O post prezidenta bude bojovat 9 kandidátů, Zeman měl nejvíc chyb v podpisech | info.cz

Články odjinud

O post prezidenta bude bojovat 9 kandidátů, Zeman měl nejvíc chyb v podpisech

Ministerstvo vnitra připustilo k prezidentským volbám všech devět kandidátů, jejichž úspěšná registrace se očekávala. Odmítnuto dnes naopak bylo zbývajících 11 uchazečů, kteří nedodali nominační podpisy v potřebném počtu.

O znovuzvolení v lednových volbách usiluje prezident Miloš Zeman. Mezi jeho nejvážnější protivníky patří bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, podnikatel a textař Michal Horáček nebo bývalý premiér Mirek Topolánek.

Registračním sítem prošli také bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (za Realisty), hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig, bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer a lékař a aktivista Marek Hilšer.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Vyřazení kandidáti se budou moci do středy odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu, který by měl o případných odvoláních rozhodnout do poloviny prosince.

Chybovost podpisů

Vnitro Drahošovi zaregistrovalo 141.234, Zemanovi asi 103.817 a Horáčkovi 86.940 podpisů.

Největší chybovost podpisů byla u petice Zemana. V prvních odebraných vzorcích našli úředníci chyby u téměř 8,3 procenta podpisů, ve druhém vzorku u téměř 7,7 procenta. Z petice proto byl současnému prezidentovi odečten průměr obou čísel. Horáček měl chybovost necelá tři procenta a Drahoš 2,6 procenta. U nich proto úřad odebral pouze jeden vzorek a z odevzdaných podpisů odečetl zjištěné chyby, řekl Mlsna.

Chybovost spočívala podle něj nejvíce v tom, že u signatářů petice nebyla uvedena správná adresa trvalého pobytu, chybělo buď jméno, nebo příjmení, anebo číslo občanského průkazu či cestovního pasu. "V některých případech celkem úsměvně to bylo podepsáno i občany, kteří ještě nedovršili 18 let věku," uvedl Mlsna. Celkově ale byly petice v porovnání s prvními přímými volbami prezidenta před pěti lety mnohem méně chybové.

První kolo prezidentských voleb se bude konat 12. a 13. ledna. Pokud v něm žádný kandidát nezíská nadpoloviční většinu hlasů, budoucí hlavu státu budou muset lidé vybrat ze dvou finalistů o posledním lednovém víkendu.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Konec zlaté horečky na Vltavě? Ubyli vodáci i miliony z jejich peněženek

REPORTÁŽ | Vodáků na Vltavě začalo ubývat, odrazují je vysoké ceny i negativní reklama. Stalo se tak po dlouhých letech paradoxně v době, kdy někteří jihočeští starostové volají kvůli údajně přebujelému vodáckému turismu po regulaci provozu na řece.

Legendární vodáckou baštu U Fíka na půli cesty po vodě mezi Rožmberkem a Českým Krumlovem postavil Bedřich Pingitzer někdy v roce 1989. Z lesa vytahal pár klád, z řeky kameny, všechno to nějak slepil dohromady a přikryl plátěnou střechou. Spolu s tehdejším rožmberským kastelánem Václavem Novákem a autorem tohoto článku pak u ohně diskutovali, kolik vodáků do téhle bohem zapomenuté chýše v lese může najít cestu. Byla to tehdy jediná občerstvovací stanice pro vodáky na 27 kilometrech plavby z Rožmberka do Krumlova.

Po takřka třiceti letech vodácká bašta U Fíka stále stojí, o samotě v lese se ale opravdu mluvit nedá. Naopak. Les zmizel. K Fíkovi vede od řeky cesta vypálenou trávou, lemovaná roztodivnými příbytky od indiánských teepee, přes stany, chatky a jiné boudy, hospody a stánky jsou rozeseté po obou březích. Pohled na tenhle vltavský „Disneyland“ ukazuje, jak se vodácká turistika za těch 30 let proměnila.

Link

Ze sjezdu Vltavy se po sametové revoluci stala masová zábava, která na jednu stranu vyvolávala odpor mezi mnohými pamětníky „prázdné řeky“, na druhé straně vytvořila na Vltavě světový unikát v podobě jakéhosi ostrůvku bezbřehé svobody, na němž je v době regulací dovoleno takřka vše. Bavit se v až do rána v kempech, v nichž na rozdíl od zahraničí neexistuje noční klid, splouvat řeku na všem, co je právě k mání, popíjet v barech, rozmístěných nejen na břehu, ale dokonce i uprostřed řeky. A přitom se o nic nestarat, protože loď i veškeré vybavení vám zajistí na rozdíl od minulosti stovky půjčoven. Na cestu stačí plavky a peníze.

Regulace řeky?

Sjezd Vltavy z Vyššího Brodu do Boršova u Českých Budějovic v této nové podobě lákal od sametové revoluce stále více lidí. I když žádná oficiální statistika neexistuje, některé kvalifikované odhady pracují s číslem až 200 000 vodáků ročně. Ekologové i mnozí politici se proto začali ptát, nakolik je takto razantně narůstající masová turistika na řece ještě únosná. Například vyšebrodský radní pro životní prostředí Jaroslav Jonáš se tak před týdnem na serveru iDNES.cz nechal slyšet, že už se s tím musí něco dělat.

