Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Noblesní Benešová, samotářská Novotná a depresivní Masaryková. 5 prvních dam Československa

Noblesní Benešová, samotářská Novotná a depresivní Masaryková. 5 prvních dam Československa

Leden je v Česku měsícem prezidentských voleb. Už na jeho konci bude nejen jasné, kdo se stane novou hlavou státu, ale také která žena obsadí místo první dámy. Přestože je možná tato role podceňovaná, prezidentské manželky v historii budily vášně, výsměch i sympatie.

Charlotta Garrigue–Masaryková přenechala místo první dámy dceři

Americká manželka prvního československého prezidenta dala Tomáši Masarykovi nejen čtyři děti, ale i příjmení Garrigue. Prezident chtěl tak údajně podpořit rovnoprávnost žen, kterou následně i prolínal do svojí politiky. Zdatná klavíristka se se svým budoucím mužem seznámila v roce 1876 v Lipsku. Za dva roky se v New Yorku vzali a od roku 1881 žili v Praze.

Charlotta postupně porodila svému muži pět dětí. Nejstarší byla dcera Alice, druhorozený Herbert následovaný Janem a Olgou. Dcera Eleanor, která se narodila v roce 1890, zemřela jako čtyřletá. Herbert se v roce 1915 nakazil skvrnitým tyfem a podlehl mu ve 34 letech. Po vypuknutí první světové války odešel TGM s dcerou Olgou do exilu. Charlotta zůstala v Praze, kde byla pod policejním dohledem a její dcera Alice strávila osm měsíců ve vězení.

Tyto těžké roky Charlottu velice poznamenaly, trpěla srdeční slabostí a depresemi. Po vzniku republiky její úlohu první dámy de facto převzala dcera Alice. V roce 1923 prodělala mozkovou mrtvici a 13. května téhož roku zemřela.

Kdo bude příští první dámou? Profily partnerek kandidátů si můžete prohlédnout zde>>>

Před Hanou Benešovou padali lidé na kolena

Druhou první dámou v československé historii se stala manželka Edvarda Beneše Hana. Se svým budoucím mužem se seznámila prostřednictvím přátel v Paříži. V roce 1909 se uskutečnila svatba. Hana se dokonce rozhodla vyhovět svému manželovi a kromě příjmení si změnila i jméno. Původně se jmenovala Anna, což prý jejímu muži připomínalo jeho bývalou lásku, proto si před jméno dala ještě písmeno H.

Také Edvard Beneš odešel za první světové války do exilu a jeho žena skončila ve vězení, kde strávila téměř rok. Do konce války pak byla pod policejním dohledem. Po vzniku republiky se stala manželkou ministra zahraničí, což byl pro ni značný skok z pozice ženy ne příliš bohatého vysokoškolského pedagoga. Přestože jejich partnerský život působil šťastným dojmem, nepodařilo se jim zplodit potomka. Dceru, kterou Benešovi čekali v roce 1919, Hana potratila.

Po boku svého manželka stála Hana i po roce 1945, když se stal prezidentem. Jeho zdraví už ale bylo silně podlomené, utrpěl mozkovou mrtvici a trápily ho silné migrény. V roce 1948 ještě stačil pod nátlakem přijmout demisi demokratických ministrů a fakticky tak umožnil únorový převrat. Po jeho smrti v září zůstala jeho manželka už pod stálým dohledem StB. Přestože žila v ústraní, lidé si ji prý stále pamatovali a srdečně ji zdravili na ulici, někteří v její přítomnosti dokonce povstávali nebo padali na kolena. Zemřela 2. prosince 1974.

Marta Gottwaldová chtěla být novou Benešovou, lidé se jí ale smáli

Manželka protektorátního prezidenta Emila Háchy zemřela ještě dříve, než se její muž chopil úřadu, další první dámou se tak stala až žena Klementa Gottwalda Marta. Přestože se snažila navázat na styl a eleganci Hany Benešové, příliš se jí to nedařilo a mezi lidmi byla spíše terčem žertů.

