Nové jméno v boji o Hrad. Exdiplomat a Havlův rádce Fischer získal podporu senátorů | info.cz

Články odjinud

Nové jméno v boji o Hrad. Exdiplomat a Havlův rádce Fischer získal podporu senátorů

Do prezidentského klání přibyl zřejmě další kandidát. Ředitel agentury STEM Pavel Fischer získal podporu mezi senátory. Informoval o tom server iROZHLAS.cz. Bývalý velvyslanec ve Francii a Havlův poradce patří i mezi kandidáty takzvané Kroměřížské výzvy. Fischer zatím svou kandidaturu nepotvrdil, ani nevyvrátil, chce se k ní vyjádřit ve čtvrtek. Pro zmíněný server o ní ale promluvilo několik senátorů. 

Server iRozhlas.cz uvedl, že senátorský podpis Fischer získal například od šéfa senátorského klubu KDU-ČSL Petra Šilara. "Ano, Pavel Fischer má podporu senátorů. Já mu ji dal také," citoval server Šilara. Nejde podle něj ale o oficiální stanovisko lidovců nebo jejich senátorského klubu.

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Pavla Fischera najdete zde>>>

Fischer v minulosti působil jako český velvyslanec ve Francii a v Monaku, v současné době působí jako ředitel agentury STEM. Jako možného kandidáta na post hlavy státu ho loni označila iniciativa Kroměřížská výzva.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Zájem o kandidaturu na prezidenta projevilo zhruba deset lidí. Mezi nejvážnější uchazeče, kteří již získali potřebných 50.000 podpisů voličů, patří současný prezident Miloš Zeman, bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel a textař Michal Horáček. Do voleb se může přihlásit i uchazeč, který si zajistí deset senátorských nebo 20 poslaneckých podpisů. Senátorskou nominaci má jistou místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), ten ale zatím nepotvrdil, že se volby zúčastní.

Vše o prezidentských volbách najdete zde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Potíže německých rodin: Čím víc dětí, tím víc je stát posílá do propasti

I když Německo patří k nejbohatším zemím světa, jeho ekonomika roste a státní pokladna hospodaří s přebytkem, stále více německých rodin s průměrnými příjmy prý bojuje doslova o holou existenci. Tvrdí to autoři výbušné a hojně citované studie.

Studii si nechaly na základě dotazníkového šetření a dostupných statistických dat zpracovat Německá rodinná asociace a Německý katolický spolek pro rodinu. Z jejích závěrů vyplývá, že v bohatém Německu přibývá vícečetných rodin, kde rodiče vydělávají, platí daně a přitom jejich čisté příjmy nedosahují ani hranice existenčního minima. Důvodem je podle autorů dokumentu poměrně vysoké daňové zatížení lidí s průměrnými příjmy.

„Když se pak od příjmů těchto rodin odečte zákonem stanovené existenční minimum pro rodiče a jejich děti, pak mnoho rodin rychlé padá do červených čísel,“ citoval závěry studie například list Welt am Sonntag. Pro lepší pochopení přikládají sociologové ve studii i několik přehledných výpočtů.

Link

Průměrná pracující rodina se dvěma dětmi v Německu má roční příjem ve výši 35 000 eur (900 000 korun) hrubého. Když z toho příjmu zaplatí daň (1889 eur), sociální a zdravotní pojištění (celkem 6003 eura) a některé další povinné odvody, zbude jí 26 126 eur čistého. K tomu ale dostane od státu ještě 4656 eur na přídavcích na děti. Celkem tedy činí její roční čistý příjem 30 797 eur (788 000 korun).

Existenční minimum je letos v Německu zákonem stanoveno na 9168 eur na dospělého za rok, v případě dětí se jedná o 7620 eur. Hranice existenčního minima pro čtyřčlennou rodinu se dvěma dětmi je tedy definována celkovým ročním příjmem rodiny ve výši 33 576 eur čistého.

