Prezidentské volby 2018: Od Schwarzenberga po Bobošíkovou. Jak skončili neúspěšní kandidáti na hlavu státu z roku 2013? | info.cz

Články odjinud

Od Schwarzenberga po Bobošíkovou. Jak skončili neúspěšní kandidáti na hlavu státu z roku 2013?

Až na výjimky zmizeli z politiky, jejich hvězda zazářila a zhasla. Někteří se propadli do úplného zapomnění, jiní o sobě čas od času dají vědět, ale nikoho zvlášť nezajímají. INFO.CZ připravilo přehled toho, co dnes dělají někdejší neúspěšní kandidáti v první přímé prezidentské volbě v Česku. 

Karel Schwarzenberg

2. místo, 1 204 195 hlasů

Kdyby se český prezident volil pouze v Praze, na diplomatických zastoupeních a ve vězeních, stal by se jím v roce 2013 bez problémů Karel Schwarzenberg. Jenže na kdyby se nehraje. Tehdejší předseda TOP09 se od svého neúspěchu ve volbě začal zvolna stahovat z popředí. V čele strany ho nejprve fakticky a posléze i formálně vystřídal Miroslav Kalousek. Ubývá i veřejných vystoupení Karla Schwarzenberga. Ten je momentálně řadovým poslancem, mimochodem nejstarším ve Sněmovně.

Jan Fischer

3. místo, 841 437 hlasů

Byl šéfem Statistického úřadu i předsedou úřednické vlády. Volební průzkumy Jana Fischera dlouhodobě vyhodnocovaly jako velkého favorita prezidentské volby, nakonec v ní ale nejspíš kvůli své nevyhraněnosti propadl. Ze třetího místa se nedostal ani do druhého kola volby. Jediné místo, kde uspěl, byl Írán, kde získal dva hlasy a společně se Zuzanou Roithovou zde první kolo prezidentské volby vyhrál.

Fischer se roku 2013 stal ministrem financí v úřednické vládě Jiřího Rusnoka, což mu pomohlo zaplatit 5,5 milionu korun, které dlužil za prezidentskou kampaň. Nyní stojí v čele Korejsko-českého fóra budoucnosti, které sdružuje významné osobnosti obou zemí v oblasti byznysu, energetiky, školství, kultury, vědy a výzkumu.

Jiří Dienstbier

4. místo, 829 297 hlasů

Do prezidentské volby ho kandidovala jeho mateřská ČSSD. Od začátku se mu nepřičítaly nijak velké šance, poměrně vysoký zisk hlasů tedy byl nakonec vcelku příjemným překvapením. Kdyby se český prezident volil v Maroku, Dienstbier by vyhrál. Získal zde pět hlasů z osmi odevzdaných. Dienstbier se ve vládě Bohuslava Sobotky stal ministrem pro lidská práva a rovné příležitosti. Stal se terčem nevybíravých útoků ze všech stran, nakonec ho Bohuslav Sobotka v roce 2016 odvolal.

Někdejší nejoblíbenější český politik je nyní řadovým senátorem.

Vladimír Franz

5. místo, 351 916 hlasů

Jasný vítěz pro české voliči v Gruzii, kde získal čtyři hlasy ze dvanácti. Dlouho nebylo jasné, jestli jeho nominace do prezidentské volby není recese. Nakonec se ukázalo, že nikoliv a mnohooborový umělec nakonec skončil pátý zejména díky protestním a recesistickým hlasům.

Dnes je Franz profesorem Akademie múzických umění pro oblast divadelní dramaturgie.

Zuzana Roithová

6. místo, 255 045 hlasů

Někdejší lidovecká ministryně zdravotnictví, poslankyně, senátorka i europoslankyně v prezidentské volbě nijak nezazářila zejména proto, že to chvílemi vypadalo, jako by se hlavou státu vůbec nechtěla stát. Daleko úspěšnější než v boji o Pražský hrad byla v Bruselu, kde patřila mezi nejaktivnější české zástupce. Ve volbách v roce 2017 se nedostala do Poslanecké sněmovny, postupně se stahuje z velké politiky.

Táňa Fischerová

7. místo, 166 211 hlasů

Původním povoláním herečka se dlouhodobě věnuje otázkám veřejného života, charitativní a lidskoprávní činnosti. Jako kandidátka Klíčového hnutí skončila v prezidentské volbě hluboko mezi poraženými. Její Klíčové hnutí se neprosadilo v žádných dalších volbách, přestože uzavíralo spojenectví s dalšími, obvykle stejně neúspěšnými formacemi.

Sama Táňa Fischeová je od roku 2013 předsedkyní Českého helsinského výboru.