Gottwaldovi se seznámili v roce 1919. Marta, která se původně jmenovala Marie, ale z neznámých důvodů si jméno změnila, povila Gottwaldovi dceru už rok poté. Starat se o ni ale musela sama, protože otec jejího dítěte se ženit nechtěl. Vzali se nakonec až v roce 1928 a o deset let později spolu před hrůzami války emigrovali do Sovětského svazu.

Po převratu v roce 1948 se z Marty stala první dáma, a protože chtěla být stejně oblíbená jako její předchůdkyně Hana Benešová, snažila se ji stylově napodobit. Vzhledem k tomu, že neměla dokončené vzdělání, původně pracovala jako služka a byla korpulentnější postavy, příliš se jí to dle pamětníků nedařilo. Marta zemřela krátce po svém manželovi v roce 1953. U jejího muže se spekuluje, že zemřel na komplikace spojené se syfilidou, Marta pravděpodobně trpěla rakovinou.

Bodrá komunistka Marie Zápotocká říkala prezidentovi „táto“

Manželé Zápotočtí se poznali na začátku 20. století při demonstraci havířů v Kladně. V roce 1909 se potkali znovu na dělnickém plese, slovo dalo slovo a Marie otěhotněla. Protože v té době ještě nebyla plnoletá, aby se mohla vdát, tak ji musely zplnoletnit úřady. V roce 1910 se provdala a následně porodila dceru Marii a o rok později ještě Jiřinu.

Manželé chtěli po okupaci emigrovat do Sovětského svazu. Útěk se jim ale nezdařil a oba skončili v koncentračních táborech, které přežili. Marie Zápotocká byla jako její muž nadšenou komunistkou. Po převratu v roce 1948 se její muž stal předsedou vlády. Po smrti Gottwalda pak padla volba na něj a postavil se do čela Československa.

Na jeho manželku Marii vzpomínají zaměstnanci Pražského hradu jako na bodrou ženu, která si na rozdíl od Marty Gottwaldové na nic nehrála a svého manžela i na veřejnosti oslovovala „táto“. Od komunismu se neodklonila ani v době politických procesů, údajně naopak pomáhala při zatýkání Rudolfa Slánského, když ho po večeři s manželkou zdržovala u sebe doma. Náhlý infarkt, který 13. listopadu 1957 zapříčinil smrt jejího muže, ji zdrtil. Ve stejném roce zemřela i dcera Jiřina a o tři roky dříve druhá dcera. Marie Zápotocká dožila stranou pozornosti, přestože všechny překvapila podporou obrodných reforem Alexandra Dubčeka a odsouzením sovětské okupace v roce 1968. Zemřela 7. června 1981.

Božena Novotná nesnášela pozornost, chodila jen na dětské besídky

Žena Antonína Novotného pozornost veřejnosti nesnášela. Když se její manžel měl stát prezidentem, údajně ho dokonce přemlouvala, aby funkci odmítnul. Vadilo jí, že už tak se doma moc nezdržuje a nechtěla se příliš ukazovat na veřejnosti, protože se prý bála, že se ztrapní.

Božena poznala svého budoucího muže, ještě když byla dítě. Sblížili se ale až později, když pracovala jako dělnice v pražských Vysočanech. Pamětníci ji popisují jako samotářskou a tichou. Svatba se uskutečnila v prosinci 1929 a už za tři měsíce se jim narodil jediný syn Antonín. Nejhorší chvíle pak Božena zažila zřejmě během druhé světové války, když jejího muže kvůli zapojení do odboje zatklo gestapo a skončil v koncentračním táboře Mauthausen, kde se dožil konce války.

Po náhlé smrti Antonína Zápotockého se musel rychle najít nový prezident a ze Sovětského svazu přišel pokyn, aby jím byl právě Novotný. Jeho žena na to reagovala s obavami a prosila jej, aby nabídku odmítl. To ovšem nešlo. Božena se tak omezila pouze na povinnou reprezentaci na různých dětských besídkách a pionýrských akcích.

Když její muž musel v březnu 1968 pod nátlakem prezidentskou funkci opustit, byla prý ráda, že ho bude mít zase pro sebe. Zároveň ale cítila křivdu, která ji neopustila až do její smrti 25. dubna 1980…

Osudy dalších pěti prvních dam Česka a Československa si budete moci přečíst už zítra.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz