O post prezidenta bude bojovat 9 kandidátů, Zeman měl nejvíc chyb v podpisech | info.cz

Články odjinud

O post prezidenta bude bojovat 9 kandidátů, Zeman měl nejvíc chyb v podpisech

Ministerstvo vnitra připustilo k prezidentským volbám všech devět kandidátů, jejichž úspěšná registrace se očekávala. Odmítnuto dnes naopak bylo zbývajících 11 uchazečů, kteří nedodali nominační podpisy v potřebném počtu.

O znovuzvolení v lednových volbách usiluje prezident Miloš Zeman. Mezi jeho nejvážnější protivníky patří bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, podnikatel a textař Michal Horáček nebo bývalý premiér Mirek Topolánek.

Registračním sítem prošli také bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (za Realisty), hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig, bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer a lékař a aktivista Marek Hilšer.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Vyřazení kandidáti se budou moci do středy odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu, který by měl o případných odvoláních rozhodnout do poloviny prosince.

Chybovost podpisů

Vnitro Drahošovi zaregistrovalo 141.234, Zemanovi asi 103.817 a Horáčkovi 86.940 podpisů.

Největší chybovost podpisů byla u petice Zemana. V prvních odebraných vzorcích našli úředníci chyby u téměř 8,3 procenta podpisů, ve druhém vzorku u téměř 7,7 procenta. Z petice proto byl současnému prezidentovi odečten průměr obou čísel. Horáček měl chybovost necelá tři procenta a Drahoš 2,6 procenta. U nich proto úřad odebral pouze jeden vzorek a z odevzdaných podpisů odečetl zjištěné chyby, řekl Mlsna.

Chybovost spočívala podle něj nejvíce v tom, že u signatářů petice nebyla uvedena správná adresa trvalého pobytu, chybělo buď jméno, nebo příjmení, anebo číslo občanského průkazu či cestovního pasu. "V některých případech celkem úsměvně to bylo podepsáno i občany, kteří ještě nedovršili 18 let věku," uvedl Mlsna. Celkově ale byly petice v porovnání s prvními přímými volbami prezidenta před pěti lety mnohem méně chybové.

První kolo prezidentských voleb se bude konat 12. a 13. ledna. Pokud v něm žádný kandidát nezíská nadpoloviční většinu hlasů, budoucí hlavu státu budou muset lidé vybrat ze dvou finalistů o posledním lednovém víkendu.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Čaputová má problém. Nejspíš porušila zákon a neměla se stát advokátkou

Kandidátka na prezidentku Slovenska Zuzana Čaputová má problém, který připomíná kauzu bývalé „několikadenní“ české ministryně spravedlnosti Taťány Malé. Ta se ocitla pod tlakem nejen kvůli tomu, že opisovala ve své diplomové práci, ale také kvůli tomu, že takzvanou koncipientskou praxi, která je nezbytným předpokladem pro složení advokátní zkoušky, absolvovala 300 kilometrů od domova. Obdobnému problému nyní čelí Čaputová, která navíc v čase praxe měla založenou živnost. Prezidentská kandidátka s INFO.CZ přes opakované dotazy a prosby nekomunikuje.

Na nesrovnalosti v životopise slovenské prezidentské kandidátky jako první upozornil slovenský bloger Alfi, který zveřejnil několik otázek pro její volební tým. Není bez zajímavosti, že dosud nedostal žádné odpovědi, stejně jako konzervativní web Postoj.sk, který se případu věnuje. Tento web tvoří zkušení novináři s blízkým vztahem k církvi. Kauze postupně zaznamenávají i další slovenská média.

Čaputová – stejně jako Taťána Malá – podle veřejně dostupných dat vykonávala koncipientskou praxi stovky kilometrů daleko. Místo svého podnikání měla v Pezinku, ale praxi měla v Bánské Bystrici (vzdálenost zhruba 200 kilometrů) a v Bratislavě. Pokud by slovenská advokátní komora o těchto skutečnostech věděla, nemusela by tehdy připustit nynější prezidentskou kandidátku k advokátní zkoušce.

Link

Slovenský bloger ovšem upozorňuje na ještě závažnější pochybení, která vyplývají i ze životopisů Čaputové na sociální síti Linkedin či z majetkového přiznání na stránkách slovenské pobočky Transparency International. Oba životopisy se mírně liší, ale z obou vyplývá, že prezidentská kandidátka a aktivistka vykonávala během koncipientské praxe celou řadu činností a měla založenou živnost. To je sice podle zákona možné, ale jen se souhlasem advokátní komory, o nějž Čaputová nepožádala a živnost tak fakticky zamlčela.

Advokátní komora o ničem nevěděla

Koncipientskou praxi favoritka nadcházejících voleb vykonávala od roku 2005 do roku 2010. Zkoušku složila v roce 2010. Slovenská advokátní komora tvrdí, že podle dokumentů, které tehdy Čaputová předložila, neměla důvod pochybovat, že splňuje podmínky. „V rámci dispozice a dokumentů nám tehdy dostupných, jsme měli za prokázané, že splnila všechny předpoklady pro postup k advokátní zkoušce, kterou řádně složila,“ uvedla pro INFO.CZ mluvčí Slovenské advokátní komory. Podle ní komora neměla informace o další činnosti Čaputové, která by s koncipientskou praxí nešla dohromady.

Link

Čaputová dle veřejně dostupných dokumentů během koncipientské praxe vykonávala činnost konzultační v oblasti řízení a managementu organizací, organizační poradenství, organizování seminářů, kontrolu transpozice práva EU, analytické činnosti a reklamní a propagační činnost. Podle vyjádření právníků, které oslovilo INFO.CZ a již si nepřejí být jmenováni, by minimálně ve třech z těchto případů komora činnost neschválila, zejména pak u konzultací a u reklamy a propagace.

Pokud by Čaputová výše uvedená fakta nahlásila, musela by pravděpodobně některou z činností ukončit a musela by změnit místo vykonávání koncipientské praxe. Podle slovenských zákonů ovšem nemá Slovenská advokátní komora povinnost zkoumat údaje, které jí uchazeči o složení advokátní zkoušky předloží. V obdobném duchu na zjištění reaguje i Čaputové mluvčí. „Co se týče povinnosti ohlásit výkon živnosti během koncipientské praxe, tak v době, kdy praxe trvala, tak tato povinnost neexistovala. Vznikla až změnou zákona v roce 2013, tedy dávno po složení advokátské zkoušky,“ uvedl podle HNonline.sk. Jak informoval portál Pravda, Čaputová činnost advokátky pozastavila a k dnešnímu dni – zjevně v reakci na zjištění – požádala o vyškrnutí ze seznamu advokátů.

Link

-1