Přemysl Sobotka

8. místo, 126 846 hlasů

Nikdo nedostal v prezidentské volbě tak ukrutně naloženo jako dlouholetý senátor ODS Přemysl Sobotka. Ve volbě propadl způsobem, který by slabší povahu přivedl ke zhroucení. Liberecký lékař si svou porážku nebral nijak zvlášť k srdci. Další čtyři roky zůstal senátorem, než odešel do důchodu.

Jana Bobošíková

9. místo, 123 171 hlasů

Někdejší televizní moderátorka a posléze politička působící ve stále obskurnějších a méně úspěšných stranách a hnutích se už v roce 2008 pokusila stát prezidentkou za KSČM, ale ve volbě jen přednesla projev a pak z ní odstoupila. Podobně pitoreskní byl i její pokus stát se přímo volenou prezidentkou. Skončila na posledním místě.

V roce 2015 byla Bobošíková zvolena předsedkyní Lidické pobočky Českého svazu bojovníku za svobodu. To přimělo některé příslušníky této skupiny, včetně posledních tří žijících „Lidických žen“, k odchodu z organizace. Důvodem bylo podezření ze snahy zviditelnit se a údajné xenofobní výroky.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Odejde ČSSD z vlády? Ministr kultury není jediný problém, je toho více, říká Petříček

Ministr zahraničních věcí a místopředseda sociálních demokratů Tomáš Petříček v rozsáhlém rozhovoru pro INFO.CZ vysvětluje pozici ČSSD v průběhu vleklých tahanic okolo výměny ministra kultury. Zároveň naznačuje, že spory s hnutím ANO má ČSSD i v jiných oblastech. „Sociální demokracie je strana založená na nějakých hodnotách a cílech. A pokud je nebudeme schopni ve vládě prosazovat, anebo pokud budou tyto hodnoty ohroženy, vládní spolupráci ukončíme,“ říká Petříček.

Jak dlouho podle vás vydrží ČSSD ve vládě?

Předně chci zdůraznit, že současná situace nevznikla kvůli sociální demokracii. ČSSD postupovala podle toho, co jí umožňuje koaliční smlouva. Každá z vládních stran má právo prosazovat svůj program lidmi, které si sama vybere. A vedení ČSSD se z řady důvodů rozhodlo odvolat ministra kultury Antonína Staňka, navrhli jsme tedy nového kandidáta. A to, že se nepostupuje podle ústavy, není vina sociální demokracie. Ústava to říká jasně: premiér navrhuje, prezident jmenuje. Chci ale také zdůraznit, že situace ve vládě nesouvisí pouze s ministerstvem kultury.

A s čím ještě souvisí?

Je zde také debata, zda vláda bude pokračovat v plnění programových priorit sociální demokracie, čeká nás debata o rozpočtu na příští rok. Je toho více. Sociální demokracie je strana založená na nějakých hodnotách a cílech. A pokud je nebudeme schopni ve vládě prosazovat, anebo pokud budou tyto hodnoty ohroženy, vládní spolupráci ukončíme.

Link

Faktem je, že náznaků nebo momentů, dle kterých se situace v posledních měsících jevila tak, že si ČSSD připravuje půdu pro odchod z vlády, bylo více. 

Tak jistě. Už v červnu jsme aktuální politickou situaci diskutovali na předsednictvu ČSSD. A je fakt, že naše vládní angažmá je prostě spojeno s několika problémy. A zrovna tak platí, že debata o rozpočtu a vládních prioritách na příští roky bude podstatně závažnějším testem, zda máme zůstávat ve vládní koalici s hnutím ANO.  

Není přece jen podivné, pokud vedení ČSSD v jistých periodách přichází s ostrým prohlášením nebo ultimáty, aby následně hledala nějaké umírněné a kompromisní řešení situace?

Nemyslím si, že je to o tom, že bychom za každou cenu hledali kompromisní východisko. Sociální demokracie nyní trvá na tom, že chce vyměnit ministra kultury, oznámili jsme také jeho nástupce, a já si nedovedu představit, že by ČSSD měla z tohoto požadavku ustupovat.

A umíte si tedy představit, že by ČSSD zůstala ve vládě, a Michal Šmarda by zároveň nebyl jmenován ministrem kultury?

Už předseda Jan Hamáček řekl, že si tuto variantu neumíme představit.

Jak se vám vlastně jako ministru zahraničí spolupracuje s premiérem a prezidentem?

Já se snažím nejen s prezidentem a premiérem, ale třeba také s předsedy obou komor parlamentu, zrovna tak jako s předsedy zahraničních výborů sněmovny a senátu, udržovat korektní vztahy. Faktem je, že za zahraniční politiku primárně odpovídá vláda, konkrétně ministerstvo zahraničních věcí, zrovna tak je ale třeba mluvit se všemi lidmi, kteří zastupují Českou republiku v zahraničí.