Co to znamená? Podle autorů studie nic jiného, než že průměrná čtyřčlenná rodina v Německu má k dispozici za celý rok o celých 2779 eur (72 000 korun) méně, než stanovil stát jako „minimum pro přežití“, tedy existenční minimum. A to není všechno.


Roční příjmy průměrné rodiny v Německu

Úplná rodina se dvěma dětmi a příjmem 35 000 eur hrubého

Z toho odvádí:

Daň z příjmu – 1884 eur

Zdravotní pojištění – 2748 eur

Sociální pojištění – 3255 eur

Pojištění proti nezaměstnanosti – 438 eur

Pojištění na péči ve stáří – 534 eur

Od státu dostává:

Přídavky na dvě děti – 456 eur

 

Čistý příjem rodiny po zaplacení všech odvodů a započtení dětských přídavků:

30 797 eur

Existenční minimum v Německu pro rodinu se dvěma dětmi:

33 576 eur

Výsledek: Rodina žije s ročními příjmy o 2779 eur menšími, než je existenční minimum

Rozdíl mezi čistým příjmem průměrné německé rodiny se dvěma dětmi a existenčním minimem v posledních letech:

Rok 2014 – 807 eur

Rok 2016 – 1603 eura

Rok 2018 – 2319 eur

Rok 2019 – 2779 eur

Zdroj: Welt am Sonntag


S každým dalším dítětem se průměrná rodina propadá do červených čísel hlouběji. To potvrzuje i další modelový příklad. Pokud by si rodina s průměrným hrubým příjmem 35 000 eur pořídila pět dětí, pak by jí do ročního existenčního minima chybělo dokonce 17 839 eur, tedy zhruba 445 000 korun.

„Rodiny v takzvaném červeném sektoru mohou přežívat jen tak, že doslova třikrát otočí každý cent. Omezují se v každém ohledu,“ píší autoři studie. Rodiče si neplatí připojištění na stáří, šetří na jídle i na oblečení, dětem nemohou dopřát koníčky. Zástupci obou spolků, které si studii zadaly, však především kritizují stát za to, že se chová pokrytecky. Na jednu stranu vyzývá k zakládání rodin, na druhou stranu pak svou daňovou politikou posílá vícečetné rodiny do propasti.

Jiný příklad totiž dokazuje, že ani pro manžele s ročním příjmem 50 000 eur (1,3 milionu korun) není v Německu jednoduché rozhodnout se pro více dětí. Pokud v takové domácnosti žijí s rodiči tři děti, po zaplacení všech daní a zákonných odvodů, zbude této rodině i s dětskými přídavky 42 030 eur (přes 1 milion korun) čistého. To je ale jen o 834 eur větší částka než existenční minimum pro dva dospělé a tři děti, stanovené v Německu státem.

Link

Rodinné spolky na základě široce citované studie žádají německou vládu a parlament, aby změnily legislativu v oblasti daní tak, aby se životní úroveň vícečetných rodin zlepšila. Rodiny s více dětmi by například měly podle jejich návrhu platit menší částky na zdravotním i sociálním pojištění, zvýšit by se naopak měly takzvané dětské přídavky. „Příspěvky nepředstavují žádnou odměnu za děti, ale vyjadřuje ekonomický přínos výchovy dětí,“ píše se v závěrech studie.

Její autoři tvrdí, že přes veškeré proklamace podpora vícečetných rodin v Německu nestoupá, ale poměrně razantně klesá. Rodiny s pracujícími rodiči jsou „motorem státu“, ale jejich životní úroveň paradoxně rok od roku klesá. Tedy alespoň v porovnání se životním minimem. Ještě v roce 2014 si rodina s hrubým příjmem 50 000 eur a třemi dětmi „vydělala“ ročně o 3485 eur (90 000 korun) více, než stát pro ni stanovil jako existenční minimum. Rozdíl ale každým rokem klesá a letos se snížil na už zmíněných 834 eur.