O post prezidenta bude bojovat 9 kandidátů, Zeman měl nejvíc chyb v podpisech | info.cz

Články odjinud

O post prezidenta bude bojovat 9 kandidátů, Zeman měl nejvíc chyb v podpisech

Ministerstvo vnitra připustilo k prezidentským volbám všech devět kandidátů, jejichž úspěšná registrace se očekávala. Odmítnuto dnes naopak bylo zbývajících 11 uchazečů, kteří nedodali nominační podpisy v potřebném počtu.

O znovuzvolení v lednových volbách usiluje prezident Miloš Zeman. Mezi jeho nejvážnější protivníky patří bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, podnikatel a textař Michal Horáček nebo bývalý premiér Mirek Topolánek.

Registračním sítem prošli také bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (za Realisty), hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig, bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer a lékař a aktivista Marek Hilšer.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Vyřazení kandidáti se budou moci do středy odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu, který by měl o případných odvoláních rozhodnout do poloviny prosince.

Chybovost podpisů

Vnitro Drahošovi zaregistrovalo 141.234, Zemanovi asi 103.817 a Horáčkovi 86.940 podpisů.

Největší chybovost podpisů byla u petice Zemana. V prvních odebraných vzorcích našli úředníci chyby u téměř 8,3 procenta podpisů, ve druhém vzorku u téměř 7,7 procenta. Z petice proto byl současnému prezidentovi odečten průměr obou čísel. Horáček měl chybovost necelá tři procenta a Drahoš 2,6 procenta. U nich proto úřad odebral pouze jeden vzorek a z odevzdaných podpisů odečetl zjištěné chyby, řekl Mlsna.

Chybovost spočívala podle něj nejvíce v tom, že u signatářů petice nebyla uvedena správná adresa trvalého pobytu, chybělo buď jméno, nebo příjmení, anebo číslo občanského průkazu či cestovního pasu. "V některých případech celkem úsměvně to bylo podepsáno i občany, kteří ještě nedovršili 18 let věku," uvedl Mlsna. Celkově ale byly petice v porovnání s prvními přímými volbami prezidenta před pěti lety mnohem méně chybové.

První kolo prezidentských voleb se bude konat 12. a 13. ledna. Pokud v něm žádný kandidát nezíská nadpoloviční většinu hlasů, budoucí hlavu státu budou muset lidé vybrat ze dvou finalistů o posledním lednovém víkendu.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Holec: Šampaňské nechte zavřené. Zrušení zdanění církevních restitucí opozici nepomůže

KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Podobně jako pachatel na místo činu vrátil se nyní Ústavní soud k církevním restitucím, když kvůli stížnosti opozičních senátorů zrušil jejich zdanění prosazené ve sněmovně vládou ANO a ČSSD s pomocí KSČM a SPD. Stejný soud se totiž církevními restitucemi zabýval, už když je sněmovnou protlačila vláda ODS a TOP 09. Tehdy ze zákona pro změnu vyhodil, že jde o „spravedlivé vyrovnání“. Z církevních restitucí se tak stal „nejprotiústavnější“ zákon.

Je samozřejmě příznačné, že zrušení jejich zdanění nejvíc oslavil jejich „otec“ Miroslav Kalousek, exministr financí a „lucifer“ TOP 09. Právě on kdysi tenhle značně nepopulární zákon tlačil, takže si teď ve sněmovně užil pět minut slávy, když vládě, KSČM a SPD vzkázal, že jim zůstane „věčná ostuda“. Těžko říct. Ironie totiž je, že Ústavní soud v církevních restitucích vymáchal obě vlády, které se do nich pustily. Nejspíš v nich bude něco pekelného.

Někdejšímu kabinetu, kde prim hrály ODS s TOP 09, na které nakonec podal ústavní stížnost jejich bývalý koaliční partner Věci veřejné, z restitucí vyhodil klíčovou klauzuli o „spravedlivém vyrovnání“, což bylo hlavní zdůvodnění, s jakým obě strany zákon tlačily parlamentem a prodávaly veřejnosti. Jenže Ústavní soud prostě řekl, že není jasné, jakou výši náhrady lze považovat za spravedlivou a podle jakých měřítek.

Link

Tím do budoucna nabil tehdejší opozici (hlavně ČSSD a KSČM) a dnešní vládě ANO a ČSSD, kterou podporuje KSČM, jež chtěla církevní restituce zdanit právě s tím, že jsou nespravedlivě nadhodnocené. Stát totiž církvím například vyplatil za zemědělskou půdu až trojnásobek tehdy obvyklé komerční ceny, což byl ostatně i důvod, proč církevní restituce odmítl podepsat tehdejší prezident Václav Klaus. Ten zákon rovnou označil za zvýhodnění církví, byť ho kvůli tomu nevetoval.

A pach nespravedlnosti byl i důvod, proč proti „božsky“ štědrým restitucím, navíc prosazeným v době ekonomické recese a masivních rozpočtových škrtů, byly více než dvě třetiny lidí. Mnozí z nich přitom nebyli proti vrácení církevního majetku; jen si mysleli, že v demokracii by i oni měli za půdu dostat stejné peníze jako církve. Tím argumentovala i současná vláda, již Ústavní soud v církevních restitucích pro změnu vymáchal s tím, že demokracie stojí na právu, takže se do ní moc nehodí zpětné zdaňování, protože je protiprávní.

Link

Současná opozice si jeho poslední verdikt řádně užila, politicky ale oslavila další Pyrrhovo vítězství: ANO, ČSSD, KSČM i SPD totiž dobře vědí, jak byly církevní restituce u lidí nepopulární – ne náhodou jejich zdanění ANO i ČSSD slibovaly voličům. A nejde jen o církevní restituce. Ještě méně populární než ty jsou dnes u lidí samotné církve: poslední průzkum CVVM jen stvrzuje dlouhodobý trend, když ze všech institucí právě církvím důvěřuje úplně nejméně lidí (20 procent). Větší důvěře (24 procent) se dokonce těší i politické strany, což je co říct.

Opozice by proto radši měla nechat šampaňské zašpuntované. Nebo si pro jistotu otevřít jen sladké bublinky ze slevy. ODS, TOP 09, STAN, lidovci a nyní i Piráti, kteří jsou ovšem v opozici i k opozici, pořád marně přemýšlejí, jak porazit ANO. To setrvale drží nějakých 30 procent hlasů, když zručně pracuje s tématy, které pozitivně (nebo negativně) rezonují u většiny voličů. Zrušením zdanění církevních restitucí ale opozice žádné nové voliče nenabere, nanejvýš k sobě znovu přimkne už přimknuté tvrdé jádro.

Link

Verdikt Ústavního soudu politicky znamená, že církevní restituce zůstávají v původní „nespravedlivé“ podobě, zatímco „pravdě“ církví dál nevěří ani čtvrtina lidí. S ironií lze vlastně říct, že kdyby ústavní soudci chtěli dát opozici skutečný důvod k oslavě, za což je ale určitě neplatíme, tak zdanění církevních restitucí naopak posvětí. V očích většiny voličů by jim tím dali aspoň punc spravedlnosti, kterou v nich předtím neviděli.   

-1