Link

A to, že se naše názory ne vždy shodují, je v demokracii naprosto přirozená věc. A já se snažím prosazovat takovou zahraniční politiku, kterou považuje ČSSD v zájmu naší země za nejlepší. Naše proevropská orientace je jasná, chceme v Evropě prosazovat své zájmy, zároveň se chceme se všemi partnery zasadit o to, aby Evropská unie fungovala ve prospěch všech jejích členů.

Zrovna tak nepochybuji, že se s aktéry, které jste zmiňoval, shodneme na naší prozápadní orientaci. Naše členství v NATO nezpochybňuje snad až na komunisty a SPD nikdo.

Ptám se na to mimo jiné proto, že to občas působí tak, že Hrad ve vztahu k vládě tvoří jakousi třetí koaliční stranu. A prezident má – zdá se – na některé věci větší vliv, než by podle Ústavy striktně vzato měl mít.

Česko je a bude parlamentní demokracií. A kompetence všech aktérů jsou tady jasně dány. Týká se to i prezidenta nebo vlády. A pokud má třeba v zahraniční politice pan prezident na některé věci svůj pohled, je to nakonec kompetence vlády, která za zahraniční politiku odpovídá. Nikdy jsem nezaznamenal signál, že by naši zahraniční politiku určoval prezident.

Jak v celé věci vnímáte roli komunistů? KSČM mnohdy působí jako nejvěrnější spojenec Andreje Babiše. Navíc, pokud jde o ministra kultury, Vojtěch Filip několikrát zopakoval, že by Antonín Staněk odvolán být neměl. I vás myslím opakovaně kritizoval.

KSČM není součástí vládní koalice. A já si vůbec nedovedu představit, že by sociální demokracie brala v potaz jakékoli komentáře komunistické strany k personálním otázkám.

Link

Co vám vlastně v pondělí říkal premiér na předsednictvu ČSSD?

Přišel tam, aby nám řekl, že o vládní spolupráci skutečně stojí. A pokud o ni stojí, musí se chovat tak, že jediným partnerem ve vládě je pro něj sociální demokracie.

Před tím předsednictvem se situace jevila tak, že hlasování bude relativně těsné. Nakonec bylo naopak vcelku jednoznačné. Čemu to přičítáte?

Debata byla dlouhá a velmi živá, což k demokratické politické straně patří. Názory na naši účast ve vládě se různí. Zásadní ale je, že sociální demokracie dala velmi silný mandát předsedovi a že jsme z toho předsednictva vyšli silní v kramflecích. A každý ví, jaká jsou naše očekávání, pokud jde o klíčové aktéry celé záležitosti. Ať už jde o pana prezidenta, nebo premiéra. A pokud sociální demokracii nebude umožněno pokračovat na vládní spolupráci podle pravidel, která jsme si odsouhlasili, sociální demokracie odejde do opozice.

Má Jan Hamáček v rukou demise všech ministrů za ČSSD?

To se musíte zeptat jeho. Já jsem opakovaně řekl, že pokud mě o to předseda požádá, svoji demisi mu obratem dám k dispozici.

Link

Je svým způsobem pikantní, že o peripetiích okolo odvolání ministra kultury vedu rozhovor právě s vámi. Ta situace se totiž reprodukuje. Miloš Zeman už při vzniku současné vlády odmítl jmenovat ministrem zahraničí nominanta ČSSD. Jak na tu anabázi s ročním odstupem vzpomínáte?

Je to také otázka spíše na našeho předsedu, jak on tuto situaci s ročním odstupem vnímá… Já snad pouze potvrdím, že i s přihlédnutím k tomu, co se dělo před rokem, ČSSD trvá na tom, že je to pouze ona, kdo si vybírá své členy vlády. A nepřipustíme situaci, kdy bychom měli na tomto legitimním požadavku něco měnit.

Tento týden byla zvolena nová předsedkyně Evropské komise. Co od ní očekáváte?

Výsledek hlasování v Evropském parlamentu ukazuje, že nová předsedkyně bude muset svou politiku před poslanci hájit. Získala většinu pouhých devíti hlasů. Osobně očekávám, že nová Komise bude pracovat především na posilování vnitřní soudržnosti Evropské unie. Zároveň očekáváme, že se bude dodržovat současný smluvní základ EU. Čeká nás debata o novém evropském rozpočtu.

A úplně nakonec: každá země by měla nominovat do nové Komise muže a ženu. Už víte, o jakých kandidátech vláda uvažuje?

Teprve o tom budeme na vládě mluvit. Naším cílem musí být portfolio, které bude odrážet naše zájmy v Evropské unii. Na mysli mám například portfolio týkající se digitální ekonomiky. Zrovna tak bude i v budoucnu rezonovat téma ochrany spotřebitele. Ostatně to není tak dávno, co jsme tady řešili dvojí kvalitu potravin. Pokud jde o naše kandidáty, tou nejžhavější je myslím současná dosavadní eurokomisařka Věra Jourová. Ta debata nás ale teprve čeká.

42309