rusko, které je spojencem syrského režimu, ukázalo podle Erdogana „pozitivní přístup“.

Link

Pátý článek smlouvy o NATO navíc stanoví, že napadenému členovi Aliance musí jít ostatní státy na pomoc. Šéfka unijní diplomacie Mogheriniová na závěr lucemburské schůzky uvedla, že „pro NATO může být vypořádání se s takovouto situací složité“.

To potvrzuje i opatrný postoj šéfa Aliance Jense Stoltenberga. Ten sice uznal „legitimní bezpečnostní obavy Turecka“, zároveň ale Ankaru vyzval k umírněnosti a spolupráci s ostatními členy, aby svým jednáním nepoškodila snahu NATO v boji s takzvaným Islámským státem.

43272