Narůstající počet vodáků, v mnoha případech opilých, podle něj devastuje dno řeky i její břehy. Proto by se údajně měl počet lodí začít regulovat, například tím, že se za každou z nich budou vybírat speciální poplatky. A to i nad rámec příjmů z daní, které platí (nebo by měli platit) všichni, kdo na vodácích vydělávají. Podle některých střízlivých odhadů se obrat vodácké turistky na Vltavě pohybuje kolem půl miliardy korun ročně.

Jenže o regulaci Vltavy se po třiceti letech začíná hlasitě mluvit paradoxně až v době, kdy se začala regulovat sama. Navzdory různým mediálních a politických prohlášení totiž letos vodáků na řece evidentně ubylo. Stačí jediné. Sednou do lodi a rozhlédnout se kolem sebe. Po letech, kdy se ve druhé polovině července na některých jezech čekaly fronty, je to nezvyklý pohled. Na řece je sice stále hodně lidí, s minulými červenci se to ale nedá srovnávat.

Link

Nejslabší svátky po 10 letech

„Je to tak, já bych odhadoval, že lidí ubylo tak o pětinu,“ říká Tomáš Kala, majitel jedné z nejstarších vodáckých půjčoven „Cesta“ ve Vyšším Brodě. Úbytek potvrzují i další podnikatelé na Vltavě. Třeba známé tábořiště U Veverek je ve středu odpoledne takřka prázdné. „Lidi už se toho, co se na řece v poslední době dělo, asi přesytili. Je tady draho, navíc se asi projevilo i to, že se o Vltavě v poslední době v médiích psalo a mluvilo jen negativně. O opilcích, o přecpané řece,“ říká provozovatel tábořiště Zdeněk Švehla. Jako příklad uvádí právě známé obrázky ucpané řeky nad Herbertovem z 5. července, kdy se na jezu tvoří zácpy jako na dálnici D1. „Jenže druhý den svátků klesl počet vodáků na polovinu a třetí už tady nebyl takřka nikdo. To už nikdo nenatočí. Takhle slabé svátky tady přitom nepamatuju,“ říká Švehla.

Co se stalo? Zdeněk Švehla má možná pravdu v tom, že jedním z důvodu úbytku vodáků je „drahota“. Na řece se v posledních letech nepochybně zlepšila gastronomie i úroveň služeb v kempech, s tím ale enormně vzrostly i ceny. I podle zkušeností autora tohoto článku, který jako „Jihočech“ jezdí na vodu několikrát ročně a často se pohybuje i na březích řeky, vychází den na vodě na osobu na zhruba tisíc korun. A to při započítání půjčovného za loď nebo raft, ubytování a jídla. Jistě. Člověk může jet s vlastní lodí a vlastními konzervami jako před třiceti lety. Pokud se ale rozhodne využít „komfortu vodáckých služeb“, musí sáhnout opravdu hluboko do peněženky. A to zvlášť pokud jede s dětmi.

Link

Kobliha za „dvacku“, placka z mouky a vody, posypaná skořicí nebo natřená marmeládou, stojí „U plackaře“ pod Štěkří 55 korun. Pokud by si snad vodák chtěl dopřát luxus snídaně na „vidličku“, vyjde ho ve vesnické hospodě v Rájově na 150 korun na jednoho. Ceny alkoholu a jídla v kempech jsou vyšší než ve městě. Sečteno a podtrženo, může dnes čtyřčlenná rodina utratit na vodě za tři a půl dne klidně 12 000 korun, což je cena snadno srovnatelná s pobytem u moře v Chorvatsku. Je tohle hlavní důvod toho, proč vodáků na Vltavě začalo ubývat?

Zlatá horečka skončila

I kempaři a majitelé půjčoven potvrzují, že doby, kdy vodáci byli schopni vypít a sníst cokoliv za jakoukoli cenu, jsou zřejmě u konce. „Lidé, kteří jedou na vodu, evidentně víc šetří, srovnávají ceny služeb, to dřív nebylo,“ potvrzuje Tomáš Kala. Možná ze stejného důvodu už není na Vltavě vidět oproti minulým rokům ani tolik lodí „bludných Holanďanů“, tedy posádek, jejichž členové jsou natolik pod vlivem alkoholu, že na raftu nejsou schopni jakéhokoliv pohybu, natož řízení lodě.  I taková „úprava“ posádky totiž při vltavských cenách alkoholu není vůbec levnou záležitostí.

Otázkou zůstává, zda trend úbytků vodáků na Vltavě bude pokračovat, nebo se prostě jedná jen o náhodný výkyv. Tomu, že se všechno vrátí do starých kolejí „přecpaných kempů a front na jezech“ ale věří jen málokdo. I když řeka v určitých hodinách a dnech stále připomíná vodáckou dálnici, o návštěvnosti z minulých let si mohou kempaři a stánkaři podél Vltavy nechat jen zdát. Také Josef Šelepa, autor projektu Jihočeský vodácký autobus, který vozí vodáky podél řeky, potvrzuje výrazný úbytek klientely. „Autobusy mi v poslední době jezdí poloprázdné, byl jsem nucen propustit některé zaměstnance a po domluvě s kempy a půjčovnami vypravujeme zhruba o třetinu méně svozů,“ říká Šelepa.

I legendární vodácká bašta U Fíka, v níž se kdysi stály dlouhé fronty na párek a pivo, má zjevně své nejlepší časy dávno za sebou. Ve čtvrtek v poledne v ní v plné sezóně sedíme sami. Časy zlaté horečky na Vltavě zjevně skončily. Pro mnoho vodáků, které právě tento způsob masové vodácké turistiky vyhnal z řeky, to ale vlastně nakonec nemusí být vůbec špatná zpráva.

Link

-1